Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Já mám v tomhle směru jen podivuhodného Mikeshe "Zlomená křídla smaurajů" a musel jsem se dost přemáhat, abych v tom vůbec znova listoval Ale je tam asi nejkompletnější soupis japonských letadel, které cestovaly po válce do Států a soupis dochovaných japonských letadel vůbec. Což je asi jediný přínos textové části této ... |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9673: No, jediné co jsem o původu amerických zkoušek Ki-84 našel, že jedna se zkoušela velmi intenzivně na Clark Fieldu na Filipínách (to by nenasvědčovalo, že by mohlo jít o nějakou pozdní výrobu). Do Států pak přišly další tři po skončení války - a je otázka jestli je vůbec nějak testovali. "Domnívám se, že už není okolo Ki-84 co řešit, heč." |
|
|
|
Máš jistě na mysli větu:
Stane se tak nejjednodušším způsobem bez jakékoli demontáže prostým přibitím latě na část náběžné hrany v blízkosti trupu.
Jestli pak ta lať jest alespoň hoblovaná? |
|
|
|
ja_62 napsal v č. 9669:
"Já jsem to právě pochopil ("but none was ever refined") tak, že před jakýmkoliv dalším použitím by byla ještě nutná rafinace surového terpentýnu, ke které ale nedošlo."
"Poslyš, Tomy," řekla Pipi, "odpověz mi na jednu otázku: Kdo nešňupá, ten, kdo má šňupací tabák, nebo ten, kdo ho nemá?"
Kdo potřebuje rafinovat? Třeba jen nerafinovali, i když to nepotřebovali. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9652: Já jsem to právě pochopil ("but none was ever refined") tak, že před jakýmkoliv dalším použitím by byla ještě nutná rafinace surového terpentýnu, ke které ale nedošlo. "Chápu to tak, že nějak samostatně by nebyl použit. Terpentýn, přesněji terpentýnová silice (resp. jen samotný pinen) by byl, a to stejně jako alkoholy, použity jedině jako příměs do benzínu." |
|
|
|
Je to lehce OT, ale vcelku to navazuje na diskuzi o palivech - za první republiky u nás existoval státní (!!!) výzkumný ústav, co se zabýval hospodárností využití paliv. Šťourali se mimo jiné v dřevoplynu, ale také ve stlačeném svítiplynu pro pohon motorových vozidel (např. městských autobusů). Vypadá to, že všechno tu už bylo | |
|
|
Algernon napsal v č. 9662: No, moment. Krátká rekapitulace: Sakae a Homare mají totožné rozměry válců, Homare má jen v každé hvězdici víc válců. Homare ale pracuje s vyšším plnícím tlakem, tudíž ze stejného válce dostane větší výkon. A zůstalo otázkou, jestli Homare nemá na max. výkon vyšší otáčky."Jinak bych to ale u Sakae viděl hlavně tak, že nějaký další „výrazný“ vývoj tohohle pidimotůrku se jim v podstatě nemohl vyplatit" To co mi ale moc nesedí je, že by potřeboval nějaký zásadnější vývoj pro zvýšení výkonu - alespoň na úroveň srovnatelnou s Homare. Šlo-li by o mechanický problém (zesílení ojnic, kliky, ložisek, reduktoru), pak rozměrově nemohl být žádný problém (viz právě geometricky totožná zástavba téhož válce u Homare). Což mne přivádí k myšlence zda neexistovala u hvězdicových motorů podobná stavebnice jako měl DH u svých Gipsy, nebo Waltrovka u svých invertních řadovek a pod. A ještě dál, neexistuje takhle náhodou nějaké "poučka", pravidlo a pod. pro vzájemnou provázanost vrtání, zdvihu a výkonu u hvězdicových motorů? Přece jen vrtání dost jednoznačně určí max. rozměry ojnice a jejích ložisek, zdvih a vrtání zase klikovou hřídel, počet válců v hvězdici je zase omezen kombinací zdvihu a vrtání, počet hvězdic zase ovlivní rozměry kliky kvůli max. momentu... Nezkusil to někdo někdy "nacpat" do nomogramu? |
|
|
|
Stejné válce, stejné ztráty...proč tedy nešlo zvýšit plnící tlak i u Sakae, když to evidentně muselo jít u Homare? Co ještě výkon nutný k pohonu kompresorů? Co jejich účinnosti? |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9654: Aha..zpět, konec poplachu - už to vidím "Sakae 21 dosahuje vzletového výkonu 1130 koní, a to při středním ef. tlaku cca 1,301 MPa. Při stejném středním efektivním tlaku by ovšem Homare při stejných otáčkách dosahoval výkonu jen asi 1450 koní (přímo úměrně zvýšení počtu válců o čtyři). Při stejném ef. tlaku a při 2900 ot/min (Homare 11, Homare 12) by výkon stoupl jen na cca 1530 koní. Čili pro dosažení výkonu 1800 koní při 2900 ot/min musel úměrně (přímo úměrně) požadovanému výkonu stoupnout i onen střední efektivní tlak (nemluvě o tlaku indikovaném — mj. nám, při srovnatelně vyspělé konstrukci motoru, s nárůstem otáček stoupnou i mechanické ztráty v motoru)." Já bych nezavrhoval úplně tu věc se samotnou konstrukcí motoru. Přece tam může nastat problém s nedokonalým plněním nebo výplachem? Mechanické ztráty bych v tom asi nehledal - těch by bylo neúměrně mnoho. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9654: Ještě dotaz - když porovnáváš tlaky ve válcích, porovnáváš je při stejných otáčkách? "Přitom ale u oproti Sakae výkonnějšímu Homare (dosahujícího také vyššího středního ef. tlaku) má být použito paliva s nižším o.č., a tedy také s nižší odolností proti detonacím." |
|
|
|
So desperate did the oil situation become with the interdiction of shipping cutting off oil imports entirely that the navy turned to pine root oil as a substitute fuel; 34,000 kettles(11) were set up throughout the country and 200,000 kilolitres of pine root crude oil were produced but none was ever refined. [téma č. 2 - list. č. 540] [téma č. 2 - list. č. 541] [téma č. 2 - list. č. 542][By April 1945 naval oil stocks were so low that of the five Japanese battleships remaining afloat, there was only enough fuel left for one, the Yamato, to sortie against our forces invading Okinawa.] The Japanese admiral in charge of the Navy Supply Bureau testified(12) that while forty to fifty thousand kilolitres of aviation gas per month were required for air warfare, only 28,000 kilolitres were available in early 1945, of which 8,000 kilolitres were alcohol. 11)Pine root processing involves heating the kettles of pine roots for about twelve hours. About fifty percent crude was thus obtained. 12)USSBS Interrogation No. 274, Tokyo, 1945. Jak tu kdysi (opět) přišla řeč na přísady japonských leteckých paliv - narazil jsem na zmínku o nich v těsně poválečném článku "The Japanese War Economy: 1940-1945" (Jerome B. Cohen, in Far Eastern Survey, 24/1946, s. 361-370) - podle něj - (autor článku byl po válce coby záložní poručík US Navy příslušníkem mise USSBS v Japonsku) to vypadá, že v praxi k použití terpentýnu, alespoň ve větším rozsahu, nedošlo (protože nedošlo k rafinaci použitelného paliva ze surového terpentýnu - po chemické stránce ne zcela chápu oč tam přesně jde), zato alkohol tvořil jistou část zásob leteckého paliva již začátkem roku 1945. |
|
|
|
Od čerpadla k tryskám sú vedené vysokotlakové trubice AVZ z mäkkej ocele (rozmer 6x3), schopné vydržať tlak minimálne 800 kg/cm2. Na konci osadené kónickými hrdlami pre pripojenie k čerpadlu a tryskám. Pri hrdle je ochranné púzdro na zabránenie zlomeniu a prevlečná matica. Dávkovanie paliva zabezpečuje v závislosti od režimu motora automatický regulátor zmesi RS-2. Rozprašovanie paliva zabezpečujú trysky FB-10 (uhol kónusu rozprašovania 55°-75°, tlak na otvorenie guličkovej klapky 45-55 kg/cm2, maximálny tlak vstreku na nominálnom režime 280-330 kg/cm2, prierez dýzy 1,54 mm, hmotnosť 85 g) |
|
|
|
Dĺžka = 265 mm, výška = 377 mm, šírka = 387 mm, hmotnosť = 26,7 kg. Benzínová pumpa BNK-10 (s vymenenou silnejšou pružinou) alebo BNK-10FN mala max. výkon 750-800 kg/hod (tlak benzínu 1,4-2 kg/cm2, od 6000 m min. 1 kg/cm2). Prívod paliva a oleja zabezpečovali ohybné hadice "petroflex", prívod vzduchu duritové. |
|
|
|
Mám ďalšie informácie k AŠ-82FN
Algernon napsal v č. 8659: Môžem potvrdiť, ak nájdeš náhodou niekde niečo iné, bude to nesprávne. Tebou uvedené prevody platia pre všetky za vojny používané verzie AŠ-82FN.
"Jsou tam uvedeny převody kompresoru? (Podle mých pramenů by to mělo být 1÷7,14 pro I. rychlost a 1÷10 pro II. rychlost.) "
Algernon napsal v č. 8665: NBZ-U – 14-plunžrové čerpadlo bubnového typu určené pre 14-valcové hviezdicové motory (prišroubované 4 skrutkami Ф=10 mm ). Prevod od kľukového hriadeľa k čerpadlu 6:1, smer otáčania – pravý (z pohľadu na prírubu čerpadla), počet čerpacích elementov 14, priemer plunžera 10,2 mm, zdvih plunžera 12 mm, max. užitočný zdvih plunžera – 10 mm, max. prietok pri 400 ot/min. a hustote paliva 0,740 – 600 kg/hod, max. uhol výchylky páky ovládania čerpania 120°, poradie práce plunžerov 1-10-5-14-9-4-13-8-3-12-7-2-11-6, tlak oleja 4,5-6 kg/cm2, tlak paliva na vstupe do čerpadla 1,5+ 0,5, -0,1 kg/cm2, typ oleja – motorový, teplota oleja – pracovné teploty oleja v motore. "Spíš by mne zajímalo, jak dalece se o vstřikování paliva rozepisují (čerpadlo samotné — jeho konstrukce, rozměry, hmotnost, regulace — ale i potrubí a vstřikovací trysky)." |
|
|
|
Nejsem si jist, zda to už tady nepadlo (asi blbě hledám), ale výkon startovacího motorku Riedel z německých "rour" uvádí monografie He 162 z LK 13/91 jako 5,9-7,3 kW s tím, že u BMW 003 točil hřídelí motoru přes převody (na to se fakt podívám do výkresů BMW). | |
|
|
karaya1 napsal v č. 9635: No dyť jo -
"Jojo, jedna báseň — s ještě tragičtějšími výsledky při doprovodu"
dead man napsal v č. 9634: "Teda jako každý jiný. " |
|
|
|
Nezlob se, jsem zřejmě natvrdlý, ale stále mi uniká pointa, která vyplývá z tvého porovnání Kaseie a BMW. Ten odkaz ohledně Mackerleho mi nějak unikl, samozřejmě že bych měl zájem na to pdf. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 9637: To jako čím nižší číslo, tím vyšší tlak? A i kdyby, stejně netuším o čem hovoříš, už jsem si odvykl číst encyklopedie . "Kasei má poměrně vysoký plnicí tlak — abs. tlak 1373 mbar, zatímco 801D má jen (?) 1392 mbar" |
|
|
|
dead man napsal v č. 9634: Jojo, jedna báseň — s ještě tragičtějšími výsledky při doprovodu bombardérů než měly stodesítky "než přešly na noční stíhání tak to byly zerstörery jedna báseň" |
|
|
|
Já bych myslel, že na začátku války u ZG dosluhovaly ještě i Bf 109D - než bylo dost Bf 110. Ale z hlediska konstrukčního bych teda asi Bf 109D jako zerstörer nepopsal.
karaya1 napsal v č. 9633: Proč taková opatrnost - než přešly na noční stíhání tak to byly zerstörery jedna báseň. Teda jako každý jiný.
"Se Zerstörery mám spojeny i Ju 88C? Ale možná chybně " Mimochodem jak Němci klasifikovali dálkový stíhací Ju 88H (-2 a -4 myslím)? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka