Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
|
DuGalle: To mas pravdu, byl to dost mizerny bitevnik, podobne jako ostatni spojenecke stihacky, konvertovane na tuto ulohu. Ale preci jen, o Typhoonu bych asi takto nelichotive nemluvil, docela usel. |
|
|
|
|
|
Algernon: Tohle neni moje teorie. tohle je uznavane pravidlo. Pro podporu vojska se vyzaduje pomalu letici stroj. Samozrejmne, vzhledem k jeho rychlejsim bratrickum. Proto je k tomu idealni vrtulnik. Tedy pokud jsi nenabyl dojmu, ze je to ero, co se prohani nad bojistem rychlosti 500 kmh... Jeho pomalost je take duvod, proc musi byt silne pancerovan. Alespon jsem si doposud nevsiml, ze treba A-10 je nadzvukovy stroj. Nechci snizovat tve vedomosti (co se letadel tyka), ale opravdu jsou spise o stihackach a bombarderech... :) |
|
|
|
|
Dzin: Jo jo, takovej Typhoon byl mizernej bitevník, taky z něj měli skopčáci u Falaise pěknou prču... |
|
|
|
|
|
Algernon: (2518) To je sice hezke, ale bitevnik se ma nad bojistem pohybovat co nejpomaleji, aby dokazal ucinne podporovat pozemni vojsko. Takze ta rychlost P-47 ci Typhoonu je sice hezka, ale "blatoslapove" by ti asi take "hezky" podekovali, kdyby jsi se rachlosti 600 km/k prohnal nad bojistem a zmizel v nedohlednu.  |
|
|
|
|
|
Beda: Pokud vezmu ten tvuj udaj, tak to znamena ztraty necele 4 (resp.22) procenta v lete 42. Ale to je dost nedostatecne. Me slo spise o to, jestli mas pocet vzletu za celou VVV a jejich ztraty. Ja se priznam, o vzletech mam nedostatecne udaje, osciluji mezi 500 000 a 1,5 milionem, co se tyka ztrat, podle Triumf a tragedie str. 362, za celou VVV cinily 10 762 stroju. Potom mi celkove vychazi tedy ztraty mezi 0,72 - 2,15 procenta. Jinak, podle Nemecka, z americkych stihacek v Evrope a Africe byla nejbezpecnejsi P-39 (0,35 procenta), P-47 (0,73), P-40 (0,79), P-51 (1,18) a P-38 (1,35). Beda: (2522) Ne uplne, od roku 43 byl proti tankum pouzivan ve vetsim meritku PTAB. |
|
|
|
| RS-xx:vycházím z níže uvedené publikace. | |
|
|
|
|
Hehe . Sázím na Fw 190 - samozřejmě vybavený nějakou vychytávkou ve stylu MW50 nebo spešl C3 "injector" |
|
|
|
|
|
Emrich napsal(a) v č. 2524: "Je celkem dost sporné, jestli by P47 u země dokázal utéct Fw 190F-8." Sázím na Thunderbolt. Mimořádně účinnou protitankovou zbraní pro Il-2 byly kumulativní miny PTAB. Poprvé je použili u Kurska. Taky myslím, že RBS-82 a RBS-132 byly k dispozici dřív než v roce 1944? |
|
|
|
|
Ad 2496: Ten STEALTH byl jen pokus o ironii, trapný vtip. k bitevníkům: Je celkem dost sporné, jestli by P47 u země dokázal utéct Fw 190F-8. |
|
|
|
|
| Průbojné rakety byly zavedeny až v roce 1944, do té doby se proti tankům mohly použít jen trhavé "eresy". | |
|
|
|
|
to Dzin:Monografie lotnicze č.22.:Poměr strát pilot střelec 7:1;poměr na poče tvzletů:1942 léto 4,5:1(jednomístný), dvoumístné 26:1, Pe-2 45:1, stíhači 35:1. Myslím že ze spojeneckých letadel byl nejbezpečnější P-47, ale údaj v tuto chvíli nemám k dispozici. Kvalita používaných materiálů měla být dost nízká a problém se sméšenou konstrukcí se týká právě tohoto problému, kdy zásah 20mm granátu měl na dřevěnou konstrukci značně destruktivní účinek. to Emrich: Mám na mysli verzi G-ta měla MG-82-dvojče, spolu se Skasem to byly kulomety s největší kadencí(okolo 2000ran za minutu),střelec byl krom toho v pancéřové věži! UB-myslím že to byl jeden z nejlepších leteckých velkorážných kulometů(21.5kg,1000-kadence-srovnej s M-2!),problém byl spíše v konstrukci střeliště a malém množství munice,150kusů(při této kadenci to bylo na nějakých 5s střelby. |
|
|
|
|
|
|
Emerich: (2516) Jasne, jsem se prehledl. |
|
|
|
|
Dzin napsal(a) v č. 2515: Nejen na východní frontě. Když se naskytl okamžik tak kdekoli. Oprvadu minmální vzdálenost je tak těch 30-50 m. Při kratší vzdálenosti je téměř jistá srážka s troskami. "Podle Sovetu se na vychodni fronte casto palilo na vzdalenost 50-100 metru..." |
|
|
|
| Jo, v leteckým souboji je to v pohodě, ale při útoku na pozemní cíl ne. Proto jsem taky psal, že je to v pořádku, když to letadlo před vámi letí také 350km/h ;-). | |
|
|
|
|
|
Emerich: (2514) Nechci moc stourat (ty to nemas rad ), ale tvrzeni, ze 100 metru jako minimalni vzdalenost v leteckem souboji, neni udrzitelne. Podle Sovetu se na vychodni fronte casto palilo na vzdalenost 50-100 metru... |
|
|
|
|
Nejdříve bych se chtěl zastavit nad průbojností na 100 metrů - v leteckém souboji je to vyloženě minimální vzdálenost - při rychlosti kolem 350km/h ji stroj překoná za přibližně jednu vteřinu, což je sice v naprostém pořádku, pokud mašina před vámi letí také oněch 350km/h, ale představuje to problém, pokud se řítíte k zemi na tank jedoucí 20km/h. Jedna vteřina je podle mě už moc málo na účinnou střelbu - a to ještě méně, protože pilot musí začít vybírat. Teď už k jednotlivým částem Béďova příspěvku: Skořepinové pancéřování trupu: podle mě to bylo jednoduché, ale velice účinné řešení. Chránilo to především motor a pilota - nevím, možná i střelce proti palbě zespodu. Pokud bych já mohl zasáhnout do konstrukce IL-2, tak bych oné "vaně" snížil boční stěny a pokusil bych se více opevnit ocasní plochy. Jenže tady samozřejmě narážíme na problém, co by to udělalo s vyvážením stroje. Další věcí, která by si asi zasloužila větší pozornost bylo opancéřování olejového chladiče - Němci to u Jumo 213A-1 v Doře vyřešili výborně. Pokud jde o běžný puškový náboj, tak toho se Sturmovik asi moc bát nemusel. Důležitější byla ochrana proti kulometům, eventuelně proti 20mm flaku. Je jasné, že dopad 20mm granátu zanechal na IL-2 patrné stopy, ale kovová vana mohla zastavit velké množství úlomků a do značné míry tak eliminovat účinek palby. Další věcí je nosnost: ta je určitě nižší než u německých bitevníků, ale opět nesmíme zapomínat, že německé stroje jen velice zřídka nosily maximální náklad. Nejběžnější zbraně na Fw 190F-8 byly zřejmě 4x 50kg + 1x 250kg. Vzlet s 500kg puma byla také ještě dobře použitelná, ale pokud se jednalo o "macka" 1000kg, tak už byl vzlet údajně opravdu "o hubu". Pokud jde o nejlepšího vzpěrače, tak se ale opravdu jedná o Fw 190G-8 (1800kg puma) resp. o jednu Ju 87, která to taky mohla táhnout. Tohle je tedy plusem pro němce. Pokud jde o variabilitu podvěsné výzbroje, tak si nejsem moc jistý - vyznám se v tom asi tak jako v motorech ;-). Nějaké zápalné pumy...nebo já nevím co V tomhle prostě nemůžu sloužit. To, co je ale obrovským plusem Sturmovika je ovladatelnost v nízkých rychlostech. Přetížená 190ka byla při nízkých rychlostech nejen špatně ovladatelná, ale i dost záludná, zatímco IL byl relativně v pohodě.Pokud jde o zadního střelce, tak ten byl jak na Stuce, tak i na Sturmoviku spíš psychologickou zbraní. UB se proti čtyřem dvacítkám na 190ce jeví jako celkem nedostatečný (teď myslím 190ku jako stíhače), stejně tak MG17 nebo co měla Stuka je směšným flusátkem oproti ShVAKům na Lavočce nebo Jaku. Pokud jde o obranou výzbroj, byla na tom nejlépe z bitevníků Fw 190F, která odhodila a mohla se směle postavit stíhačům nepřítele. |
|
|
|
|
|
|
Beda: Kolik mas ty udaje o poctech vzletu a ztrat sturmoviku? |
|
|
|
|
to Radek H:Il- 2 se standartně nepoužíval s 37mm kanony, šlo o dost okrajovou záležitost, nehledě na to, že Rusové neměli do 37ky specialní průbojné střelivo, z hlavy si nejsem jistý, ale průbojnost byla okolo 40mm/100m(německý kanon na ŠtuceG 100mm/100m). to Dzin: Právě že Šturmoviky měli vůbec nejhorší poměr ztrát k počtu vzletů, ze všech sovětských letadel(nejlepší byl Pe-2)! Hodně se tady vychvaluje skořepinové pancéřování trupu, ale šlo opravdu o tak převratnou věc? Nešlo naopak o chybu, kdy na letounu bylo spousta pancéřování i na místech kde nedocházelo často k zásahům?Pproč asi byla část pancéřování Il-10 z duralu? Ví někdo jaká byla skutečná odolnost pancéřových plechů Il-2 a jaká byla tlouštka jeho jednotlivých částí? Já osobně to nevím, ale běžně se udává síla okolo 4-8mm. Mimochodem průbojný puškový náboj na 100m v pohodě 4mm plech prostřelí(při kolmém dopadu). Zamyslel se někdo nad tím jak malou měl Il-2 nosnost? Co třeba takový Ju-87H/G, nebo již zmíněný Fw-190F, ač nerad, domnívám se že celkově vzato měli německé konstrukce celkově navrch(nosnost, celková odolnost-díky celokovové konstrukci-je sice pěkné mít pancéřovou skořepinu, ale co naplat když mi roztřílí dřevěný ocas nebo křídla), u Ju-87 lépe chráněný střelec a možná v důsledku i lépe vyzbrojený-nemám na mysli výkon zbraní, zde UB vede, ale jeho velmi malou zásobu střeliva. |
|
|
|
|
když někdo vyrobí 36 163 ks Il-2 tak ztráty zas nemusí tak počítat a už vůbec ne v SSSR, jenom si vemte jak klidně "plejtvali" lidskejma životama Jinak esa VVS vysoce uznávám,což jste asi už postřehli. |
|
|
|
|
|
Ono i podle těch vzletů je celkem ošidné počítat ztráty - spíš by to chtělo nějaké podrobné tabulky, kolik bylo IL-2 ztraceno kvůli flaku, kolik kvůli aktivitě stíhačů a kolik např. technickými závadami. A pak je samozřejmě důležité, jaké ztráty dokázaly způsobit nepříteli. Podle mého se nedá jednoznačně říct, jestli byl lepší přístup Sovětů nebo západních spojenců, každý na to šel jinak a společně vyhráli válku ;-) |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka