Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Princip byl v tom,že se při vstřiku vody do spalovacího prostoru snížila jeho teplota a tím se poměrne rapidně zvedla účinost motoru (oddálil se okamžik klepání a bylo možné hoření vetšího množství směsi najednou).Nejdřív je třeba si uvědomit,že MW50 má jiné účinky u každého typu motoru.Z mých zdrojů k motoru BMW 801 D-2 s kompresním poměrem ve válci 7,22:1 používaného u Fw 190A-4 už v červenci 1942,mohlo být kvůli nebezpečí přetížení a poškození motoru používáno 10 minut,ale nikde se neuvádí že přerušovaně.Další věc je ta,že např.Fw 190 D-9 s Jumo 213A-1 měl nádrž na vodu a metanol,která stačila na 40 minut činosti vstřikování do válců-tomu odpovídala 115dm3 nádrž v zadní části trupu.K 10 min.činosti by tedy stačila nádrž o objemu 28,75m3 a nedovedu si představit důvod,proč by se jen tak zvyšovala hmotnost letadla.Opotřebení válců větší výbušností směsi není tak markantní aby byla možnost použití jen na dvě minuty.Přímou zmínku o době účinku MW50(50% metanolu a 49,5% antikorozního prostředku)jsem nalezl 5 minut.Většina Me109G-6 ale měla přístroj GM1 nebo MW30(30% metanolu, 69,5% vody a 0,5% antikorozního prostředku).Vstřikování směsi umožňovalo zvýšit výkon motoru asi o 4%-z toho je vidět,že k nějakým velkým poškozováním válcům opravdu nemohlo docházet.Instalace mohla pracovat po dobu max.10 minut,poté musela následovat min. pětiminutová přestávka.Vychází z toho i celkem logická úvaha-MW30 je téměř 2xslabší než MW50,jež sice zvýší více výkon,ale vydrží také téměř 2xméně. Jak vidíte,přídavné vstřikování je třeba brát jako plnohotnotný max.výkon-který také nevydrží na vždy.. No,poměr hmotnosti a výkonu říká jiné věci u různých výšek,režimů letu apod.. Já vám ani nemusim servírovat Marseilleho,kterej v africe sestřelil polovinu britských leteckých sborů a sám bez ztráty letadla za jeden let sestřelil tuším 18 letadel..:) Ju 352 byl technicky naprosto realizovatelný-jak jinak by v roce 1944 postavily 43 kusů. Tome,poslechni si někdy Fajtla,jak ten viděl sovětskou technickou převahu v povstání.Když se jim podařil sestřelit "dokonce" Fw190 na La7 je z toho v šoku(štastnej) doteď.. Algernon nevýhody takhle výkonýho motoru-velká složitost(takže o nějakým ekonomickym provozu a nákupu nemůže být řeč),náročná údržba(v polních podmínkách v podstatě neuskutečnitelná) a omezené možnosti stupňuvání výkonů.To nemluvim o rozměrech a váze..Z toho ti výde,že je to motor nad možnosti stíhačky. Ve všemozných úpravách Ta 152 bylo použito takové množství motorů,že je těžké se zaměřit na jeden a pochybuji,že byl onen Eagle spolehlivější než např.Jumo 213E nebo DB 603L či G.. |
|
|
|
|
|
Kreone, já z Tebe zařvu ... LOL až mě bolí břicho ... LOL ... Ty jsi přesně nakousl téma, které se honí nám všem hlavou: Čmeláček = Peiper?, LOL To s tím Merlinem ... LOL ... chudák Algernon :o) |
|
|
|
|
Tom: Výborně jsi to napsal o té Ki-100 .Děkujeme. |
|
|
|
|
|
čmeláček: nejsi ty přejmenovanej Peiper? .I já jako milovník německé techniky musím uznat že La-7 byl v podmínkách východní fronty zcela určitě lepší letoun než "Gustav 6".Když už nebereš v potaz čísla hovořící o obou těchto typech, najdi si nějakou knihu se vzpomínkami německých pilotů - ti hovořili velmi dobře už i o La-5FN.... Souhlasím s Hartmannem že Hartmann nebyl zastánce manévrových soubojů .Spíše se jim vyhýbal - ostatně,jak sám říkával: "Létat hlavou a ne svaly".Ale je nutné vědět, že ne vždy měl takovou možnost,někdy musel opravdu do manévrového boje když nebylo jiné východisko.To mi všichni potvrdí jestli četli "Sundejte Hartmanna!"Algy: Jedna z mála věcí kterou vím o názvu Merlin je to, že to byl čaroděj za krále Artuše -)-). |
|
|
|
| Čmeláček:Jo tak nádrže na metanol se daly použít i na palivo....čoveče to bych chtěl vidět jak vyřešili němečtí konstrukteři palivovej system:o)JInak Hartmann naletával jak řiká Hartmann... | |
|
|
|
|
Čmeláček: Nechci rušit Vaši technickou diskusi, ale když už jsi se zmínil o Hartmannovi, tak zrovna on boj v zatáčkách neměl rád a většinu sestřelů dosáhl díky překvapivému útoku z výhodné pozice, ne v manévrovém boji, tomu se spíš předem vyhnul a našel si jistější kořist. Jediné, v čem máš pravdu je to, že střílel z maximální blízkosti. Proti tomu se zrovna já prostě musím ozvat |
|
|
|
|
Proboha, já to s tím Ju-52 myslel obrazně, tak se toho nechytejte. Chci jen říct, že to s technickou úrovní v Německu v některých oborech (důležitých) jaksi nebylo moc valné. A rampa, co měla zabírat třetinu podlahy nákladového prostoru (přetlakového) byla v roce 1943 technicky neuskutečnitelná. Stačilo vzít papír a tužku a selský rozum. S tím snad bude souhlasit i čmeláček-Peiper. Ale zeptám se ještě jednou: když tedy La-5FN a La-7 neměly nad Bf 109G převahu, jak to, že Luftwaffe dostala nad Slovenskem v říjnu 1944 takový výprask? Dál: tvrzení o boji v zatáčkách platilo snad za první světové války. Kdo tohle zkoušel v letech 39-45, narazil. A na závěr trocha vlastní reklamy: v sekci Letecká válka je první díl článečku o Ki-100. |
|
|
|
|
|
Čmeláčku, kam Ty na to chodíš, to já fakt nevím... na to, že studuješ letadla?, máš takovéhle ... divné názory ... Myslím, že je z mého příspěvku jasné, že La-7 strčil Bf 109G-6 do kapsy s přehledem. Stačí se podívat na letové výkony, poměr hmotnosti a výkonu atd. Zkus to, uvidíš sám. A ještě mi prosím Tě vysvětli jak to, že když La-7 neměl výraznou převahu nad Bf 109G-6, že se dostal za ocas Bf 109G-6 po 3-4 obratech? Fw190 nemohl pronásledovat La-7 v bojové zatáčce, protože na konci manévru padal do vývrtky.LOL Když porovnám bojové zatáčky u obou letadel (La-7 a Bf109G-6), tak s La-7 se dostanu nad Bf 109G-6 o 100m, tomu se ale říká převaha - jsem výš. Poměr hmotnosti a výkonu motoru? 566,6Hp/t pro La-7, Bf 109G-6 413,6Hp/t. to se Ti zdá jako malý rozdíl? Porovnej si Hurricane a Bf 109E! Rychlosti? 510km/h proti prakticky 600km/h u hladiny moře ve prospěch La-7? A Tobě se to nezdá jako jasná převaha na straně La-7? Čmeláčku????? MW-50 Nemysli, mám to z německých pramenů, teda né já, ale jistí lidé, kteří mají nebo měli přístup k ruským i německým archívům leteckých konstrukčních kanceláří. Vůbec Bf 109G-6/AS měly problémy se spolehlivostí motorů... A propo, neporovnáváme piloty a čistě výkony letadel. Taky Ti můžu naservírovat, že 14. července 1944 se střetlo 18 Jak-3 se 30ti německými stíhačkami (Fw190 + Bf109). Sestřeleno 15 německých letadel při ztrátě jediného Jaku. LOL |
|
|
|
|
No mě se pořád nezdá La 7 jako o nic moc lepší než Me 109G. Myslím že MW 50 vydrželo více než dvě minuty a na dobu nutnou k sestřelu dalo letadlu převahu.Nádrže na vodu a metanol se daly použít a používaly jako přídavné nádrže na palivo. V projektu P51 s kapalinou chlazeným čtyřiadvacetiválcem s šoupátkovým rozvodem o 3500 hp byla asi hodně velká spolehlivost motoru,co? Obratnost je spíše otázkou umění pilota než samotného letadla.K čemu je supermanvrovací stroj,když ho pilot nedokáže využít.Na tom si zakládali experti z Luftwaffe a myslím že tím několikanásobně smazali rozdíl ve výkonech.Slyšel jsem i o pilotech,kteří s Bf109 E dokázali vymanévrovat i I-16,stejně jako Hartmann,jehož většína sestřelů byla docílena tak,že střílel z maximální blízkosti musel umět dobře zatáčet.Držet se těsně za letadlem,jež ještě má lepší manévrovací proporce je vážně umění. To,že němci vyráběli masověji Ju 52 je to samé,jako že vyráběli Me109G místo Fw190D.Nevím,proč chtěli použít přetlakovou kabinu a vůbec nevím že nějakou měl.Vyklápěcí rampa byl rozhodně dobrý nápad.který ulehčí nakládání a vykládání nákladu. Co si myslíte o tom "Ai Force One",neboli Boeingu 747-200B?Má nějakou zvláště supermoderrní výbavu,která by zabezpečila bezpečnost?Já osobně si myslím,že se jedná o klasický Boeing s výmetnicí klamných cílu,zařízením pro tankování ze vzduchu a nějakým "GPS telefonem",který podle "renomovaného" deníku Blesk slouží jako spojení mezi letadlem,ponorkou a třeba raketoplánem..:)Sice jsem nepochopil,k čemu je spojení s raketoplánem..Dále Blesk uváďí přítomnost "inteligentního" autopilota a elektromagnetického štítu,schopným odrazit jakoukoliv konvenční střelu..Sice nevím co má kde Pentagon ulitého,ale o existenci takového zařízení bych nepochyboval tak za padesát let..ale teď..Nemyslím si ani,že trup je nějak zvláště pancéřovaný,protože jediné co by to přineslo,je zvýšení hmotnosti a snížení rychlosti.Navíc raketu stejně nezastaví..A zapoměl jsem ještě co psali v novinách..Je schopen přežít jaderný výbuch... |
|
|
|
|
|
|
Čmeláčku, Ty jsi mě normálně dostal... Bf 109G-6, verze z konce roku 1943 Prázdná hmotnost: 2656kg Vzletová hmotnost: 3143kg Indikovaný výkon motoru: 1300 Hp Rychlost letounu na úrovni moře: 510 km/h Rychlost letounu v 7000m: 650 km/h Obrat o 360 stup v 1000m: 22,6s - 22,8s Stoupavost: 3000m za 2,9 min Bojová zatáčka: 1080m La-7 Prázdná hmotnost: 2605kg Vzletová hmotnost: 3265kg Výkon motoru: 1850Hp Rychlost letounu na úrovni moře: 597 km/h Rychlost letounu v 7000m: 680 km/h Obrat o 360 stup v 1000m: 18s Stoupavost: 5000m za 4,5min Bojová zatáčka: 1200m La-5 určitě nemá převahu nad Bf 109G, to s Tebou souhlasím, ale La-7??? LOL, nikdy jsem si nemyslel, že budu hájit nějakou "lavočku". Bf 109G-6/AS Tak to je právě s Tvým MW-50. MW-50 Němcům opravdu dával velkou výhodu... Boost mohl být pouze po dobu 2 minut a pak zákaz použití po více než 10 minut. Při použití MW-50 klesla životnost motoru na celých ... 12 hodin... |
|
|
|
| Co znamená Bf 109G-6/AS?Mezi La 7 a 109G byl menší rozdíl než mezi např.Bf 109 a Hurricanem v BoB.La 5 ani La 7 žádné podstatnější výhody oproti Me 109 G neměla,byly to prostě letadla na stejné úrovni.Nicméně MW 50 byla podstatná výhoda Němců. | |
|
|
|
| Ju 352 zastaralý a neekonomický nebyl."Trapoklappe"asi označuje vykládací rampu,ne?Co je špatněho na dopraváku s přetlakovou kabinou a rampou?Vykopávka typu Fw 44 na výcvik bohatě postačovala,stejně jako dvoumístná Fw 190 A.. | |
|
|
|
|
|
To Kreon: je mi líto, že zatím nemám ty správné prameny a čas, ale dočkáš se- i té Ki-100. Co se týče rozpoznávání ér ve vzdušném boji, je to kapitola sama pro sebe. Nad Anglií létaly He-100 a He-113, v Pacifiku zase Bf 109... Takže Ki-44 nad Rabaulem mne zase tak moc nerozhodí (asi jako Migy-29 ve válce v Zálivu ) ).To čmeláček: myslím, že žádné éro s raketovým motorem nemá nárok aspirovat na titul "Nejlepší stíhačka WW2". Obávám se, že ani ty s proudovým motorem... A když už začínáš o technické úrovni letadel, rád bych Ti připomněl, že zatímco v Německu páchali zoufale zastaralé, neekonomické a nevýkonné Ju-52, tak u Douglase sjížděli z linky DC-3/C-47/C-53, u Curtisse C-46, zatímco pilotní žáci v Německu létali na vykopávkách jako Go 145, FW 44 a podobně, tak velká část spojeneckých zelenáčů začínala na Texanech, PT-26, STM a podobně... Zrovna jako zkoušky výsadkového kluzáku v roce 1945 v Německu jsou prostě jen a jen sabotáží a plýtváním. Zrovna jako pokusy udělat z Me 262 bombardér, nebo konstrukce velkého dopravního letadla s přetlakovou kabinou a "Trapoklappe" zároveň... |
|
|
|
|
|
Tom: psal jen to co jsem se dočetl v Boyingtonově knize.Skutečně tam píše o typu "Tojo" a "Tony" a že ho málem dostaly..Já zase takové detajly jestli se setkal nad Rabaulem kam bojově létal nejvíce s armádními či námořními piloty neznám - bohužel, jeho kniha není z tohoto hlediska vůbec přesná,nenašel jsem tam jedinou konkrétní zmínku o nějaké japonské jednotce - je to psané pouze v obecném smyslu. K té Hajabuse - já bych si do ní tedy v roce 1944 nesedl,ale je fakt že byla používána při obraně domovských ostrovů (pravděpodobně z důvodu nedostatku letadel).Ovšem sestřely B-29 jsou udivující |
|
|
|
| Ja hlasujem na Fw-190D | |
|
|
|
|
|
Zkuste navštívit tohle: www.onwar.com/ubb/Forum1/HTML/001508-13.html |
|
|
|
|
|
A co se tyká Bf 109G-6 verze z konce roku 1943, případně Bf 109G-6/AS, a letounů La-7 a Jak-3, tak Bf 109G+ byly hezky deklasovány. Stoupavost, rychlost (teda bez krátkodobého zvýšení výkonu u Bf 109G-6/AS), zrychlení a obraty příčné i podélné. O Fw190 nemluvě. |
|
|
|
|
|
Ruské raketové motory Bylo by dobré upřesnit, že motory na kapalné palivo. Motory na tuhé palivo zvládali velice dobře - Kaťuše, Andrjuše. Podle nových amerických zdrojů, nenechala americká armáda Rusům nic z německého raketového výzkumu. ruské proudové motory Ano, je pravda, že Rusové dávali do svých prototypů německé proudové motory Jumo 004 (ruské označení RD 10). Je ovšem nutné poznamenat, že tento motor se montoval nejen do prototypů, ale i do sériových strojů Jak-15. To samé platí i o motoru BMW 003 (RD 20). Tento motor, respektive dva tyto motory byly instalovány do letounu MiG-9. Dokonce do MiGu-15 byl zastavěn motor Nene (RD 45) s tahem 2270 kg. Tento motor pak byl již nahrazen ruským motorem VK 1 o tahu 2700 kg. |
|
|
|
|
Rusové byli ve vývoji proudových a raketových motorů značně zaostalí za ostatním světem.To dokazuje,že po válce byli do ruských proudových prototypů vyráběny a vestavovány motory typu Jumo 004. Jsou zmínky o překročení rychlosti zvuku ještě v roce 1946 ale nemá cenu se hádat s příznivci X-1,kde byl let daleko lépe zdokumentován.Jednalo se o z 90% hotový pototyp DFS 346,mimochodem,skoro celý výzkumný tým byl po válce složen z původních něm.konstruktérů a zalétáván původními něm.piloty.Roku 1946 byl hotový prototyp převezen na letiště Toplistan,kde byl zalétáván ve vleku zejména za ukořistěnou(?)B-29.První pokus o překročení machova čísla byl úspěšný a následovaly dva další prototypy,ty ale již byli zničeny při zalétavacích letech.Pod ruskou patronací nosil název tuším ZZ-1.Ohledně šípovitosti-není pravda,že Němci zkoušleli jen křídlo s šípovistostí 35 stupňů.Důkazem je toho právě DFS 346 kde byla použita křídla s kladným šípem 45´:) Nicméně nejde tolik o přísně udanou šípovitost. Existuje kladná a záporná.Zápornou reprezuntují sice méně známá,ale o to více zajmavá a výkoná letadla.Z WW2 Ju 287,krátce po válce HFB 320 Hansa a nyní Su 37 Berkut. Jako zajmavost dopručuju sehnat si něco o raketově urychlovanzm kluzáku Cybin LL-3.U nadzvukových strojů jsou ale poblémem špatné aeroelastické vlastnosti a musí se používat velmi drahé kompozitové materiály a zabezpečit obrovsky namáhaný kořen křídla.Nicméně díky nízkému rázovému odporu a výšší efektivitě v nadzvukových rychlostech se jedná o perspektivní směr křídla:)Ale to už je úplně o něčem jinym.. |
|
|
|
|
|
|
Pánové, pánové, na kontě Vámi podceňované Ki-43 jsou i v roce 1944 sestřely B-29 nad CBI, takže ji rozhodně nepodceňujte. Jinak Vás všechny mohu ujistit, že piloti jako Sakai, Iwamoto, Nišizava (abych jmenoval ty u nás trochu známé) rozhodně netrpěli strnulostí myšlení. Sakai dokázal bojovat jen s jedním okem, Nišizava se dokázal postavit šesti Hellcatům a zahynul až na palubě dopravního letadla sestřeleného nad Filipínami... Boyington skutečně nikdy nepotkal ve vzduchu Ki-100 a podle mne ani Ki-44 a Ki-61, v době kdy létal na CBI tam určitě ještě nebyly, a nad Šalomouny, pokud jsou mé chabé znalosti správné, japonské armádní letectvo neoperovalo. A abych nezapoměl: s Létajícími tygry se Boyigton rozešel velmi ve zlém... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka