Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
Někteří tzv. konspirativní historikové trvdí, že pokud by Luftwaffe měla k dispozici v polovině roku 1943 2000 Me 262 (což byl původní plán při produkci tohoto stroje), tak by Německo neprohrálo WW2..... ??? |
|
|
|
|
Nás zase nepřekvapí náfuka s japonským nickem -ani přístupem, ani znalostma  |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 9506: Opravuji na ...závěry zkušebního šéfpilota RAE kpt. Browna... (RAE - Royal Aircraft Establishment). Pozice "zkušební šefpilot RAF" pokud vím, neexistuje. Díky za upozornění, ovšem forma upozornění mě už nemůže u některých jedinců příliš překvapit. "závěry zkušebního šéfpilota RAF kpt. Browna" |
|
|
|
|
Isoroku "napsal" v č. 9506: tinyurl.com/yc2o4ot"nenesly žádnou výzbroj, byly však opatřeny zesíleným potahem, chránícím letoun i pilota před zásahy střel speciální cvičné munice, vyrobené ze snadno se tříštícího materiálu (vývoj této munice byl poměrně komplikovaný, protože z jedné strany bylo nutno zajistit neškodné rozstříštění střely na zesíleném potahu letounu, ale z druhé strany střely musely mít srovnatelné balistické vlastnosti jako běžné střelivo, aby výcvik ve střelbě na letící cíl byl realistický). Dopad střel byl snímán čidly a signalizován světelným zařízením. " to Isoroku (9506): Oceňuji že se co se letadel týče lepšíš. Tentokrát ses alespoň progoogloval skutečně k článku o stíhačce, i když je ti stále utajeno, že Eric Brown byl kapitánem Royal Navy.  |
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 9506: A co přesně říkal o Jaku 3 versus P-63?"jen bych tě odkázal na závěry zkušebního šéfpilota RAF kpt. Browna, který se všemi tebou uvedenými letouny létal a jeho závěr ja naprosto jasný: všechny překonává Me 262"
Isoroku napsal v č. 9506: Já úplně nechápu souvislosti (nejspíš). Jak souvisí poválečný přestavby s kvalitama za války?"Vzhledem k tomu, že po válce bylo pře 300 strojů P 63 Kingcobra přestavěno na pilotované (!) cílové letouny, bych jejich výkony rozhodně nepřeceňoval...."
Isoroku napsal v č. 9506: Jak moc srovnatelný vlastnosti?"ale z druhé strany střely musely mít srovnatelné balistické vlastnosti jako běžné střelivo, aby výcvik ve střelbě na letící cíl byl realistický" EDIT: spojení příspěvků do jednoho |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 9506: cs.wikipedia.org/wiki/Bell_P-63_Kingcobra#Bo... "Cílové stroje Bell RP-63 „Pinball“ nenesly žádnou výzbroj, byly však opatřeny zesíleným potahem, chránícím letoun i pilota před zásahy střel speciální cvičné munice, vyrobené ze snadno se tříštícího materiálu (vývoj této munice byl poměrně komplikovaný, protože z jedné strany bylo nutno zajistit neškodné rozstříštění střely na zesíleném potahu letounu, ale z druhé strany střely musely mít srovnatelné balistické vlastnosti jako běžné střelivo, aby výcvik ve střelbě na letící cíl byl realistický). Dopad střel byl snímán čidly a signalizován světelným zařízením. " Konečně vím kam chodí experti pro svý znalosti...A doslova to opíšou . |
|
|
|
|
|
Isoroku napsal v č. 9506: Já bych zase odkázal na dřívější diskuzi na téma mizivých skutečných bojových zkušeností tohoto vynikajícího zkušebního pilota. Velkoryse nebudu komentovat toho "kapitána RAF" " jen bych tě odkázal na závěry zkušebního šéfpilota RAF kpt. Browna, který se všemi tebou uvedenými letouny létal a jeho závěr ja naprosto jasný: všechny překonává Me 262" Za povšimnutí stojí, ostatně jako obvykle, jak Isoroku neuvede jediné číslo - zde kupříkladu maximální rychlost kterékoliv P-63 - ale drze uvede, že ON (!!!!) P-63 nepřeceňuje. Zjevně na rozdíl od Me 262. BTW...pravděpodobně, téměř s jistotou, prohlašuji, že u Me 262 šlo za letu vysazený motor nahodit jen těsně nad zemí. Čili další důvod k označení Me 262 za šmejd |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 9499: "Chlapci, určitě mi tu odpovíte na můj dotaz. Jak na tom byla výkonostně P-63? Nemyslím konkrétní čísla, ale spíše v porovnání s ostatními stihači té doby. Hlavně me zajímá La-7, Jak-3,Fw-190, Me-262, Zero, Hellcat a Corsair." Vzhledem k tomu, že po válce bylo pře 300 strojů P 63 Kingcobra přestavěno na pilotované (!) cílové letouny, bych jejich výkony rozhodně nepřeceňoval.... Cílové stroje Bell RP-63 „Pinball“ nenesly žádnou výzbroj, byly však opatřeny zesíleným potahem, chránícím letoun i pilota před zásahy střel speciální cvičné munice, vyrobené ze snadno se tříštícího materiálu (vývoj této munice byl poměrně komplikovaný, protože z jedné strany bylo nutno zajistit neškodné rozstříštění střely na zesíleném potahu letounu, ale z druhé strany střely musely mít srovnatelné balistické vlastnosti jako běžné střelivo, aby výcvik ve střelbě na letící cíl byl realistický). Dopad střel byl snímán čidly a signalizován světelným zařízením. Jinak do porovnání s tebou jmenovanými letouny se pouštět raději nebudu, jen bych tě odkázal na závěry zkušebního šéfpilota RAF kpt. Browna, který se všemi tebou uvedenými letouny létal a jeho závěr ja naprosto jasný: všechny překonává Me 262 |
|
|
|
|
|
Vidíš, to mně nikdy nenapadlo |
|
|
|
|
Jaký trpěla?  Tuto vlastnost fair Germáni zapracovali do konstrukce úmyslně, aby jejich výhoda proti zbytku světa nebyla kór veliká. |
|
|
|
|
|
Ještě než to nakreslím... Evergreen Me 262 Vyčítáme jí (Willymu), že trpěla stáčením proudnic na svém šípovém křídle. Pikantní je, že v roce 1938, během výzkumu proudění, navrhl mladý aerodynamik Dr. Wolfgang Liebe použití aerodynamických plůtků, které tuto věc celkem úspěšně řešily. Plůtky vyzkoušel na Bf 109 a o celé věci byl informován osobně Willy Messerschmitt. Ten si patrně chtěl celou záležitost nechat pro sebe, protože Liebemu (zaměstnanci DVL) dovolili až po roce celou věc patentovat. Patent ovšem skončil v trezoru a Me 262 na smetišti dějin |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9498: Jasně, že jo...já to asi nakreslím. "Ovšem obávám se, že i u toho „hvězdicáku“ budeš mít mezi klikovkou a kompaundní turbínou strčenej právě ten kompresor?" |
|
|
|
|
Tak tohle jsme přesně potřeboval vědět (tedy spíše nepotřeboval ). Prostě jsme nikde nic nenašel, leda pár zmíněk o jejich výsledcích, ale nikde nic konkrétního. |
|
|
|
|
|
Chlapci, určitě mi tu odpovíte na můj dotaz. Jak na tom byla výkonostně P-63? Nemyslím konkrétní čísla, ale spíše v porovnání s ostatními stihači té doby. Hlavně me zajímá La-7, Jak-3,Fw-190, Me-262, Zero, Hellcat a Corsair. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9495: "Nicméně dozajista nemám ten pocit, že bych kdekoli jako nevýhodou „turba“ argumentoval větším čelním průřezem?" No, já zase nevidím, že bych to někomu podsouval. Jen jsem poukázal na to, že turbína kompaudního motoru krásně "pasuje" do linie hvězdicového motoru a zástavba mi připadá technicky elegantní a velice vhodná. Krátké a ne moc komplikované vedení spalin, hezky navazující osa klikovky na osu reduktoru turbíny. To vedení spalin považuju za dost důležité - turbína může mít po obvodu velice rovnoměrně rozdělený proud plynů (i když konkrétní provedení rozváděcích lopatek statoru neznám - ale přímo se tom nabízí). Naproti tomu u V-12 je pravděpodobné, že proud spalin bude mít větší tlakovou ztrátu od předních válců a že bude nutné řešit reduktor s mimoběžnými osami, aby se turbína "schovala" do čelního průřezu. Připojit ji do osy kompresoru mi nepřipadá moc vhodné, znamenalo by to výrazně vyšší výkon přenášený soukolím mezi klikou a kompresorem. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9491: "Pardon… Ale že by „neúčast“ turbokompoundního V-1710 (nakonec) byla „znakem“, či „dokladem“, rozměrů motoru — potažmo jím zaviněného nadměrného (…) čelního průřezu letounu? Takový XP-77, XP-38K, XP-60A či XP-72 se taky nedostaly do výroby. Kvůli, pardon, ale velkému motoru? " Moment, nebyl jsi to Ty, kdo tady před časem poukazoval na to, že RR u Merlinů dosáhlo bez turbokompresoru (a tedy jednodušší cestou) takových výkonů, jako jiní s turbokompresorem? Celou věc zkusmo omezíme na to, že srovnáváme dva motory s podobným zdvihovým objemem, podobným středním efektivním tlakem, podobnými otáčkami (předpokládejme tedy, že oba výrobci došli někam ke zmíněným hranicím technicky možného, respektive že fyzika platí všude stejně a tedy z podobných požadavků vychází podobné řešení), ale jeden motor využívá zbytek entalpie ve výfukových plynech k pohonu turbíny ženoucí kompresor, zatímco druhý motor má kompresor poháněný mechanicky od klikovky a výfukovými plyny naopak vyvozuje přídavný tah v ejektorovém výfuku. Výsledná expanze je pak (v zásadě principielně s jistou mírou zjednodušení) stejná. Povedený výfuk se mi jeví jako výhodnější - když nic jiného je lehčí a menší - tedy snáze vestavitelný do éra. Nebo jinak, dá se najít motor, který měl dvě verze s podobnými provozními parametry (plnění, otáčky, střední ef. tlak), ale jednou měl jen mechanický kompresor a podruhé turbokompresor? |
|
|
|
|
|
Chápu to správně, že Sověti uměli odlít pěkně čistě a hluboko chladící žebra? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9480: Proč asi píšu o tom, že v tomto ohledu se stejně chová teoretický pístový motor i turbína? "Proč asi níže píšu o zkouškách adiabatického motoru? :D" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9478: Součinitel teplotní vodivosti může se vzrůstající teplotou vzrůst velmi podstatně. Nic nového, tedy spíš, že to není zase tak moc vyzkoumané " se už před nějakými dvaceti lety přišlo na to, že jim najednou začíná horkejma stěnama válců „utíkat“ mnohem víc tepla, než do studenejch stěn."
Algernon napsal v č. 9478: Právě že ano - tedy teoreticky a za předpokladu, že si mechanická část (pístový motor nebo turbína) nechá tu vysokou teplotu líbit. Stejný efekt se dá prakticky pozorovat u elektrárenských tepelných oběhů - se zvyšujícími se parametry páry se postupně zlepšuje účinnost. Dokonce se to dá doložit z diagramu oběhu. Po ránu ale nevím, jestli z Rankina nebo Carnota "Ani omylem… Rozhodně ne tímhle způsobem, nechlazením a „zateplením“." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 9473: Až Audi udělá pro Kreona motór z keramiky s dostatečně vysokou pevností za tepla, tak se dočkáme motoru zabaleného v tepelné izolaci a vysoce lesklé hliníkové folii. Pak budeme jezdit za 0,5l na 100 km "Jinak u turbokompresorů — alespoň za druhý války — vidím zásadní praktickej problém hlavně s žárupevnými materiály." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka