Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
---|---|
![]() |
pbradler: (733) To ti mimochodem hovorím i já. ![]() |
|
|
![]() |
Dzin (728): Keďže Ovelord sa akosi do Tichomoria nehodí, odpoviem Ti do Západnej fronty. Obávam sa ale že ťa nebudem šetriť ako v (731). ![]() |
|
|
![]() |
giro.c napsal v č. 731: Hovoríš teda, že na Tulagi bol skoro tak silný kontingent ako na Guadalcanale?
"zybtek vojáků byl na Tulagi"
giro.c napsal v č. 729: To je samozrejmé. Otázka je na ako silný tlak by dokázali vyvinúť? "Kdyby Japonci dobyli Guadalcanal získali by novou leteckou základnu, z ktreré by mohli vyvíjet tlak na jih a ohrožovat další spojenecké základny." |
|
|
![]() |
Dzin napsala v č. 727: Hlboko sa ti ospravedlňujem za ostrú a nezaslúženú kritiku "Ach jo, kdyby jsi se alespoň ty se podíval do nějaké knížky (což rozhodně děláš, narozdíl od jiných, kteří by je raději pálili) , než něco takového napíšeš, aby jsi si to alespoň ověžil... " ![]() |
|
|
pbradler 702 zybtek vojáků byl na Tulagi | |
|
|
cinik 695 tamnešlo o bnámořní převahu tam šlo o to, že jestliže chtěli Japonci udržet ofenzivu v chodu museli vytvářet řetěz letišŤ, ketrá by tento postup kryla. Proto byl Guadalcanal tak důležitý. | |
|
|
pbradler 682 ad1 s tím bych nesouhlasil. Kdyby Japonci dobyli Guadalcanal získali by novou leteckou základnu, z ktreré by mohli vyvíjet tlak na jih a ohrožovat další spojenecké základny. | |
|
|
![]() |
pbradler: (723) Takže opět podrobněji. Overlord: Americké 2. tanková a 1., 2., 4., 9., 29., 79. a 90. pěší divize. Britské 7. a 79. tanková a 3., kanadská 3., 49., 50. a 51. pěší divize a 1. a 4. commandos a kanadská 2., 4., 8. a 27. tanková brigáda. Tedy 15 divizí a 6 brigád. Plus posilové prapory a jednotky. Husky: Americké 2. obrněná a 1., 3. a 45. pěší divize. Britské kanadská 1., 5., 50. a 51. pěší divize a kanadská 1., 4. a 23. tanková, 231. pěší a 73. protiletadlová brigáda. Celkem 8 divizí a 5 brigád plus posilové prapory a jednotky. Evidentně loďstvo, které přepravovalo jednotky v rámci Husky nemohlo stačit na to, aby pobralo jednotky, určené v první invazní vlně Overlordu. Nedostatek přepravních a vyloďovacích kapacit zde byl. Západní spojenci museli tímto zásobovat nejen vojska v Evropě, ale právě i v Pacifiku a také konvoje mezi USA a VB a SSSR. |
|
|
![]() |
pbradler: (721) Ach jo, kdyby jsi se alespoň ty se podíval do nějaké knížky (což rozhodně děláš, narozdíl od jiných, kteří by je raději pálili) ![]() ![]() Tak ještě jednou a trochu podrobněji. TF 58 má v listopadu 43 ve stavu (z těžkých letadlovek účastnících se bojových akcí) Saratoga, Enterprise, Essex, Yorktown, Bunker Hill a Lexington. V lednu 44 jsou v jeho stavu Enterprise, Yorktown, Essex, Intrepid, Bunker Hill a Saratoga. Pokud to tedy dám dohromady, vychází mi z lodí třídy Essex: Essex, Yorktown, Bunker Hill, Lexington a Intrepid. Neberu to z datumu, kdy byla uvedena do služby, ale přímo, kdy byla nasazena do bojové akce. Kdybych to bral, jak píšeš, tak by to bylo k lednu 44: Essex, Yorktown, Intrepid, Hornet, Lexington, Bunker Hill a Wasp. Navíc jsi mě svým přízpěvkem (714) popletl, protože těch lehkých nebylo 8, ale jen 7 (Independence, Bellau Wood, Cabot, Monterey, Cowpens, Princeton a Langley). Takže poměr letadel by byl Asi 800 ku 630. ![]() |
|
|
![]() |
cinik: (720) Právě že by měli. Boj na N.G. vedly jednotky 17. armády. Ta tvořila hlavní japonské síly i na Guadalcanalu. 17.9. se sice Australanům podařilo zastavit japonský útok (jen 50 km od Port Moresby), ale zásadní bylo, že 18.9. dostal velitel japonských vojsk rozkaz stáhnout se a poslat své jednotky na Guadalcanal. Teprve až v listopadu došlo k jejich posílení, na úkor Guadalcanalu, kde mezitím došlo k zásadnímu přelomu. Pokud by se podařilo Japoncům porazit Američany, hlavně by získali opětovnou námořní a leteckou nadvládu v oblasti. Mohli by zahájit úder buď po Šalamounech, nebo na N.G. Narozdíl od nich by museli Američané své pozice na N.G. oslabit, protože po porážce na Gudalcanalu by jim v oblasti Šalamounů nezůstávalo dostatečných sil. To, jestli by nakonec Japonci dokázali zůročit vítězství na Guadalcanalu by bylo ve hvězdách, jednouznačné je, že by Američané museli své pozice v oblasti výrazněji posílit, pokud by měli pomýšlet na další úspěšné kroky. |
|
|
![]() |
pbradley: Taky si myslím, že spojenci byli schopni po technické stránce provést Overlord již v roce 1943, obavy jim zřejmě však naháněly německé ponorky, které až do května 1943 spojencům pěkně "zatápěly". |
|
|
![]() |
pbradley (721): On s tím Dzin zřejmě kalkuloval, protože v roce 1943 US Navy získala ještě Hornet II, Wasp II a jednu lehkou LL třídy Indenpendence, a ty v příspěvku neuváděl. Ale máte pravdu v tom (když to teď tak rozebíráme), že vzájemný poměr by se změnil v mírnou převahu američanů už koncem roku 1943. |
|
|
![]() |
Dzin napsala v č. 717: "V rámci Husky nebylo vyloděno jenom 8 divizí v prvním sledu, ale 8 divizí celkem." Cit. J. a I. Hrbkovi, Námořní válka vrcholí,s. 235. "Obava (neopodstatnená) ze síly odporu německých a italských vojsk vedla k zařazení 8 spojeneckých divizí do první vlny, čož vyžadovalo nasazení 1365 válečných a obchodních lodí a 715 britských a 510 amerických výsadkových plavidel, celkem tedy 2590 lodí pro vlastní výsadek. |
|
|
![]() |
Dzin (719): Tak tomu říkám vyčerpávající odpověď![]() Zajímávé je, že zatímco američané byli schopni v roce 1943 uvést do služby šest těžkých LL třídy Essex a osm lehkých LL třídy Indenpendence, tak japonci pouze lehkou LL Čijoda. Navíc Tódžův kabinet těsně po prohrané bitvě u Midway odsouhlasil výstavbu 15! letadlových lodí třídy Hiryu a 5 LL třídy Zuikaku. Z tohoto plánu se však začalo stavět pouze 5 LL (třída Unryu), dokončení v roce 1944 se dočkali však pouze první tři (Unryu, Amagi a Katsuragi). Z toho vyplývá, že američané jen za rok 1943 uvedli do služby třikrát více LL, než Japonsko za celou válku (12/41-8/45)! |
|
|
![]() |
Dzin napsala v č. 719: Ako obvykle. "Herdek, alespoň Isorokovi oponuj přesnějšími a pádnějšími údaji!" ![]() Za ďalšie neberieš do úvahy že mohla byť odovzdaná napr. v Norfolku, VA, t.j. v Atlantickom oceáne a kým mohla byť nasadená napr. v južnom pacifiku, nejaký ten piatok by uplynul. Preto som uvádzal taký počet lodí o ktorom si myslím že mohol byť reálne k danému času nasadený. |
|
|
![]() |
To dzin (718) na obsazení N.G. by Japonci neměli dost sil, ani kdyby Amíky porazili na Guadalcanalu na hlavu, aniž by přitom utrpěly jakékoliv relevantní ztráty (což je stejně utopická představa)... |
|
|
![]() |
pbradler: (714) Herdek, alespoň Isorokovi oponuj přesnějšími a pádnějšími údaji! ![]() Koncem roku 43 by operační z lodí třídy Essex byla Yorktown, Essex, Intrepid, Lexington a Bunker Hill. Kromě toho dalších 8 třídy Independence. V případě, že by Japonci potopili všechny Americké letadlovky u Midwaye, tak by je mohly doplnit ještě Saratoga a Wasp. Proti nim by Japonci mohli poslat (pokud by nepřišli o žádvou u Midwaye) těžké Akagi, Kaga, Sórjú, Hirjů, Šókaku a Zuikaku, střední Rjúdžo, Džunjo a Hijo a lehké Rjúhó, Ziuho a Hošo. Pokud by jsme vzali typické složení letového parku z té doby, tak v palubním letectvu by byl poměr asi 850 ku 630 ve prospěch Američanů. |
|
|
![]() |
cinik: (715) Ale mohli ji získat. Neber to tak, jak to opravdu dopadlo. Kdyby se Japoncům podařilo vyhrát na Guadalcanalu, Americké pozice by byli silně otřeseny. Japonci by mohli přikročit k dokončení obsazení N. Guineye a pomýšlet na další rozšíření agrese v Šalamounech. Proti nim by neměli v tu chvíli Američané a jejich spojenci prakticky co nasadit. Většina pozemních jednotek by byla zničena na Guadalcanalu a další by byly teprve na cestě. V takovém případě by zřejmě došlo k výraznému rozšíření "Rooseveltova memoranda" a Pacifik by pravděpodobně alespoň dočasně získal prioritu před Evropou. V tom tkvělo hlavní nebezpečí japonských úspěchů. Guadalcanal znamenal, že se tak definitivně nestane. |
|
|
![]() |
pbradler: (711) V rámci Husky nebylo vyloděno jenom 8 divizí v prvním sledu, ale 8 divizí celkem. V rámci Overlordu se vylodilo poněkud více jednotek, než jen oněch 5 divizí prvního sledu. Jenom v Den D se vylodilo na 150 000 vojáků a další přibívali. To opravdu srovnáváš poněkud zavádějícně. Následně bylo potřeba obrovské množství lodního prostoru na zásobování. Prostě Overlord a Husky jsou naprosto nesouměřitelné. Hlavní, co brzdilo Američany v Pacifiku, byl nedostatek lodního prostoru. Tam nemohli jenom vylodit vojáky a potom se vrátit ma základnu, naložit zásoby a zase se vrátit. V tažení Středním Pacifikem museli vše na dobu bojů vézt sebou. Proto bylo potřeba takové obrovské množství lodí. Byly potřeba i specializované lodě, dílenské, dokové, cisternové a další. Tohle vše nejprve museli Američané vyrobit, než to mohli nasadit. |
|
|
pan isoroku podceňuje tehdejší výrobní možnosti jako kdyby byl člen tehdejšího japonské generální štábu. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945