• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Válka v Tichomoří 1941 - 1945

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Dzin 26.3.2004 01:07 - č. 431
	Algernon: Nepochybně. Ale o to nám přeci šlo, o rozdíl mezi kvalitou provádění záchraných prací v USN ke konci a na začátku války. Proto si myslím, že Bitva u ostrova Savo byla také jedním z důležitých mezníků. Ale samozřejmě, stoprocentně říci, jestli by je zachránili, nemůžeme. Ovšem mohli pro to přeci jen udělat více a lépe, než udělali.
giro.c 25.3.2004 19:49 - č. 430
	Dzine tyhle dvě loďky to měly ale pěkně těžký
Dzin 24.3.2004 21:58 - č. 428
	Tom: Mám na mysli Canberru a Astorii. Canberra byla obětí Turnerova rozhodnutí (podle mě přeci jen trochu zbrklého), že se do 6:30 musí připojit ke svazu a odplout, nebo bude potopen. Na Astorii byl zase předčasně vydán rozkaz k opuštění a defakto se opakovala historie Yorktownu.
giro.c 23.3.2004 20:43 - č. 427
	Dzine taky by mě celkem zajímalo kterou máš na mysli?
Bart S. 23.3.2004 18:39 - č. 426
	Dzin napsal(a) v č. 423: "Já osobně bych ale ještě vedle případu Yorktownu zařadil i situaci po Bitvě u ostrova Savo" Souhlasím. Poté bylo námořnictvo v noci daleko úspěšnejší a taky si víc "dávalo pozor".
Kralik 23.3.2004 07:41 - č. 425
	Dzin: Konkrétně bitvu u Tassafarongy?
Dzin 22.3.2004 22:34 - č. 423
	Nepochybně. Já osobně bych ale ještě vedle případu Yorktownu zařadil i situaci po Bitvě u ostrova Savo.
guano 22.3.2004 13:36 - č. 422
	Tom: Rekl bych, ze jsem to dokonce nekde cetl (Hubacek?) - tedy myslim tim zlepseni organizace a vybaveni zachranych a protipozarnich cet po zaniku Yorktownu. Jooo, Taiho a vetrani, a pak si nekdo zapalil......
Tom 22.3.2004 12:21 - č. 421
	Dzin napsal(a) v č. 419: "Mimochodem, k těm případům špatného vedení záchraných prací bych přiřadil i Yorktown" Možná, ale především díky ztrátě Yorkyho se někdo začal v USN tímhle problémem zabývat a výsledky se pak dostavily v organizaci záchranných prací u Filipín, Tchajwanu a při útocích kamikaze. Prostě USN si vzala ze ztráty téhle lodě ponaučení. Co se týče Taihó, tu historku s pokusem o odvětrání benzínových par asi nemusíme opakovat, že?
Dzin 21.3.2004 21:43 - č. 419
	Mimochodem, k těm případům špatného vedení záchraných prací bych přiřadil i Yorktown. A osobně si myslím, že jeho rychlé "uzdravení" ze šrámů z Korálového moře je opět spíše zásluhu výborného výkonu opravárenských čet, než přímo samotné konstrukce lodi, ikdyž ta v tom pochopitelně hraje také svou podstatnou roly. Ala lidský činitel je hodně zásadní, protože i ta sebelépe postavená loď půjde ke dnu, když se posádka zmůže pouze na lomení rukama, byť horečné a dobře organizované (prostě ono známé ošetřování zranění "mrtvého muže" z Hlavy 22). Či-li pokud by to nebylo jasné, podporuji názory Algernona a pbradlera.
Dzin 21.3.2004 21:43 - č. 418
	Bart S.: (393) Na Šinanu mohli naprosto pohodlně vodotěsné přepážky zavírat, ale většinou se spíše uvádí jako problémjejich nedostatečná těstnost. Ale celkově se ztráta Šinana připisuje spíše nekvalitnímu vedení záchraných prací. Podobně jako u Taihó.
giro.c 21.3.2004 11:44 - č. 417
	pbradler (413) s tím se nadá než souhlasit. Pokud má někdo nespornou převahu ve vzduchu...............ale to už jsem snad psal.......
giro.c 21.3.2004 11:41 - č. 416
	díky vám pánové Algy nechtěl bych samozřejmě snižovat kvalitu konstrukce lodi Yorktown, ale když už jsi to zmínil na ztrátě lodě se často velmi podíleli a nebo nepodíleli záchrané čety. Nejsem si jist o jejich kvalitě na Shinanu. Když už jsi to nakous kdo měl v roce 1942 kdy byla tato loď ztracena lepší čety Amíci či Japonci.
pbradler 20.3.2004 23:14 - č. 415
	Algernon: Presne tak.
pbradler 20.3.2004 23:01 - č. 413
	Algernon (407): Len by som doplnil, že pasívna ochrana v charaktere prevahy leteckých bojov stráca význam, ktorý nepochybne mala pri delostreleckých súbojoch lodí a často má význam len ako záchranná poistka pre loď. Rozhodujúce sú aktívne prvky boja a to je sila letectva a potom v druhej rade PL ochrana, rýchlosť a manévrovateľnosť. Keď už loď inkasuje zásahy, zpravidla sa už nevyhne zníženiu alebo strate bojaschopnosti.
pbradler 20.3.2004 22:51 - č. 412
	Giro.c (397): Len by som nadviazal na Algernona (400, 406). Problém nedostatočnej rýchlosti sa u LL pri letových operáciách prejavoval aj celkovo vyšším počtom nehôd.
pbradler 20.3.2004 22:32 - č. 409
	Algernon : Keď už bolo zmieňované okolnosti straty japonského Taiho možno by sa dala nájsť určitá podobnosť u Lexingtonu.
pbradler 20.3.2004 22:30 - č. 408
	Bart S: Myslím, že nikdo neznižuje kvality Shinana na základe okolností za ktorých bola stratená, pretože pochopiteľne hlavnú úlohu tam zohralo niekoľko faktorov od nedokončenia až po neskúsenosť posádky. Hlavná kritika je naopak zameraná na celkové parametre lode, kde ako jediné pozitívum je hodnotená pasívna ochrana. Rád by som vymenoval hlavné kritériá, podľa ktorých môžeš ktorúkoľvek loď ohodnotiť: 1. Pre LL je jednoznačne najdôležitejším kritériom počet nesených lietadiel. A ten má Shinano veľmi nízku. 47 lietadiel je na úrovni americkej triedy Independence, čo je prestavba ľahkých krížnikov s výtlakom cca 11000t. Počet lietadiel (samozrejme záleží aj na kvalite lietadiel a pilotov, ale za to už loď nemôže) je rozhodujúci pretože ak potopíš nepriateľské lode skôr, nemože on potopiť tvoje, ak už vyšle útočnú vlnu, dostatočný počet stíhačiek dokáže významne ovplyvniť úspech nepriateľského útoku. 2. Až keď sa už nepriateľské bombardéry dostanú k lodi, začnú byť dôležité ďalšie faktory ako je PL výzbroj, rýchlosť a manévrovateľnosť a nakoniec pancierová ochrana. Ako vidíš pancierová ochrana sa nachádza až na poslednom mieste a navyše väčšinou nezachráni loď od uplnej alebo čiastočnej straty bojaschopnosti, ale v lepšom prípade jej umožní opustiť bojisko. Takže ak je loď podpriemerná vo všetkých dôležitých parametroch okrem toho posledného, nemožno ju hodnotiť inak ako podpriemernú.
Bart S. 20.3.2004 21:20 - č. 404
	Algernon napsal(a) v č. 401: "Fakticky je potom dost sporné, co by posádka Shinana dokázala, i pokud by byla dostrojena." Ale tak je nemůžeš odsuzovat za to, že se jim nepodařilo loď zachránit-neměli preakticky žádnou šanci. Kapitán mohl jen těžko najet na mělčinu, protože se většina strojů zastavila poměrně brzy a navíc se celý incident odehrál v noci. A taky bych japonské posádky nepodceňoval, byli schopni pro záchranu loďi udělat cokoli. Navíc zapnout čerpadla a spustit vodotěsné dveři by dokázali i bez složitého výcviku.
giro.c 20.3.2004 20:50 - č. 403
	Algy (400) no ptal jsem proto, že někde v Hubáčkoj byla zmínka, že letadlové lodě se nacházely v místech, kde foukal málo vítr a tak musely jezdit rychleji a byl tím zdůvodněn kratší pobyt na moři vzhledem k spotřebě pohoných hmot. Tak mě zajímalo kolik z toho musely vyždímat.

• Home
• > Diskuzní forum
• > Pacifik
• > Válka v Tichomoří 1941 - 1945

Diskuzní forum