Stíhací letouny, letecká válka
|
|
---|---|
Tom napsal v č. 4196: "Co to sakra je?! " Ups, moje chyba to je Na mysli mám P-47D-10. Klasický Razorback. K dispozici jsou v Ilovi P-47D-10,P-47D-22 a pak verze P-47D-27 s kapkovitým překrytem. A tu tady jde. Zda už v té době, tedy k onomu dni 8.3. 1944 bylo dostatečné množství v Evropě a operačně létaly, nebo ne. (+- alespoň 500ks) Ještě k těm Mustangům. To se jedná o kterou verzi? Déčka??? |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 4195: "P-47-10" Co to sakra je?! Do Evropy přišlo pár P-47C, ty létaly snad jen ve výcviku už v roce 1942 a jinak je v letech 43-44 všechno nějaká verze "D". D-1, D-5, D-25, D-25... 8.3. 1944 už byla čtvrt roku plně operační první FG vyzbrojená Mustangy. |
|
|
|
Tom napsal v č. 4194: "Prostě chceš vědět, jaké nejlepší éro si můžeš vzít To je bohulibý účel, to se po něčem podívám." Jo, jo, jo Tome! To je ono Protistrana totiž na nás pošle Fw190A-8 (4ks), Fw190A-6 (5ks), Bf109G6-6/U4. My máme povolené jen P-51B (4ks) a P-47-10 (12ks). A radši bychom P-47D, což je logické Historické datum náletu je 8. března 1944. |
|
|
|
Jo, taky by se šikli Moc se omlouvám, už jsem to psal včera večer a neviděl jsem si na prsty Poletíme totiž historickou mapu z období března roku 1944 a jsou nám povoleny jen P-47-10. Tak by mě zajímalo, jestli takhle náhodou už nemáme nárok na P-47D, což by se nám moc moc líbilo |
|
|
|
Gryzlov napsal v č. 4191: Jejich sériová čísla náhodou nepotřebuješ ? "Potřeboval bych zjistit, kolik P-47, všech verzí, bylo nasazeno nad Evropou do března roku 1944." |
|
|
|
Algernone, Tome, Kreone a vůbec všichni Potřeboval bych zjistit, kolik P-47, všech verzí, bylo nasazeno nad Evropou do března roku 1944. Mohu Vás tedy tímto všechny požádat o pomoc? | |
|
|
Tom: Samozrejme, ked vypnem kompresor, tak mi pri danom nastaveni skrtiacej klapky poklesne plniaci tlak, tak musim klapku viac otvorit, aby som zachoval pozadovanu hodnotu tlaku. Vrtula ma vlastny regulator otacok a udrziava nastavene otacky automaticky. Vrtulovym ovladacom v kabine sa nenastavuje priamo uhol nabehu listov, ale pozadovane otacky. Nastavenie otacok sa samozrejme meni v zavislosti od rezimu letu. | |
|
|
Tom: třeba má Z-142 kommandogerät | |
|
|
Nie, hovorim o pravom ceskom leteckom motore M-337AK z Malsic, montovanom napr. do Z-142, Z-43. Max. vzletovy vykon 210 k pri 2750 ot. a plniacom tlaku 1,2. | |
|
|
Algernon napsal v č. 4162: "Samozřejmě díky turbíně motor využívá energii výfukových plynů, která by jinak už jen volně unikla, bez využití — čili motor má při srovnatelném výkonu nižší měrnou spotřebu paliva (pokud nepočítáme přídavný tah ejektorových výfuků, nicméně, jak poznamenal Tom, účinek ejektorových výfuků není až tak výrazný); ovšem je otázkou, jak na tom oba motory budou pokud jde o mechanické ztráty. " Nie len to, ale pri rovnakom objeme motora a rovnakych otackach ziskame vyssi vykon, vdaka narastu plniaceho tlaku, moznosti spalit viac paliva a tym zvysenym strednym efektivnym tlakom. To ako iste vies, je zakladny princip preplnovania. Ale ak budem chciet dosiahnut rovnaky plniaci tlak pomocou mechanickeho kompresora, spotrebujem na jeho pohon cast vykonu z klukoveho hriadela a tym zvysim mechanicke straty. To som tym chcel povedat. A ze vykon potrebny na pohon kompresora nie je zanedbatelny, je holy fakt. Zo skusenosti, ked letim vo vyske napr. 150 - 300 s plniacim tlakom 0,84 - 0,92, kedy kompresor nepotrebujem, a mechanicky mu odpojim pohon, klesne mi viditelne spotreba paliva. |
|
|
|
pbradler napsal v č. 4182: Aha, jasné. Niečo podobné vyrába aj NAMMO Raufoss. Počas WWII sa takáto munícia nepoužívala. " FAPDS 35mm od Oerlikonu, t.j. kde priebojné jadro je špeciálne tvarované tak, že po dopade na prekážku sa projektil rozpadne na množstvo fragmentov, ktoré sa vďaka zvyškovej rotácii sa rozletia na rôzne strany (presnejšie v tvare kužela)." |
|
|
|
Tom napsal v č. 4178: To by me zajimalo proc ne...jsem presvedcenej, ze by to pro tebe nebyl problém. "To je dobrý tip, ale co se mne týče, tak se na to necítím" |
|
|
|
Milo napsal v č. 4181: Mal som na mysli muníciu podobnú ako je napr. FAPDS 35mm od Oerlikonu, t.j. kde priebojné jadro je špeciálne tvarované tak, že po dopade na prekážku sa projektil rozpadne na množstvo fragmentov, ktoré sa vďaka zvyškovej rotácii sa rozletia na rôzne strany (presnejšie v tvare kužela). Výhodou je absencia trhaviny a roznecovača pri vysokom črepinovom účinku. "Mohol by si upresniť typ tej munície? Protipancierová výbušná munícia (Panzersprenggranate, APHE) sa samozrejme používala, ale to určite vieš, takže si mal na mysli asi niečo iné." |
|
|
|
pbradler napsal v č. 4179: Mohol by si upresniť typ tej munície? Protipancierová výbušná munícia (Panzersprenggranate, APHE) sa samozrejme používala, ale to určite vieš, takže si mal na mysli asi niečo iné. "Použivala sa vo WWII priebojná fragmentujúca munícia?" |
|
|
|
Tom napsal v č. 4173: Áno, pre tie 12,7 mm. Pneumatický zapaľovač neobsahuje žiadne pohyblivé časti. Ide vlastne o vzduch, ktorý je hermeticky uzavretý v kovovej kapsuli na špici strely. Strela je plnená pomerne citlivou trhavinou (najčastejšie nízko flegmatizovaný PETN). Pri náraze na prekážku dôjde k prudkému stlačeniu uzavretého vzduchu, spojenému s prudkým nárastom teploty. Vzniknutým teplom je iniciovaná trhavina v strele. "Milo napsal v č. 4170: "s pneumatickým (adiabatickým) zapaľovačom," Můžeš mi to nějak přiblížit? Jak to funguje? To platí pro ty 12,7mm?" |
|
|
|
Milo napsal v č. 4171: Moja poznámka sa týkala skôr toho či to bolo ekonomické z hľadiska masovej výroby. Ak by boli účinky približne rovnaké (priebojno-zápalná versus tr.-tr. pri kalibre 12,7mm), neviem či to malo opodstatnenie vyrábať výrobne náročnejšíe strelivo."Trhavé strelivo používali aj menšie kalibre. Okrem už spomínaného 12,7 mm sa trhavé strelivo používalo aj napr. u 13 mm MG 131." Ešte by som pripojil otázku. Použivala sa vo WWII priebojná fragmentujúca munícia? |
|
|
|
Algernon, Tom, Kreon - něco málo k JAK-3. Ale jeďte hodně dolů, na začátku jsou zbytečnosti tailslide.firelightsoftware.com/Files/yak-3.htm |
|
|
|
Tom+ Algernon: když už tu mluvíte o těch motorech, tak byste mohli udělat nějaký ten exkurz (formou stručného článku, speciálně pro Algyho - velmi velmi stručného článku) do základních charakteristik motoru obecně, vyjasnit základní pojmy a tak. A to proto aby se zamezilo zbytečnými dohady mezi "motorářema" a "historikama". | |
|
|
Tom napsal v č. 4168: no já myslim ze ani tech desitek nebude moc.... "...ve kterém vydrží jen několik desítek vteřin... " |
|
|
|
Algernon napsal v č. 4161: Jinými slovy, turbokompresor neubral ani nepřidal na výkonu, ale "pozvedl" výkon do větších výšek. Mustang s turbokompresorem... no, to by mohlo být zajímavé. Nakonec mohlo to být i něco menšího než taková CH-5 z posledních P-47, ne jen ta instalace z B-17. P-47 byl konstruován "okolo" motoru a turbokompresoru, Mustang nikoli. "Za docela pozoruhodné ale považuji to, že turbínou (fakticky vždy jen předřazenou před kompresor hnaný od klikové hřídele, žádný nebyl přeplňován jen turbokompresorem, pokud se bavíme o tehdejších motorech) přeplňované motory (z 2nd WW) se výkonem nikterak výrazně neodlišují vyšším maximálním výkonem od svých „bratranců“ s kompresory hnanými od klikovky — maximální výkony motorů R-1820 (series G-200) i R-1830 mají max. výkon kolem 1200 hp, R-2800-8, -10 i -21 mají maximálně 2000 hp, motory V-1710-F mají také bojový výkon kolem 1500 hp, ať jde o motory z P-38J, či jiné." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII ve vzduchu
- > Stíhací letouny, letecká válka