Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
| Děkuju moc, kouknu na to. | |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 9580: Doporučuji nahlédnout do literatury, na kterou odkazuje tohle výročí: www.fronta.cz/dotaz/nejvetsi-letecka-bitva "měl bych dotaz...doufám, že to neni moc out off topic tady.17.12.1944 proběhla letecká bitva nad Moravou" |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 9582: Rákosníci koupili energetickou divizi. Tohle souvisí s tím, že firma opustila prostory v Tylově ulici, kam byl archiv přesunutý. A stejně jako nový majitel nemá potřebu živit si ve sklepě cizí archiv, nemá jeho majitel potřebu platit za něj někomu nájem. Tak se to ruší a sbírka přesouvá na městský archiv. Co to znamená musí být každému jasné " To předávání archivu souvisí nějak s těmi Korejci? Nebo co tak najednou? " 
Tom napsal v č. 9582: To je otázka, taky jsem tam vyhrabal věci o kterých jsem ani nedoufal. Btw ASAP stále stojí a pokud nespadne, bude z něj planetárium. Takže také doporučuji přijet se na něj alespoň podívat. Momentálně v něm bydlí kočky přikrmované ze sousední V.brány, budiž jim zima přívětivá. "Jenže si myslím, že věci z tehdejšího ASAPu prostě museli zůstat v MB, proč by se měly stěhovat do Plzně." |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 9580: Asi Ti to moc nepomůže, ale zhruba tak nějak by to mělo odpovídat. Jen ještě, že JG300 dostala od spojeneckého doprovodu pěkně na prdel. Přes vánoce se mrknu do svého detašovaného archivu na půdě u rodičů, na 95% bylo něco na toto téma v PKR, popř. v LK z 90. let. "Zdar, měl bych dotaz..." |
|
|
|
|
|
To předávání archivu souvisí nějak s těmi Korejci? Nebo co tak najednou? Kontakt (letitý) už někde mám, poptat bych se mohl. Jenže si myslím, že věci z tehdejšího ASAPu prostě museli zůstat v MB, proč by se měly stěhovat do Plzně. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 9579: For Tom, Algernon etc. Sice to je jiná Škodovka, ale pokud něco potřebujete v archivu té mateřské, máte čas cca do října, kdy archiv definitivně přechází na město."Tak asi konec poplachu...z ostatního kontextu už tak jasně nevyplývá, že by výroba skutečně běžela. Taky v archivu škodovky mají za to, že spíše byly v MB jen připraveny stroje a zařízení pro takovou výrobu, ale toto zařízení se nakonec stěhovalo právě do těch Kunovic." Pro ty co neumí číst mezi řádky - na mnoho let je s ním konec, což platí i o té části materiálu, která nepřežije "voe ty skleněný negativy musej něco vydržet" přesun nebo bude posléze "voe napíšeme že nám to nedali, ten starý pán nám dá pětikilo" rozkradena. |
|
|
|
Zdar, měl bych dotaz...doufám, že to neni moc out off topic tady.17.12.1944 proběhla letecká bitva nad Moravou,při které mělo být sestřeleno několik B-17 (B-24 nevím, co je přesně). bohužel nemám doma k tomu literaturu a nevím zda-li se na net dá mspoléhat. Podle toho co jsem zjistil, bojovala zde letadla JG 300. Jako bitevní letadal měla letět Fw 190 A8/R2(8) a doprovod Bf109 G-10. Mohl byste to prosím někdo buď potvrdit nebo vyvrátit?  Tohle neni moc moje parketa . |
|
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 9576: Tak asi konec poplachu...z ostatního kontextu už tak jasně nevyplývá, že by výroba skutečně běžela. Taky v archivu škodovky mají za to, že spíše byly v MB jen připraveny stroje a zařízení pro takovou výrobu, ale toto zařízení se nakonec stěhovalo právě do těch Kunovic. "víte někdo, že trupy B-534 se v letech 36-37 vyráběly v automobilce v Mladé Boleslavi?" |
|
|
|
|
dead man napsal v č. 9556: "(Na rozdíl od jinejch v rozumným čase zdroje dodám)" Takže pozdě ale přece. /A pořád ne moc přesně/ P-63A dosahoval 410 MPH v 30000 ft, což se přibližovalo P-51D s 437 MPH v 25000 ft. (Podle WarbirdTech series 17 - Bell P-39/P-63 Airacobra&Kingcobra) (Mustang I točil maximálku 382 MPH v 13000 ft) |
|
|
|
|
|
Asi mi možná cosi uniklo...víte někdo, že trupy B-534 se v letech 36-37 vyráběly v automobilce v Mladé Boleslavi? Tvrdí to ing. Krumbach v knize o letecké výrobě v Kunovicích. Já zůstal docela PAF! |
|
|
|
|
diky |
|
|
|
|
|
|
M.B.3 byl navržen roku 1939 podle specifikací F.18/39. Prototyp uskutečnil v létě 1942 jen neúplné testy (www.fronta.cz/kalendar/zahynul-cpt-v-h-baker) , ale výkony s motorem Napier Sabre II byly výtečné (při vzletové váze 5200 kg měl letoun zvládat 668 km/h v 6100m). Druhý prototyp byl upraven do podoby M.B.5 (lišil se především instalací Griffonu 83, ale úprav bylo hodně - šlo prakticky o nový letoun, byť na M.B.3 úzce navazující) a letové testy začaly v květnu 1944. Vyskytly se sice potíže se směrovou stabilitou, ale jinak šlo o vynikající letoun - obratný a s vysokými výkony (při vzletové váze cca 5000 kg ve výši 6100 m udělal 740 km/h). Ovšem vysoké výkony to byly pouze v porovnání s ostatními vrtulovými stíhačkami - Vampiry, Meteory či P-80 byly perspektivnější. Letové testy probíhaly do roku 1947, po jejich skončení šel letoun bohužel do šrotu. Jinak je tu samozřejmě přítel google... |
|
|
|
| neviete niekto viac ostroji Martin Baker M.B.3,M.B.5 | |
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3517: I-18 nikdy oficiálne neexistoval, zrejme šlo o niektorý z nových typov, ktoré nemeckí piloti nevedeli identifikovať.
"V soupisu sestřelených letounů se objevil letoun s typovým označením I-18. "
Gryzlov napsal v č. 3517: I-180 bol postavený a testovaný (na prvom prototype zahynul 15.12.1938 V.P. Čkalov na druhom 5.9.1939 T.P. Suzi). Neexistuje záznam, že by bol niektorý z postavených strojov poslaný na front, na druhej strane osudy I-180 po evakuácii sú nejasné."LW si v roce 1942 nárokuje sestřel letounu I-180 (dokonce dvou!). Pokud by se jednalo skutečně o I-180, tak by tuším k jeho sestřelu ve skutečnosti ani dojít nemohlo, protože tento stroj byl ve vývoji a byl nahrazen strojem I-185, který byl postaven jen ve 3 prototypech. Teď z hlavy nevím, jestli i I-180 byl postaven jako prototyp nebo zůstal jen na papíře." Čo sa týka I-185, tie boli skutočne testované na fronte. 4 kusy boli pridelené 728 IAP. Prvý bojový let absolvovali 9.12.1942, posledný 12.1.1943 bez strát. |
|
|
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 3517: Rozhodnutím NKAP z 9.12.1940 bolo určené, že prvých 100 sériových kusov I-200 bude niesť označenie MiG-1 a od stoprvého MiG-3. Dôvodom boli zrejme úpravy prevedené na štvrtom skúšobnom exemplári I-200 (ako zväčšenie objemu neseného paliva, tým pádom predĺženie lietadla o 100 mm, zmena vzopätia krídla, zmeny na podvozku atď.). Označenie MiG-1 mali stroje s výrobnými číslami od 2001 do 2100. Podľa údajov vojenského zástupcu záv. č. 1 M.V. Franceva z prvých 111 kusov I-200 zodpovedalo 92 MiG-1 a 19 MiG-3, 1. séria (50 ks) bola robená podľa lietadiel zo závodných skúšok, 2. séria (100 ks) podľa lietadiel zo štátnych skúšok, tak sa stalo, že polovica produkcie z druhej série boli MiG-1 a druhá MiG-3. Ako etalón pre MiG-3 bola určená stíhačka v.č. 2150. Takže by som to zhrnul asi tak, že "úradne" MiG-1 existoval a bol jasne zadefinovaný, po konštrukčnej stránke tiež existoval a bol jasne zadefinovaný, len tie definície sa líšili "1. Letoun MiG-1 versus MiG-3 Dle mých dostupných zdrojů (a hlavně v tomto směru vycházím z pamětí Jakovleva a dalších sovětských autorů) MiG-1 jako takový vlastně neexistoval. V roce 1940 byl vyráběn MiG-3 nikoliv MiG-1, jak to tvrdí velké množství zahraničních knih. Jaké jsou vaše informace ohledně existence letounu, který nese označení MiG-1? LW si nárokuje sestřel několika MiG-1 ... " . |
|
|
|
|
|
Mě spíš šlo o naznačení, že kdyby byl P-63 jen šrot, vhodnej jen na cvičnej terč, tak se nikdo neobtěžuje a nepřestavuje na závoďák. Neskončil rozhodně hůř než ostatní stíhací písťáky USAAF, mimo F-51, který si ještě trochu prodloužil život do Koreje jak tu už napsal Tom. |
|
|
|
|
|
Tak já taky nechtěl tvrdit že by použití/nepoužití k závodům bylo nějak důležitý pro kvality - a může to souviset s obratností - ale přece jen i ta P-63 byla i k tomu použitelná alternativa.
Mimochodem, P-63 ve službách USAAF za války získala přece jen jedno vzdušný vítězství - japonskej bombardovací balón. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 9545: Souhlas, ale v Brazilii pokud vím tyto verze nebyly. Stačí se podívat na dobové fotky. Tam šly starší verze a dokonce byla většina mírně olétaná. "verze P-47 N a M byly v letech 45-47 postupně uzemněny, prohlášeny za přebytečné, zčásti prodány " |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 9554: Já takový příklad neznám. "Amíci po válce přestavili kde co přestavěli na závodní speciály - Mustangy, Corsairy, Bearcaty, Lightningy, Kingcobry - ale šel vůbec nějakej borec do Thunderboltu?" |
|
|
|
|
|
dead man napsal v č. 9556: Triumf a tragédie (po stránce statistik a pod.celkem solidní kniha, v technických věcech ovšem někdy velice kulhá) tvrdí toto:"Já bych si skromně myslel že záleží spíš na relativním výkonu Kingcobry proti ostatním letadlům VVS-RKKA. P-63 byla dost solidní stroj, laminární profil křídla - jestli nebyla rychlostí a stoupavostí na tom dobře oproti Jakům a Lavočkám." "...Většina P-63 byla v SSSR zařazena k jednotkám PVO a bojově nebyla nikdy nasazena...dodávky P-63 k frontovým jednotkám...byly víceméně zkušební a představovaly...specifické vojskové zkoušky..." Frontové nasazení P-63 je popsáno na dvou stranách a setkání s německým proudovým letadlem zmiňuje jen jednou. Vidím v textu asi čtyři pluky, které měly ve výzbroji jednotlivé nekompletní letky s P-63. Tak jaképak přednostní nasazování??? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka