Výstroj a výzbroj 2.sv.v.
|
|
|
|---|---|
|
DuGalle napsal v č. 342: Hlavně při obraných bojích, takové stacato už přinutí útočníka sednout na pr..l a podržet ho tam když už ne zasáhnout.
"Hlavní přínos kulometu je v tom, že umí zabít hodně lidí za co nejkratší dobu. Čím je ta doba kratší, tím lépe pro vlastní vojáky..."
DuGalle napsal v č. 342: taky jinak- čím větší kadence, tím větší prostor pokryješ (ovšem všeho s mírou, zmiňovaný minigun je podle mého opravdu plýtvání municí) "Kropení nepřítele kulometem je o mnoho častější, než palba na jediné místo. Zcela logicky tak při větší kadenci během kropení tato zasáhne více lidí..." |
|
|
|
|
DuGalle: Ale ty jsi opět poněkud přeskočil jeden detail. Zvětšení kadence ještě neznamená zasažení většího počtu vojáků. Spíše to znamená, že více munice proletí v mezerách mezi jednotlivými vojáky. Poválečný vývoj naopak spěl spíše ke snižováni kadence, resp. uchování, než ke stálemů zvyšování. Jak už jsme se bavili, miniguny se ve větší míře u pěchoty prostě neprosadili. Speciální jednotky nejsou vybavovány těmi nejlepšími zbraněmi, ale těmi, které mohou nejlépe využít ke splnění své mise. Vem třeba jenom změnu postoje US Army, která původně dávala přednost palbě dlouhými dávkami a zahuštění prostoru palebným ohněm a v posledních letech jasně preferuje palbu krátkou dávkou až jednotlivou střelbou. Extrémně vysoké kadence se dnes prosazují prakticky jen proti letícím cílům... |
|
|
|
|
GeorgRolf napsal v č. 339: Perfektní, pěšák se tedy mnohem raději povleče s monstrem typu M2HB. Co takhle udělat menší kalkulaci, zjistit rozdíl mezi hmotnostmi MG-42 a M2HB a takový výsledek potom aplikovat na množství dodatečně nesené munice u skopčáků při stejné zátěži na obsluhu?"A jsi-li pěšák, asi by se ti zajídalo nosit s sebou v pásu 49 nábojů zbytečně. " Pro snažší výpočet: Hmotnost M2HB s trojnožkou je 58kg (bez trojnožky střílet nelze) Hmotnost MG-42 s nejtěžší trojnožkou je 32kg, s lehčí 18kg a při použití dvojnožky pouhých 11,5kg. |
|
|
|
|
|
čet.Hrad: Dzin totiž zapomíná na pár věcí, které dělají kulomet kulometem: Hlavní přínos kulometu je v tom, že umí zabít hodně lidí za co nejkratší dobu. Čím je ta doba kratší, tím lépe pro vlastní vojáky... Kropení nepřítele kulometem je o mnoho častější, než palba na jediné místo. Zcela logicky tak při větší kadenci během kropení tato zasáhne více lidí... Už samotná konstrukce kulometu je předurčena k plýtvání municí, tj. tento jev je zcela samozřejmý a rozhodně ne zásadní... Pakliže bereme jako fakt to, že speciální jednotky jsou vždy vybavovány těmi nejlepšími zbraněmi, pak poválečný vývoj zcela jasně ukázal požadavek na až extrémně vysokou kadenci... etc etc |
|
|
|
|
|
čet.Hrad: Mě se neptej, zeptej se konstruktérů... :o)) Jinak Ti ale GeorgRolf odpověděl dost přesně... :o)) Ale možné to má co dočinění s tehdejší nacistickou gigantománií. Tedy není to podložené a je to jen a jen domněnka, ale není šprochu... :o))) |
|
|
|
|
|
To s tebou plně souhlasím, ale Dzin už sklouzával k opačnému extrému, proto moje opačně extrémní rejpnutí do Dzina |
|
|
|
| Hrad, nechci se do toho motat, ale myslím, že Dzin má pravdu. Všechno chce svou zdravou míru. Pokud kulomet na jednu střelu, která zasáhne pustí 49 pánubohu do oken, tak je to plýtvání. A jsi-li pěšák, asi by se ti zajídalo nosit s sebou v pásu 49 nábojů zbytečně. Prostě všeho s mírou. | |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 337: Tak vysvětli proč se ty zatracený kulomety vůbec začaly vyrábět? To by se mohlo zůstat u předovek"Jinak vysoká kadence je na škodu hlavně v důsledku spotřeby munice. Hlavně pokud potřebuješ pokrýt palbou větší plochu, potom je ti moc velká kadence spíše na škodu, protože hrozně plýtváš."  |
|
|
|
|
|
Marek: (335) Promiň, že použiji poněkud ostřejší slova, ale potom jsi vedle jak ta jedle. Na bitevník jsou kladeny ty požadavky, které píši já. např. A-10, v zadávacím protokolu se přímo požaduje třeba. omezená rychlost letu, silné pancéřování, spolehlivost i po zásahu PVO. Věř mi, pro úkoly přímé podpory vojska se opravdu lépe hodí bitevník, než stíhačka. Jinak vysoká kadence je na škodu hlavně v důsledku spotřeby munice. Hlavně pokud potřebuješ pokrýt palbou větší plochu, potom je ti moc velká kadence spíše na škodu, protože hrozně plýtváš. |
|
|
|
|
|
pbradler: Já to tvrdím taky, že lepší než vrtulník je bitevník, ale názor Američanů je jiný... Ale právě byl, konstrukce Šturmovika dokázala daleko lépe snášet palbu pozemních jednotek. O čemž se třeba docela rychle přesvědčili i Američané v Koreji. Prostě při podpoře pozemního vojska je bitevní efektivnější, než stihačka. Když už zmiňujeme součastnost, porovnej působení A-10 a stihaček proti pozemním cílům ve Válce v Zálivu. |
|
|
|
|
Dzin : Zdravíčko. Ohledně těch koncepcí bitevníků jsem četl Tvé i pbradlerovi příspěvky a spíš bych se přikláněl k jeho názorům a tvrzením. Co se týká těch kulometů a hlavně MG 42 bys mohl uvést, proč podle Tvého názoru je vysoká kadence kulometu v pěchotním boji spíše na škodu ? Ad (308,309) : A takhle se dá trumfovat pořád dokola .Nebylo by jednoduší, kdybys uvedl v jaké konkrétní oblasti nebo s jakou konkrétní zbraní Němci podle Tvého názoru alespoň "částečně" převyšovali nepřítele. Ad (322) : Mno. Myslím, že když bys byl v ohrožení, mnohem raději bys utíkal jak čamrda . |
|
|
|
|
|
Zase M2 je snad jediný kulomet schopný jednotlivých ran a použití coby těžká sniperská puška... |
|
|
|
|
Dzin (323): Súhlas. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 321: To rozhodne nepotvrdzujem."Jinak vzásadě jenom potvrzuješ fakt, že MG-42 nebyl nějaký univerzální kulomet, alespoň ne tak, jako M2" M2 nie je o nič viac univerzálny, pretože sa zase nehodí k pechotnému boju ale iba ak k lafetácii na vozidlo alebo do statického postavenia na trojnožku. |
|
|
|
|
|
Dzin (319): Ruský prístup mal tiež svoje nevýhody. Tým že nasadzovali svoje letectvo už od počiatku na prelamovanie obrany, vyčerpali ho natoľko že keď prišlo k prenasledovaniu nemali už síl aby to využili a napadli Nemcov v najzraniteľnejšej pozícii. Pomerne známy príklad je operácia Rumjancev, kde vyčerpané sov. letectvo po predchádzajúcich bojoch nedokázalo nemcom ustupujúcim za Dneper spôsobiť vážne straty. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 318: "Vzásadě ano. Také proto se v současné době upředňostnují obecně vrtulníky, před bitevníky a jediná země, která je stále vyvýjí, je Rusko." Američania od vývoja ustúpili, pretože zistili že so súčastnou PVO sú vrtulníky príliš zraniteľné. Ak si sledoval Irak tak ti asi neušlo ako dopadol útok vrtulníkov na divíziu RG pri Karbale. Taký obrovský rozdiel v odolnosti medzi upravenými stíhačkami a Il2 zase nebol. Kalibrom do 7,92 mm zo zeme odolávali obidva a dávku od M2 (teoreticky) vyššie by neprežili obidva. Špecializácia je dobrá vec ak výsledok prinesie naozaj výrazný rozdiel. |
|
|
|
|
|
Algernon: Protože beru to, že kdybych nenapsal V1, ale jen V2, hned by se mi tu někdo ozval "a co V1?"... :o)) |
|
|
|
| Pánové nevím, zda se to tu zde za dobu mé nepřítomnosti už neprobíralo, ale navrhoval bych rozpoutat diskuzi na téma samopaly. Co takhle MP38/40 x Bergmann x Špagin x Sudajev x Thompson x Sten ? U mě je vítězem Thompson, je to sice kráva pekelně těžká, neskladná a neobratná, leč kalibr ,45 vyvolává dojem, že "..do čeho se trefí, to okamžitě upadne..". Navíc slušná zásoba střeliva a úder pažbou je taky občas brán jako bodík k dobru. Ovšem je to zbraň, která vyžaduje celého muže (hlavně stran muskulatury). | |
|
|
|
|
|
Algernon: (323) Speciálně pro Algernona, psal jsem to obecně, né konkrétně, jen aby bylo jasné, co si má člověk představit...  |
|
|
|
|
|
pbradler: (317) To by mě ani nenapadlo. My se přeci shodnem docela často. Jen bych zase upozornil, že ohledně té raketové techniky, jejich náskok byl spíše co se týká V1, V2 apod. Co se týká třeba neřízených raket na letadlech, tak zde zase měli Spojenci náskok před Němci. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Výstroj a výzbroj 2.sv.v.