Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
LOL, hammerhead na PC? Ano, jde to - je to mimochodem jeden z nejefektnějších leteckých manévrů - mohu nahrát v libovolném simulátoru a poslat, technicky na tom nic není...ALE! cituji: "hammerhead byl oblíbeným manévrem amerických pilotů a německých pilotů Bf 109 a Fw 190" tuším z nějaké knihy o taktice leteckých bojů...- byl to bojový manévr jako každý jiný...v podání P47 nebo Fw 190 velmi smrtící. Ale je těžké vysvětlovat proč. Akcelerace ve vodorovném a střemhlavém letu jsou dvě různé veličiny. Doporučuji přečíst knihu Křídla Luftwaffe od E. Browna, konkrétně kapitolu Bf 109G. 109 měla opravdu nejlepší počáteční zrychlení ve střemhlavém letu, ale v určité rychlosti nastal zlom a dále zrychlovala pomaleji... Ano směrovka pomáhá kroucení se letadla - je to bohapustá fyzika. Nemyslím tím manévr barell roll, to je něco jiného. Ale s citem použitá směrovka pomůže kroucení se letadla. Porovnávám Meteor a 262 na základě testování Erica "Winkle" Browna, testovacího pilota RAE ve Farnborough. Podle něj byla 262 mnohem příjemnější na pilotáž. Hadovitý pohyb tu byl stále značný, ale rozhodně menší než u Meteoru (ale zase větší než u He 169). S tou aerodynamickou brzdou jsi mě nepochopil: Tou hmotností jsem samozřejmě myslel i ty písty...atd. Ale 262 prostě nesměla zpomalit. Její akcelerace byla velice špatná a doprovodné stíhačky by si jí podaly. Akcelerace byla špatná při všech rychlostech...nejen při nízkých. Stačila jedna malá chyba a Schwalbe byla v plamenech. Add. nespolehlivé motory: Byly nejen nespolehlivé, ale i náročné na ovládání. Navíc měli životnot jen kolem 20 hodin. |
|
|
|
|
Omlouvám se, že jsem neodpovídal na aktuálnosti a že jsem zapráskal fórum : |
|
|
|
|
| Další co jsem si zapsal už jen ve zkratce:Někde na fóru se taky vyskytla zmínka o ovladatelnosti Jaků, jako že je špatná. Je to samozřejmě hloupost. Jak byl ovladatelný naopak velmi dobře. Hůře na tom byla s ovladatelností Bf 109K – původní konstrukce zdvojnásobila svojí hmotnost, motor byl 4x silnější. To se prostě na ovladatelnosti projevit muselo – a to velmi. Jedeme dál: Zero nevládlo Tichomoří do Příchodu F4U, ale F6F. A moje celkově nejoblíbenější stíhačky za jednotlivé strany? RAF: Spit IX – skvělé skloubení výkonu, výzbroje, odolnosti, ovladatelnosti a obratnosti. Luftwaffe: Fw 190D-9 - výkonu, výzbroje, odolnosti, ovladatelnosti a obratnosti. Japonsko: Ki-44 výkonu, výzbroje, odolnosti, ovladatelnosti a obratnosti. Za ostatní strany nemám své jasné miláčky…pouze pár oblíbenců – Jak-9U, P47D např. | |
|
|
|
|
P51H – geniální stroj?: Podle mě ne. Vysoká rychlost byla vykoupena ztrátou dalších dobrých věcí. Mluvím tady o zredukování výzbroje na pouhé čtyři kulomety M2. Letadlo, stejně jako původní Mustang D, mělo kriticky nízkou akceleraci a stoupavost…no kriticky možná ne, ale Fw 190A byl stále lepší. Hledíme-li na něj jako na stroj první poloviny roku 1945, tak jde o poměrně zastaralou konstrukci. V této době už nastalo období tryskových motorů, a proto už neměl vývoj dalších pístových stíhaček moc velký smysl. Schwalbe z roku 1942 – 1943 si s ním stejně snadno poradila. Něco jiného je samozřejmě Ta 152H-1 – nelze ho považovat za zastaralého vzhledem k: 1) byl o cca 1/2 roku starší než Mustang H. A především 2) Byl to čistě výškový stíhač. Téměř dokonalá Schwalbina byla ve velkých výškách až moc nespolehlivá. Mustang H byl podle mě zbytečným krokem. Americký průmysl se měl raději zaměřit na Sooting Star. Nejlepší japonská stíhačka?: Podle mě Ki-44, která se ovladatelností podobala německému Focke Wulfu 190A. Tato stíhačka měla raketovou stoupavost a na japonské poměry velmi vysokou odolnost. Nevýhodou byla rychlost, která sice bohatě stačila na Hellcat, ale už ne na Corsair. Ale v nouzi stejně mohl japonský pilot přitáhnout za knipl a ustoupat do bezpečí. Tuto stíhačku řadím na první místo před Ki-84 i N1K-2, které sice byly také dobré ( i když každá úplně jiná J), ale ani jedna z nich nebyla tak skvěle ovladatelná a neměla taky rychlý výkrut. Shoki byl prostě super stroj. |
|
|
|
|
|
Souboj 262 proti Meteoru: Naprosto o ničem. Gloster Meteor byl nevyzrálý letoun, měl obrovské problémy s hadovitým pohybem, byl nestabilní při střelbě a celkově mnohem méně vhodný pro let ve vysokých rychlostech než německá stíhačka. V souboji by šlo jen o přežití meteoru, navíc uvážíme li ničivou výzbroj Schwalbe a také to, že na ní létala největší německá esa, je souboj předem rozhodnut. A co aerodynamická brzda na 262? Proč??? Tohle letadlo létalo pouze při vysokých rychlostech. Pokoušet se s ním nechat soupeře předletět je vzhledem k mizerné akceleraci šílenost. A přidávat hmotnost brzdy jen kvůli délce přistání? Pravda, dojez byl dlouhý, ale o kolik by ho zkrátil nějaký mizerný panel? Letadlo k brždění potřebuje hlavně brzdy a ty měla 262ka jedním slovem nanic J. Letecký kulomet M2: Podle mnohých nejlepší letecká zbraň války. Já bych jí tak nepřeceňoval, nicméně pravdou zůstává, že měla vysokou kadenci a díky vysoké úsťové rychlosti náboje se s ní dalo dobře střílet i na velké vzdálenosti, kdy tedy nebylo nutno střílet s takovým předstihem. Účinek na cíli nic moc, ale těch kulek bylo většinou víc J - věřte mi dvouvteřinové soustředěné palbě neodolá nic (ze stíhaček). |
|
|
|
|
| Jak dosahuje optimálního výkonu někde kolem 4km a v této výšce by to bylo asi nejzajímavější. Focke Wulf by se musel poctivě držet vertikály a snažit se jen o rychlé, pro jak příliš nebezpečné, průlety. Nejlepší způsob je vytáhnout Jaka do dlouhé svíčky, neboť i Jak-9U velice rychle ztrácí rychlost a Fw jí naopak drží dobře. Manévrem Hammerhead je pak možno se v klidu se spustit na pomalého a bezbranného Jaka. Ten bude prakticky pořád v defenzívě. Ve velkých výškách by byl boj naprosto o ničem – totální dominance něm. Stroje. Něco k výzbroji: Jak – průměrná, ale malé množství munice. Fw – v MG151/20 velká, v tom 30m kanónu (nejsem si jistý jestli Mk 103 nebo 108) celkem málo. V odolnosti vede rozdílem třídy taktéž Focke Wulf. Nicméně nesmíme zapomínat ani na velkou nevýhodu na straně Ta 152H oproti verzi 190A a D. Klonivá rychlost, neboli rychlost výkrutu je podstatně horší, na druhou stranu schopnost zatáčet (nebo spíš neschopnost J) je na podobné úrovni až lehce lepší. | |
|
|
|
| Pak se tu vyskytovala teorie Jak-9U (nebo chcete-li Yak) proti Ta 152H-1 nebo C-0: Byla to letadla určená pro zcela jiné bojové situace. Ta H byla výšková stíhačka primárně určená k zastavení spojeneckých bombardovacích náletů. Verze C byla její verze pro boj v nižších výškách (dalo by se říci, že do 5km by situaci kryly 190A a D, a nad tuto výšku 190D, Ta 152H a C). Jak-9U byl jakýmsi univerzálem a kompromisem mezi doprovodnou a záchytnou stíhačkou. Jejich úkolem bylo jak odrážení nepřátelských bitevníků 190F a G, tak i doprovod ruských Šturmoviků. Maximální rychlost 720km/h u Jak 9U považuji za nadsazenou a spíše bych věřil údajům o 670 - 700km/h. Vzájemný duel by do značné míry závisel na výšce. Kdyby se tak stalo těsně u země, měl by možná Jakovlev i určitou rychlostní výhodu…akceleraci měl zcela jistě lepší (u země), stejně tak i stoupavost. Bojovat s Ta 152H-1 (verzi C nepočítám, ta nebyla bojově nasazena) u země byla pěkná hloupost, bylo to vyložené mrhání výkonu letadla – něco jako kdyby se Spitfire LF.Mk.V snažil o boj v osmi kilometrech, jen s tím rozdílem, že Spit by v téhle výšce byl okamžitě „sundán“ zatímco Fw by u země asi stejně zvládnul uletět – ale to je věc, kterou si nejsem jistý. | |
|
|
|
|
Akcelerace: celkem vyrovnaná věc, ale zase vede Spitfire. Akcelerace ve střemhlavém letu: jasně vede Bf 109, ale každý střemhlavý let musí jednou skončit. Navíc je Spit lépe ovladatelný při vysokých rychlostech. Stoupavost: Sporné - velice vyrovnané a asi záleží na výšce. Všeobecně nepoužitelné jako únikový manévr. Ovladatelnost: při všech rychlostech jasně vede Spitfire - je celkově citlivější. Vlastnosti při vzletu a přistání: Obě letadla nic moc, Spitfire má lepší brzdy, ale zase o chlup horší dopředný výhled z kabiny, což se ale dalo eliminovat možností vzletu s otevřeným překrytem, což u 109 nešlo. Výzbroj: proti stíhačkám, které o nepříteli nevědí je lepší dvojice MG/FF než osm Browningů, stejně tak i proti bombardérům. Ale když přijde na samotný manévrový boj, lépe vyhovující jsou Browningy díky tomu, že mají vyšší úsťovou rychlost, a proto se s nimi nemusí střílet s takovým předstihem. Mimochodem o třetím MG/FF u 109 se nezmiňuji - byl jen u velice malého počtu strojů. Odolnost: podobné, ale odolnost proti MG/FF je rozhodně menší než odolnost proti 7,7mm kulkám |
|
|
|
|
|
Sorry, že se tady do toho motám. Snažil jsem si přečíst celé fórum od září 2002, ale přestalo mě to bavit, často se tu píšou úplné kraviny. Vypsal jsem si je z těch prvních asi sedmi stránek Řeknu vám, na to odpovídat, tak to by byla doba. Ale řeknu alespoň SVÉ názory na několik málo věcí:Spit Mk.I vs 109E (jakékoliv verze):Spitfire má navrch téměř ve všem. Například v obratnosti: Rychlost výkruru má 109 v určitých rychlostech (letu) lepší, ale většinou vede při správném vykopnutí směrovky opět Spit. Zatáčí o dost lépe, především pak na pravou stranu. Nicméně 109 zvládá začátek zatáčky o něco lépe, ale rychle ztratí rychlost a následuje rychlý pokles točení. Jediný ovládací prvek, ve kterém má asi při každé rychlosti 109 náskok je směrovka. K výkonům: Rychlost: Spitfire ve všech výškách rychlejší - to je nesporné. |
|
|
|
|
|
To Algernon: Stříbrnej sršáň je podle mýho názoru nejhezčí dvoumotorák světa. Mám dojem, že se učastnily bojů někde na dálným východě a obsluha jim nemohla nic vytknout. |
|
|
|
|
Jo, jo Tome, ještě žiju :o) 3xMG/FF jsem počítal, protože jsem počítal verzi Messa s touhle výzbrojí :o) Synchronizace - ano, jistě máš pravdu, ale pokud nevíme jak s "tím" správně počítat, tak se s tím počítat nedá :o) Nebo máš nějaký nápad? Dík za ohodnocení článku v TT, ale je tam pár chyb :o((, přestože to prošlo konzultací. Nicméně se pracuje na tom, aby se to napravilo :o) Letadlům se věnuju, až je mi z toho špatně. Ve volných chvílých "trénuju" souboje v Il-2. Občas máme takové malé dogfighty :o) |
|
|
|
|
Kreon ..........Ještě k těm Japoncům: Koukám (a hluboce se stydím), že mi tam ještě tak nějak vypadl Kawanishi N1K1-J a N1K2-J „Shiden“ (George). Takže bych jej zařadil v těch pozemních strojích hned za Ki-84, někde na úroveň Ki-100 (kterých ale bylo postaveno jen málo), a daleko-daleko před J2M. Takže teď to (ovšem jen podle mne) vypadá takhle: 1: Ki-84-1a (-1b) 2: N1K2-J, Ki-100 3: Ki-61, J2M2, Ki-44 4: Ki-43 |
|
|
|
|
|
To Hartmann: já věděl, že to zvořu... To Gryzlov: ty ještě žiješ? Ach, staré dobré časy... Jistě si ale vzpomeneš, že Ty sám jsi počítal se třemi MG/FF a počítal jsi kadenci MG 17 bez synchronizace, což není zrovna košer. Taky jsme s tím neskončili. Měl by jsi nechat Téčka Téčkama a věnovat se zase érům Mimochodem, ten článek v TT byl super! |
|
|
|
|
|
... Tom a jeho oblíbené téma ... Co je lepší? 8x kulomet nebo 2x kulomet a 2x kanón :o))) ... P.S. Nic ve zlým, jen mě to po dlouhé době pobavilo a zavzpomínal jsem na staré časy :o)) |
|
|
|
|
Tom: Žádnej "Sakihim", ale Sakhin=nůž. |
|
|
|
|
|
To stc: nikoli CS-199, což byla cvičná verze, ale S-199. Snad nesly jméno "Sakihim"-dýka. Neznám sice příliš dobře historie ChHA, ale myslím, že izraelské Avie mnoho sestřelů na kontě nemají. Většinu vzdušných bojů (i souboj s RAF) vedly spíš Spity Mk.IX. O těch německých veteránech jsem to taky slyšel, ale mnohem víc německých letců a techniků odešlo po prohrané válce do jižní Ameriky. |
|
|
|
|
to Rall: Ja jsem slysel zase jinou story o Egyptskych letcich, cast z nich byli totiz nemecti letci veterani z WWII, akorat ze v Egypte dostali Spitfiry. Tak se taky mohlo stat ze Izraelec letici na CS-199 (tedy vlastne na Bf 109) setrelil nemeckeho veterana na Spitu. Paradoxni, nemyslite? Mam taky takovy pocit ze Rusko se v prvni Arabsko Izraelske valce neangazovalo. |
|
|
|
|
|
|
Patrně proto Sabry nakonec dostaly kanóny... Právě proto měly MiGy-15 jen jednu 37mm a dvě 23 mm, kde už je ta kadence dostačující. Taky trvá rozhodně kratší dobu napáskovat tři kanónové zásobníky (co se navíc dají vyměnit vcelku), než 6 kulometných, kam se ty pásy musí nastrkat ručně. Jiné to ovšem podle mne bylo v případě Spit Mk.I versus Bf 109E-3. Kanóny 109 byly tehdy ještě mizerné a osm kulometů Spitu se jim podle "výkonu v ústí hlavně" (kinetická energie střel v čase) vyrovnávalo. |
|
|
|
|
No podla mna 6 polpalcovych gulometov je omnoho vhodnejsich na zostrelovanie stihaciek ako hocikolko 37mm kanonov s prilis malou kadenciou a pri bombarderoch zase opacne, tam by sa 37ka hodila... |
|
|
|
|
Rall: pojem "zle zatápěli" je podle mě přehnaný.Když se střetli izraelci s rusy,tak to dopadlo jednoznačně pro izraelce.Mnohem větší starosti měli s PVO a s SA-3 a SA-6. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka