Výstroj a výzbroj 2.sv.v.
|
|
---|---|
Tie bundy ("parky") existovali vo viacerých prevedeniach - čiastočne rozopínacie, a aj úplne rozopínacie. Našiel som dve fotky, kde majú SS-Manni oblečené niečo, čo by mohlo byť tým, čo popisuješ. Má to presne taký strih ako tie bundy na obrázku v odkaze v (419), ale je to tenšie - vyzerá to, ako by to bolo natiahnuté na hrubšej bunde (šedozelenej farby) - takej istej ako je na obrázku v tom odkaze.. A je to biele. |
|
|
|
Takúto? www.dragonmodelsltd.com/html/6194-1.html | |
|
|
Ňie je mi celkom jasné, čo si predstavuješ pod pojmom "anorák". Myslíš takú tú bundu podšitú kožušinou, akú používali SS napr. pri Charkove? Skús napísať aj to, že ako sa volá model tých figúriek. |
|
|
|
BRUNNER: Takže ešte raz. O akom bielom anoráku to píšeš? | |
|
|
jojo | |
|
|
DA 1928-Děgtarjev aviacionnyj-úprava DP 1927 | |
|
|
Ondík napsal v č. 409: Matně si pamatuji, že existovala i letecká verze. Také měla široký zásobník a místo pažby jakési držadlo. " Hofi, Algernon: PD je Děgtarjev pechotnyj, existovala mutace DT, Děgťarjev tankovyj, používaný v tancích T-34, KV i jiných." |
|
|
|
Hofi, Algernon, Ondík : Třeba tu - www.waffenhq.de/infanterie/dp-mg28.html Přesně jak uváděl Ondík, DP i DT. |
|
|
|
Podle A.B.Žuka existuje samopal Děgťarev v těchto verzích: PPD-29, PPD-34, PPD-34/38, PPD-40. Přičemž PPD-29 nebyl oficiálně zařazen do výzbroje a dále uvádí verzi Děgťarevu bez označení z počátku 30tých let, opět oficiálně nezařazenou do výzbroje. | |
|
|
Algernon: (391) Ty zase nečteš to, co píši. Dovolím si tedy upozornit na pasáž "své stihačky také čistě jako bitevníky nenasazovali NEJČASTĚJI", z toho plyne, že je tak nasazovali, ale nebylo to jejich hlavní náplní. Uvádíš příklady, kdy tak nasazeny byly a já s Tebou souhlasím, ale nebyla to jeho hlavní činnost na podporu vojsk. Letectvo západních spojenců daleko více napadalo nepřátele na soustředištík, na přesunu, při přepravě atd. než přímo na bojové linii. Jestli ovšem máš jinné údaje, sem s nimi! | |
|
|
Hofi, Algernon: PD je Děgtarjev pechotnyj, existovala mutace DT, Děgťarjev tankovyj, používaný v tancích T-34, KV i jiných. Lišil se pažbou a zásobníkem - nebyl jako "gramofonová deska", ale náboje byly ve dvou vrstvách nad sebou, takže mohl mít menší průměr ( v tanku je málo prostoru) a připomínal "konzervu". Vždy jsem se setkal jen s r. 1927, ale na 1928 se poptám... | |
|
|
Algernon napsal v č. 402: Určite sa nemýliš. Dávnejšie (v inej téme) som mal k tejto zbrani otázku, na ktorú som však nedostal príliš jednoznačnú odpoveď. Ide o to, že som sa stretol aj s označením DP 1928 (oproti 1927, s kroré sa obvykle uvádza). Nemáš k tomuto nejaké vysvetlenie, prosím?"Ten Děgťarjev, ten je tuším známý také pod označením DP, pokud se nemýlím?" DP tuším znamená "Degťarev pechotnyj" (?) - opravte ma, ak sa mýlim. |
|
|
|
Kadence 1550 ran za minutu byla běžná u prvních verzí MG-42. U pozdějších provedení klesla na "pouhých" 1200 ran za minutu. Stejnou kadenci má i nástupce této zbraně MG-3. Úpravy, které MG-3 utrpěl, jsou spíše technologického charakteru v souvislosti s výrobním postupem. Z hlediska konstrukce se zbraň prakticky nijak nezměnila. | |
|
|
Algernon: Vďaka za info. K tým veľkorážnym guľometom by sme ešte mohli priradiť sovietsky DŠK. |
|
|
|
Algernon:
Algernon napsal v č. 397: Nemáš na mysli spíš Děgťarjev vz. 1927? Sorry, že tak šťourám . "K Brenu Ti s klidem přidám Děgťarjev vz. 1939" |
|
|
|
Dzin (389): O.K. Pozeral som do akej témy by sa to mohlo dať ale žiadna z nich sa mi nezdala. Založil som teda "Moderné zbraňové systémy". | |
|
|
pbradler: Ale tohle s WW2 tedy moc společného nemá, takže navrhuji, aby jsme se přesunuli na fórum tlachání. | |
|
|
pbradler: (384) Dobrý, ale Maverik je to, co jsi nazvan řízenou bombou. Arzenál máš stále téměř stejný, u američanů máš hlavně Maverick a Paweway, ale ve větší míře se stále používají neřízené pumy. Zse tak výrazně ne. Standartní střely PVO na ně nemají, protože se pohybují v příliš malých výškách. Můžeš na ně tedy organickou výzbrojí a ručními SAM. Organickou výzbroj tvoří z 80 procent malorážové systémy (tedy do 20 mm) a A-10 je právě proti těmto zbraním pancéřovaný. Proto se pro podporu hodí lépe, než stihačka, která operace v téhle palbě nevybrží. Zranitelnost A-10 je také docela malá, letuschopnost neztrácí ani při značných poškozeních (ztráta 1/3 křídla, jednoho motoru apod.), což opět stihačka nezvládá. Navíc jsou daleko jednodušší na údržbu, výrobu, mají levnější provoz, jsou schopny operovat v extrémnějších podmínkách, postupná modernizace odstranila jediný neduh a umožnila jim účinné nasazení za každého počasí. Pro podprou pozemního vojska jsou opravdu daleko lepší než klasické stíhačky. V tomhle opravdu střílíš vedle. To že jsou stahovány je hlavně z důvodu křiku lobistů za F-16 a F-15, kteří tvrdí, že jejich letouny to co A-10 dokáží taky a lépe a zastánců bitevních vrtulníků AH-64, ktří tvrdí to samé. Ale to není pravda. Co se týká té přesnosti, poslední verze "Warthogu" dokázala daleko lépe zjišťovat a zasahovat cíle, než F-16. Navíc je zde asi největší problém, F-16 a F-15 jsou moc rychlé a nedokáží udržet krok s pozemním vojskem, pokud ho chtějí efektivně podporovat. Ony prostě klesnou a zpomalit na úroveň "Warthogu" nemohou, protože jsou daleko zranitelnější. Daleko lépe si vedou bitevní vrtulníky, které jsou daleko více operativní, než "Warthogy", a dokáží daleko lépe využívat terén k přiblížení, ale zásadní nedostatek je jejich větší zranitelnost a daleko menší škála možné nesené výzbroje. A-10 prostě není možno jen tak nahradit. Když třeba vezmeš fiasko při náletech NATO na Jugoslávii, kdy bylo nejprve zdůrazněno, že cílem bude vojenská technika a vojenské objekty a nakonec se stejně zaměřili na civilní strategické cíle, protože zjistili, že dokáží vyřadit stacionární PVO a letectvo, ale bojovou techniku už ne, a úplně nakonec se stejně muselo rozhodnou politicky a to až pod hrozbou vstupu pozemních jednotek. A jen jako žert může působit prohlášení gen. Clarka, který si pochvaluje za 78 dnů náletů zničení 93 jugoslávských tanků a 153 obrněných transportérů (plus několik set dalších voj. vozidel), přičemž celkový počet tanků v té době v Jugoslávii byl přes 900 a OT přes tisíc. A toho je více, mě třeba zaráží, kde se vzal v našich médiích prezentovaný údaj, že Jugoslávie má jen 262 tanků, což je shodou okolností počet M-84 v Jugoslávii. |
|
|
|
DuGalle: Ne nemohu. Proto jsem ani v té anketě nehlasoval. | |
|
|
Dzin napsala v č. 385: Jen tak na okraj - můžeš vůbec říct o jakékoliv armádě, že byla vybavena "nějak lépe" než byly vyzbrojené armády ostatních? "Ale docela dost jsme se vzdálili od původní diskuze, že? Tak abych se vrátil zpět, Wehrmacht prostě nějak lépe, než armády ostatních hlavních států vyzbrojen nebyl. To, že je tak označován, jsou spíše osobní sympatie." |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Výzbroj a vybavení
- > Výstroj a výzbroj 2.sv.v.