Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Ty, Fučido, mohl bys mi popsat trošku přesněji tvoje prameny? Teda jestli to nejsou už níže zmíněné manuály simulátorů a knížky s perfektním překladem od Mustangu. Kolik Ti vlastně je, rybízku? Jinak pánové smekám........................  |
|
|
|
|
Fučida napsal: „PS: Jestli jsem to ještě neřekl dost jasně: Fw 190A-8 byl asi opravdu horším stíhacím strojem (resp. soubojovou stíhačkou) než Jak-3. Ale rozhodně nešlo o ztracený boj. Problém je v tom, že podle bohapustých tabulkových údajů se nedá dost dobře určit, kdo by vyhrál. Hodně by to záleželo na situaci. Faktem zůstává, že odolný Focke Wulf má většinou šanci se i po několika zásazích otřepat a letět dál, na druhou stranu Jak, který chytne dávku ze 4xMG151/20 (resp z 2x151/20 - když vnějším kanonům dojde munice) už toho asi moc nenadělá...ale i to je relativní. Pilot Fw koupí kulku z kulometu do hlavy a je dobojováno  “Asi jsem to neřekl dost jasně já. Jelikož máš rád simulátory, tak to bude možná trošku jednodušší. Při nastavení maximálního realistického modelu v Il-2 Sturmovik, a při nastavení AI pilotů Ace, sestřelím s Jak-3, 4 Fw190A-8. Obráceně, to opravdu nejde. Ono to totiž s Fw190A-8 nejde ani proti jednomu Jak-3. Můžeš si to sám vyzkoušet. Fučida napsal: „Nicméně je to fakt...190ka prostě vyletí mnohem výš...“ Doufám, že máš na mysli dostup letounu. A to je v celku pochopitelné, vzhledem k výkonu motoru Fw190A-8. Protože jaksi s výškou dost krutě ubývá výkon. Fučida napsal: „U Jaku jsem bral motor o 1500HP. A jiný jsem ani v knihách nenašel, asi těch se 1700HP bylo vyrobeno menší množství. A ty poměry hmotností jsem už dávno odsoudil jako na nic, tedy jsi si toho všiml o několik dní později. Gratuluju, objevil jsi Ameriku.“ Motor VK-107A měl 1650 koní. S tímto motorem skutečně Jak dosáhl rychlosti 720 km/h, ale nebyl to Jak-9U, nýbrž Jak-3U. Jak-9U dosahoval s tímto motorem maximální rychlosti 700km/h. Fučida napsal: „Když jsi tak chytrej, tak mi zpočítej (prosil bych tak do jedné hodiny) jak rychle stoupal Fw 190 ve výšce 1km při teplotě vzduchu 17 stupňů a nějakém normálním tlaku vzduchu. Díky moc.“ Za hodinu asi těžko… když si vzpomenu na výpočet stoupavosti pro letoun, kdy byl použit pouze jeden režim nastavení vrtule … no, celkem asi 12 stránek v Excelu? … a s různými režimy nastavení vrtule, to byla skoro celá knížka… no ale když dodáš poláru letounu a k tomu všechny režimy nastavení vrtule a všechny režimy motoru pro daný rozsah výšek, tak proč ne? Že? Fučida napsal: „Ke kanonům: Mk 108 má asi nejlepší poměr kadence/úsťová rychlost/hmotnost zbraně/účinnost ... tak proto. Mezi ostatními kanony bych nejvýše hodnotil britská Hispana a pak ty japonské kanony na Ki-84 - měly úžasně vysokou kadenci, údajně téměř 2x vyšší než MG151/20.“ Fakt? A že jsem si toho u Mk108 nevšiml… můžeš mi říci, se kterým spojeneckým „třicetimilimetrovým“ kanónem to porovnáváš? Neporovnáváš takhle náhodou kanóny v různých rážích? |
|
|
|
|
|
Fučida napsal: „Co je to bojová zatáčka? Split S? To je asi jediná věc, která mě napadá, že by jí možná Fw mohl mít o tolik kratší, ale nevím.“ Bojová zatáčka Jedná se o stoupavou zatáčku a tam se nejedná o to, zda bude ta zatáčka „kratší“, ale o to, kdo bude se svým strojem výš, než protivník. Jaksi hodnota 1200m je větší nežli hodnota 800m, tudíž Jak-3 nastoupá výše během daného bojového manévru nežli Fw190A-8, takže Tvá teorie o tom, že Fw190A-8 je schopen vystoupat více, je jaksi mimo dostřel reality. Jinými slovy, Fw190A-8 se během stoupání „unaví“ dříve než Jak-3. Čím to? No že by to byl ten zatracovaný poměr výkonu a hmotnosti? Kolik schodů vyjdeš sám a pak s pytlem cementu, než začneš pociťovat únavu? Podle Tebe Fučido vyjdeš s tím pytlem více schodů a ke všemu rychleji… Fučida napsal: „ A mimochodem, těch 720m/s je nějak podezřele málo. Jestliže se všude možně píše 17m/s, tak by to dávalo něco málo přes 1000m/s...což by i zhruba odpovídalo tomu Spitu IX - alespoň ze začátku...“ Hm, to by mě zajímalo, kde tohleto píšou. Například v knize JG51 píšou stoupavost u Fw190A-3 856m/min (tuším). Divný co? Fučida napsal: „Už jsem ale zjistil, z čeho počítáš tu počáteční stoupavost - myslíš zřejmě to, že Fw z výšky 0m do 5km vystoupal za 6,8 min, že? Ale to mi nepřijde moc počáteční.“Tak to Tě tedy zklamu. Nezjistil. Údaj 720 m/min mám jaksi z jiného zdroje, nežli z Il-2 Sturmovik. Navíc, když vypočítáš stoupavost z uvedené hodnoty, tedy 5000/6,8, získáš 735 m/min, což jaksi není oněch 720 m/min… a neraduj se předčasně… uvedený čas nastoupání do uvedené výšky není časem skutečné rychlosti stoupání, protože je to celkový čas stoupání. Co tím mám na mysli? Jenom to, že během stoupání letounu se jeho stoupací rychlost bude měnit vlivem výšky. Takže v 1000m bude stoupavost jiná než ve 2000m atd. Navíc stoupací křivky nejsou „jednoduché“ a přímočaré, ale poměrně dost „zubaté“. Fučida napsal: „Ano, Jak-3 má výbornou akceleraci - to je nepopiratelné. Focke Wulf si ale drží velký náskok pokud jde o akceleraci ve střemhlavém letu.“ Za předpokladu, že je stejný poměr výkonu a hmotnosti. Což tady opět není splněno, takže další lichá úvaha, pokud neznáš zrychlení obou letounů. |
|
|
|
|
Kreon napsal v č. 930: "A-0 létala kolem 680km/h? Ale?? .Kdes to viděl prosím tě? O tom nic nvím,tak mi prosím řekni,kde jsi to zjistil,moc by mě to zajímalo,protože tenhle údaj mi připadá že pochází z říše snů.Navíc při spolehlivosti motoru u A-0....nezdá se mi to." Ten motor byl Jumo 213 - drak A-0 byl použit jako základ Dory - bylo to jen blbý rejpnutí, sorry. Z A-0 vznikla D-0, z čeho pak vznikla D-9 nevím, ale nejspíš z A-8...ne nemyslím, že A-0 byla tak rychlá, a proto si jí vybrali pro doru...fakt to tak vypadá? Prostě těch draků asi měli u Focke Wulfa trochu přebytek, a proto do něj zkusili dát Jumo 213 - no a bylo to i když asi ne rovnou těch 685, co dala Dora v 6,6km.Kreon napsal v č. 930: "Opravdu si myslíš,že tvůrci počítačové hry si dají tu práci aby našli hodnověrné údaje? " ...očividně nejseš fanda počítačových simulátorů...nevím, kolik je ti let, ale hlavně starší lidi je mají většinou deocela rádi a nenechají na ně a na vývoj moc dopustit...ale to zase melu o ničem. Znám se s částí vývojářů pro ruskou arénu WarBirds a to si piš, že v jednom kuse hledají údaje...a zvláště pak takoví machři jako Oleg Maddox a jeho tým. Simulátor, který by nebyl reálný by asi neměl moc šanci - až na ten debilní Combat Flight Simulator 3. Jestli máš zájem, dám ti maila na jednoho z vývojářů a můžeš se ho přímo zeptat, jak se hledají prameny...K té A-3 jsem to už vysvětlil, byla tam špatně napsaná věta - prostě češtinářsky vyzněla jinak...byl to opravdu A-3 Armina Fabera z Pembrey. Kreon napsal v č. 931: "Díky žes aspoň toho Fabera uznal...já mu děkuji za to že se spletl a v Pembrey přistál,protože kdyby ne,tak by Brritové nemohli tenhle typ prozkoušet a nenapsat onu zprávu,jejíž znění ti asi uniklo." Není to jedno? Za měsíc přistál další Fw a pak další a další... A6 vs. A8 - A8 vezla více paliva, nevím, jestli A-6 mohla nást Mk 108 nebo Mk 103, ale A-8 ano. Údajně bylo u A-8 i zesíleno pancéřování a kromě prvních strojů byl i vymněněn překryt kabiny...pak ještě asi radiostanice, ale ruku do ohně bych za to nedal, změn tedy bylo docela dost...a jestli A-6 nemohla mít ty těžké kanony, tak by se A-8 i mnohem více hodila k útokům na B-17 a B-24. Ke kanonům: Mk 108 má asi nejlepší poměr kadence/úsťová rychlost/hmotnost zbraně/účinnost ... tak proto. Mezi ostatními kanony bych nejvýše hodnotil britská Hispana a pak ty japonské kanony na Ki-84 - měly úžasně vysokou kadenci, údajně téměř 2x vyšší než MG151/20. Béďo, pls cituj mojí jedinou větu, ve které podceňuji Jak-3, resp. říkám, že je špatný. Ano P-80, jak ho známe z koreje byl zcela jistě lepším bojovým letounem, než deset let stará Schwalbe. Ki-44 neúspěšný: slabé pancéřování, relativně slabá výzbroj Ki + velká odolnost B-29...ale B-29 by asi nebyla lehké sousto ani pro Ki-84 nebo N1K... |
|
|
|
|
|
Nemyslím si že Mk 108 byl nejlepší kanon za války, pokud se budem bavit o tom co bylo v sériových zbraních nejlepší tak podle mě to byl BT-20, lehoučký, vysoká kadence. Jinak bych MG-FF tak nezatracoval, konstrukčně to byla zajímavá zbraň, a na kanon docela lehká. jinak mě napadlo k P-51H a otázce jeho výzbroje, nemohl(alespoň teoreticky) mít místo M-2 už M-3? Jinak se mi moc nezdá tak podceňovat Jak-3, jak to činí F., chápal bych ještě výhrady vůči kvalitě křídla u prvních strojů a možná na svou dobu už slabší výzbroj. to 925: Sice nejsem na letadla moc expert, ale četl jsem že důležitější než šípovitost křídel je do určité rychlosti šípovitost ocasních ploch(viz Il-28), tak nechápu proč to F. pořád omílá, podle mě P-80 byl konstrukcí převyšující Me-262. Nevíte někdo něco o spojeneckých esech mezi střelci? Četl jsem dost o pilotech, ale o střelcích nic nevím. Jinak když F. tak chválí Ki-44 tak proč byl tak neúspěšný proti B-29? |
|
|
|
|
|
Fučida napsal v č. 925: "1) se chci lehce omluvit za prosazování toho, že A-4 nemá MW50 - vytahoval jsem jednu knížku po druhé a jen jedna nebo dvě (tak z deseti) neříkala, že 190A-4 měla MW50. Ale i přesto maximální udávaná rychlost se vstřikem byla 670km/h a to pouze v jedné knize, jinde se tvrdošíjně drželi rychlosti 630 resp. cca. 650km/h." Co to? Ty jsi uznal,že jsi se spletl s tou A-4 a MW50? Na různé údaje o výkonech FW si zvkyni,je jich všude dost a zase musíš filtrovat. Verze A-3 dosahovala ve výšce 6300m cca 630km/h,krátkodobě (a to je podobné nikoli stejné číslo které udáváš - těch 1780HP) po dobu jedné minuty 660/670 km/h.Tento údaj byl potvrzen u zkoušek u Faberova FW190. A-4 dosahovala prakticky téměř stejné rychlosti - 630km/h.S MW50 mohla po dobu deseti minut (tedy nikoli jako A-3 jednu minutu) vyvinout až 676 km/h,kdy výkon motoru se zvýšíl na známých 2100k resp. 2072HP.Jde prostě o to,zase bádat a přemýšlet nad těmi čísly,která z nich jsou možná a která ne. Fučida napsal v č. 925: "A-6 byl prokazatelně lepší než A-4 - jinak by se A-6 nevyráběl - jednoduchá dedukce..." Dobrá..když je to jednoduchá dedukce,tak tím pádem stejnou logikou se dá říct,že A-8 byla lepší než A-6....  .Jenže takhle jednoduchý to není - podívej se,verze se konstruovaly a vyráběly na základě jednak vylepšení,jednak potřeb fronty.A-6 je všeobecně brána jako silněji vyzbrojená a opancéřovaná verze 190ky.Příčinu lze hledat ve východní frontě,kde byla velká poptávka právě pro takový stroj.Čili nejde jednoznačně vždy říct,že každá následující varianta je lepší než předchozí.Viz právě A-8 a A-6. Jinak se samozřejmě těším na to,jak tu uvěřejníš své údaje o stoupavosti FW190A,uvidíme co pak. |
|
|
|
|
|
Fučida napsal v č. 913: "6)Jestli jsou ty údaje s motory tak spolehlivé jako tvá schopnost chápat 190ky, tak se jim nedá moc věřit Ale bral jsem údaje z jednoho místa od zasvěcených lidí (a navíc od Rusů). 7) Můj omyl s tím Faberovým strojem...špatně jsem si vyložil význam odstavců v kníze...sry." Schopnost chápat něco jde ruku v ruce s akceptováním daných parametrů,držím se čísel,která pochází buď z údajů firmy FW a nebo (což je lepší) z údajů zkušebních a testovacích subjektů.Mám slabost pro FW,mám o něm také nejvíce materiálu,ale všechno má své meze.Neobhajuju ho slepě za každou cenu.váš problém je ten a už jsem to psal,že je potřeba pracovat s co nejvíce zdroji,filtrovat údaje a slepě nevěřit tomu co se píše v jedné knize,nebo co ti kdo říkal.To že se tu oháníš údaji z manuálu simulátoru je přinejmenším smutné.Není ti divné,že tu s tebou v zásadních věcech nikdo nesouhlasí? Nevím co podle tebe znamená pojem "zasvěcený".Nevím co je to za rusy,když jim tak věříš.Ale jestli je to něco jako ten tvůj Fin,tak se ani nedivim....Ale každý máme prostě svůj styl. Údaje o motorech jsou takové jaké jsou,ale nezlob se,když jsem si prostě spočítal ty tvé údaje,tak to prostě nevychází (viz příspěvek 902).I ten tvůj Fin by uznal,že vzletový výkon u D-2 byl 1700HP tedy nikoli 1560HP jak píšeš.Znova opakuju že stejný výkon u staršího C-2 byl 1600HP.Takže D-2 byla modernější ale slabší o 40 HP....?HAHAHA. Myslím,že by ti konstrukéři motoru šli "někam" kdyby tohle zkonstruhovali....Právě proto těm tvým motorovým údajům prostě nevěřím.Jestli to nedokážeš pochopit,tvůj problém.V motorech mám prostě spolehlivější údaje a navíc je dokážu obhájit,když je třeba.Rozhodně lépe než ty tu tvou stoupavost. Díky žes aspoň toho Fabera uznal...já mu děkuji za to že se spletl a v Pembrey přistál,protože kdyby ne,tak by Brritové nemohli tenhle typ prozkoušet a nenapsat onu zprávu,jejíž znění ti asi uniklo. |
|
|
|
|
|
Fučida napsal v č. 913: "5) Ano, na několika kusech A-4 bylo použito MW50, čekal jsem, než si někdo rejpne. Víš jak rychle létala 190A-0? Něco kolem 680km/h (+- 20km/h) - do několika strojů byl namontován Jumo 213 a vznikla tak Dora...takže studuj asi raději ty. Navíc mi prosímtě vysvětli, jak funguje MW50, protože ty to očividně nevíš. Jinak bys všděl, co to znamená 1720HP/1min...to dokazuje, že MW50 neměl! - alespoň ne standardně. A-0 létala kolem 680km/h? Ale?? .Kdes to viděl prosím tě? O tom nic nvím,tak mi prosím řekni,kde jsi to zjistil,moc by mě to zajímalo,protože tenhle údaj mi připadá že pochází z říše snů.Navíc při spolehlivosti motoru u A-0....nezdá se mi to.Co ta druhá věta s tou Dorou? Možná jsem tě nepochopil,ale prototypy pro A-0 byly označovány jako V6 a V7,zatímco první prototyp (březen 1942) pro Doru byly označován jako V17 (bylo jich celkem šest a V17/U1 se stal nakonec základním prototypem pro řadu D-9).Nicméně se uvádí,že ke konci 1943 byly vybrány dva draky A-8 (V53 a V54),do kterých se nainstaloval právě ten Jumo 213 a V54 byla již plně předsériovým prototypem.Tedy starší drak řady A byl již s motorem Jumo konstruován již v roce 1942,nicméně základním prototypem se stala A-8.Ale mě připadá že tohle téma je tu zbytečné a odbíhá to od toho o čem tu mluvíme. Kde jsi vůbec vzal,že za prototypy pro Doru se vzalo šest kusů A-0? A nebo to myslíš tak,že když podle tebe A-0 dosahovala tak vysoké rychlosti,tak právě proto si jí vybrali jako prototyp pro Doru? Ono to tak totiž zní,když si člověk přečte co jsi napsal....A i kdyby byl A-0 vybrán jako počáteční prototyp,nechápu souvislost.Nebavíme se o Doře pokud vím,bavíme se tu o řadě A.Skáčeš od jednoho tématu k druhému. Jak funguje MW50? To v tuto chvíli taky nemá cenu,bavíme se o tom,v jaké verzi bylo naistalováno.Že jsi teď napsal 1720 místo původních 1780HP/1 min.,to se promine,protože ses upsal,ale lituju toho že se řídíš údaji z nějakého manuálu z počítačového simulátoru..(Warbook Sturmovik).Opravdu si myslíš,že tvůrci počítačové hry si dají tu práci aby našli hodnověrné údaje? Vůbec ne...řeknu ti jak to chodí...najdou první www stránky a opíšou všechno co tam je.A jak je to s kvalitou většiny internetových stránek víme všichni....čili tohle ti nebudu komentovat,protože veškerá solidní literatura uvádí podobné (ne stejné) číslo u verze A-3 (najdi si prosím dokument ze zkoušek Britů Faberova A-3),zatímco u A-4 je to tak,jak už tu bylo mnou psáno. |
|
|
|
| ...Ještě tomu stoupání ve svíčce z vysoké počáteční rychlosti se říká zoom climb. | |
|
|
|
|
»Nejlepší japonská stíhačka?: Podle mě Ki-44, která se ovladatelností podobala německému Focke Wulfu 190A. Tato stíhačka měla raketovou stoupavost a na japonské poměry velmi vysokou odolnost. Nevýhodou byla rychlost, která sice bohatě stačila na Hellcat, ale už ne na Corsair. Ale v nouzi stejně mohl japonský pilot přitáhnout za knipl a ustoupat do bezpečí. Tuto stíhačku řadím na první místo před Ki-84 i N1K-2, které sice byly také dobré ( i když každá úplně jiná J), ale ani jedna z nich nebyla tak skvěle ovladatelná a neměla taky rychlý výkrut. Shoki byl prostě super stroj.« Nejlepší, se nerovná nejvýkonnější nebo nejsilnější proti Hellcatu. Ki 84 měla celkem mizerný výkrut, i když na druhou stranu naprosto fantastickou akceleraci - váhal jsem, jestli říct 44 nebo 84, ale 44 sloužila mnohem déle...tak proto. Imho, Browna si přečti ještě jednou ty. Algernon napsal v č. 924: "Ad 914: »Asi pro výpočet stoupavostí strojů nedosáhneme lepších výsledků, než simulátory s přsným matematicko fyzikálním modelem...ale které ho mají, že?« ................ :o)))))))))))))))))))))))))))) Aha… Takže Ty si myslíš, že konstruktéři ty výkony určují věštěním z kávové sedliny, jo..? K tomu zbytku Tvého příspěvku 914: Víš, abys mohl něco věrohodně spočítat, tak nejdřív musíš alespoň něco vědět… Mechanika letu, aerodynamika, etc., etc… A to, promiň, ví Gryzlov, ale zcela evidentně né ty, a ani nedokážeš posoudit, zda-li Tě někdo netahá za fusekli… Tedy, na ty webové stránky jsem zatím jen nahlédl, ale první dojem není moc dobrý…" Když jsi tak chytrej, tak mi zpočítej (prosil bych tak do jedné hodiny) jak rychle stoupal Fw 190 ve výšce 1km při teplotě vzduchu 17 stupňů a nějakém normálním tlaku vzduchu. Díky moc. U Hellcatu se omlouvám, že jsem neřekl typ: bylo to k F6F-3 vs. Zeke 22. Byla to citace od pilota, který v obou dvou strojích seděl, tak si to nevyřizuj se mnou, ale zajeď si za tím dědečkem do Velké Británie a řekni mu do očí, že podle monografie s tím Hellcatem mohl stoupat mnohem rychleji. A ještě jednou ke Ki-44 - co je na něm špatného? Létala na něm esa. Letadla létala prakticky od roku 1942 až někdy do konce. Ki-84 byla mašina jako hrom, ale přesto ji "stařičké" Ki-44 překonávalo stoupavostí a rychlostí výkrutu...ale vzhledem k tomu, že neznáš asi jediný manévr, ve terém by se dala využít tak...Znáš aspoň nůžky? Prosím, řekněte mi něco o P47.... Chudák letadlo, sice výborně drželo energii, ale protože nula od nuly pojde, tak je mu to prd platný...doporučuji WW2 Fighters a poslechnout si komentář Gabreskiho, myslím, že se tam o ní lehce zmiňuje. Ještě k tomu zesílení: teď mě to napadlo: vy nemyslíte zesílení profilu, ale jen "zbytnění - zpevnění" křídla - no tak to potom žádný aerodynamický vliv nemá. Přesto navenek byl rozdíl mezi křídlem A-5 a A-6 - díky jiným kanonům, resp. jejich tvaru. Ale bylo to jen lehce jiné. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 920: "Promiň, ale argumenty energií tady zrovna neplatí. Řekl bych, že autoři těchto slov netuší, o čem mluví. Celková energie stroje je pořád stejná — ve stoupání kinetickou energii měníš v potenciální, a při klesání nazpět. Jenže, tímto manévrem žádnou další energii nevyrobíš. Slyšel jsi někdy o zákonu zachování energie? Ten se zatím nepodařilo popřít (natož porušit) ani postmodernistům… :o)))" Základní letecký útočný manévr někdy nazýván vysoké yoyo. Ano, vidím, že jsi četl správně, neboť jsi mi potvrdil, že letadlo má na začátku i na konci manévru zhruba stejně energie. Jenomže ten Jak (bavili jsme se o Jaku doufám?) v zatáčce energie ztratí opravdu hodně.Algernon napsal v č. 921: "Upozorňuji Tě (již podruhé), že P-51H má identickou (tzn. shodnou, či stejnou) výzbroj jako P-51D. " A já tě už podruhé upozorňuji, že to beru na vědomí a že jsem to nevěděl. K těm porovnávaným strojům: Ale 109G už není zrovna obratný stroj , Do 335 by asi nebyl nic moc denní stíhač, ale jako noční stíhačka by mohl být good - říkal Brown. P51H mi nepřijde o nic horší než třeba D (proč taky?), ale přece jen bych se raději zaměřil na vývoj proudové stíhačky.Algernon napsal v č. 922: "Ještě k rychlosti Jaku-9U: Ano, výkony jsou v různých pramenech různé… Ale zase stejně já nemám důvodu pochybovat o tom že stroj s motorem VK-107 o 1700 k (1250 kW) by nemohl dosáhnout 720 km/h… (Upřimně řečeno, nepovažuji Tvoje podklady za příliš důvěryhodné. Ostatně on to už napsal Tom na začátku příspěvku 901.) Podívej se na výkony P-51B/C či D/K, srovnej si to s hmotnostmi a rozměry těchto strojů, a podívej se na výkon jejich motorů… A pokud Ti nic neříká NACA 2200, (či laminární profily řad NACA 63, 64, 65 a 66), tak nevím, co tu „počítáš“… A pak se také podívej na výkony různých verzí Spitfiru IX, a na jejich hmotnosti, etc. A uvědom si, že P-51B má motor, který je v podstatě ekvivalentem Merlinu 70 ze Spitfiru HF.IX a P-51D má U.S. ekvivalent Merlinu 66 ze Spitfiru LF.IX. Vypadá to totiž, že Mustang, ač je cca o 1000 kg těžší (cca 3402-3470 kg u Spitu, a 4582 kg u P-51D — bráno vzhletová váha plně vystrojeného a vyzbrojeného stroje, ale bez podvěsů), tak je dosti rychlejší než Spitfire. Tedy, jakékoli výpočty typu „poměr výkon/hmotnost“ a tak podobně Ti jsou zjevně dosti na pendrek… Už chápeš..?" U Jaku jsem bral motor o 1500HP. A jiný jsem ani v knihách nenašel, asi těch se 1700HP bylo vyrobeno menší množství. A ty poměry hmotností jsem už dávno odsoudil jako na nic, tedy jsi si toho všiml o několik dní později. Gratuluju, objevil jsi Ameriku. |
|
|
|
|
|
1) se chci lehce omluvit za prosazování toho, že A-4 nemá MW50 - vytahoval jsem jednu knížku po druhé a jen jedna nebo dvě (tak z deseti) neříkala, že 190A-4 měla MW50. Ale i přesto maximální udávaná rychlost se vstřikem byla 670km/h a to pouze v jedné knize, jinde se tvrdošíjně drželi rychlosti 630 resp. cca. 650km/h. 2) A teď už ke Spitu: nevím přesně, co jsem tam psal a nechce se mi tam scrollovat, ale myslím, že jsem ho považoval za skvělý stroj, že? (IX). A proč taky ne? U jednotek jich byla spousta. Létala na nich významná esa. Byl to jeden z rozhodujících prvků WWII. Naproti tomu Mk.XIV zase tak často nebojoval - hlavně proti V1. Byl o třídu výkonnější a jen lehce obratnější. Přesto mám raději osvědčený Spitfire Mk.IX. Jestli jsem někde napsal, že je výkonnější než XIV...tak se omlouvám...stát se mi to může. Algernon napsal v č. 918: "Pro Tvoji informaci: Pokud není uvedena výška (tak alespoň v 95% případů), pak se myslí počáteční stoupavost, tedy u země (či přesněji, přepočítáno pro parametry na úrovni h=0, tzn. pro úroveň hladiny moře a podmínky MSA, tj. pro tlak 1013 mbar a teplotu 15 °C). Mimochodem, chtěl bych u Fw 190A vidět těch 13 m/sec v 8000 metrech. :o)))))" A já bych zase chtěl vidět 13m/s u hladiny moře. A-6 byl prokazatelně lepší než A-4 - jinak by se A-6 nevyráběl - jednoduchá dedukce... K těm různým výkonům se nebudeme vyjadřovat, ale k MW50: je vstřikováno do motoru methanolu a vody. Tato směs částečně snižuje explozivní efekt paliva a vyplývá z toho lepší ochlazování motoru. Tedy jestli jsem to já sám správně pochopil, tak i obyčejný 801D-2 bez MW by na nějakou velmi krátkou dobu mohl vyvinout vysoký výkon, ale je otázkou, jestli by ho dosáhl, nebo by následovala exploze motoru. Také údajně při určitém množství ten methanol chladí a od určitého zase ohřívá... Za další: Me 210 nebyl masově nasazeným strojem - byl to nepovedený projekt a rozhodně bych jeho nasazení nesrovnával s nasazením Kometu. 262: Víš, ona ta šípovitost je sice nedůležitá, ale ono ani nezáleží jak moc se blíží rychlost rychlosti zvuku, ale jak moc je ta rychlost vysoká. Je zvláštní, že podzvukové Boeingy mají šípovitá křídla - vždyť je to jedno, ne? V křídlech Luftwaffe se o tomto křídle Brown zmiňuje celkem pochvalně... Algernon napsal v č. 920: "Je sice hezké, že těžší stroj (Fw 190) má větší kinetickou energii, ale… Stejně zase v jakémkoli stoupavém manévru bude mít větší nároky na energii, než ten „lehčí“ (Jak-3). A ne, že by měl jakousi údajnou převahu — to by mohlo platit, pokud by Fw 190 vystačil s (relativně) menším výkonem. Tudíž, je to fifty-fifty, čili „nula od nuly pojde“." Nicméně je to fakt...190ka prostě vyletí mnohem výš... |
|
|
|
|
|
Co je to bojová zatáčka? Split S? To je asi jediná věc, která mě napadá, že by jí možná Fw mohl mít o tolik kratší, ale nevím. A mimochodem, těch 720m/s je nějak podezřele málo. Jestliže se všude možně píše 17m/s, tak by to dávalo něco málo přes 1000m/s...což by i zhruba odpovídalo tomu Spitu IX - alespoň ze začátku... Už jsem ale zjistil, z čeho počítáš tu počáteční stoupavost - myslíš zřejmě to, že Fw z výšky 0m do 5km vystoupal za 6,8 min, že? Ale to mi nepřijde moc počáteční.Ano, Jak-3 má výbornou akceleraci - to je nepopiratelné. Focke Wulf si ale drží velký náskok pokud jde o akceleraci ve střemhlavém letu. PS: Jestli jsem to ještě neřekl dost jasně: Fw 190A-8 byl asi opravdu horším stíhacím strojem (resp. soubojovou stíhačkou) než Jak-3. Ale rozhodně nešlo o ztracený boj. Problém je v tom, že podle bohapustých tabulkových údajů se nedá dost dobře určit, kdo by vyhrál. Hodně by to záleželo na situaci. Faktem zůstává, že odolný Focke Wulf má většinou šanci se i po několika zásazích otřepat a letět dál, na druhou stranu Jak, který chytne dávku ze 4xMG151/20 (resp z 2x151/20 - když vnějším kanonům dojde munice) už toho asi moc nenadělá...ale i to je relativní. Pilot Fw koupí kulku z kulometu do hlavy a je dobojováno |
|
|
|
|
|
|
Hezký :o) Pořádně Ti odpovím v sobotu večer nebo v neděli. P.S. Počáteční stoupavost: Jak-3 ... 1300 m/min Fw190A-8 ... 720 m/min Poměr výkonů (prázdné letouny) Fw190A-8 446 HP/t Jak-3 584 HP/t Výše uvedený údaj říká, že Jak zrychlý v přímočarém a ve stoupavém letu mnohem rychleji než těžší Fw190. Bojové zatáčky Jak-3 1200m Fw190A 800m obrat o 360 st v 1000m Jak-3 17 - 18s Fw190A-8 -24s |
|
|
|
|
Asi pro výpočet stoupavostí strojů nedosáhneme lepších výsledků, než simulátory s přsným matematicko fyzikálním modelem...ale které ho mají, že? A zapomněl jsem zase na tu hmotnost/výkon. Nějaký nadšenec kdysi dávno udělal moc pěkné testování letadel (rozbor jejich vlastností) - docela dost se to hodilo pro WarBirds, a proto tehdy, když jsem začínal, tak jsem to hltal. Je to tam pro všechna WB letadla z té doby, tak vám tím možná ukrátím počty. Upozorňuji, že dole je i popsaná taktika na jednotlivých strojích...Adresa je tady (bohužel v té době ještě chyběly Jaky): www.rdrop.com/users/hoofj/ |
|
|
|
|
|
1)LOL, odkdy Hellcat stoupal lépe než A6M? Cituji ze "Souboje na obloze": Americký letoun byl rychlejší v horizontálním letu ve všech výškách a nad 10000 stop se stoupavostí téměř vyrovnal japonské stíhačce, ovšem její dostup měl znatelně vyšší parametry" 2) není to z manuálu...jestli jsem to řekl, tak mě cituj pls. Manuál nemám - tak proto 3) S tou E jsi to můj milej zlatej vůbec nepochopil, stejně jako jsi si asi nevšiml, že Focke Wulf byl aerodynamicky velice čistým strojem. Ano, 190ka na vrtuli při stejné počáteční rychlosti vystoupá výš než Jak-3, ale při nízké rychlosti hrozí nebepečí, že spadne do vývrtky. 4) 3,5kg. Kdyby jim někdo po dobu deseti minut dovolil jet 200km/h rychlostí, klidně by si ty 3,5kg nechali. 5) Ano, na několika kusech A-4 bylo použito MW50, čekal jsem, než si někdo rejpne. Víš jak rychle létala 190A-0? Něco kolem 680km/h (+- 20km/h) - do několika strojů byl namontován Jumo 213 a vznikla tak Dora...takže studuj asi raději ty. Navíc mi prosímtě vysvětli, jak funguje MW50, protože ty to očividně nevíš. Jinak bys všděl, co to znamená 1720HP/1min...to dokazuje, že MW50 neměl! - alespoň ne standardně. 6)Jestli jsou ty údaje s motory tak spolehlivé jako tvá schopnost chápat 190ky, tak se jim nedá moc věřit Ale bral jsem údaje z jednoho místa od zasvěcených lidí (a navíc od Rusů).7) Můj omyl s tím Faberovým strojem...špatně jsem si vyložil význam odstavců v kníze...sry. 8) Let na zádech - na boku. Pilot hlavou otočený k zemi pod úhlem 1 - 89 stupňů. 9) Pokud vím, tak A-4 neměla standardně MW50... 10) Na stoupavost jsem bohužel zapomněl, dneska se k ní už nedostanu, ale zítra jí dodám. 11) NIKDY!!! NIKDY!!!! jsem neřekl, že 190A má lepší stoupavost než Jak-3 - NIKDY!!!, citujte mě, jestli kecám. Stoupavost psaná pro 190A je zhruba kolem 17m/s (všeobecně psaná). Ale Jak-3 nemá 2x lepší stoupavost, to opravdu ne...já odhaduji maximálně 25m/s u země, ale je to jen tip, na údaje kouknu zítra. A už nikdy neříkejte, že jsem něco řekl, co jsem neřekl. - pěkná věta co? 12) rád bych tě vyškolil v kabině Focke Wulfu, ale za oponenta hodného Jaku-3 (kterého mimochodem považuji za skvělý stroj) beru spíš Doru, takže jestli máš Forgoten Battles...proč ne, ale já je nemám. Mimochodem bys mohl vědět, že Sturmovik vyloženě špatně simuluje boj nad 3km, tedy výškou, která je pro Fw docela dobrá, ale pro Jak čím dál tím horší. Jinak jestli jsem eso? Sturmovika moc nelítám, tamní piloti mi totiž nepřijdou nic moc...je to HW poměrně náročné a je tam najednou málo strojů. Nevznikají tak masivní souboje. Tedy zahraju si ho občas...občas dokonce i někoho sestřelím. Ale já mám raději WarBirds, kde se asi i můžu považovat za celkem lehce nadprůměrného. Ale jestli máš zájem, tak si moc rád s nějakým Čechem zalítám i v IL-2. A mimochodem: Gardoví piloti létali za VVS a ne za Luftwaffe |
|
|
|
|
|
|
Ono by se dalo (možná) z několika poměrů a vzorců dát dohromady přibližné hodnoty celkového odporu každého letounu, tahu atd a z toho pak určit stoupavosti apod,a jestli se náhodou nějakému FockeWulfu nekřivdí |
|
|
|
|
|
Gryzlov: ale jo,tohle všechno mi došlo.Mě šlo jen o to,jaké hodnoty budou svědčit o podmotorování a jaké o přemotorování....Čili čím menší výsledná hodnota,tím je to lepší? No nevím,jestli tohle bude jako vysvětlení stačit . Tom: tady byla řeč o stabilitě střelby? Kdy? |
|
|
|
|
|
Tome ... hi hi hi Kreone, čekám na to, co napíše teď Fučida :o) Jinak je fakt, že teď nemám tolik času, abych se tady více rozepisoval :o) poměr výkon/hmotnost - něco jako u tanků. Klasický poměr výkonu a hmotnosti toitž hezky ukáže přemotorování každého stroje. |
|
|
|
|
|
Tom a Gryzlov: čekal jsem od vás pikantnější ,zastávající se příspěvky . Gryzlov: to tvé výkon/hmotnost je nějaký vzorec? Co z toho plyne? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka