Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
|
|---|---|
|
Hubáček se taky rozchází s jinými zdroji o útoku na Tarent. Máte nějaký tip na jinou literaturu, která se obšírněji zabývá Tarentem? Díky. |
|
|
|
|
Nic proti Hubáčkovi, ale skutečně nejde o "jeho" chyby, on nedělá žádný primární výzkum, jen "opisuje" (kompiluje) z již vydaných prací zahraničních autorů. |
|
|
|
| no patrně myslíš válku v Evropě Blesková válka, Pád Francie, Bitva o Británii. Jako pátý díl je Pacifik a Aleuty. Je fakt, že v těchto knížkách jsou docela často špatně čísla. Díly o Pacifiku jsou beze sporu lepší. | |
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1039: Mimo Bowfinu. To je škvár. Taky ta série co vychází v poslední době (Válka v Pacifiku na pokračování- nebo tak nějak "Jinak pan Hoyt píše taky dost dobře. Ty jeho knížky se dost dobře čtou."  ). Četl jsem díl o Aljašce a Aleutách a přišlo mi to takové slabé - ve srovnání s ostatníma knížkama od něj. |
|
|
|
| Jinak pan Hoyt píše taky dost dobře. Ty jeho knížky se dost dobře čtou. | |
|
|
|
| Tom to jo když jsem čet to Středomoří byl docela mile překvapen rozsahem popisu bojů v Somálsku Eritreji atd. | |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 1034: Neskončil jeden Swordfish v moři hned po startu? "První je to, že v "Moři v plamenech" je chyba - při náletu Swordfishů na Bismarcka nebyl ANI JEDEN sestřelen. On uvádí, že byl sestřelen jeden, ať tedy prosím sdělí, kde se to dočetl." |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1032: "Tome tvůj názor budu konzultovat s panem Hubáčkem: Doufám, že společnou silou dojdeme k uspokojivému konci." Můj názor se opírá spíše o pány Skřivana, Hoyta, Eggertona a Van Der Vata. Ad Hubáček: taky byl první, kdo u nás napsal něco konkrétnějšího o válce na východě Afriky. |
|
|
|
|
Hartmann: Já bych řekl, že je k tomu veden jaksi "vyrovnat dluh". Vem že za totality byla poměrně bílá místa v naší literatuře a to ohledně Pacifiku a Středomoří. Hubáčkovy knihy byly prakticky jediné, které se tomu tak široce věnovaly. Podobně to bylo i se Středomořím, já si z hlavy nevybavím nějakou českou knihu (kromě díla Hrbka), která by se tomuto věnovala obšírněji. Ale připojuji se, Tichomoří je super. |
|
|
|
|
giro.c. Pokud budeš mluvit s panem Hubáčkem, tak ho upozorni na dvě věci. První je to, že v "Moři v plamenech" je chyba - při náletu Swordfishů na Bismarcka nebyl ANI JEDEN sestřelen. On uvádí, že byl sestřelen jeden, ať tedy prosím sdělí, kde se to dočetl. Druhá věc je můj osobní názor - že to, že se v poslední době zaměřil na Středomoří je podle mě vyloženě plýtvání kalibrem, neb tato oblast a období jej již tisíckrát popsána a autor jeho formátu by se měl zaměřit na něco, co je popsáno jen málo a doplnit tak chybějící místa. Jinak jeho sada o Tichomoří je super! |
|
|
|
|
|
giro.c: Konzultuj, to je správné, ale je to přesně tak, jak Tom píše. Právě onen postup, kdy byl přímo osloven císař, bylo něco neuvěřitelného, protože do té doby byla jeho přítomnost čistě formální a do jednaní obvykle vůbec nezasahoval, jen formálně potvrdil to, co se dohodlo. Což bylo z pohledu legislativi trochu pikantní, protože jakýkoliv zákon předkládal formálně císař a když byl přijat vládou, tak ho zase musel císař schválit. Přičemž bylo samozřejmě nemyslitelné, že by návrh císaře mohl být vládou zamítnut či nějak výrazně upraven.  |
|
|
|
| Tome tvůj názor budu konzultovat s panem Hubáčkem: Doufám, že společnou silou dojdeme k uspokojivému konci. | |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1026: "Tome tam by spíš byla otázka jak dlouho by byla vojenská vláda schopná udržet svou moc a nutit setrvávat Japonsko ve válce. Z toho jsem do teď čet jsem spíš nabyl dojmu, že Japonci by zkoušeli setrvat v odporu." Po poslední reorganizaci vlády vynucené sborem džúšinů získala mírová frakce převahu i ve vládě. Posledním zastáncem války až do samého konce (tj. naprosté zničení Japonska) byl ministr války, tj. šéf pozemní armády. Ve chvíli, kdy se císař vyslovil pro kapitulaci - a situace k tomu směřovala už před nálety na Hirošimu a Nagasaki - nebylo myslitelné, aby se jeho vůli kdokoli z politiků a velitelů postavil na odpor. Při onom osudovém jednání dokonce japonský premiér použil nebývalou metodu, jak vojáky donutit ke kapitulaci, když se při mimořádném zasedáni vlády zeptal císaře na jeho názor. |
|
|
|
|
|
giro.c: (1027) Spletl jsi obličejíčky, místo  má být |
|
|
|
|
|
Lipton: No jasně a pomalu končí. |
|
|
|
|
Trošku odbočím, zaregistrovali ste niekto, že dnes je 63. výročie útoku na Pearl Harbor? |
|
|
|
|
Dzin 1022 |
|
|
|
|
| Tome tam by spíš byla otázka jak dlouho by byla vojenská vláda schopná udržet svou moc a nutit setrvávat Japonsko ve válce. Z toho jsem do teď čet jsem spíš nabyl dojmu, že Japonci by zkoušeli setrvat v odporu. | |
|
|
|
|
|
Je to ono "kdyby byly někde ryby...", ale osobně si také myslím, že i bez jaderného bombardování by Japonsko kapitulovalo před provedením Americké invaze. Rozhodně ale nejsem jeho absolutní odpůrce, protože je historickým faktem, že jednoznačně přispělo ke kapitulaci Japonska. |
|
|
|
|
|
giro.c: šlo Ti asi o to, zda by v případě, že by nedošlo k použití atomových bomb, trvala válka déle? Já myslím, že ne. "Mírová frakce" v japonském vedení okolo knížete Konoeho byla den ode dne silnější. Navíc o kapitulaci byl v té době přesvědčen i císař. Byla to jen otázka času. Pro pokračování ve válce bylo v jen velení armády. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945