Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Jéje, to se nám urodilo, už to ani nestíhám.Musím si někdy v noci udělat čas Jinak Emrichu, o mnohem větší odolnosti hvězdicových motorů se nemusíme bavit, ale poznámka o ustřelených válcích...to nemůžeš myslet vážně. Fofrem motor nezastavíš, a jak správně podotknul Algy (i když mě někdy strašně štve  ) , ty ojnice by Ti rozebraly motor respektive celý éro rychleji než morgoši vytáhnou z auta rádio . Poškoškozený, nepracující a prostřelený válec uznávám, ale urvanej? |
|
|
|
|
Tom: Ahem. P38F-15-LO???? Pak mluvime vsichni o tom samem celou dobu, vicestupnove Fowlerovy klapky... Ale ty zadny vliv na rychlost vykrutu nemely...pouze zvysovaly vztlak vytvareny kridlem bez toho, aniz by vyrazne zvysily odpor. Ja tady hledam zminky o nejakem blaznivem systemu umoznujicim nesymetricke vysouvani klapek pro urychleni vykrutu ci co, protoze v 1174 se Algy zminil o tom, ze ten system pomahal v rychlosti vykrutu... |
|
|
|
|
|
To Emrich: Eric B., pokud vím, absolvoval jediný neúplný turnus jako palubní stíhač v severním Atlantiku a má na Martletu uznané vítězství nad FW 200. O tom, že by operoval třeba nad Francií za Invaze nebo doprovázel bombardéry během Big Week tedy nevím nic. Ale rád se přiučím. Předem Ti děkuji za odkazy na nějaké podrobnější informace. To Skywolf: i v tak ubohé publikaci, jako je vsetínský Aeroteam z roku 1993 o P-38 se můžeš dočíst o diferencovaném vysouvání vztlakových klapek od výrobního bloku P-38F-15-LO. V Tvém zájmu doufám, že o FW 190 toho víš víc než o P-38. O tom výkrutu si pohovoříme později, platí? |
|
|
|
| Tome: takhle nějak si to taky myslím: zkušený pilot, i když třeba méně zkušený stíhač. Myslím, že turnus stíhače odlítaný měl, tak ho lze považovat i za relativně zkušeného stíhacího pilota. Ale hlavní jsou jeho zkušenosti z testování cizích typů letadel. Podle mě to co napsal ve mnou několikrát zmiňovaných Křídlech Luftwaffe je vlastně unikátní. | |
|
|
|
|
Algernon: Jeste dotaz k tem rozdilnym klapkam na P-38. Stale jsem nenasel ani sebemensi zminku o tom, ze by P-38 byla vybavena klapkami, o kterych mluvis. P-38 mela normalni Fowlerovy klapky, zadny system umoznujici rozdilne nastaveni na kazdem kridle. Muzes o nich neco napsat, nebo alespon ukazat, kde se o nich nekdo zminuje? |
|
|
|
|
| Nez nekdo bude mit dalsi dotazy. Nedelam na vlastnim simu, ale mam relativne blizko k jednomu online simulatoru a jeho autorum. | |
|
|
|
|
Tom: Leonard 'Kit' Carson. Neberu ho za slovo, ale je zajimave, jak velice pozitivni dojem na nej Fw 190 udelala. Me prilis nezajima, jak rychle se dokaze letadlo tocit, vyklopi-li se jeho kridelka na maximum a se zapocitanym zkroucenim kridel. Me spis zajima, nakolik pilot dokaze ty kridelka vyklopit v ruznych rychlostech, a jakou vyslednou rychlost to da. Kdyz tvoris nebo testujes FM nejakeho stroje v simulaci, musis urcit vychozi silu, kterou bude pilot disponovat, a ktera bude stejna i pro ostatni stroje. Standartne se pouziva 50 liber podle NACA testu. Proto jsem tak fixovany na sile, kterou muze pilot vyvijet, a proto je mi srdecne ukradene, jak moc by dokazalo letadlo v nerealnych podminkach pilota Terminatora manevrovat ve vysokych rychlostech. - Zero nad 250mph ztratilo svoji dobrou rychlost vykrutu a velmi rychle se menilo v letadlo s manevrovatelnosti bombarderu...nad 350mph dokazalo letet rovne, kdyz se pilot snazil a poradne tlacil na paku. A jeho mizerny roll rate byl mimo jine i proto, ze piloti proste nemeli dostatecnou silu prekonat obrovske sily pusobici na mohutna kridelka ve vyssich rychlostech. Zkrouceni kridel do toho ted nepocitam. Bf-109 je stejny pripad. Od 300mph vyse vyzadovalo jeji rizeni poradnou silu a manevrovatelnost letadla rychle klesala, a kolem 400mph uz piloti popisovali paku jako "zalitou v betonu". Nad 400mph byl posledni moznosti, jak ovladat stroj, horizontalni trim. Merit rychlost vykrutu podle moznosti letadla (maximalni vychyleni kridelek a jejich ucinnost v zavislosti na rychlosti) a ignorovat moznosti pilota je s prominutim blbost. Jinak ono zpozdeni zacatku vykrutu samozrejme do rychlosti nepocitam, pocitam pouze s ustalenou rychlosti. To je snad logicke. |
|
|
|
|
|
|
To Emrich: takže podle jednoho (mně fakt neznámého) souboje snad nebudeme posuzovat bojové zkušenosti pilota. Prostě Eric je zkušený pilot, ale nikoli zkušený stíhač. To Skywolf: takže ani Ty nevíš, jak se doopravdy měřila rychlost výkrutu a tudíž ani nemůžeš vědět, jestli srovnáváš objektivně stejné hodnoty (viz Tvé zpoždění odezvy na křidélkách P-38). Carson...? Kid Carson...? |
|
|
|
| Emrich: Ad Brown, muzes mluvit minimalne jeste o Carsonovi. Jeho nazor na Fw 190 je jeste lepsi nez Brownuv :) | |
|
|
|
|
Algy: Poradne odpovim, az si na to najdu cas...hodne casu... Tom: Mereni doby vykrutu? Podle me je celkem jasne mereni vzit prumerne silneho pilota, dat ho do vice letadel, a zmerit, jak s nimi dokaze otacet v ruznych rychlostech. Da to realisticke a pouzitelne vysledky pro piloty, co muzou ocekavat v bitve od svych stroju a od protivniku. Tech 50 liber sily, pouzivanych pro mereni NACA (nejenom), je jejich odhad sily, kterou jsou schopni piloti vyvijet po nejakou dobu boje, nez se unavi. Kdyby jsi to pocital podle maximalni mozne vychylky, jak navrhuje Algy, dostal by jsi pochopitelne uplne zcestne udaje s vyjimkou hydraulicky posilenych stroju a par vzacnych vyjimek, jako je Fw 190 |
|
|
|
|
|
Nooo...Kreon...říkat, že Němci jen technicky dotahovali Amíky...nooo...tak za to bych teda boty nevsadil . S tím Prillerem jsem to možná až trošičku moc překombinoval. Já ho řadím mezi pětici svojich oblíbených německých stíhačů - tedy Nowotny byl Rakušan (A. Galland, Rall,Priller, Marseille, Nowotny). Byla to narážka na Algyho - asi hloupá, že jo? Jako že je třeba obdivovatelem Fejfara, a proto nepřímo nesnáší Fw 190ky - letěl na ní Priller, když Standu dostal. Takže takhle jsem to myslel.Brown se utkal i se stíhačkami. Například i proti svojí oblíbené Fw 190 - myslím, že to bylo někdy v roce 1944 nad Francií, ale podrobnosti si už bohužel nepamatuji. Jako dogma ho brát ani nemůžeme, protože pár věcí je lehce mimo. Ale vzhledem k tomu, že se nikdo jiný o nic podobného nepokoušel, tak ho musíme brát jako vzácný zdroj unikátních informací. Objektivní metodou pro změření rychlosti výkrutu je nasazení určité ryychlosti a pak třeba po dobu 10 vteřin dělat výkruty. Pak se jen zjistí, kolik jich bylo a vydělí se to těma 10sec... PS: Teď jsem si vzpomněl na jednu věc, kterou jsem zapomněl dneska časně ráno: abyste nemuseli platit za drahé knížky, nebo abyste se nemuseli trmácet po knihovnách, tak si můžete přečíst pár monografií a knížek na této stránce. Jsou tam i Brownova křídla Luftwaffe. Podle mě vynikající knížka. www.vlasakjan.cz/csl/archiv/index.htm a ještě poznámka - to Fw 190A,F,G je v Polštině, tedy jestli hledáte český text, tak tohle si stahovat nemusíte. Ale pro modeláře je tam spousta pěkných nákresů. |
|
|
|
|
|
|
To Kreon: jaký já jsem Američan? Protože žeru Létající tygry, mariňácké stíhače z let 41-43 a geniálního konstruktéra Kelly Johnsona nebo Jacka Northropa? Neprovokuj, nebo si ilustrace budeš kreslit sám Ad Brown: nebral bych ho jako dogma, pro mne není zkušeným a v boji zakaleným stíhačem. Pokud vím, v životě nebojoval proti stíhačce. A znova se musím smát: vážně si myslíte, že se dá objektivně změřit něco tak pofiderního jako je "rychlost výkrutu"? Fakt bych chtěl znát objektivní metodu jak na to. |
|
|
|
|
 Chlapi, chlapi, vy mě opravdu nutíte k tomu, abych se rozčílil. Vydržte do podzimu, to bych měl dokončit (nebo alespoň začít) obsáhlejší práci o FW190. Jsem domluvenej z archivem NTM a budu mít i "originál" německý Handbuch. Tam se snad budou uvádět nezcestné informace. I když věřím, že frontovská triáda brit Algernon, američan Tom a rus Dzin, si jistě najde (jak to tak bývá) něco ke komentáři ))).Emrich: Jen dotaz, co mělo znamenat ta poznámka ohledně Prillera? Co provedl Josífek tak špatného? Jinak se omlouvám, že tu nepíši nic technického, ale podle mě vše tu již bylo napsáno (oběma stranami) a nemá cenu se k tomu vyjadřovat. Padá tu jméno Browna, všichni víme, že tenhle chlápek toho dost nalétal, ale někdy se stane, že vypustí nějakou blbost. Výkrut byla silná stránka FW, to tu nikdo nezpochybnil, ovšem jestli to bylo 180 to nevím. Emrich: hodnotit nějaké vlastnosti podle jednoho popisovaného souboje není nejšťastnější ne? Algernon: souhlas, FW řady A byl ke konci války lehkým nadprůměrem, standartem. Zaostával (myšlena A-8), byť třeba jen minimálně, ve všech základních parametrech. V podstatě se dá říci, že když němci přišli s nějakou novinkou či zlepšením, tak spojenci odpověděli okamžitě, němci prostě jen doháněli náskok spojenců. A-9 , která mohla znamenat znatelný posun, tu nemůžeme brát, o jejím bojovém nasazení se vedou spory a i kdyby k němu došlo, bylo to jen pár kusů, o A-10 ani nemluvě. Ty víš co pro mě znamená tohle psát o mém FW .Takže pánové, nemá cenu tu psát pořád dokola o tom samém. Nakonec to vždy dopadne tak, že každý si za svým oblíbencem stojí....někdy až slepě. Ale o tom to je a tak to má být. Kurňa jsme fandové a ne docenti. |
|
|
|
|
Nedávej pls do jedné sorty výškové vlastnosti Fw 190A a Bf 109G. G na tom bylo výborně. Na P47 bych vsadil až opravdu hooodně vysoko. Někde jsem četl popis 1 vs. 1 boje od Gabreskiho. To nebyla moc častá událost. Spíš to byly souboje mnoha strojů. Souboj s touto Bf 109G byl zakončen buď úprkem se zcela zničeným strojem nebo zajetím (samozřejmě P47 dostala od Bf 109, jinak bych to sem nepsal, protože by se mi to nehodilo )...bohužel nevím, kdy se dostanu do Budějovic do krajské knihovny, abych to mohl zjistit i se všemi detaily. Na konci příspěvku 1298 píšeš čistou pravdu a nic než pravdu. Je to z velké části o taktice. Na závěr je to pořád o tom samém. už nejsi originální... . Přeložím v krátkosti. Fw 190 sračka, protože je sračka. Mustang je králem, protože ve své optimální výšce byl rychlejší než Dora v optimální výšce bez MW50. Chtělo by to kompletní diagram zahrnující rychlost strojů v určitých výškách a zároveň jejich akceleraci. Od se de facto často odvíjí i stoupavost. Pro určení nejlepšího stroje WWII je nutno brát 1939 - 1945. Tedy já mám kandidátů spousty . Každej byl dobrej v něčem jiným.A ještě jedno doporučení: Zkus si zahrát nějaký moderní simulátor. Jestli nechceš za zkoušku platit, tak řekni a já ti zadarmo pošlu IL-2 Šturmovik: Forgotten Battles. Když si do toho stáhneš nejnovější update, tak...nooo, většina lidí to považuje za vesměs výbornej hardcore sim, ale ty bys to asi odsoudil - mně to do mých znalostí WWII letadel sedí skoro dokonale (např Airacobra by mohla být o chlup méně stabilní), tobě by se to asi líbilo méně. Ale nabídka platí, stačí jenom říct. Btw: každou chvilku tady běží statistika o nejlepší WWII stíhačce. S přehledem vede Fw 190...kterou sjem i na poprvé volil. Ale pak jsem viděl další oblíbenou mašinku Spitfire, jak si to tvrdě rozdává s Corsairem a s Mustangem...tak jsem začal podporovat Spit . Smí se to? Ale když tam není na výběr třeba F6F nebo Bf 109, tak to nepovažuju za rulez dotazník. |
|
|
|
|
|
Algy: konečně můžu v něčem souhlasit - rozdíl mezi Dorou a 190A mi skutečně přijde podobný jako Spit IX a Spit XIV...aspoň v něčem se shodneme. V 10km opravdu nebylo nic německého až do Ta 152 asi nic moc. Ale to ani jende ne. O trochu lepší P47... (r. 1943). Jinak tápu a nevím. O výkonu Bf 109G si prosím přečti v Brownových křídlech LW. Tenhle chlapík se hodněkrát seknul...ale jeho informace jsou velice cenné. Faktem je, že Bf 109G BYLA velice dobrý výškový stroj - rozhodně mnohem lepší než Fw 190. Brown psal něco o polití živou vodou nad hranicí 6km (jestli se dobře pamatuju). Akcelerace P47 ve vodorovném letu byla špatná, nenapadá mě jediná stíhačka s horší akcelerací ve vodorovném letu. Střemhlav to byla jiná. Přirovnání ke čtyřmotorákům beru jako sarkasmus. Tak teď jsme se konečně dostali k tomu výkrutu. Ale ty píšeš tak šíleně složitě...jsem teď už skoro 24 hodin na nohou a i čtení už mi jde s největšími obtížemi. Ale mohu to tedy brát, že Fw 190 uznáváš 160+s/sec.? Jestli ano, tak se ti za polovinu předchozích narážek omlouvám - psal jsem to dříve, než jsem dočetl sem. Já tedy beru u Fw 190 dokonce těch 180s/sec - tedy půlvýkrut. Nesrovnávám to s P38, nesrovnávám to s ničím - je to nesrovnatelné. No a proč jsem se vyjadřoval jen k P47? Myslím, že se v tu chvíli mluvilo o Fw vs. P47...jinak bych samozřejmě srovnával i se zbytkem...Do jestli je v 6600m rychlejší Dora nebo P47 bohužel nevím. Viděl bych to podobně...Jakej vliv měl Ta 152? Celkem zanedbatelnej...nikde jsem doufám nepsal, že tam byl nějakej výraznej vliv |
|
|
|
|
|
Tvé výpočty ohledně točivého momentu mi nic neříkají - tedy se k nim ani nebudu vyjadřovat . Stejně to asi ovlivní víc faktorů - třeba vyšší rozpětí - ale nevím hádám.... Algy: tady si z nás už asi vážně děláš srandu, ne? Myslím u odolnosti hvězdicových motorů. To je přece na spoustě letadel, tedy to nemusíš orientovat jen proti našemu Fw 190 a můžeš klidně přiznat, že byly po všech stránkách mnohem odolnější než řadové. Neboj, my to přiznání nikam lepit nebudem. Nejde o to, že by ten motor měl vydržet dalších 10 bojových letů, ale jde o tu věc, aby dokázal doletět se svým pilotem na základnu. S tou ojnicí (nebo co jsi psal) jsi asi myslel následné vibrace motoru, ne? - je jasný, že poškozenej motor jde doprdele hodně rychle, mnohem rychleji než ten nepoškozenej. Ale když... prostě bez komentáře. Tohle je další věc, o který e nemá smysl bavit (vedle roll rate Fw 190). Prosím neber do úst centrum RAE ve Farnborough, dokud neuznáš výkrut u Fw 190...Brow byl testovacím pilotem právě v RAE. ...btw: vyšší kritické machovo číslo (nebo jak se ten terminus technikus nazývá) než Me 262 měl i Spitfire...další jasnej fakt. Split S je výhradně vertikální manévr. Němci mu říkali Abschwung - nebo tak nějak. Nejsem si sure, možná to pletu. le Spit-S je vertikální manévr na 100%. Algy...já mám moc rád Focke Wulfy, zastávám se jich jak můžu a kde můžu. Snažím se vytahovat jejich klady a míjet jejich zápory. Nicméně ty jejich klady neuznáš. Letadla se začínají ve střemhlavém letu třst samozřejmě ve zcela odlišných rychlostech. Něco při pomalé (Zero) něco při velmi vysoké (P47). Bf 109 byla ve vysokých rychlostech velice špatně ovladatelná, i když nevím, kdy hrozila "dezintegrace". Algy, zkus psát méně technicky, aby to i méně zdatní jedinci, jako jsem já pochopili v tuto ranní hodinu. Výborně popisuješ teoriji letu a očividně máš v hlavě obrovské množství údajů a detailů. Ale podle mě (neuraž se prosím) neuznáváš některá naprosto elementární fakta. A už vůbec nechápu, jak můžeš vydedukovat fakt, že když letadlo nemělo aerodynamické brzdy, tak bylo pomalé ve střemhlavém letu. Podle mě fakt, že nemá aerodynamické brzdy znamená asi tolik, že nemá aerodynamické brzdy. ...musim trošku vychladnout, už mě místní proti Fw nálada začíná vysilovat jak fyzicky, tak psychicky. Podle simulátorů toho můžeš posoudit hodně. Ale možná ne tak posoudit jako spíš pochopit. Jestli jsi hrál před deseti lety Red Baron a zavrhl si je, tak to dokážu pochopit. Nevím, jestli tam šel barel roll, nebo jestli jsi si mohl vyzkoušet Split S - byť nemáš páru co je to za manévr, netuším, jak přesně byl modelován ten či onen stroj. Ale technika urazila dlouhou cestu a dnešní hard core simulátory by ti asi jen a jen prospěly. minimálně bys zjistil, co je to Split-S. |
|
|
|
|
|
Algy - tady jsem to nepochopil buď já, nebo ty...ale nemusíte mě pak zarazit desetikilovým kladivem, jestli jsem to byl já: ta 1s je asi doba, než křidélka začala PLNĚ zabírat, ne tedy než vůbec začala reagovat. To by pilotní páka (aka. knipl) asi musela být značně vykloktaná . Jinak ptát se RC modeláře...ehm...viděl jsem mnohokrát, co ta jejich letadélka dokářou ...asi to není moc objektivní posudek toho, co by dělalo 7 tun řízených z kabiny s líně reagujícími křidélky... Promiň Algy: Výkrut Fw 190 je asi tak jistej, jako že zítra vyjde slunce. Jen mě udivuje, že člověk, kterej se v tom hluboce vyzná tenhle fakt z WWII ignoruje. Fakt nevím proč to děláš. Jestli tvojí rodinu za WWII napadla 190ka, nebo ti majetky zabavil Kurt Tank - nevím, jestli obdivuješ Fejfara a kvůli Prillerovi nesnášíš Fw 190. Nicméně je to fakt, čistý bohapustý fakt. Přečti si prosím křídla Luftwaffe od Browna...nebo COKOLIV o Fw 190 - cokoliv. Všude najdeš - nádherně lehká křidélka, úžasný výkrut... prostě když to neuznáš, tak tím shazuješ jen sám sebe. Nevím v kolika pramenech se píše o 160s./sec, ale Brown někde psal, že to udělalo půlvýkrut za vteřinu, tedy 180s. Je mi celkem jedno, jestli udělal 160 nebo 182 stupňů za sekundu, stejně udělal mnohem víc, než cokoliv jiného. Nevím o výkonu na II. stupeň kompresoru, ale nejvyšší rychlost je počítaná myslím někde pod 6km - u Fw 190A-8. za další: Fw 190ka byla lepší o generaci už jen proto, že Spity V byly výkonama o generaci pozadu . A myslím, že tuto britskou mašinu můžeme považovat za nejlepší spojenecký stroj té doby...Výhled z Fw 190 byl výborný. Ale Skywolf myslím psal o jednodílném krytu kabiny - jako o moderním prvku. Ne tedy o výhledu jako takovém, což je podle mě i hodně o vkusu pilota. Seřazení přístrojů je opravdu Skywolfův ryze osobní názor - já ho sdílím také. Širokorozchodný podvozek u Fw 190 nebyl úplně ideální - byl dost tuhý a o stroji je známo, že rád odskakoval. Když se koukneš třeba na tebou zmiňovaný Hurricane, tak jeho podvozek mmá podstatně menší rozchod. Ještě jednou říkám, že Fw 190 byl o generaci lepší ve výkonech. |
|
|
|
|
|
Koukám, že se Algy rozjel...takže to bude asi na dlouho...no, do rána času dost . Dzin: a já ještě jednou nepovažuju padák za druh pasivní ochrany pilota...tedy ho nepočítám mezi pancéřování . Pak jsem moc nepochopil, co jsi tou střelbou na krátké vzdálenosti chtěl vlastně říct. To, že Hartmann střílel až když cíl vyplnil celý zaměřovač je myslím všeobecně známo...Úmrtnost - konečně jsem to pochopil A teď už k Algymu - jako obvykle, je časně ráno, mně už to moc nemyslí a nechci si někde naběhnout, tak to prosím berte s rezervou : tak nejdřív k tomu barel roll: já tedy nejsem rozhodně tak zdatný teoretik jako ty, ale tvrdím, že to letadlo z WWII dokázalo a že to byl dokonce asi i často používaný letecký manévr. Zapomeň na nekvalitu simulátorů a zkus se podívat třeba na IL-2: FB. Když nebudeš baba a nastavíš si soupeře alespoň na obtížnost veterán, tak ti to nádherně předvede. Vůbec ani teoreticky nechápu, proč by letadlo nemohlo zároveň vykopnout směrovku a při tom vyklonit výškovku - nemusí to být dokonale rovné - vodorovné, stačí, že se soupeř dostane z pozice jsem si skoro jistý, že když Skywolf mluvil o barel roll, tak myslel to, co jsem tu lehce naznačil. Fw 190A (polovina 1943 tuším A-5) vs. P38J. To co se vyrábělo je jedna věc a to co bojovalo věc druhá. Pokud vím, tak třeba u P47 byl rozdíl od výroby po boj snad rok. Fw 190 mohly nastoupit do boje okamžitě. Fw 190A-9 - hypotéza? Na konci války bylo skutečně určité množství strojů vyrobeno. Jen jsou dohady o jejich nasazení. Ale jinak bych vsadil boty na to, že A-8 s BMW 801TS byla snad stejně výkonným, neli výkonnějším strojem (a těch bylo relativně dost). - nebo F-9... A co bys z amerických letadel asi tak srovnal s Dorou? Myslím samozřejmě z typů, které byly nasazeny na bojištích... |
|
|
|
|
|
Emrich: Jeste jednou ...PADAK...:) (kdybych vedel, jak zvyraznit smailik, tak uz je :) Na vycodni fronte se bezne palilo na kratke vzdalenosti (jestli mas info, ze to Hartmann uvadi jako sve plus, tak to mozna plati pro piloty Luftwaffe, ale ne rozhodne pro Sovety). Proto prave meli problemy se sestrelem zapadnich letadel dodanych do SSSR (200-400m). Soveti se snazili palit z maximalni mozne blizkosti. Proto ale i napr. tvrdili, ze Hurricane (8x7.69) ma plne postacujici palebnou silu, ackoliv se na zapade zdala v te dobe mala. Add umrtnost: pravdepodobnost, jakou mas, ze zemres v danem typu letadla, kdyz se dostanes do vzdusneho boje. Jak jsem uvedl predtim, nevypovida to jenom o pasivni ochrane letadla, ale o ni take. Ztratovost na P-47 ve VVS: Jednoducha odpoved, nulova, nikdy se do bojove akce nedostal. Skywolf: Skutecne palili. Jak uz jsem uvadel, viz. jejich hodnoceni sestrelu... Ohledne statistik ztrat, radeji to uvedu jeste jednou: O pasivni ochrane to take vypovida, ale ne jenom o ni. Tom: Testovali Fw-190A-4. Nemeli ovsem originalni vrtuly, pouzivali svoji, co nejblize parametrum nemecke. Dale zjistili, ze v motoru je mikrotrhlina (v systemu preplnovani), ktera snizuje jeho vykon o 5-10 procent. |
|
|
|
|
|
Popořadě: ad úspěšnost P-47: Svou roli hraje to, že se často utkávaly spíše se Sturmjagery, případně v roce 1943 spíše s těžkými stíhačkami. Čili rozdíly ve váze nebyly až tak moc velké. Utkání s "lehkými" stíhačkami Luftwaffe byly spíše výjimkou. Nesrovnával bych ani tak P-47D s FW-190A-4, jako spíš s jejich upravenými variantami. Totéž je u ruského hodnocení FW-190. Já mám za to, že spíš zkoušeli FW-190F nebo něco podobného. Ad P-39 v USA a SSSR: zásadní rozdíl je už ve výcviku pilotů. Zatímco Amíci se učili létat na stabilních a bezpečných érech (Texan, AT-xx, Ryany a pod.), tak Rusové absolvovali velkou část výcviku na I-16, která byla stejně nestabilní jako Kobra. Tudíž, Kobra jim připadala přirozeně obratná, kdežto Amíkům přirozeně nestabilní a tudíž nebezpečná. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka