Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Chci si zjisti, tak udávají jednotlivé státy své ztráty a úspěchy. |
|
|
|
|
|
Tak když neznáš celé RAF, stačí jeho část, někdo jiný může znát ten zbytek... |
|
|
|
|
|
Ale no tak, neřikej že nevíš ani u BC? To by mě zrovna u tebe dost překvapilo. |
|
|
|
|
|
Nevíte někdo, jaké měli Američané (USAAF, USN, USMC) a RAF celkové ztráty za války? Tedy jak bojové tak nebojové? |
|
|
|
|
Zaujímavé Kdyby někdo z přítomnách chtěl Spita, tady je orientační cena www.novinky.cz/clanek/149561-stihacku-spitfi... |
|
|
|
|
V té monografii je jen zmínka, že to byly vlastně nádrže tři - takže "něco" jako vlnolam to bylo zcela jistě. Víc nic. Williho výtvory nejsou můj milovaný obor |
|
|
|
|
No, v oblasti byly jen Bf 110D a He 111H - a Heinkely bych z úmyslného letu střemhlav nepodezíral Maximálně tak nějaký jeho kolega: ale když mu tyhle dva Spity odstřelily motor (sorry, měl jsem tu hned citovat celou pasáž ), tak bych čekal, že budou honit právě jeho Navíc jak ten pilot píše, změnil v mracích kurz - čili pokud tak učinil v místě, kde byly mraky husté... Boj probíhal ne moc vysoko nad mraky, čili Spity neměly dlouhou dobu na honění stodesítky v letu střemhlav; konečně, kdyby tu možnost měly, asi by na to pilot už nevzpomínal...
Edit: Takhle, já taky nepředpokládám, že by piloti Spitů byli totální másla a rozbili se o hladinu moře, spíš mě jen zajímalo, jak vysoko to ještě Spit dovede vyrovnat - řádově. |
|
|
|
|
|
Mám na mysli zcela konkrétní případ (hádej datum ), kdy pilot Bf 110D nad Severním mořem takhle na jeden motor unikl dvěma Spitům: „Rychle jsem zamířil do mraků. Oba Britové za mnou. Při vybírání pádu jsem se dostal do výšky 800 až 1000 metrů, potom co jsem předtím změnil kurz. Při letu těsně pod stěnou mraků jsem viděl, jak oba Spitfiry asi ve 12.58 narazily na vodní hladinu.“ Je to nesmysl už z toho důvodu, že žádné Spity ztraceny nebyly; ale zajímalo by mě, jestli to vůbec bylo možné - i kdyby piloti Spitů na chvíli zapomněli na bezpečnost a hnali se za kořistí. To, že si je Němec spletl se svými sestřelenými kolegy, je celkem evidentní (taky se asi není co divit, na jeden motor s celým Severním mořem před sebou bych taky upaloval pryč a moc nepátral po tom, kdo to vlastně byl ).Podle hlášení nebyly mraky husté a těžké, spíš mírně protrhané - takže v nějaké fázi moře asi vidět být mohlo; ale moře mate... |
|
|
|
|
Tak to nevím, ale matně si pamatuji, jak (tuším) Lipfert psal cosi o tom, že při pronásledování jednoho Rusa tento udělal zvrat a on ho nemohl s Bf 109 sledovat, protože ten potřeboval pro zdařilý zvrat min. 700 m výšky. |
|
|
|
|
|
Chtěl jsem se zeptat, v jaké výšce se ještě dá se Spitem Mk.I vybrat střemhlavý let, resp. kdybych měl modelovou situaci, že dvojice Spitů Mk.I střemhlav stíhá nepřítele dejme tomu z 5000 metrů, vletí do mraků, které mají spodní základnu zhruba 1000 metrů - dá se jen těžko předpokládat, že by střemhlavý let nevybraly, což? Bohužel nevím, jak to u Spitu bylo, jen se mi matně vybavuje "cosi" ohledně "stodevítky", že jednu dobu byl v pravidlech pro uznávání sestřelu bod, že byl-li Messerschmitt viděn ve střemhlavém letu pod určitou výškou (snad 600 metrů?), byl to "sestřel", neboť to již nemohl vybrat (ono to ale stejně tak úplně neplatilo ). |
|
|
|
|
|
Aha, tak to nic |
|
|
|
|
|
Tom: díky moc!
Tom napsal v č. 9282: Tohle právě není pravda - vzniklo to pravděpodobně z britských hlášení, kdy piloti hlásili, že nezaznamenali žádnou obrannou palbu (!) a postupně to autoři převzali (typický případ do místní rubriky "omyly" "Nejasně si vzpomínám, že v případě toho průšvihu na severu, letěly Bf 110 bez zadních střelců (tím pádem asi i bez příslušných cajků), což by nabouralo úvahy o vzletových hmotnostech." ); naproti tomu ve výpovědích Němců figurují střelci (i že aktivně stříleli ), Britové dokonce střelce i zajali (!) a ve ztrátách jsou v osádkách Bf 110 uvedeni vždy dva muži. |
|
|
|
|
|
K Bf 110 mám prastarou monografii z HPM (velmi dobře posloužila ve věci diSKuze o Epr(něco) 210 ). K Rüstsätze u Bf 110D uvádí jako sadu R1 vanu se 1010 l v kombinaci s 300 a 900 l nádržemi pod křídly s poznámkou, že v praxi se nádrže pod křídla už nevěšely. U R2 uvádí 300 a 900 l nádrže pod křídly a 75 l nádrž na maziva pod trupem. K vaně v textu dále uvádí, že to byly tři nádrže o celkem 1010 l paliva a olejová nádrž (85 l oleje + 21 l paliva). U verze D-0 se dala podvěsit pouze vana, u D-1 se dala vana zkombinovat s nádržemi pod křídly, ale autor píše, že tato kombinace je v praxi málo pravděpodobná. Vana prý byla málo odvětraná, tudíž plná benzínových par, některé neobjasněné ztráty se prý připisovaly i závadám na elektroinstalaci (jiskry měly asi nádrž zapálit, nebo co). Nejasně si vzpomínám, že v případě toho průšvihu na severu, letěly Bf 110 bez zadních střelců (tím pádem asi i bez příslušných cajků), což by nabouralo úvahy o vzletových hmotnostech. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9279: A to víš, že BMW 801 fungoval i s ustřeleným válcem? "Úvodem bych jen připodotkl, že Murawski (autor „Křídel Luftwaffe“) byl oblibován Peiperem-Čmeláčkem " |
|
|
|
|
karaya1 (9277): O tomhle nic nevím, resp. Murawski tvrdí, že Dackelbauch nebyl odpískán až tolik z důvodů bezpečnosti a vlivu na letové vlastnosti (bez vnitřních přepážek se to vevnitř různě přelévalo, což mělo na ovládání stroje jistě bezvadný vliv), jako spíš že potřebovali pod trup zavěsit pumy (a přídavné nádrže tedy "odstranili" pod křídla)?
Tato informace i s fotografií je např. v AoA 025. Není tam explicitně napsán důvod, pouze konstatování, že nahradili Dackelbauch odhazovatelnou přídavnou nádrží. Toho Murawskiho mám také, a narazil jsem tam na několik dalších "zajímavých" věcí |
|
|
|
|
|
guano napsal v č. 9276: Alternativa pro Dackelbauch (o němž dokonce někteří autoři tvrdí, že byl odhazovatelný, ale mechanismus se velmi často porouchal, čili prakticky odhazovatelný nebyl "Další zajímavostí je, že I./ZG 76 měla po útoku z 15.8.1940 definitivně odepsat Dackelbauch a nahradit jej odhazovatelnými nádržemi (ale ne 2*900 l, na fotografiích je vidět pod trupem jedna, zřejmě 300 l (?nebo 900 l ?) nádrž + prázdné závěsníky pod křídly)" ) byla jedna 900litrová nádrž na závěsníku pod trupem; fotku takové Bf 110D-1 mám. Murawski dokonce tvrdí, že Rüstzustand 1 znamenal jak Dackelbauch, tak obě 900litrové přídavné nádrže pod křídly - tomu se mi už ale nechce věřit (minimálně ne v případě 15. srpna - přece jenom, měl-li stroj s 1250 litry benzínu dolet nějakých 925 kilometrů, ještě na cestě zpátky by chlapi sosali z křídelních nádrží, o Dackelbauchu a vnitřních nádržích ani nemluvě ).
guano napsal v č. 9276: Fotka sice bohužel není, ale alespoň je výpověď (nespokojeného) pilota "Ale nenašel jsem žádnou fotku, která by to potvrzovala."
guano napsal v č. 9276: O tomhle nic nevím, resp. Murawski tvrdí, že Dackelbauch nebyl odpískán až tolik z důvodů bezpečnosti a vlivu na letové vlastnosti (bez vnitřních přepážek se to vevnitř různě přelévalo, což mělo na ovládání stroje jistě bezvadný vliv), jako spíš že potřebovali pod trup zavěsit pumy (a přídavné nádrže tedy "odstranili" pod křídla)? "Další zajímavostí je, že I./ZG 76 měla po útoku z 15.8.1940 definitivně odepsat Dackelbauch a nahradit jej odhazovatelnými nádržemi" |
|
|
|
|
|
Taky jsem na tu Bf 110D-1 koukal. V některých publikacích udávají hodnoty 264 imperiálních galonů (1200 l), 198 im. gal. (900 l) a 66 imp. gal. (300 l). Podle selské úvahy: mohl-li letoun nést 2*900 l, mohl nést i 1200 l + 2*300 l. Ale nenašel jsem žádnou fotku, která by to potvrzovala. Další zajímavostí je, že I./ZG 76 měla po útoku z 15.8.1940 definitivně odepsat Dackelbauch a nahradit jej odhazovatelnými nádržemi (ale ne 2*900 l, na fotografiích je vidět pod trupem jedna, zřejmě 300 l (?nebo 900 l ?) nádrž + prázdné závěsníky pod křídly) |
|
|
|
|
|
Tak Poláci jen tak napůl: sice jsem tam našel poměrně podrobná TTD pro Bf 110D-1, ale některé otázky zůstaly nezodpovězeny  Bf 110D-1 měl maximální povolenou vzletovou hmotnost 7970 kg, vzletovou 7230 kg, prázdnou 5046 kg a celkovou "ok. 5970 kg". Zásoba paliva ve vnitřních nádržích činila 1250 litrů (1067 kg). Standardní dolet verze D-1 je udáván jako 925 km, s dvěma 300litrovými přídavnými nádržemi pak 1405 km. Pokud pomineme nejasnosti okolo objemu Dackelbauchu (někde je to udáváno jako 1200 litrů, jinde jako 1050, sami Poláci píšou 1089 litrů) a budeme počítat 1000 litrů (jednak se s tím bude hezky počítat , jednak Dackelbauch indukuje větší aerodynamický odpor), pak jestliže 600 litrů přidá k doletu 480 kilometrů, pak 1000 litrů by mělo přidat 800 kilometrů (vycházím z úvahy, že "start, stoupání a boj" je již zahrnuto v "základním" doletu) - což ale Němcům nestačilo (v tuto chvíli by mohli uletět bratru 1700 kilometrů, což je ovšem přesně potřebná vzdálenost - bez všech rezerv). Čili přidání dalších 600 litrů paliva (resp. dvou 300litrových nádrží - byť ne zcela plných) se jeví jako téměř nevyhnutelné (a potvrzuje ho i ten pilot) - bohužel ale asi autorům nestálo za to, tuto možnost ve svých pracech reflektovat...Na jedné fotce Bf 110D-1/R1 s Dackelbauchem jsou vidět pod křídly závěsníky, čili ta možnost tam asi opravdu byla, jen teď jde o to, kolik toho mohly nést, protože hmotnosti mi nějak moc nevychází Dackelbauch se sice "vleze" (7890 kg - pokud "celkovou" hmotnost beru jako všechno bez paliva), ale nadto už zbývá jen cca 80 kg, což je 100 litrů, což nestačí (nemluvě o tom, že samy přídavné nádrže taky něco váží). Ach jo |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9272: To právě bohužel nevím, data pro Bf 110D se mi zatím nikde nepodařilo sehnat. Ale v hledáčku mám jedny Poláky, tam by snad něco mohlo být..."Jakou vlastně měl Bf 110D maximální povolenou vzletovou hmotnost?"
Algernon napsal v č. 9272: Tož jejich základna byl Stavanger-Sola a letěli nad severní Anglii (zhruba Newcastle) - vzduchem to je nějakých 650 kilometrů. Plus navigační rezerva plus něco na boj v cílovém prostoru."odkud-kam letěli?" Bohužel se onen pilot (viz článek ) nezmiňuje, jestli měli pod křídly 300litrové nebo 900litrové nádrže. |
|
|
|
|
|
Pánové, narazil jsem na menší zádrhel ohledně přídavných nádrží u Bf 110D. Verze D-1/R1 měla pod břichem Dackelbauch - piloty neoblíbenou neodhoditelnou přídavnou nádrž z překližky; D-1/R2 už měla mít pod křídly dvojici 900litrových odhazovatelných přídavných nádrží. A teď přichází to nejlepší: neví prosím někdo, jestli mohl mít Zerstörer oboje současně, tj. jak Dackelbauch, tak podkřídelní odhazovatelné nádrže (byť ne 900litrové, ale třeba "jen" 300litrové)? Nikde jsem se s tím nesetkal, ale podle výpovědi pilota tak dokonce skutečně letěli… Případně jakých hodnot měl dosahovat dolet Bf 110D-1/R1? Díky moc. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka