Hirošima a Nagasaki: nutné zlo?
|
|
|
|---|---|
|
Lavockin napsal v č. 428: "Já to náhodou víííím......Japonci kapitulovali 1.září 1945" Až 2. září 1945 byla podepsána konečná kapitulace. |
|
|
|
|
|
Tak podle mé knížky historické událsoti druhá světová válka 30.8.1945 byla dokončena válka v Barmě a 5.9.1945 došlo k vylodění spojeneckých vojsk v Singapuru. Nevím, co je na tom mylného.
Lavockin napsal v č. 424: "Máš pravdu,ale po vypiknutí války proti USA byl Hirohito pouze takovou loutkou v rukách generálů,který se stával terčem propagandy.S cílem probudit ve vojácích odhodlanost,neboť položit život za císaře je ta nejlepší pocta." Jistě, ale jen sám Hirohito mohl vyhlásit kapitulaci. |
|
|
|
|
Já to náhodou víííím......Japonci kapitulovali 1.září 1945 |
|
|
|
|
Lavockin napsal v č. 424: Ztratili čtyři letadlové lodě, shodou okolností šlo zhruba o polovinu tonáže v této kategorii. Rozhodně ne všechny leteadlové lodě. Jak jinak by se bojovalo např. u Santa Cruz? "to už bylo špatný po Midway,kde ztratili všechny své letadlové lodě,zkušené piloty a území" |
|
|
|
|
|
TOM: Kromě toho, už na samotné Iwodžimě se zrovna tak invazní jednotky setkaly s tím, že když civilní obyvatelé zjistili, že Američané jsou normální lidé z masa a kostí a že se dokonce běžní GI dělí s jejich dětmi o jídlo, tak sebevraždy téměř ustaly. Naopak byly zaznamenány pokusy o lynčování japonských zajatců. Zajímaví,díky |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 422: Dobyt, jo? A na kom? Víš, kdy japonci kapitulovali, nebo ne? "Jak to? 1.9.1945 byl dobyt Hongkong a 5.9 zase Singapur a do tý Malajsie pak Spojenci taky po Barme sli ne?" |
|
|
|
|
|
LANGOS: Hirohito nebyl takovej blázen jako Hitler, aby bojoval až do úplného konce. Máš pravdu,ale po vypiknutí války proti USA byl Hirohito pouze takovou loutkou v rukách generálů,který se stával terčem propagandy.S cílem probudit ve vojácích odhodlanost,neboť položit život za císaře je ta nejlepší pocta. Zcela s tebou souhlasím,že to bylo s Japonskem v té době hodně špatný,ale to už bylo špatný po Midway,kde ztratili všechny své letadlové lodě,zkušené piloty a území.(Něco podobnýho jako Němci po Kursku) |
|
|
|
|
|
Moment. Podívám se na to. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 421: "Ve 419 je celá řada mylných tvrzení (Malajsko, Singapur, Hongkong)." Jak to? 1.9.1945 byl dobyt Hongkong a 5.9 zase Singapur a do tý Malajsie pak Spojenci taky po Barme sli ne? |
|
|
|
|
|
Ve 419 je celá řada mylných tvrzení (Malajsko, Singapur, Hongkong). |
|
|
|
|
|
Prostředky mariňáků na Guadalcanalu (šlo o ztráty 1.divize USMC) nelze srovnávat s tím, co by mělo proběhnout v Japonsku. Při vylodění v Centrální nížině by invazní jednotky mohly počítat s masívní podporou ze vzduchu a s nasazením silných obrněných jednotek. Kromě toho, už na samotné Iwodžimě se zrovna tak invazní jednotky setkaly s tím, že když civilní obyvatelé zjistili, že Američané jsou normální lidé z masa a kostí a že se dokonce běžní GI dělí s jejich dětmi o jídlo, tak sebevraždy téměř ustaly. Naopak byly zaznamenány pokusy o lynčování japonských zajatců. |
|
|
|
|
|
Myslíš, že bylo nějaký vylodění nutný? Vždyť po samém dobytí Okinawy a Barmy a postup Spojenců v Malajsi už pro Japonce bylo hodně špatný, navíc pak vstup SSSR do války s Japonskem a dobytí Mandžuska ještě víc oslabilo Japonsko. To by už ztratily veškeré své důležité oblasti a já si nemyslím, že by bylo vylodění v samotném Japonsku nutný a Hirohito nebyl takovej blázen jako Hitler, aby bojoval až do úplného konce. Určitě by se stejně vzdali někdy v tom srpnu nebo třeba až v září, kdy došlo k obsazení Hongkongu a Singapuru. Takže si myslím, že by ani vylodění nemuselo být nutné, takže ani atomovky nebyly nutné. Můžu se ale mýlit. Pokud máte jiný názor, jsem na něj zvědavý. |
|
|
|
|
|
Vylodění Američanů přímo na Japonských ostrovech by znamenal ,,masakr" než bitvu.Válka by se o rok,možná o dva prodloužila až by Američani stejně přišli na to,že atomovou bombu musejí použít.Ani bych si to nedokázal představit co by se dělo při dobývání Tokia a celého Japonska.Hromadné sebevraždy obyvatel,vojáků,taktika spálené země apod. . .Japonsko by utrpělo víc než při atomové bombě. Ztráty by byli enormní na obouch stranách. . . |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 409: Rozhodně nejsem specialista na tuto oblast (pokud vůbec na něco), ale obavy ze sebevražedné obrany japonského obyvatelstva - nemluvě o samotné armádě - svědčily o něčem jiném. Možná kecám, ale neztratili amíci okolo 14 000 na samotné Iwo-Jimě? A co potom hlavní ostrovy? Jen na Gualcanalu ztratila jen 2.div. nám. pěchoty 1210 vojáků, z toho mrtvých 278 - její ztráty byly pod 50% celkových ztrát na ostrově, tedy celkem cca 2500 mužů. Takže 50 000 v celém Japonsku? "odhad pana Forestala. Odhad armády byl asi 50 tisíc." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 411: "Napsal jsem, že jsem „našel“, nikoliv že to je zaručený údaj" To isté som napísal aj ja, a dávam naň ten istý dôraz ako ty (t.j. beriem ho ako neoverený údaj). Každopádne autor uvádza, že je to teoretická kapacita závodu v Hanforde (na základe známych parametrov a známeho objemu výroby do roku 1947). Skutočná kapacita ale mohla byť mierne vyššia.
Algernon napsal v č. 414: V celej úvahe hralo viacero faktorov. Výroba plutónia sa rozbiehala rýchlejšie a tak väčšina bômb v prvých mesiacoch (august, september a možno aj október) by bola plutóniových. V auguste ale začal produkciu nový závod na obohacovanie uránu, takže sa postupne produkcia vyrovnávala."Co vím, tak se coby se standardní zbraní počítalo (u USAAF) s produkcí plutoniových pum?" Ďalším faktorom bola stabilita jednotlivých materiálov (kvôli manipulácii a skladovaniu). Tu mal zase navrch urán, takže nakoniec by sa zvolila pravdepodobne konštrukcia jadra zmes uránu a plutónia. Táto varianta bola navrhnutá ešte pred zvrhnutím prvej bomby s tým, že by sa použil materiál z jadra Little Boy, ktorý bol zbytočne veľký (cca 3xkritické množstvo). Bolo to ale zamietnuté z časových dôvodov. Z konštrukčného hľadiska sa každopádne počítalo s vyrobou systému ala "Fat Man" využívajúceho implóziu. Systém v "Little Boy" bol nielen neefektívny (zbytočná nadspotreba materiálu) ale veľkým problémom bola samotná bezpečnosť. |
|
|
|
| Čili kolik myslíš Algy že by jžít.ich byli ještě během roku 1945 pou | |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 405: Ja som našiel trochu skromnejší údaj a to 19,5 kg za mesiac. Každopádne produkčná kapacita výroby obohateného uránu a plutónia stačila na výrobu 3 bômb v septembri 45 s nárastom na 7 kusov v decembri 1945. Tento nárast súvisel jednak s postupným zvyšovaním produkcie (najmä uránovej) a potom s upravou samotnej konštrukcie bomby, ktorá prinášala úsporu štiepneho materiálu. V auguste bola okrem dvoch použitých kusov pripravená ešte jedna. "že tehdejší produkce plutonia v Hanfordu byla kolem 1,5 kilogramu denně" |
|
|
|
stanley tenhel milion mrtvch jsem taky kdysy zastával. Zeptej se Toma  . To byl odhad pana Forestala. Odhad armády byl asi 50 tisíc. |
|
|
|
|
|
Langos napsal v č. 407: Až tak jednoduché to nebylo. Američtí plánovači se obávali i toho, že definitivní vylodění v Japonsku a jeho úplná porážka mohou nastat možná až koncem roku 1946 a počítali přitom až s jedním milionem možných ztrát (samozřejmě netvrdím, že to byl jediný aspekt použití, ale při rozhodování hrál svou roli). A způsob myšlení především konzervativní části americké společnosti (Dcery americké revoluce a j.) jen nahrával použití A-bomby. Navíc docházelo k obratu ve spojenecké politice a tvrdá ukázka síly nebyla k zahození, zvlášť když byla vlastně jen vedlejším produktem a tak nemohla být chápána jako přímá hrozba Sovětům. "Nemyslím, ze to bylo nutné zlo. AMíci tak jenom ukázali svojí sílu. Nic víc." |
|
|
|
|
|
|
Nemyslím, ze to bylo nutné zlo. AMíci tak jenom ukázali svojí sílu. Nic víc. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Hirošima a Nagasaki: nutné zlo?