Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Merlin napsal v č. 9394: Děkuji, to mi zcela stačí."Hlavně kvalita výroby, zaškolenost a schopnost dělníků a techniků dosahovat požadované kvality. Já to nepovažuji za zcela technický faktor. Platí samozřejmě nejen pro kompresory, ale i obecně."  |
|
|
|
| Ok stačí říct, chtěl jsem jen v klidu debatovat. Lidí, kteří se zajímají o tyto motory je celkem málo a měl jsem pocit, že zde jich pár je. Pokud nemáte zájem, není problém. | |
|
|
|
| Hlavně kvalita výroby, zaškolenost a schopnost dělníků a techniků dosahovat požadované kvality. Já to nepovažuji za zcela technický faktor. Platí samozřejmě nejen pro kompresory, ale i obecně. | |
|
|
|
|
|
Merlin napsal v č. 9392: Já tedy nejsem zrovna technický typ, ale přece jen by mě zajímalo, které faktory jiné než technické povahy se podílejí na zvyšování mechanické účinnosti kompresorů? "Zvyšování mechanických účinností je vždy běh na dlouhou trať, závisí na ohromném množství faktorů, mnohdy ne zcela technické povahy." |
|
|
|
|
Ještě pár drobných doplnění k jinak bezchybné odpovědi Algernona na ten dotaz o vstřikování dusíku. Ve spodní části, kde hovoří o vstřikování vody, jsem ještě doplňoval ten článek z kterého (pravděpodobně) čerpá. Je ovšem na (pro Vás) konkurenčním serveru (palba), co jsem tak pochopil s příspěvků, není tady tento server moc v oblibě. Když budete chtít, tak si to tam najděte, týká se to poválečných měření vstřikování vody do motoru v SSSR s ohledem na různé umístění vstřikovače. Malá poznámka k mechanické účinnosti kompresorů. Zvyšování mechanických účinností je vždy běh na dlouhou trať, závisí na ohromném množství faktorů, mnohdy ne zcela technické povahy. Podle mě v průběhu války nedošlo k jejímu výraznému zvýšení (alespoň o tom nemám žádné indicie). Další dobré zdroje o vstřikování vody do motoru jsou hlavně dvě klasické práce NACA, k nalezení na jejich stránkách (tedy dnes NASA). Pro zájemce doporučuji, je tam hodně dobrých informací. Jinak se k tomuto tématu shání další informace těžko. Nevím, zda se dá zcela souhlasit s tím německým zaostávání ve vývojích výškových motorů. Jumo 213 s třístupňovým dvourychlostním kompresorem nebyl rozhodně špatný motor. Možná by se daly hledat důvody použití těchto systémů i jinde, ale zde jsme limitováni zmiňovanými zdroji. To umístění karburátoru před kompresor sice vede ke zvýšení komprese směsi, potažmo plnící účinnosti, možná to můžeme označit i za znatelně vyšší, ale to ještě neznamená, že je tento přístup lepší, než systémy přímého vstřikování. Dokonce bych tvrdil, že i ta plnící účinnost vůbec nemusí být vyšší než u stříkaček. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9299: Vysokooktanové přísady používané v leteckých benzinech SSSR:"Rusové, mj., znali (…) i účinek TEL, znali (a používali) ethylfluid (či podobné prostředky), a vyráběli paliva srovnatelná „výkonnostně“ (resp. oktanovým číslem) kupř. s těmi německými — prostě Rusové nežili na nějaké cizí planetě, vývoj v světě znali, a mimo to ani nemohli ignorovat, mj. už proto, že nakupovali i licence „západní“ techniky (pročež také třeba museli, u licencí motorů Wright Cyclone, používat srovnatelných paliv). " - benzol, pyrobenzol (většinou) - isooktan - neohexan - isopentan - Kumol (isopropyl-benzol) a některé další (méně významné) Jako antidetonátory se používala tzv. etylová kapalina. To byla směs s přibližným složením asi 49% tetraetylu olova, asi 34% etylbromidu, asi 8% alfa-monochlornaftalinu a zbytek méně důležitých látek + barviva. Složení se postupem času měnilo. Ten etylbromid je tzv. "vymetač olova", používalo se to ještě celkem nedávno u aut. Alfa-monochlornaftalin se přidával kvůli jeho dobré schopnosti mazat horké povrchy (hlavně výfukový ventil). Etylová kapalina se do čistého benzínu přidávala v poměru do 4 cm3/kg čistého paliva a zvyšovala oktanové číslo asi o 15-20 jednotek. V SSSR se v omezeném případě používal místo tetraetylu olova také extralin (derivát anilinu). Blíže o jeho použití nemám informace, údajně měl podobné vlastnosti, jako tetraetyl olova. Oktanová čísla leteckých benzínů v SSSR se pohybovala v rozmezí 70 až 130 jednotek a svojí kvalitou se (dle mého názoru) vyrovnala leteckých palivům ostatních zemí (průběhy destilačních křivek jsou také celkem podobné). Etylová kapalina se barvila zejména z bezpečnostních důvodů (extrémně jedovatá). |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9371: To platí pouze teoreticky, v praxi těžko. Je to založeno na vlastnostech chladícího vzduchu ve vyšších výškách. U vícehvězdicových motorů byl největší problém s chlazením zadních řad válců, které se i přes deflektory, nucené obtékání apod., přehřívaly (známé problémy BMW 801, ale i jiné hvězdicové motory). Aby se zabránilo přehřívání těchto motorů, tak se (hlavně z důvodů vyšší spolehlivosti) u nich záměrně obohacovala směs při vyšších výkonech. Tím rostla i spotřeba paliva."Tom (1812): To Jaro: no prima! Tak pro začátek: co si myslíš o tvrzení firmy Rolls-Royce z třicátých let, že podle nich mají řadové kapalinou chlazené motory empiricky vysledovanou nižší spotřebu paliva než vzduchem chlazené motory obdobných výkonů? Dost mi to vrtá hlavou, (…) " Vzhledek k tomu, že v praxi má na spotřebu vliv skutečně velká řada dalších činitelů, tak je to asi nezměřitelný nárůst. |
|
|
|
|
| Nerozumím? Proč by ne, každý kdo k tomu chce něco sehnat, tak mu klidně poradím kde, pokud budu vědět. | |
|
|
|
| Letecké monografie naštěstí nečtu právě z toho důvodu, že tam k motorům nic neseženu. K motorům sháním literaturu buď přímo válečnou, nebo těsně poválečnou, tam se dá něco najít, případně přímo manuály k motorům, ty se také dají na netu sehnat. Princip chápu, ale nenašel jsem o GM ani o jiném použití tohoto systému nic bližšího a to ani na netu ani jinde. K vodě se něco sehat dá, ale k tomu dusíku nic. Ptal jsem se jen z toho důvodu, že se třeba někomu jinému k tomu podařilo sehnat více než mě. | |
|
|
|
| Tedy jestli to správně chápu, více než to co je v tvojí odpovědi na dotaz se sehnat nedá? Tak to mám smůlu, zatímco o vystřikování vody toho mám celkem dost, u dusíku nic. Každopádně děkuji za odpověď. | |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9382: Výkřik do tmy "9381: ???"  |
|
|
|
|
|
Při listování starými HPM jsem narazil na zajímavý článek M. Irry (z něj se postupně asi vyvinula Irrova skvělá kniha o čs. letectvu těsně po válce). Dokládá tam, že je nesmysl, aby důvodem pro použití Jumo 211 v S-199 byl nedostatek původních DB (v roce 1946 jich bylo evidována na našem území na 1200 kusů!). Daleko víc se z citovaných dokumentů jeví, že DB byl odmítnut kvůli technické stráce a nespolehlivosti. Co by nám na to asi řekl p. Prchal? Jinými slovy: "Než tenhle krám, tak to radši S-199" |
|
|
|
|
Dobrý večer. Jsem zde nový, tak nevím kam můj dotaz přesně zařadit, dám ho tedy sem. Zaujala mě odpověď Algernona na dotaz o vstřikování dusíku do motoru. V odpovědi je zmiňováno použití u Merlinů. Dají se někde najít podrobnosti o tomto použití? Díky. |
|
|
|
|
|
|
Lepší pro operace z LL určitě Hellcat. Ovšem ve vzájemném střetu bych sázel na Corsaira. |
|
|
|
|
|
??? |
|
|
|
|
|
Až já si vzpomenu, odkud jsem to měl... To určitě tvrdili sami RR |
|
|
|
|
|
Náčelníci, mám dotaz: Žiju s fixní ideou, že jsem nějakém českém letecko-historickém časopise viděl článek o službě několika Caudronů 714 dodaných roku 1940 do Finska. Za boha si nemůžu vzpomenout, KDE JSEM TO KRUCINÁL VIDĚL??? Prolistoval jsem PKR, Revi, HPM a nenašel. Nemám ale všechny čísla. Prosím Vás, neviděl to někdo? Dík. |
|
|
|
|
Bobrýsek XD napsal v č. 9351:
"podle mne nejlepší stíhací letouny..ale to je pouze můj názor"
Bobrýsek XD napsal v č. 9349: Krásný nový rok,"podle mne Fw 190 a Spitfire" pokud bysme vzali dlouhonosou Doru FW 190 D, tak ta by možná šla na "bednu". Mám za to, že i před Spitfire. Královna je ale jen jedna, ale to raději až někdy příště. |
|
|
|
|
Samozřejmě, že měli - mnohem větším problémem než letadla bylo palivo a piloti. Viz třeba www.geocities.com/CapeCanaveral/2072/LWOB45.html (ostatně i v článku, ke kterému jsi přidal ten samý komentář, jsou počty letadel podporujících skupinu armád Visla, uvedeny) Řekl bych, že nálety na mosty přes Odru (i za pomocí Mistelů nebo Me 262) jsou poměrně známy? |
|
|
|
| Zdravím všetkých, chcem sa spýtať na informácie o nemeckom letectve o obrane Berlina, to už Nemci nemali ani žiadne lietadla aby podnikali nálety proti Rusom? Uvítal by som neake info ďakujem | |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka