Stíhací letouny, letecká válka
|
|
|
|---|---|
| něco málo o tomto jsem asi četl ve "Velkých leteckých bitvách" | |
|
|
|
|
Tom: Nevim co bylo v tom L+K, ale sveho casu jsem mel v ruce kit Spita Mk.Vc 1:48 od Airfixu, a tam to byla jedna z obtiskovych verzi. Pokud si vzpominam, bylo tam uvedeno, ze upravu podstoupil u MU ( cislo nevim, ale asi by slo dohledat) a snad dokonce v lete (srpnu?) 1942 zaznamenal vubec prvni sestrel Ju 86P. |
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 2979: Jeden odlehčený a vylepšený Mk.V (měl čtyřlistou vrtuli, jen dva kulomety, bez pancéřování, rádia a s pilotem malé postavy) úspěšně ničil nad Egyptem výškové průzkumné Ju 86P. Prý se vyškrábal až přes 13 000m. Neví o tom někdo něco bližšího než se psalo kdysi v L+K? "U Mk.V se normálně uvědí nějakých 11 200 či 11 300 metrů. Čili tak nějak stejně (je to typ kterej má ještě Merlin s jednostupňovým kompresorem — varianty 45, 45M, 50, 55 a tak)." |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2978: Takovej dostup nebyl na východní frontě vůbec potřebnej, tam se lítalo v malejch výškách, jinak by si Aircobry ani tam neškrtali"Jak vysoko se dokázal dostat Spit VB? Sověti se měli dokázat s ním dostat do 11 500 metrů a výše ne..."  |
|
|
|
|
|
Algernon: Tak co jsem si tak rychle prolétl pár knih, tak jsem narazil na údaje, že Jak-3 má nosnou plochu buď 14,90 nebo 14,85... |
|
|
|
|
|
Algernon: Podívám se a kdyžtak napíši do mailu. Ne... |
|
|
|
|
|
Algernon: jakmile si ho přečtu, tak Ti na něj odpovím... |
|
|
|
|
|
Nojo, já si našel 11 250 a řikal jsem si, jestli to může být dobre. Bude to nejspíše chtít specializovanou literaturu na problém PHM v SSSR... |
|
|
|
|
|
Projevit by se to mělo, ale přímo na informace o tom jsem nenarazil. Až na P-39 je to vždy spíše v obecné rovině, kdy se udává, že u západních strojů docházelo z tohoto důvodu k poklesům jejich výkonů... Jak vysoko se dokázal dostat Spit VB? Sověti se měli dokázat s ním dostat do 11 500 metrů a výše ne... |
|
|
|
|
|
Předpokládám, že podmínky měření byly stejné. Sověti vždy testovali (pokud mohli) nové stroje a doufám, že Američané také. Přesněji bych to musel asi dost hledat. Co se týká testů, kolik bylo letadel této konkrétní verze, nevím, ale celkově se hovoří o desítkách testovaných strojů. Ale obecně se udává, že základní nedostatek byla horší kvalita sovětských PHM. Nekvalitní výroba se týkala spíše strojů vlastní providence. |
|
|
|
|
|
Algernon: To neřikej mě, ale Stalinovi. Ten si to vymyslel... Asi si řekl, že lepší porád něco, než nic... |
|
|
|
|
|
Hele, co se týká oné budoucí potřeby, Sověti třeba Spity IXE brali spíše jako ochranu proti případnému úderu B-29... Ale je pravda, že vojska PVO už prakticky neměla v roce 44 koho sestřelovat... |
|
|
|
|
|
NEvím jak u ostatních, ale u P-39 a P-63 to bylo řešeno tak, že se oba stroje odlehčili vyhozením "přebytečných" věcí a Američané je pak už dodávali přímo takto upravené. Co se týká kvality PHM, detaily neznám, ale třeba u P-39D se uvádí, že v USA bylo při zkouškách naměřena maximální rychlost 620 km/h a do 5000m se dostala za 5 minut, v SSSR to bylo 590 km/h a 5.8 minuty. |
|
|
|
|
|
Algernon: Jenom prostě mi potom nejde na rozum, že Sověti stále uvadějí, že P-47D ma naprosto mizernou stoupavost. Nebude to mít co dočinění i nekvalitní sovětské PHM? Z hlediska svého PVO hodnotí Spitfire jako lepší. |
|
|
|
|
|
Algernon: To je možné, ale Sověti se o tom přímo nezmiňují. Z toho, co uvádějí to prosrě vypadá tak, že chtěli mít P-47 prostě jen proto, že ji mělo USA... Bohužel literatura o tomto je docela skoupá...  Mimochodem, který stroj se dostane do 11000 metrů dříve, P-47D. nebo Spitfire IXC(E)? |
|
|
|
|
|
Algernon: Oni se ale v tomto případě nezmiňují o maximální rychlosti, ale spíše o rychlosti nabírání výšky. Doslova uvedeno, že kvůli špatné stoupavosti je z PVO vyřadily. Podle nich byl v tomto ohledu na tom Spitfire IXC a E daleko lépe a proto ho používali a P-47D vyřadily. |
|
|
|
|
|
Algernon: Kdybych hledal, tak je i najdu, ale z těch dokumentů spíše vyplíva špatná akcelerace ve smyslu pomalého nabírání výšky a případně akcelerace v malé výšce. Prostě pro východ nepoužitelný letoun. |
|
|
|
|
|
Algernon: To ale asi až tak ne. P-47 byly do SSSR dodány v roce 44. V té době už zde v této roly působily Spitfiry IX a které hodnotilo VVS jako velmi vydařené. Možná i tohle byl důvod, proč P-47 v jejich očích selhaly... |
|
|
|
|
|
Algernon: (2955) Jasně že mohu. Hlavně malá obratnost a akcelerace a když už jsi to zmínil, tak pomalá reakce na zásahy pilota do řízení. Bojová zatáčka také nic moc. Zdroj je hlášení zkušebních sovětských pilotů. |
|
|
|
|
|
Algernon: Jo, jak už jsem řekl, já také nechápu, proč je brali. Mám dvě nejpřijatelnější tvrzení, v jednom je, že P-47 byl pro VVS naprosto neobvyklý letoun a tak si je chtěli ověřit na vlastní kůži (což ovšem zase moc nevysvětluje, proč jich bzali tolik, asi známá sovětská gigantomanie...). Druhé je, že když byl P-47 17.7.43 předveden sovětské delegaci v USA, tu zaujalo velmi jeho vlastnosti ve velkých výškách a dolet, tedy charakteristiky, které sovětské stihačky moc neměli a tak si je ihned objednali, ono tipické sovětské vyhrnem si rukávy a tím, co to způsobí se budeme zabívat později a teprve, až když se s nimi seznámili blíže, zůstalo jen u jedné objednávky a ostatní zrušili. Mě se zdá pravděpodobnější druhá verze... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka