Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Díky anti-g kalhotám má hodně pilotů zničené zdraví na celý život,a to bez toho,že by někdy byli v boji. | |
|
|
pořád se mluví jen o Jak-3, ale co třeba jak-9 z konce války? Nebyl výkonější než trojka? | |
|
|
To čmeláček: anti-G kalhoty umožnily zalétnout větší géčka bez toho, aby jsi "oslepl nebo i omdlel", což bude pravděpodobně dost podstatná výhoda. Aspoň podle mého názoru ). A to s tou zatáčkou a přetížením ponechám bez komentáře. Jak-3 měl rozpětí 9,20 m a nosnou plochu okolo 14 m2, pokud se správně pamatuju, takže jaksi... |
|
|
|
Je zajímavém, že ten "práškař" byl nadimenzován tak, aby snesl manévrování ruských pilotů, kteří lítali mnohem ostřeji než Američani. Nic Ti neříká aféra s P39 a se zdeformovanými křídly a stabilizátory? | |
|
|
Samozřejmě-čim větší přetížení,tím ostřejší zatáčka.To ale platí jen u dvou stejných letadel s jiným křídlem.Jak 3 měl větší nosnou plochu než G,pokuď se nemýlím,že?? A z jakého jiného materiálů by měl být nosník křídla?Vůbec celá pevnost konstrukce musela být zajmavá.Samozřejmě to bohatě stačí na práškaře,ale na stíhačku? Anti-G kalhoty jsou ti úplně na nic.Víš vůbec na jakém principu fungují?Vydržíš to samé přetížení jako bez nich,jen s menším rizikem.Mám pocit že se používaly jen na P51. Člověk vydrží +-6/3G,letadlo +-9(Mig29 apod.) Že by stíhačky ve WWII dosahovali víc než 6G se mi nezdá. |
|
|
|
Fritz je verze, o které toho vím asi nejméně. Ale dost na to, abych Vám mohl v některých bodech oponovat. Prototypem Fritze byl V-23, ostatní V-21,22,24 měly ještě blíž ke starším Emilům (zdá se mi, že měly ještě původní křídla?). Pokusná série F-0 se stavěla na podzim 1940. Oproti původním představám se ale musela spokojit s motory DB 601N a se starým kanónem MG FF/M. Těchto letadel bylo podle mne jen 10 kusů, jeden z nich, W.Nr. 6714, používal A.Galland zhruba od poloviny dubna 1941. Ještě během března a dubna 1941 se k řadovým jednotkám dostaly i první kusy verze F-1 (stále se starými motory a starým kanónem). Taky opakuji svoje dřívější tvrzení: poprvé se u sériových letadel objevilo GM-1 až u verze F-2/Z! GM-1 měl jen jediný pokusný Emil E-7/Z. Taky jsem si našel v prastarém polském TBiU 131 několik zajímavých údajů: poloměr zatáčky (zaletěná "bez ztráty výšky")u Emilu udává 270m. Taky tady běžel rozhovor o palivu: 87 oktanů patřilo do motorů DB 601Aa, 97 oktanů patřilo do motorů DB 601N se zvýšeným kompresním poměrem (výkon 895 kW/ 1200 k, v bojovém režimu po dobu 1 minuty 950 kW/ 1270 k ve výšce 5200 m). Úhlová rychlost? No, třeba kvůli střelbě s opravou...Přetížení? Pokud Ty a Tvoje éro vydržíte víc géček, patrně v souboji zvítězíte...Proto se taky vozily anti-G kalhoty... Fritz s novým motorem měl nad Spitem V opravdu navrch, aspoň se to často tvrdí v memoárech. Zrovna tak se ale tvrdí, že to byla nejlepší stíhačka ze všech "109". U Gustavů už všechno (t.j. obratnost, ovladatelnost...) obětovali rychlosti a stoupavosti. Takže nic pro průměrného pilota. Na Jaku-3 byl plátěný max. potah kormidel. |
|
|
|
... zapomněl jsi na kovový nosník křídla atd. :o) Úhlová rychlost? Slyšíš po prvé? No, tak to teda radši ani nebudu komentovat... Větší přetížení v zatáčce a Ty nevíš o co jde? Taky radši bez komentáře... |
|
|
|
ále..úhlová rychlost?slyším poprvé..taky je po mě překvapení,že větší přetížení je výhodou. Tam,kde uvádím HP,čerpám z anglosasky psané literatury,takže i kdyby v tom byl rozdíl,mých údajů se to nedotkne. Ohledně jaku 3 byla vážně zajmavá jeho konstrukce-překližka a plátno.. Nebyl jsem to já,kdo začal poovnávat Jak3 s 109G..fakt je,že to byl nejlepší ruský stíhač. |
|
|
|
No, MG151/20 podle typu munice ... celkem 2205 - 2285. A zapomnel jsi na to, že po té, co by La-5 vychrlil takovéhle množství munice, tak by i z B-29 zbyla holá kostra. Jak-3 a Bf 109G6 Nepleť si pojmy s dojmy. |
|
|
|
JO nepatrný překlep.. O tom,že by byl Spit V lepší než 109F bych já a asi i hodně lidí slyšel poprvé. Dobře-takže MG151 je z hlediska použití stejně účinný jako Švak.Možná si přehlédl,že za dobu kdy La5 vypálil 1600 nábojů,jich Gustav 6 s MG151 a 2x131 vypálil 2540.. Hp a k je to samé.Definice mě až tak nezajmá.. Z těch údajů o Jak 3 vyplývá že má stejnou manévrovatelnost jako G-6..Jedinou výhododu byla rychlost.Když vycházím z Gryzlovových údajů.Celkem mě zajmá,jak se na sekundu přesně změří obrat o 360 stupňů.. |
|
|
|
»A znovu ti zopakuju-DB605 s 87 oktanovým palivem dosáhl kompresního poměru ve válcích 7,5/7,3,zatímco s 96(tedy +-standartní spojenecké palivo) oktanovým palivem 8,5/8,3. A to už vůbec nemluvím o 150 oktanovém palivu-výkon P51D s a bez něj sem napsal někde dole. To co ti nazývá fakticky totéž(on podle tebe asi žádný rozdíl v 82,87 a 100 oktanovém palivu není,viď?) tedy dalo Merlinu zadarmo jeho výhodu menší hmotnosti. DB605 byl minimálně stejně konstrukčně vyspělý jako Merlin a udržoval s ním krok i přes používání méně kvalitního paliva.« ............ :o) :o) :o) :o) Jenže… Němci měli C3, tedy ekvivalent 100/130 Grade (DED 2475). Výkony (a i další srovnání) je v 452. Opakuji: DB 605DC (DCM) na tom není lépe, než Merlin 66 nebo 70. Tedy, Němci mají DB 605DC a Britové 100/130 Grade, a proti DCM mají Merliny s palivem 100/150 Grade. Ovšem Merlin dává srovnatelný výkon z 27 litrů (proti 35,7 litru DB 605). Nemluvě o větší životnosti motoru. »To co ti nazývá fakticky totéž(on podle tebe asi žádný rozdíl v 82,87 a 100 oktanovém palivu není,viď?) tedy dalo Merlinu zadarmo jeho výhodu menší hmotnosti.« Kdepak… Nižší hmotnost motoru nebyla zadarmo. A nebyla palivem, ale nižším zdvihovým objemem motoru. Což ovšem vyžadovalo dosažení mnohem vyššího litrového výkonu — a tedy mnohem propracovanější konstrukcí. »A to už vůbec nemluvím o 150 oktanovém palivu-výkon P51D s a bez něj sem napsal někde dole.« Lituji. Ale nikde tady neuvádíš (opakuji: neuvádíš) výkony P-51D (a ani žádného jiného spojeneckého stroje) při použití paliva 100/150 Grade. Mohl by jsi to ovšem napravit… Pokud ovšem k nim máš přístup. |
|
|
|
A přestaň dělat hloupého čmeláčka Čmeláčku. Moc dobře víš, že maximální stoupavosti a rychlosti se nikdy neměří při maximální vzletové hmotnosti stroje ... zasvěcení vědí o čem mluvím... | |
|
|
Originál Čmeláček "Když je tedy onen poměr tak důležitý,K-4 byl jednoznačně VÝKONĚJŠÍ a LEPŠÍ než P51,že?" No já nevim... Bf 109K-4 1470m/min P-51D 1060m/min Já sem jenom píšu... Ech... Originál Čmeláček "Me109F měl lepší obratnost než Lavočka.." Se Ti zase něco zdálo, viď? Bf 109F-2 Obrat o 360 stup v 1000m: 19,6-20,5s La-5FN Obrat o 360 stup v 1000m: 18,5s Originál Čmeláček "La 7 neměl jak na Fw190D tak ani na Me109K" Ve Tvém světě fantazie určitě ne. Jsi technik nebo spisovatel sci-fi? |
|
|
|
Čmeláčku, Ty jsi normální ... Peiper Když papáš, tak nemlaskej... je to slyšet až na onwar.com Munice pro Mg 151/20 Trhavá hmotnost granátu ... 92g rychlost granátu ... 785m/s Zápalná hmotnost granátu ... 117g rychlost granátu ... 705m/s Zápalná-svítící hmotnost granátu ... 115g rychlost granátu ... 705m/s Granáty pro ruské "dvacítky" Tříštivý-zápalný s okamžitým účinkem hmotnost granátu ... 96g rychlost granátu ... 800m/s Protipancéřový-zápalný hmotnost granátu ... 96,6g rychlost granátu ... 800m/s Tříštivý-zápalný se stopovkou hmotnost granátu ... 96g rychlost granátu ... 800m/s Na rozdíl od německých granátů, mají ruské tříštivé iniciátor, který zvyšuje účinek exploze. Ruské tříštivé granáty měly proto ničivější sílu než německé granáty odpovídající kategorie. Zásah ruským 20mm tříštivým granátem vytvořil díru v potahu o průměru 25 - 30cm. Nehledě na kombinované vlastnosti ruské munice. Kvalita ruské munice? A v čem ta ruská munice byla horší? Je to asi tak jako u ruských tanků, že jo? Počet nábojů na zbraň Ti už vysvětlil GeorgRolf. Tímto mu děkuji. :o) Originál čmeláček "... a dva křídelní kulomety MG 131 ráže 13 mm ... " A ještě by mě zajímalo, kde se vzaly na Bf109G-6+, dva křídelní kulomety ráže 13mm??? Jak-3 a popelnice? A Jak-jsi na to přišel??? Bf 109G-6/AS Prázdná hmotnost: 2692kg Vzletová hmotnost: 3148kg Indikovaný výkon motoru: 1300 Hp ve 4000m při boostu: 1500Hp Rychlost letounu na úrovni moře: 581 km/h Rychlost letounu v 6000m: 690 km/h Obrat o 360 stup v 1000m: 22s Stoupavost: 3000m za 2,5 min Bojová zatáčka: 1050m Stoupavost a rychlosti jsou při použití MW-50. Životnost motoru byla 12 hodin. Jak-3 Prázdná hmotnost: 2250kg Vzletová hmotnost: 2660kg Výkon motoru: 1260Hp Rychlosti tu už napsal Algernon. Také mu děkuji. :o) Obrat o 360 stup v 1000m: 17-18s Stoupavost: 5000m za 4,5min Bojová zatáčka: 1200m Životnost motoru VK105-PF2 200 hodin. Další komentář je snad asi zbytečný... takže Jak-3 asi popelnice nebude. Tak příště neplácej.´ Na poměru výkonu a hmotnosti závisejí letové výkony. |
|
|
|
Na přelomu let 1939 a 1940 vyrobila firma Messerschmitt sérii 25 letounů Bf 109 F-0 (Werk-Nr.5601 až 5625).V listopadu 1940 Oberkommando der Luftwaffe nařídilo,aby v eskadrách JG 2,JG 26 a JG 51 byla vždy jedna skupina vyzbrojena novými stíhačkami F-0 a F-1. Několik strojů se dostalo také k JG 3.V únoru 1941 byly tři stroje ztraceny díky problému s pevností konstrukce,ale už v březnu 1941 začaly výrobní linky závodů Erla v Lipsku opouštět první letouny Bf 109 F-2. Můžeš mi prosím říct,jaký rozdíl je v použítí "Horse power",tedy koňské síly a k,tedy koní? 1)Pokud by němci měli stejně kvalitní palivo jako Britové,u DB by vzrostl výkon a snížila se měrná spotřeba. Otázka platí-Jakých výkonů by asi dosahoval Spitfire nebo P51 při používání standartního německého 87 oktanového paliva?Lepších nebo horších?.. A znovu ti zopakuju-DB605 s 87 oktanovým palivem dosáhl kompresního poměru ve válcích 7,5/7,3,zatímco s 96(tedy +-standartní spojenecké palivo) oktanovým palivem 8,5/8,3. A to už vůbec nemluvím o 150 oktanovém palivu-výkon P51D s a bez něj sem napsal někde dole. To co ti nazývá fakticky totéž(on podle tebe asi žádný rozdíl v 82,87 a 100 oktanovém palivu není,viď?) tedy dalo Merlinu zadarmo jeho výhodu menší hmotnosti. DB605 byl minimálně stejně konstrukčně vyspělý jako Merlin a udržoval s ním krok i přes používání méně kvalitního paliva. Tom:nevím,proč si myslíš že se do tebe navážím.. Britové ale taky měli Flak a radary.. |
|
|
|
Pánové.... čmeláček: podívej se,tvrdíš,že Me-109F byl operačně nasazen (tedy začal bojové létat) již v listopadu 1940...no to snad ne.Pokud toto tvrdíš,rád bych kdybys nám tu uvedl jednotku,která s tímto typem v této době létala.Nejednalo pouze o testování několika kusů v "bojových podmínkách"?.Pokud to tak není,tak alespoň lze uznat že do listopadu 1940 bylo vyzbrojeno 6 perutí RAF Spitfiry II....hm...a kolik staffeln bylo vyzbrojeno Me 109F??. Jak-3 nazýváš popelnicí??? No to snad ne..letoun který má výkonnější motor,je lehčí,rychlejší,obratnější,stejně vyzbrojený než tehdejší "standart" G-6 je podle tebe popelnice? |
|
|
|
To Čmeláček-Peiper: nevím, čím jsem si zasloužil, že jsi se do mne tak navezl. Já se k Tobě chovám vcelku slušně, tak totéž očekávám od Tebe. A nevím, proč bych tady sakra nemohl prezentovat svoje názory? Ty tady nepředvádíš nic jiného. Porovnávat ztráty stíhaček v BoB je naprosto směšné. Stíhači RAF nebojovali jen proti stíhačkám. Buď trochu objektivní... | |
|
|
Stojím si za rokem 1940.Existovala totiž ještě předsériová verze F-0,která operačně létala už roku 1940.. Že nedokážeš pochopit bod 3 je tvoje chyba,ale já si za ním stojím. Údaj o výdrži DB605DC-40 min.s MW50. Tak si GM1 něco sežeň a jsem zvědavej na tvůj údaj.. A co má co společného zajištění dodávek pohoných hmot s kvalitou motoru?On totiž DB nijak neztrácel ve výkonu oproti Merlinům ani s 87 oktanovym palivem-pokud by byl konstruován po víceoktanové palivo,byl by podstatně výkonější než Merliny.. Že bych přesedl jsem myslel v tom smyslu,že bez MW50 nebyl dobý stroj. Jinak o motorech DB včetně srovnání s Merliny je dobrá stránka w1.1861.telia.com/~u186104874/db605.htm#comp... Ne,zatím mi nevadíš když každý druhý tvůj argument můžu dát na pravou míru.. |
|
|
|
Čmeláček: »A dvě třešničky pro Algernona. 1)Kdepak si slyšel,že Me109K používal DB605D? Ve skutečnosti používal DC a ASC včetně pokusných zástaveb skoro všech typů DB605.DB605D totiž neměl MW50 a používal palivo C3 nebo C2 zatímco DB C3 nebo B4 s MW50. 2)GM1 -efekt je skoro fenomenální-dokázal zvýšit výkon v řádu 25 až 30%Ještě se ti to zdá jako blbost?« 1): Bf 109K a DB 605D: Tím mám na mysli celou typovou řadu motorů DB 605D (asi jako motory Rolls Royce RM.10SM nebo RM.11SM). Tedy jak DB 605DBM, tak DCM… Ono namontovat na motor MW je možné i v polních dílnách (je to v podstatě velmi jednoduchá úprava — určitě jí mechanici zvládli rychleji, než vyměnit vrtuli.) :o) 2): Jo, tohle se mi opravdu nezdá jako blbost. Ona to totiž blbost je, a velká… Kde jsi sebral těch 25-30%..? :o) Ad „Battle of Britain“ a Bf 109E-7/Z s GM-1… To se tu už probíralo. Tvrdíš, že jsi četl všechny příspěvky, tak si to najdi… A jen tak na okraj: Nástup Bf 109E-7, spolu s Bf 109F-0, a Spitfire Mk.V… »Me109F-1 se začala do operační služby zařazovat ještě roku 1941.« (Příspěvek 443.) Hele, v příspěvku 433 jsi ale napsal, že Bf 109F byl u operačních jednotek už v listopadu 1940, ne? Tak za čím si tedy stojíš..? Ad Battle of Britain: »Němci ztratily 610 kusů Bf 109 z celkového počtu 1,792 ztracených letounů.Britové ztratily 403 Spitfirů a 631 Huricanů z 1,172 ztracených letounů.Za stíhací piloty se mi to zdá jako německý úspěch.« Tyto (a jim podobné) údaje mi nejsou neznámé… Ale: Ale celkové ztráty v poměru 1792 ÷ 1172 (cca) se mi zdá býti strategicky i takticky vítězstvím britským… Navíc, vyrobit ten bombarďák stojí víc peněz (a materiálu i práce) než jednomístnou jednomotorovou stíhačku (samozřejmě plus náklady na výcvik posádky, atd., atd.). A hlavně, Němci se chtěli vylodit v Anglii (nebo jí alespoň donutit k uzavření příměří), nebo ne? A? Zdá se, že nic. Tudíž, Luftwaffe se moc nevytáhla (k čemu Ti jsou nižší ztráty ve stíhačkách — ostatně Britové je dokázali více než jen nahradit — když prohraješ válku). |
|
|
|
A ještě co se týče toho paliva. DB605 s 87 oktanovým palivem dosáhl kompresního poměru ve válcích 7,5/7,3,zatímco s 96 oktanovým palivem 8,5/8,3.To neni nijak zanedbatelný rozdíl.Jakých výkonů by asi dosahoval Spitfire nebo P51 při používání standartního německého 87 oktanového paliva.. Mimojiné DB605 byl primárně určen pro provoz ve výšce 5,8 až 8km,tedy zhruba stejně jako Merliny 60 a 70 série používaných Spitfiry a Mustangy-takže to,že v nižších výškách nedosahoval takových výkonů je logické.V SSSR to už žádná výhoda nebyla,ale díky MW50 apod.se výkony i v nižších výškách přibližovaly,vyrovnaly či přesáhly výkon ruských motorů. Zajmavé je,že DB605D byl hotový už roku 1942 ale díky velké nespolehlivosti byl k dispozici až na Me109G-10 o vánocích 1944 DB605A-1 používaný G-6 od počátku výroby až do roku 1944 ale zařízení MW50 ani podobné neměl a používal palivo B4 při vzletovém výkonu 1475HP a 1350HP v 5700m. Od počátku roku 44 se ale začal používat DB605AM(C3+MW50) s vzletovým výkonem 1800HP a 1700HP ve 4000m(MW50 je brán-a to zcela oprávněně-jako max.výkon,tudíž výkony s MW50) Ve stejné době jako AM byl zastavován DB605AS(B4),bez MW50 s vzlet.výkoem 1435HP a 1200HP v 8000m a ASM(C3+MW50)s vzletovým výkonem 1800HP a 1500HP v 6400m a od roku 1945 i ASB-C3 nebo B4+MW50 s 1850HP na zemi a 1600HP v 6000m a ASC(C3+MW50) s 2000HP na zemi a 1800 v 4900m. Z toho je vidět,že nejenom La5 a Fn byla neustále vylepšována..Ale je asi pravda,že bych si v 43 roce rozmislel,jestli přesedlám z Fridricha na G-6,tedy do odby,než byl k dispozici motor AM. A dvě třešničky pro Algernona. 1)Kdepak si slyšel,že Me109K používal DB605D? Ve skutečnosti používal DC a ASC včetně pokusných zástaveb skoro všech typů DB605.DB605D totiž neměl MW50 a používal palivo C3 nebo C2 zatímco DB C3 nebo B4 s MW50. 2)GM1 -efekt je skoro fenomenální-dokázal zvýšit výkon v řádu 25 až 30%Ještě se ti to zdá jako blbost? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka