Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
To Tom: X-4 nebyla zase tak příšerně drahá. Navíc chránila pilota, i když ne před doprovodem svazu. Co se týče odpalovacích ramp, tam bych byl taky celkem v klidu, protože stačila upravená lafeta osmaosmy.  Mimochodem, až v roce 1955 zavedli Tomíci raketu Python, hádejte, čemu se móóóóc podobala?  |
|
|
|
|
Jenom na okraj - kolik těžkých bombardérů bylo sestřeleno raketami R4M Orkan? |
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 1135: "A slyšel jsi někdy o typu Junkers J.I" Jé, ty myslíš německý šturmovik z I.WW. To sedadlo pilota z palivový nádrže je fakt super nápad!!!! Ale Bf 109 měl vlastně to samé, jenom ne v opancéřovaném trupu. |
|
|
|
|
To Algy: pravda, Fonck a jeho průměr 9 ran na sestřel... Ad rakety: X-4, Enzian to byly jen fantazie. Souhlasím s Algym, trvalo by několik let, než by dokázali vyrábět dost raket (víte, co tehdy ta raketa stála? Řekl bych, že jen naváděcí souprava musela stát víc než P-47N za 68 000 dolarů) a stavět tolik palpostů, aby to ochránilo Německo. Kromě toho, v šedesátých letech se objevila teorie o nadřazenosti raket hlavňové výzbroji (první Phantomy, MiG-21PFM a pod) a jak rychle zase kanóny přišly nazpátek. |
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 1135: "A ty myslíš (či tajně ve snu doufáš) že by se Němcům podařilo dokončit nějaké ty řízené rakety? Jenže to by Druhá válka musela trvat hádám alespoň tak do roku 1955, a né 1945.............. :o))))))) " Ty si asi nevidel po drote ovladanu raketu (pockaj priklad z modernej doby... TOW) alebo radiom navadzanu bombu v nemeckom arzenale? riadene rakety mali, ale chcel si povedat samonavadzacie, ako su dnesne sidewinder a phoenix a tak, vsak? Inak na zasah do formacie bombarderov myslim skutocne stacia neriadene strely, ake 262ky nosili ale to je o inom... |
|
|
|
|
|
Algy: 210 právě nebyla důstojným následovníkem, to až Me-410, která měla ovšem značný posun (tudíž k ničemu). Silnější motory měla dostat už Bf-110 hned po "céčku", aby udržela krok. Co se týče, nasazení nočních stíhačů za Velký války, pro mě novinka......byli to cvoci . A co stíhali? Zeppeliny a Gothy?Junkerse (můj oblíbený stěhovák, znám. Dá se říct že celkem dobře. Mě šlo spíš o nasazení efektivních stíhacích bombardárů. Co se týče švalbiny, možná nebyl nejlepší nápad lítat s ní jako s vrtuláčem (víš proč, sám jsi to psal). Chtělo to jiný přístup. K raketám - hm, X-4 prošla testama, ale ti zabedněnci z RLM jí nedali prioritu! Nakonec se podařilo postavit ověřovací sérii, ale motory zničilo masivní bombardování (alespoň k něčemu to bylo ) a po evakuaci továrny byl s výrobou ámen.Pokud by válka trvala dýl, ty slavné bombardovací svazy by šly fofrem do džastru, protože by je rozsekaly na hadry právě raketky (počítám i země-vzduch). A co by udělaly s amíkama řekněme 50% ztráty? Den za dnem? Pak už jenom Atomovku? Asi jo. Super představa. jinak předcházející válku doceňuju. Jenom mě tolik nezajímá. |
|
|
|
|
Tom: Ale víš že jo. :o) Rychlé éro, dobře stoupající, u kterého pilot dává přednost taktice rychlý útok z převýšení a únik, a né manévrový boj… Každý stroj svými vlastnostmi ovlivnil taktiku, kterou piloti používali. Jenže tohle tu už opravdu bylo za WW1. Stejně jako u pomalejšího Hurricanu musel pilot využít jeho vyšší obratnosti (či naopak u Tempestu jeho zatraceně vysoké rychlosti a zrychlení), tak pochopitelně i piloti za Velké války prostě a jednoduše museli využít předností svých strojů, a naopak využít nedostatků strojů protivníka (pokud je ovšem znali — kupříkladu Zeke, jeho nadvláda skončila ani ne po roce, i když nové typy — Corsairy a Hellcaty — byly ještě v nedohlednu). A co myslíš, jako taktiku používal třeba Fonck. Rychlý útok, a bylo to. :o) Piloti takového Albatrosu II, nebo SE5A či Spadu VII a XIII pochopitelně spíše využívali rychlosti svých strojů, a piloti Nieuportů, či Sopwithu Triplane a Camel zase využívali obratnosti svých strojů, stejně jako byl obratný (a zatraceně dobře i stoupal) i Fokker Dr.I. Tudíž máme tu „typické“ soubojové i přepadové stíhačky. A nebo Fokker D.VII (rychlý i dobře stoupající — tam byly i ty manévry na vertikále ), či Sopwith Snipe (ten obzvášť — můj další oblíbenec). :o))Zeke? No, já nevím. I takový P-40C byl rychlejší. Jenomže Zeke dobře stoupalo a bylo mimořádně obratné, na čež mnoho spojeneckých pilotů v prvním roce války doplatilo. Ovšem úspěchy Zeke byly dány hlavně tím, že nikdo nevěděl, jaké má vlastnosti. Ale poté, co si ho spojenci mohli vyzkoušet… Tak si to s ním i takový F4F Wildcat mohl klidně rozdat. Prostě se přizpůsobila taktika, toť vše. Ale opakuji, nikdo nenasadil stroj, který by přinesl něco nějak absolutně převratného, něco „co tu ještě nebylo“. Bf 110? A co takový Westland Whirlwind..? To rozhodně nebyl špatný stroj, jen škoda, že byla zastavena výroba jeho motorů… (Rolls-Royce Peregrine — typický příklad racionalizace výroby. Protože krom Whirlwindu ho žádný jiný stroj v sériové výrobě nepoužíval, tak prostě jeho výrobu zastavili. Jenže pro jiné motory — třeba Merliny — byl Whirlwind moc malý a lehký.) |
|
|
|
|
A když jsme u těch těžkejch stíhaček. Co takový Bristol F2B ? To byla za Great War setsakra dobrá mašina (řekl bych, že Huni měli před Biffem sakra respekt).  Honza (1129): Bf 110..? Silnější motory, drobné aerodynamické úpravy… Že by vskutku vydařený Me 210? :o)) A noční stíhání? Slyšel jsi někdy o éru (opět z Great War), kterému se přezdívalo Sopwith Comic? Fakt zatraceně dobrá noční stíhačka. A taktiku už tehdy Britové používali přesně tutéž, co Němci ještě v roce 1941 či 1942 — než měli dost svých vlastních prvních palubních radarů FuG 202. :o))))) Ehm... A jak mám taktiku stíhání ovlivnil nástup bitevního letectva? A slyšel jsi někdy o typu Junkers J.I? To byl taky bitevník. A taky z Great War. :o) Prosímtě, a co si mám představit pod tou vhodnou taktikou nasazení pro Me 262? Fakt nevím, co světobornýho by se mohlo v taktice nasazení objevit... A ty myslíš (či tajně ve snu doufáš) že by se Němcům podařilo dokončit nějaké ty řízené rakety? Jenže to by Druhá válka musela trvat hádám alespoň tak do roku 1955, a né 1945.............. :o))))))) Promiň, ale tohle si fakt nemohu odpustit... A víš, co by už v roce 1946 čim 1947 z Německa udělaly nálety B-29, B-50, či takový britský Vickers Type 601 (čili Windsor B.2), poháněný turbovrtulovými motory Clyde (či taková English Electric Canberra)...... :o))) Já nevím, ale jediná věc, která byla proti Great War naprostou novinkou (a to i po stránce taktiky — ona i ta taktika dvou dvojic nebyl žádný objev spadlý z nebe, spíše opět jen a pouze oprášené zkušenosti) byl tak akorát radar, spolu s radionavigací (a pochopitelně i jen „pouhé“ rádio). Řeč ovšem nebyla až tak o novinkách v taktice, jako o tom, „Které éro nejvíc změnilo taktiku vzdušného boje“. Ovšem fakt nevidím nic, co by bylo nového v letadlech či letecké technice. Pánové, závěrem si dovolím říci, že velmi podceňujete naše pradědečky a to, co dokázali už v letech 1914-1918… |
|
|
|
|
|
|
To Glynwed: já bych právě jako tyhle průkopníky viděl spíš I-16 nebo americké projekty z první půle třicátých let (XP-31, PB-2, P-26 a jim podobné). Zrovna tak MS-405 přišel dřív než Bf 109. Rovnež taktiku o které mluvíš (využít převahu rychlosti nad obratnějším protivníkem a nepřijímat boj při nevýhodných podmínkách) uplatnili dříve Rusové při bojích v Číně na straně Čankajška a před příchodem Bf 109 i ve Španělsku. A Honza má pravdu. Nieuport 11 a spol. rozhodně lépe zatáčel než stoupal. |
|
|
|
|
|
Takový americký Hurricane |
|
|
|
|
Zeke byl dobry, ale takovy Wildcat bych take nezatracoval, defakto vyhral Americanum valku v Pacifiku. A tak nepekne se o nem obvykle hovori, to si nezaslouzi... |
|
|
|
|
|
Glynwede,(já abych si nerejpnul, mám z toho prasečí radost ) určitě jsi myslel v horizontále. Jinak vcelku souhlasím. |
|
|
|
|
|
Taktika: V 1.WW rozhodovala obratnost a stoupavost letounu, většina soubojů se odehrávala ve "vertikále". Od konce 30-tých let, kdy se začaly vyrábět výkonější motory, začala nabývat na důležitosti rychlost. Jako "průkopníka" bych označil Bf-109 (B). Ten prokázel, že letoun s větší rychlostí je schopen zdolat letoun s větší obratností (I-15, I-16 ve Španělsku). Němečtí letci ve Španělsku v praxi zavedli a vyzkoušeli taktiku létání stíhačů ve dvojcích (vedoucí a číslo). Tato taktika pak byla zavedena prakticky ve všech zemích. (V roce 1940 ještě létaly britské stíhačky ve skupinách po třech). |
|
|
|
|
|
Bf-110 bych neodsuzoval, jenom měl dostat silnější motory a důstojného následovníka. Byl to první "úspěšný" případ skutečně víceúčelového letounu. Jinak Algy, novinky nastupovaly s novou technikou (noční stíhání, bitevní letectvo). Když se to nepovede, skončíš jako Švalbina. Skvělý éro, ale nestihla se vytvořit vhodná taktika nasazení. Pokud by se Hunům povedlo dokončit např. X-4, bombardovací svazy by nad německo za chvíli přestaly lítat (respektive už by se nevracely). |
|
|
|
|
|
To Algy: to snad ne, přece se hodně prosazovalo něco jako "přepadové stíhání", nebo jak to nazvat. Éro mělo být rychlé a dobře stoupající, silně ozbrojené. Na nějaké manévrování si většina stíhačů (těch, co to přežili ) ) moc nepotrpěla. Třeba Japonci na to vysloveně dojeli. Já bych za převratné éro označil Zeke. První palubní stíhačka, co výkony překonávala své pozemní protějšky. Nebo i Bf 110. Svým způsobem nová kategorie, pravda zklamala. |
|
|
|
|
|
Algernon: La-7...:D |
|
|
|
|
|
Já bych bral v tom případě (už jenom z principu) Doru...ale jinak dělejte, že se Vám do toho jako nepletu...zase |
|
|
|
|
|
Algernon: Jestli by mi ho v ramci Pujcky a pronajmu dodali, tak proc ne...:) |
|
|
|
|
|
Pote zalezi na typu souboje. Na vychode bych chtel rozhodne sedet v La-7. Co se tyce na zapade, tak do vysky 6000m vitezi Corsair a nad vlastne taky, ikdyz to bych si asi radeji vzal Mustanga...:D Proudove letouny jsem nebral v potaz, kvuli jejich docela malemu poctu. |
|
|
|
|
|
Dzine, na tom se shodneme všichni. Mesoun 109 Gustav taky nebyl v době svého nasazení žádná špička, a co s ním Erich dokázal. Bavme se tedy o tom (hipoteticky), co by kdyby proti sobě stáli piloti na stejné úrovni výcviku a zkušeností. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka