Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 9364: Socialistický poměr by byl, kdyby se za ty prachy i vyzkoumalo, ale výrobci by o to moc nestáli - takhle to fungovalo u nás v řadě oborů."poměry div ne socialistické"
Algernon napsal v č. 9364: To netuším. "A existoval nějaký rozsáhlý a nezávislý (čili by třeba He 178 byl objednán a zaplacen státem, otestován „za státní peníze“ nezávislým zkušebním centrem) zkušební program, srovnatelný ten s Glosterem G.40, jehož výsledky nakonec byly distribuovány všem bez rozdílu, i v Německu..?" |
|
|
|
Je mi ale docela divný, že třeba v tehdejší Británii i USA existovaly poměry div ne socialistické  — za státní peníze se provozoval nejrůznější výzkum (americká NACA, britská NPL, etc., etc.), jejichž výsledky pak jdou všem, bez rozdílu… (Ostatně i v Německu měli, no… DVL?) Vzpomněl bych třeba britské zkoušky s šoupátkovými rozvody — výsledky od Ricarda šly všem, takže důkladně otestovaný rozvod použil jak Bristol, tak nakonec i Napier a Royce (pravda ovšem je, že obě zbývající firmy jen u jednoho motoru, Napier u Sabru, Rolls-Royce u Eaglu).A existoval nějaký rozsáhlý a nezávislý (čili by třeba He 178 byl objednán a zaplacen státem, otestován „za státní peníze“ nezávislým zkušebním centrem) zkušební program, srovnatelný ten s Glosterem G.40, jehož výsledky nakonec byly distribuovány všem bez rozdílu, i v Německu..?
Fair? Fair hra? To je jako v kriketu. Což je typicky britská hra, teamová hra. Pevná pravidla byla stanovena již v roce 1727. Hrají ji dva týmy po jedenácti mužích. Hraje se na házecí dráze dlouhé kolem dvaadvacet yardů (cirka dvacet metrů). Na každém jejím konci stojí tři dřevěné kolíky o průměru 1 palce (cca 25 mm), 32 palců (cca 813 mm) vysoké a krajní dva od sebe vzdálené tak, aby mezera mezi nimi byla 9 palců (cca 228 mm). Každé ty tři kolíky tvoří branku. Kriket se hraje pálkou a míčem. Pálka je jako na jedné straně zploštělý kyj a nesmí být širší než 4¼ palce (cca 108 mm) a delší než 38 palců (cca 965 mm), čepel pálky je nejčastěji vyrobena z vrby. Míček je šitý, tvrdý, korkový, potažený kůží. Je velký asi tak jako pomeranč — obvod je 8.8 až 9 palcù —, váží od 5½ unce až do 5¾ unce (cca 156-163 gramů), povrch je červený. Kapitáni obou mužstev losují (házejí mincí), aby rozhodli, která strana bude odbíjet jako první. Hra se zahájí tak, že dva hráči odbíjející strany stojí před oběma brankami. Druhé mužstvo útočí a devět jeho hráčů se rozestaví v poli. Zbývající dva jsou házeč a brankář a zaujmou místa za oběma brankami. Házeč pak hází míčem od své branky na druhou branku. Jestliže její tyčky srazí, je odbíječ vyražen. Odbíječ brání pálkou svou branku před míčem. Odrazí míč do pole a devět hráčů v poli se ho pak snaží chytit. Odbíječi se mezitím mohou pokusit vyměnit si přeběhem místa před brankami a získat tím body…
Tom (47): Víš, Tome, jak bych jen začal…*Hele, český překlad Green&Swanborough "Encyklopedie stíhacích letounů" (Svojtka 2002) se přímo hemží termínem "Záchytná stíhačka"... *) Nevíte, pardi, jak se ve hře KRIKET†) nazývá zásah do vlastní brány?
†) …a kriket to je anglická hra, kterou hrají dvě mužstva po jedenácti hráčích. Hraje se na házecí dráze dlouhé dvacet metrů. Na každém jejím konci stojí tři tyčky osmašedesát centimetrů vysoké a vzdálené dvacet centimetrů od sebe. Každé ty tři tyčky tvoří branku. Kriket se hraje pálkou a míčem. Pálka je jako na jedné straně zploštělý kyj a nesmí být širší než deset a půl centimetru a delší než devadesát šest centimetrů. Míč je asi tak velký jako pomeranč, váží mezi sto padesáti pěti a sto šedesáti třemi gramy a povrch má z červené kůže. Kapitáni obou mužstev losují, aby rozhodli, která strana bude odbíjet jako první. Hra se zahájí tak, že dva hráči odbíjející strany stojí před oběma brankami. Druhé mužstvo útočí a devět jeho hráčů se rozestaví v poli. Zbývající dva jsou házeč a brankář a zaujmou místa za oběma brankami. Házeč pak hází míčem od své branky na druhou branku. Jestliže její tyčky srazí, je odbíječ vyražen. Odbíječ brání pálkou svou branku před míčem. Odrazí míč do pole a devět hráčů v poli se ho pak snaží chytit. Odbíječi se mezitím mohou pokusit vyměnit si přeběhem místa před brankami a získat tím body…
Britové patrně jsou považováni za „vynálezce“ moderních plastických trhavin (na bázi hexogenu). Ale vůbec první „plastické“ trhaviny vznikají zřejmě v Německu — Plastrotyl navrhl Bichel roku 1906, Territ navrhl Nauckhoff roku 1909 (Kast pro druhou roku 1921 uvádí detonační rychlost 4700 m/sec). |
|
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9362: Myslím, že přesně se to ani neví - Heinkelův archiv je prý někde v krabicích a neroztříděnej. Ale i kdyby, tak se Ernst s Wilym stejně nesnášeli a určitě by jeden pro druhého neudělali ani Ň a od toho druhého by ani nic nevzali "kolik toho vlastně nalétal „ten vůbec první“, He 178?"  |
|
|
|
|
|
Především rozhodovala kvalita a zkušenost pilota. |
|
|
|
| ok..přehlídnul sem.. | |
|
|
|
| aha..díky za doplnění..a bylo to učinné?to rozdělení? | |
|
|
|
|
Leckdy jo, leckdy zase ne. To "rozdělení" úloh obou stíhaček bylo v pokynech pro kontrolory zhruba od první půlky září (píšu to z hlavy, veškeré knížky mám doma), ale platilo jen v případě, že na takové škatulata byl čas a prostor. Předtím ani potom rozhodně nebyly výjimkou souboje Hurricanů s Messerschmitty ani Spitfirů s německými bombardéry. I když byly Hurricany méně výkonné, odvedly spoustu dobré práce a neztratily se ani v soubojích se stodevítkami, na to se dost zapomíná... |
|
|
|
| jj..voni to měli leckdy rozdělený že? myslim že hurricany ničili bombardéry a spitfiry stíhačky? | |
|
|
|
|
|
Tak to chce jediné: číst, číst a zase číst. Pro začátek třeba Němečkova pětidílná Vojenská letadla (přímo WW2 se týká jen třetí díl, bez zajímavosti ovšem nejsou ani ty zbylé). Mimochodem, bez Hurricanu by Britové v Bitvě o Británii byli úplně stejně nahraní. Spolehlivé, snášenlivé k velkému poškození a výrobně podstatně jednodušší éro než Spitfire. |
|
|
|
| mno já sem v tomto úplný laik..je mi jenom 14..ae nemýt spitfira,tak podle mně by RAF měla hodně velkej problém bitvu o británii vyhrát.. | |
|
|
|
|
|
Bobrýsek XD napsal v č. 9351: Co ho třeba nějak podpořit? Takhle to k ničemu není.
"podle mne nejlepší stíhací letouny..ale to je pouze můj názor.." Už se těším na další kolo diskusí |
|
|
|
| podle mne nejlepší stíhací letouny..ale to je pouze můj názor.. | |
|
|
|
| podle mne Fw 190 a Spitfire | |
|
|
|
|
Díky moc, nevím, co bych si bez vás počala Algernone. |
|
|
|
|
|
Dobrý den, prosím vás, jde o P38 Lightning - jak přeložit výraz "twin boom"? Poradí mi, prosím, někdo? Nebo nevíte, kde najít schéma v češtině? |
|
|
|
|
Bingham je výborný, ale ohledně použití toho tam moc není. Mohl-li bys mrknout do některé z knih od RRHT, tak to by bylo skvělé EDIT: Rubbra ? |
|
|
|
|
|
Ještě k tomu prototypu Spitu:
É, ten už nikoliv, vývoj byl poměrně rychlý — Spit Merlin F ani Merlin I (vyjma výrobních čísel to je to samé) neměl — Merlin F létal v Battlu, Hartu, Horsleyi… A Mk.I pak v Battlu, Faireyi P4/34 a v Henleyi. (Dostává — ovšem spíše jen prozatimně — „céčko“ přestavěné „éčko“. Pak dostává až Merlin II, právě s tou novou hlavou — vedle řady drobných změn, jako byly třeba zcela nové pístní kroužky.)
Je zajímavé, že na použití Merlinu F u K5054 se neshodnou ani renomované britské prameny. Beru Lumsdena jako No. 1 u motorů - je tam přesně to, co píšeš. Ale narazil jsem na mnoho jiných, kde se zmiňují o zástavbě Merlinu F, dokonce někde i s datumem (většinou je to ještě navázáno na zkoušky u AAEE - má to tam i p. Hurt, polská Militaria, speciál FlyPast, "The Spitfire Story"...). Jinde píšou zase o Merlinu E (SAM publications, Lumsden). Fakt nevím.... Budu muset jet do PRO v Kew P.S. U Merlinu I se sice už připravovala výroba (a aby vše nevyhodili, tak jich skutečně menší množství vyrobili), ale ty šly jen na ty zmíněné Battly, Spity i Hurricany skutečně čekaly až na sériově vyráběná „géčka“, tedy Merliny II. Prostě problémy s hlavou u Merlinů (do F) se podařilo nakonec vyřešit až rekonstrukcí hlavy, čili kde se ponovu (…) vzala informace, že sériové Spity (dokonce PR?!) měly Merliny I by mne skutečně docela — raději snad ani nezajímalo. Jinak je jasné, že sériové Spity nikdy neměly Merliny I. Ale byl bych k panu Balousovi tolerantní - i mistr tesař se utne (smůlou je, že je to pro spoustu fandů referenční zdroj informací). |
|
|
|
|
|
Neměl první prototyp Spitu zabudován nejdříve Merlin C, resp. později Merlin F ? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9317: Na mne pro změnu mile vykoukla monografie E-211 a články o Letovu a Albatrosu - buďme spravedliví. "Tak jsem si minulý týden otevřel nové číslo časopisu, a co na mne odtamtud nevykouklo…" |
|
|
|
|
Abychom se zase od blábolení, semi-blábolení, atd. atd., vrátili zpět k tématu? Tak jsem si minulý týden otevřel nové číslo časopisu, a co na mne odtamtud nevykouklo…
Ani PR Type C však nebyly všechny úplně stejné. U těch pozdějších byly instalovány motory Rolls-Royce III o výkonu 782 kW/1064 k s vrtulemi stálých otáček (nahradily Merliny I o stejném výkonu, ale s menší výškovostí a jen s dvoupolohovými vrtulemi) Fakt zajímavé, moc! Hlavně ta informace o použití motorů Merlin I je unikátní (ani prototyp Spitfiru ani Hurricanu jej neměly, natož sériové stroje — prototypy čekaly na Merlin G, a sériové stroje na jeho sériový ekvivalent Merlin II). Nemluvě o faktu, že Merlin II a III se liší (mimo výrobních detailů, které ovšem neměly vliv na výkon) jen novým (u „trojky“) unašečem vrtule, umožňujícím montáž z širokého výběru různých typů stavitelných vrtulí, ale výškovostí se motory Mk.II a Mk.III nelišily… (To až Merlin XII ze Spitfiru Mk.II — který dostává jiný, „těžší“ převod kompresoru, posunující do vyšších hladin nominální výšku motoru.) (…) |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka