Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
To čmeláček-Peiper: Tvoje mezery týkající se motorů mne docela překvapují, neříkal jsi, že jsi profesí letecký motorář?. Jinak Mig-15 toho zase tak moc společného s Ta 183 neměl, třeba motor byl umístěn zcela jinak, ale v tom se mi pitvat vůbec nechce. Taky Hartmann svůj poslední sestřel dosáhl nad Brnem (mimochodem by mne velmi zajímalo, kdo mu sestřel dosvědčil, když v Brně už tou dobou byli dávno Rusové a na tom průzkumu byl zřejmě sám). Jinak dobrým tipem jsou Italové. Re 2005 Saggitario s německým motorem DB 605 dosahoval značně lepších výkonů než všechny 109 a PRÝ překonával i Ta 152. Já vím o jednom tomhle éru v Rumunsku a dvou u protivzdušné obrany Berlína. Bohužel bez podrobností. Jinak si myslím, že to NEJLEPŠÍ znamená taky to, že těch ér mám dost, aby něco dokázaly a může je pilotovat řadový letec a ne jen špičkově vycvičený zalétávač s několika tisíci nalétaných hodin. |
|
|
|
|
No jistě,jenže to,co napsal Tom v 565 je naprosto mimo mísu. No tak jo.Jenže narozdíl od B-29 He177 nebyly dislokovány k jednomu cíly. Vlastně u němců nebyla nikdy snaha docílit jednoho náletu více letadel než oněch osmdesátisedmi.Podle počtu operačně létajících He177 v jednotlivých obdobích,nebyl žádný problém soustředit min.150 letadel do jednoho místa.To už je na tom zase jinde než B-29. Ve zkratce:Němci se nepokusily shromáždit najednou více než 80 bojeschopných letadel,proto nemůže být porovnánán s počty B-29 nasazených při jednom letu. K té manévrovatelnosti Ta152 je mi všechno známo.Nicméně platí,že až ve velkých výškách dosahoval nejlepších výkonů. Mimochodem pro zastánce sovětské techniky je jistě zarážející fakt,že 24.dubna 1945 jeden z pilotů Ta152 sám napadl formaci Jak 9 nad Berlínem a dva z nich sestřelil.To se,mám ten pocit,podařilo i Hartmannovi na Me109G6(i když někde se mluví o La7) s jedním úlovkem nad Hradcem jako jeho poslední sestřelený letoun. Znova tedy-rozdíly mezi nasazovanými letadly nebyly tak propastné,aby nešli navzájem sestřelit.O bojové hodnotě tedy rozhodoval z větší části pilot. MK108 byl promárně určen pro boj s bombardéry. Jako plně dostačující výzbroj proti stíhačům postačila 2xMG131 + 1xMG151/20 jak to bylo u G-6,což byla pořád účinější výzbroj než 2xŠvak u La5Fn. Prostě to chce účinost kanónů zkombinovanou s kandencí kulometů. Jinak asi neprávem zapomínáme na italské stroje. |
|
|
|
|
|
čmeláček,predator: k té manévrovatelnosti Ta 152 tu bylo také již dost napsáno,takže jen v kostce.Ta 152 prý dokázal Mustang skutečně vymanévrovat,ovšem jen vydržel-li pilot Ta 152 točit delší dobu několik zatáček.V první zatáčcce neměl na Mustang šanci.Také je otázka,dostal-li se Ta 152 do druhé zatáčky že? |
|
|
|
|
|
Algernon: Tak tos mě zklamal .Fasinuje mě jak listuješ v archivu abys našel čísla tvých článků - tomu se říká detajlismus . Mě se tu nelíbí že se tu výkony měří podle počtu vyrobených kusů a úspěchů v nasazení.Nemyslím,že by to bylo správné a hlavně přesné.Například zmiňovaný He 219 - bezesporu výkonná noční stíhačka schopná potírat němci nenáviděná Mosquita.A jenom proto že jich bylo málo,tak nemá patřit k tomu nejlepšímu co lítalo? čmeláček: důvody zavedení 30mm kanonů tu už byly napsány.Němcům nic jiného nezbývalo než nějak zvýšit palebnou sílu.Měli dvě možnosti - buď vymyslet perfektní 20mm kanon (jako byl u rusů B-20),což se nepovedlo a nebo zvýšit ráži a tím "vyrovnat" nedostatek v účinnosti MG151. |
|
|
|
|
Čmeláček (ad 564): »B-29 bylo vyrobeno 4x víc a nasazení se najednou nepřiblížilo ani 200kusů..« No to určitě… :o)) V březnu 1945 to obvykle bylo kolem tří stovek strojů na jeden cíl. V květnu a červnu 1945 to už bylo mezi čtyřmi a pěti sty stroji. Zatím největší akci jsem nalezl 23. května 1945 — 562 B-29 (cílem bylo — opět — Tokyo). |
|
|
|
|
|
Sakra predatore vidim tady konkurenta:o)Jinak stop ohledně tvých informací ohledně počtů vyrobených letadel.To by si mi lez moc do zelí:o)Bohužel tě ale musím zklamat,Ta152 vymanévroval P51 jen ve větších výškách. Palebná síla u verze C-1 byla slušná,ale ten MK108 se mi vzhledem k hmotnosti a nijak závratné účinosti jeví spíš jako zbytečnost. Firma Ta jako taková za války neexistovala,proto Fw pod kterou spadal Tank. |
|
|
|
|
| cmelacek: Ta 152 se sice pouzival pouze na na zapadni fronte a velmi malem poctu. Ale byly velice obratne, dokazaly vymanevrovat P-51. A jejich palebna sila taky nebyla zrovna mala! Jo a cmelacku zadny Fw 152, Fw 153 a Fw 154 neexistuje, a to proto, ze spravny nazev je Ta 152, Ta 153 a Ta 154! Velice podobny MiGu 15 byl i Messerschmit P.1101 | |
|
|
|
| cmelacek: Ta 152 se sice pouzival pouze na na zapadni fronte a velmi malem poctu. Ale byly velice obratne, dokazaly vymanevrovat P-51. A jejich palebna sila taky nebyla zrovna mala! Jo a cmelacku zadny Fw 152, Fw 153 a Fw 154 neexistuje, a to proto, ze spravny nazev je Ta 152, Ta 153 a Ta 154! Velice podobny MiGu 15 byl i Messerschmit P.1101 | |
|
|
|
| čmeláček...kdybys měl o motorech aspoň trochu přehled,tak bys věděl,že hodnota oktanového čísla má význam jen a pouze u zážehových pístových spalovacích motorů. Hodnotou oktanového čísla se stanoví,jakého kompresního poměru se dá u motoru použít (nebo přesněji naopak: Stupeň komprese určuje,jak je motor náročný na oktanové číslo paliva). Což má následně vliv na výkon motoru. Vyšší oktanové číslo totiž ovlivňuje to,jak dlouho bude motor odolný vůči samozápalům (čili detonacím paliva vzniklým jinak,než jiskrou svíčky). A protože při vyšší kompresi je riziko vzniku samozápalů vyšší je nutné používat palivo s vyšším oktanovým číslem. Na druhou stranu vyšší komprese umožňuje dostat ze stejného zdvihového objemu motoru vyšší výkon. Konstrukce proudového motoru je zcela odlišná a žádná komprese,samozápaly apod se tam neuplatní,takže nějaká "oktanovost" paliva je zcela irelevantní... | |
|
|
|
| Jo a Hartmanne,ohledně tvé logiky,Boeing 747 má čtyři motory a patří k nejspolehlivějším letadlům na světě.. | |
|
|
|
| No o fungování jednotlivých motorů snad přehled mám..Co se ale týče paliva proudových motorů,přiznávám nemám žádné znalosti. | |
|
|
|
| čmeláček..ne Kerosen není vysokooktanové palivo,naopak je to směs petroleje. Možná by sis mohl nastudovat něco o vlastnostech paliv a vůbec o rozdílu v technice pístového a proudového motoru. | |
|
|
|
| Při výrobě vysokooktanového paliva jsou velké ztráty a trvá to déle. | |
|
|
|
| No že na kerosin to samozřejmě vím,měl jsem ale pocit,že se jedná o jakýsi druh vysykooktanového paliva. | |
|
|
|
| Čmeláček...v době nedostatku vysokooktanového leteckého paliva v Německu v roce 1945 byly omezeny lety většiny pístových strojů a do vzduchu mohly převážně proudové letouny jako Me-262,protože nepoužívaly palivo,kterého bylo potřeba např i pro tanky. (Jistě namítneš,že tank nepoužívá vysokooktanové palivo,ale jde o problém výroby...) Proudové motory pokud vím nejsou omezeny na jedno palivo,ale jejich hlavní pohonná látka je tzv letecký petrolej (dnes se nazývá Kerosen). | |
|
|
|
| Nevím..o proudové motory jsem se nikdy nezajmal,a vím že Me262 s tim měl problém.Tak na co létají? | |
|
|
|
| Já do tohohle fóra jak známo moc nepřispívám,protože nemám pocit,že bych o letadlech až tak něco převratného věděl,ale poslední čmeláčkův příspěvek mě donutil zareagovat... od kdy používají proudové letouny VYSOKOOKTANOVÉ PALIVO???????? Nepíšu sem,ale tuhle debatu sleduju,nerad bych byl vůči někomu příliš útočný,ale... | |
|
|
|
|
Tome,jak tě tak sleduju,vidim,že nemáš žádný přehled o německých prototypech a zázračných zbraních:o) Jestli něco mělo obrátit průběh války,tak by to byl spíš Ba 349,než He162.Vždyť He162 nebyl oproti jiným pístovým letadlům skoro v ničem vyjímečný.Jen by zůstal na letišti,stejně jako Me262 kvůli nedostatku vysokooktanového paliva.Jestli si nikdy neslyšel o tom,že tyto prototypy byly financovány a vyvíjeny SOUKROMĚ ze zdrojů samotné firmy,často od RLM nepovoleně. A já jsem tady o té reálné situaci na frontě už dostkrát mluvil.Nejrozšířenějším německým stíhacím letadlem byl Me109G-6,u rusů La5 a Fn a u američanů P51D.Ale OPAKUJU TO UŽ NEJMÍŇ PO STÉ,tady se mluví o nejlepším stíhacím letadlu války a ne o přínosu letadel jednotlivým stranám a o celkové průmyslové situace. A jinak,jen aby řeč nestála-ti totiž vplyne,že němci,i přes daleko horší podmínky k vývoji,konstruovali minimálně stejně,ne-li výkonější letadla než spojenci. Lancaster byl zase létající rakev.. Kurt tank-Fw187,Fw189 a Fw200.To před válkou byl velice výkoné a pokrokové letouny.Ve válce hlavně Fw190,Fw152,Fw153 a Fw154.To že se už posledně zmiňované letouny nedostaly do masové výroby vččas,není jeho chyba a jestli sis všiml,jedná se jen o špičkové letouny. Z prototypů se podílel i na Ta183 s rychlostí propočítanou na 871 v 0m a 955km/h v 7000m.Mimochodem,móóc podobný Migu 15(tak od koho rusové asi opisovali..:o))) |
|
|
|
|
|
|
To čmeláček: trochu si nerozumíme. Já zastávám názor, že svou nespornou technickou invenci Němci utápěli ve velkém množství vývojových programů, jejichž výsledný efekt byl nulový. Pokud by se třeba místo vývoje technického nesmyslu jako Natter, věnovalo toto úsilí třeba He 162, tak by se tyhle Heinkely mohly dočkat operačního nasazení u běžné jednotky a nikoli jen u zkušebního komanda někde v Lechfeldu. S tím právě kontrastuje přístup Spojenců, konkrétně třeba Američanů, kteří neváhali obětovat povedený typ jako XP-72 ve prospěch nesporně modernější a perspektivnější P-80. Vědomě oddálili nasazení nového éra, proto aby dostali éro lepší. Kdežto Němci sice měli velmi pokrokové prototypy (případně malé série, třeba právě Ta 152), ale reálná situace na frontě byla zcela jiná. Těžko můžeš popřít, že skutečností byly v roce 45 stále ještě Bf 109G-6, a FW 190A u většiny jednotek. He 177 se pokud vím přezdívalo létající elektrárna a jejich nespolehlivost byla přímo pověstná. A ještě k tomu Kurtu Tankovi: které jiné jeho éro mimo FW 190 bylo tak úspěšné? |
|
|
|
|
Tome,jestli chceš vyjmenovat všechny německé prototypy..Takže němci měli zůstat na úrovni G-6,který průmysl vyrábět v podstatě zvládal dobře a vyprdnout se na D-9 apod..Zajmavá myšlenka.. He177 nikdy nebylo pohromadě více než 100kusů..Oni totiž létaly průzkumné námořní lety,občas nad anglii,některé do ruska..B-29 bylo vyrobeno 4x víc a nasazení se najednou nepřiblížilo ani 200kusů.. Predator: A jak tedy usuzuješ že Ta152 byl nejlepší,když nemáš žádné podklady?Dal se použít jen na západní frontě,a i tak v nižších výškách,než v těch,v kterých dosahoval nejlepších výkonů. |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka