Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
To Milo: Jasně, v tomto smyslu se určitě shodneme. Za pozdní zavedení mnoha typů výzbroje, výstroje a vlastně i letounů samotných (případně za zavedení neuvěřitelných zmetků) může Udetův úřad pro vyzbrojování při RLM. Udet sám za to nemohl, byl to výborný pilot, ale byl dosazen na místo, kde evidentně neměl co pohledávat. |
|
|
|
|
|
To Tom: Jasně, hmotové vyvážení znám, jsem přece modelář.  Aerodynamické a hmotnostní vyvážení samozřejmě funguje jen při určité rychlosti a otáčkách motoru, musí být vždy doplněno ještě o něco stavitelného.Blochy řady 150 možná měly vychýlenou SOP (nejsem si jistý), ale hlavně byly zvláštní právě řešením výchýlení motoru od příčné osy proti smyslu otáčení vrtule. Takže je to svým smyslem podobné řešení jako u Italů. Tudíž správným řešením je trimování (nebo dva motory-buď jako P-38, nebo Do-335, trimy ale jsou potřeba vždy, u Pfeila to vlastně platí mnohem víc). Tím bychom mohli debatu na toto téma ukončit. Nebo má někdo ještě něco objevného?  To Kreon: souhlas. |
|
|
|
| Honza: K (1595) - išlo mi o charakteristiku zbraní, nie v ktorom lietadle boli namontované, to je vše. | |
|
|
|
|
Tom: konečně někdo rozumný, tak to má být, psát tu jen vyloženě technické věci a zdržet se jakýchkoliv osobních narážek..... |
|
|
|
|
To Honza: doufám, že se do mne zase někdo nepustí. Zkusím Ti podat své chabé znalosti o hmotovém a aerodynamickém vyvážení. Hmotové vyvážení eliminuje síly v řízení potřebné k ovládání křidélek a kormidel. Je to jednoduchá dvouramenná páka a funguje to vcelku spolehlivě v celém rozsahu rychlostí stejně. Aerodynamické vyvážení naopak funguje jen v určitém rozsahu rychlostí. To je to, že křidélka/kormidla "měknou" nebo "těžknou". To, co dělali Italové na některých svých érech, tj. rozdílné délky křídel, skutečně přispívalo k eliminaci reakčního momentu (termín kroutící moment se spíš hodí na hřídel motoru, to o čem se tu vedla debata je právě ona reakce letadla na ten kroutící moment) vrtule, ovšem protože reakční moment se za letu mění v závislosti na výkonu motoru (nastavení vrtule...) a křídlo nelze za letu libovolně prodlužovat či zkracovat, reakční moment není vyrovnáván na 100%. Prostě při startu pravděpodobně budeš muset stejně tlačit knypl (pedály) mírně doleva, při přistání naopak doprava. Nebo obráceně, podle toho kam se točí motor. Něco podobného měly francouzské Blochy řady 150. Ty ale měly vychýlenou SOP. Jenže opakuju, funguje to jen při ustáleném režimu letu, určitou rychlostí. Čili pro stíhačky to není zrovna košer řešení. Taky ty fakt dobré stíhačky nic takového neměly. Proto jsem minule psal, ať to sem nikdo ani netahá. |
|
|
|
|
|
Za japonský kanon (co se týče typu) na Zeke se omlouvám, to byla jasná chyba - promiňte. Co se týče ostatního, svůj názor jsem už psal, tak to nebudu opakovat. Emrich: celou dobu se snažím nikoho neurážet, tebe nevyjímaje. Jestli máš na mysli jako urážku toho "odborníka", tak jsme se asi nepochopili, ale to už asi nezachráníme. Jestli máš na mě stejný názor jako Peiper - je to tvoje věc, mě to trhat žíly nebude a tobě se snad uleví.Přiznám se, že nevím jaký názor na mě měl, a možná sis mě spletl s Algernone...nevím.Tak či tak, jsem splachovací typ, málokdo mě urazí či vytočí, jsem dost starej na to, abych některé věci ignoroval. Take jestli jsem tě urazil (nevím o ničem) , tak se ti omlouvám. Tohle je forum o letadlech a ne o urážkách. Chovejme se jako lidi a ne jako poslanci......ju? Připadá mi že se až moc často odkazujete na internet. Málokdy je internet natolik kvalitním zdojem pro vědomosti v téhle oblasti. Proto ho nenavštěvuji až na pár vyjímek a raději dám přednost odborné literatuře. Pžiznám se, že se spíše soutředím na techniku než na boj samotný, nicméně pořád polemizuji s tím manévrem u rychlého a pomalého manévru....bude lepší když s tím přestanu a zavolám mému známému co lítá akrobacii a uvidíme. Algy: nic proti,ale tvůj příspěvek ohledně těch italských mašin v podstatě nekoresponduje s tím, co jsme tu obhajovali. Chce to se lépe vyjadřovat. abych to zrekapituloval, tak jsme snad všichni shodli, že kroutící moment závisí na motoru. Podle Emricha i Skye ho lze do určité míry ovlivňovat např. profily křídla či trupu, nikoli odstranit jak podotýká Algy. Je tak? Já vůbec nevím proč se tu hádáme.Když vezmu v kostce co tu bylo psáno, tak jsme si zase špatně rozuměli. Zkusmě se přesněji vyjadřovat. K hodnocení japonských strojů mám jen jedno. Hajaté nebyla průměr, to se na mě nezlobte. V určitých aspektech byla lepší než P-47 či P-51........ |
|
|
|
|
No, o zábavu tady není nikdy nouze dost :) Ale je to taky důvod, proč se mi sem nikdy nechce. Jakmile sem vlezu, zabiju tady celý večer :) |
|
|
|
|
| ehm promiň...moje chyba...ukoukl jsem se... (Algy) | |
|
|
|
|
Algernon: Jo, je to stejná situace pro všechny typy alespoň trochu srovnatelných strojů. (tedy ne útočicí Camel na Mustanga :) Rozdíl je v detailech - Zero musí jít doslova na tělo té p-40, a dát jí přesnou dávku zblízka, kvůli svým zbraním, což je hodne nepravděpodobné, že se mu podaří. P-40 díky lepší příčné rychlosti se prostě otočí na záda a bude už skoro ve vertikále, než se zero dotočí na záda aby ji sledovalo. A ve vertikále se může chvíli otáčit, dokud není otočená o 180° vúči pronásledujícímu zeru, a pak proste vybere klesání a mizí pryč. Tedy P-40 má prakticky 100% šanci na jednoduchou úspěšnou obranu proti Zeru, všimne-li si ho včas, a není těsně nad zemí. Obrácená situace není pro Zero zdaleka tak příznivá. Navíc kulomety P-40 jsou použitelné z o dost větší vzdálenosti, jen pár zasáhů ho dokáže zapálit, a p-40 vlastně vůbec nepotřebuje být za Zerem, stačí odhadnout jeho směr a vypálit před nej, aby tím prolétl. I kdyby letělo kolmo na P-40, tak to většinou stačí na jednoho propečéno Japonce. Amící v tomhle ohledu dostávali velice intenzivní trénink, větší než ostatní národy. |
|
|
|
|
|
Algy: Drahý propletený Emrichu. A copak to má (či nemá) společného s rozpětím křídla..? Že by kompenzace reakčního momentu vrtule..? :o))) A máš ji snad zahrnutou v těch grafech, či zda-li vůbec, vědí tvůreci oněch modelů v simech, že tam něco takového (reakční moment vrtule) vůbec bylo..? Zkus sim a uvidíš. Pokud vím, tak abys dostal takovýhle graf, tak je ti údaj o rozpětí křídla celkem na nic...zmínil jsi ho ty...ne já. Měl bys s tou tvojí sklerózou už pomalu začít něco dělat 1653: Jak kdy |
|
|
|
|
|
No ale tady se rozhodně nebavíme o situaci, kdy jeden stíhač letí pomalu a rovně a netuší, že se zezadu blíží smrt, že ne? Btw: nelétali na plný kotel nejen kvůli úspoře paliva, ale i kvůli přehřívání motoru. Brown: Ale s tímhle nelze než 100% souhlasit. Hartmann musel létat na hranici možností jeho Bf 109, Jícha když se bil s Focke Wulfy taky musel plně využít možností Spitu a letět na hranici jeho možností . |
|
|
|
|
|
1642: V tom s tebou musím souhlasit, a proto taky se vedou dooost vyčerpávající války o model každého letadla. :) Protože jsem se na jednom simu takhle podílel na úpravách letových modelů, moc dobře vím, jaký je to občas problém. Mám v tomhle ohledu dostatečnou skepsi :). Ale třeba Warbirds mají většinu letadel cca tak s 5% odchylkou od réálných (nesimulují opotřebení, které by to mohlo zkomplikovat), a jediné nedostatky současných kvalitních simů jsou spíše v mezních režimech letu, vývrtky, atd. -> Můj příklad s P-40 a Zerem a čísla v něm udávaná nejsou na 100% přesná ani ohledně simulátorů. Ale vystihuje to ten rozdíl. Stejně tak i ten E-M graf krásně ukazuje, jak se schopnost letadla otáčet mění v závislosti na rychlosti, a že rychlejší letadlo se může úplně bez problémů točit lépe. |
|
|
|
|
|
Rád bych ještě jednou citoval Browna: "...ovšem býti dobrým pilotem znamená letět s letadlem na hranici jeho možností..." Algy...dost dobře jsem nepochopil význam několika tvých minulých příspěvků...bavíme se tady pořád o P40 a Zeru - nezapomeň - tedy o tom: udělá P40 víc stupňů/sec než Zero?. A pokud vím, tak tyhle grafy, které tady máš nejsou zrovna podle nějakého rozpětí křídel |
|
|
|
|
|
Hai, sensei :) Myslel jsem, ze tyhle diagramy jsou brane jako základ pro leteckou taktiku od 60-tych let. Je to trochu vic nez jen "letová obálka". Pochopitelně nedělají nic jiného, než že shrnou vše potřebné do jediného grafu, a umožní tak snadné a rychlé porovnání dvou letadel s vyvozením příslušné taktiky. |
|
|
|
|
|
Algernon: Heh, kdyz se podivas na ty diagramy, uvidis, proc mluvim prakticky jen o pretizeni, i kdyz to je jen pochopitelne vysledek cele rady dalsich veci, jako je pomer vztlaku a hmotnosti, pomer tahu a hmotnosti, atd :) Je to uzitecne pro prehlednost |
|
|
|
|
| Jinak tyhle E-M diagramy byly vyvinute nekdy v 60-tych letech v USAF pro popsani manevrovacich schopnosti letadel v ruznych rychlostech. Je to vzdy pro jedno urcite zatizeni a v konkretni vysce. Ta metoda se prenasi do online simulatoroveho sveta, ale je to relativne obtizne :) | |
|
|
|
|
www.simhq.com/_air/air_011a.html Tady jsou rozebrane E-M diagramy do detailu |
|
|
|
|
| 1633: Daji, naprosto v pohode :) | |
|
|
|
|
1632: Zeptej se pilota, az znova nabude vedomi :))))))) V tomhle by se vazne hodilo podivat se na takzvany E-M diagram. Hodim sem link, hned co to najdu |
|
|
|
|
|
Algernon: Zadny omyl. Lepsi pomer vztlaku/hmotnosti ti umoznuje vytocit zatacku pri nizsich rychlostech s vetsim pretizenim, aniz bys jsi ztratil rizeni. Z pohledu pilota se to bere prakticky jen podle schopnosti, kolik G je to letadlo schopne vytahnout v te a te rychlosti. 1629: Tak zrovna tyhle veci se daji pomoci kvalitnich modelu dobre propocitat :) A ne, ja sam bych to nespocital |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka