Hirošima a Nagasaki: nutné zlo?

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
361-380 z 941
<< 16 17 18 19 20 21 22 >>
Po
BRUNNER 27.1.2007 19:12 - č. 660
BRUNNER
dodozv napsal v č. 659:
"Vôbec nepotrebovali, ak to prenesieš, potom takéto zbrane "potrebuješ" v každej vojne."
Potrebovali ukončiť vojnu!Po skúsenostiach z bojov na Iwojime a inde. kde videli s akou huževnatosťou a fanatizmom Japonci bojujú si vedeli predstaviť scenár invázie do Japonska...
dodozv 27.1.2007 19:08 - č. 659
BRUNNER napsal v č. 658:
"Kde bola morálka na územiach okupovaných Japonskom a kde bola keď popravovali ludí v zajateckých táboroch...?"
Takže vlastne, môžu "ďakovať bohu", že ich Američania všedkých nepozabíjali.
Algernon napsal v č. 656:
"Hmm..? Morálka..? A ve válce..? "
Niečo predsa musí platiť aj vo vojne. Pochopiteľne, často sa na to "zabúda".
Algernon napsal v č. 656:
"Jen (…), že by (!!!), jenom a pouze Američani („ti zatracení a zlí“), nikoli lidi jako celek? :o)))"
dodozv napsal v č. 650:
"A keďže Nás (ľudsvo) ešte z týchto hlúpostí nič nevyliečilo, predpokladám, že v tomto smere sa ešte máme na čo "tešiť"."
Aj tebe by som odporúčal, aby si poriadne čítal a nie ako je tvojím zvykom, rozkúskovať text.
BRUNNER napsal v č. 657:
"Ja by som povedal že velmi potrebovali a ešte 100x viac chceli..."
Vôbec nepotrebovali, ak to prenesieš, potom takéto zbrane "potrebuješ" v každej vojne.
BRUNNER 27.1.2007 18:43 - č. 658
BRUNNER
dodozv napsal v č. 650:
"Američania pochopiteľne mali právo chrániť životy svojich vojakov, no už museli celkom dobre vedieť čo atómka dokáže, preto mali MORÁLNU POVINNOSŤ, využiť ešte pred zhodením na H., všetky možné prostriedky na to aby Japoncov informovali "
Kde bola morálka na územiach okupovaných Japonskom a kde bola keď popravovali ludí v zajateckých táboroch...?
BRUNNER 27.1.2007 18:36 - č. 657
BRUNNER
dodozv napsal v č. 650:
"Oni proste a jednoducho nepotrebovali atómku zhodiť, oni ju chceli zhodiť."
Ja by som povedal že velmi potrebovali a ešte 100x viac chceli...
dodozv 27.1.2007 18:29 - č. 655
Algernon napsal v č. 653:
"Nu ovšem… Ale potřebovali ukončit (a vyhrát) válku, ne..?"
To by vyhrali aj tak alebo máš iný názor?
dodozv 27.1.2007 18:27 - č. 654
Algernon napsal v č. 651:
"A přečo by mali mať..?"
Potom smelo zrušme Ženevské dohody, morálny kódex a zákony všeobecne. Vráťme sa k "Oko za oko, zub za zub". Nemôžeme donekonečna ignorovať morálne normy. Američiana sú v tomto smere skutočne "úžasní".
Krojc 27.1.2007 18:21 - č. 652
Krojc
Tom napsal v č. 647:
"Takže to se vztahuje jen na Kurilské ostrovy."
Na ty se to vztahuje dnes, protože citovaný pramen byl sestaven kvůli rozporům mezi dnešní Ruskou federací a Japonskem. V době podpisu této mezinárodní smlouvy o vzájemné neutralitě platilo vždy vzájemné uznání statu quo, jinak by musely být ve smlouvě či její příloze vyjmenovány veškeré državy Japonska včetně mandátních ostrovů, a to jak dočasné, tak trvalé, na které se ustanovení smlouvy vztahuje či naopak nevztahuje. A pokud by k tomu Japonci přistoupili, asi by se smlouva tak snadno neuzavírala.
dodozv 27.1.2007 18:13 - č. 650
Aj pomocou "teórií", či "úvah" o mešnom, alebo nutom zle sa ľudstvo postupne prepracovalo k chemickým, bakteriologickým a atómovým zbraniam. A keďže Nás (ľudsvo) ešte z týchto hlúpostí nič nevyliečilo, predpokladám, že v tomto smere sa ešte máme na čo "tešiť". Ale k veci. Američania pochopiteľne mali právo chrániť životy svojich vojakov, no už museli celkom dobre vedieť čo atómka dokáže, preto mali MORÁLNU POVINNOSŤ, využiť ešte pred zhodením na H., všetky možné prostriedky na to aby Japoncov informovali resp. oboznámili so svojim atómovým programom(pochopiteľne nemyslím s celým) trebárs aj s názornou ukážkou, no a to sa nestalo. Neobstoja pseudoargumenty o tom, že za P.H. si nič iné ani nezaslúžili, ani
že tým vlastne zachránili množstvo životov. Japonsko bolo už vtedy porazeným štátom, v prípade vylodenia sa odhadovali celkové straty na životoch okolo jedného milióna, ale o tom pochybujem. Boje o Okinawu boli urputné, no už tam sa začal ukazovať postupný rozklad jap. vojnovej mašinérie, stúpajúcim počtom zajatcov. Okrem toho časť jap. vládnych činiteľov si už dobre uvedomovala, že vojna sa fakticky skončila. Odhaduje sa, že Japonsko disponovalo na obranu asi 10 000 lietadlami, z ních približne polovica mala skončiť ako kamikadze(myslím, že v prípade invázie by práve ono bolo hlavnou prekážkou). No boje nad Formózou, ale aj v priestore Okinawy preukázali jeho slabú akcieschopnosť. Američania mohli relatívne pohodlne zničiť celé jap. letectvo. Oni proste a jednoducho nepotrebovali atómku zhodiť, oni ju chceli zhodiť.
Tom 27.1.2007 17:45 - č. 648
Tom
giro.c napsal v č. 646:
"čili Tome abch TI odpověděl na otázku proč ne to ale ono......jde pouze o to jakého stupně ty lokality navrhnuté Tebou, byly poničené konvenčním bombardováním..."
Ano, takže šlo primárně o to, způsobit co největší škody. Lhostejno na čem.
Tom 27.1.2007 17:43 - č. 647
Tom
Krojc napsal v č. 640:
"se obě smluvní strany zavázaly vzájemně respektovat územní celistvost druhé smluvní strany a její nenarušitelnost."
Takže to se vztahuje jen na Kurilské ostrovy. Mandžusko ani Korea nebyly součástí Japonska. V nejlepším případě byly okupovány. Nejsem odborník na mezinnárodní právo, ale takhle se to jeví mému selskému rozumu
HARM napsal v č. 641:
"Už starí Rimania sa držali pravdy (a je to pravda históriou potvrdená): "Ak chceš mier, pripravuj sa na vojnu.""
Římani si ten mír užili jak dlouho?
Algernon napsal v č. 644:
"V tomhle směru rozhodně o lidech nemám nejmenších iluzí…"
Ani já nemám iluze. Já jim dokonce ani příliš nevyčítám, že ji použili - prostě byla taková doba. Jen se mi hrubě nelíbí, že tyhle věci pokaždé odserou (a jiný výraz opravdu není na místě) obyčejný lidi jako jsme my. Zatímco těm gaunerům, co to spískali se až příliš často nic nestane.
giro.c 27.1.2007 16:04 - č. 646
čili Tome abch TI odpověděl na otázku proč ne to ale ono......jde pouze o to jakého stupně ty lokality navrhnuté Tebou, byly poničené konvenčním bombardováním...
egli 27.1.2007 14:03 - č. 643
egli
Krojc napsal v č. 640:
"Výpověď ke zrušení tohoto Paktu musí být učiněna nejméně jeden rok před uplynutím platnosti posledního dne výpovědní lhůty."
A to SSSR učinil 5. dubna 1945 (podepsán byl 13. dubna 1941, platit měl do 13. dubna 1946).
giro.c 27.1.2007 13:43 - č. 642
Tome podle knihy Enola GAy od Gordona Thomase a Maxe Marogana Wittse byly pro útok vybrány 4 města - Kjóto,Hirošima, Jokohama,Kóhura (a od tohookamžiku nijak nebombardována).

a opět budu opakovat to co již předtím.....muselo jít o cíle, které nebyly zasažené a poničené konvenčním bombardováním a mohla být tedy zhodnocena její účinost.
HARM 27.1.2007 12:25 - č. 641
Tom napsal v č. 624:
"Osobně bych před hlasitým harašením zbraněmi dal přednost tomu, dát pořádně přes držku těm, co chtějí harašit. Tohle je moje přesvědčení podložené dvacetiletým zájmem o historii. A od toho se odvíjí i můj názor na použití obou atomových bomb."
A to ako myslíš. Asi nie tak, že by si Hitlerovi a spol. rozmlátil tú držku.

Už starí Rimania sa držali pravdy (a je to pravda históriou potvrdená): "Ak chceš mier, pripravuj sa na vojnu."

Američania mali jednoducho prostriedok, ktorým bolo možné rýchlo ukončiť vojnu, tak ho použili. A s nejakými situáciami z rokov studenej vojny to nemá nič spoločné, pretože v termonukleárnom veku bolo použitie jadrových zbraní cestou do hrobu. A ďalšou pravdou je, že práve existencia mohutného termonukleárneho arzenálu oboch blokov, ako západného, tak i východného, bola nie síce jedinou, ale jednou z najdôležitejších záruk udržania svetového mieru. Ale to sa už vzďalujem od tejto témy.
Krojc 27.1.2007 12:13 - č. 640
Krojc Je mi líto, Tome, ale je to úplně jinak. Dovolím si citovat z pramene: The Ministry of Foreign Affairs of Japan - Joint Compendium of Documents on the History of Territorial Issue between Japan and Russia. Raději tedy můj český překlad .

"V Paktu o neutralitě mezi Japonským císařstvím a Svazem sovětských socialistických republik ze dne 13. dubna 1941 se obě smluvní strany zavázaly vzájemně respektovat územní celistvost druhé smluvní strany a její nenarušitelnost. Pakt rovněž stanoví, že jeho ustanovení zůstávají v platnosti po dobu pěti let a pokud jej žádná ze smluvních stran nevypoví, pak bude jeho platnost automaticky prodloužena o dalších pět let...Výpověď ke zrušení tohoto Paktu musí být učiněna nejméně jeden rok před uplynutím platnosti posledního dne výpovědní lhůty."

Z uvedeného jasně vyplývá, že Pakt platil bez ohledu na kroky kterékoliv smluvní strany ještě v době zahájení útoku SSSR na dálněvýchodní frontě. SSSR totiž tento Pakt vypověděl v roce 1945!!!
Tom 27.1.2007 11:41 - č. 639
Tom
Krojc napsal v č. 638:
"Japonsko-sovětská smlouva totiž měla roční výpodvění lhůtu a SSSR zaútočil jen několik měsíců po jejím jednostranném vypovězení."
Mám za to, že platnost smlouvy skončila v průběhu roku 1945 a SSSR ji odmítl prodloužit. Japonci o jejím prodloužení zkoušeli jednat už v roce 1944.
Krojc 27.1.2007 11:37 - č. 638
Krojc
Tom napsal v č. 636:
"Kvůli těmhle obavám (neřeším jejich opodstatněnost) stáli Američané o ruskou účast proti Japonsku."
Když už se o tomhle bavíme, mezi odborníky na mezinárodní právo se traduje názor, že SSSR porušil hrubě své mezinárodní závazky útokem v Mandžusku r. 1945. Japonsko-sovětská smlouva totiž měla roční výpovědní lhůtu a SSSR zaútočil jen několik měsíců po jejím jednostranném vypovězení. Ne že bych to Japoncům nepřál, ale mezi kolegy na fóru www.fronta.cz je několik právníků. Mohl by se k tomu někdo vyjádřit?
giro.c 27.1.2007 10:23 - č. 637
Tome jednou jsem se o tomhle spolu už bavili , ale mrknu se doma do knížky......mam pocit že tam někde o výběru cílů něco bylo .
Tom 27.1.2007 07:38 - č. 636
Tom
Algernon napsal v č. 632:
"A byl tedy nějaký jiný alternativní plán, „vítězství bez invaze“, třeba „totální blokáda, bez invaze“? (Necháme Japonce vyhladovět"
Plány vpracovávané od roku 1944 počítaly až do konce války s invazí do Japonska (Olympic a Coronet), s tím, že v Japonsku by mohlo být rozhodnuto během léta 1946. Považovalo se za logické, že vláda a císař se uchýlí na asijskou pevninu (Čína, Korea, Mandžusko) a definitivní rozhodnutí padne dokonce až tam, někdy v roce 1947. Kvůli těmhle obavám (neřeším jejich opodstatněnost) stáli Američané o ruskou účast proti Japonsku.
Tom 27.1.2007 07:34 - č. 635
Tom
Algernon napsal v č. 633:
"Bylo by možné, že v tu chvíli o použití či nepoužití „Bomby“ rozhodoval (resp. vůbec mohl mít nějaký vliv, byť sebemenší) možný počet obětí — obětí na straně Japonců, sic! — v případě dalšího pokračování války, uskutečnění invaze a dalšího (byť „jen“ konvenčního) bombardování?"
Sám píšeš, že ji chtěli vyzkoušet. Jak mohli při rozhodování kalkulovat s počtem obětí? Zrovna tak museli počítat s tím, že ten krám dokonce může z nějakého důvodu selhat - z letadla to shodili naostro až nad Japonskem. Uvažovali o tom, co by se dělo, kdyby to selhalo? A kdyby se to teda Japoncům dokonce dostalo do rukou?
361-380 z 941
<< 16 17 18 19 20 21 22 >>
Po