Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
---|---|
no po Vánocích se kolekce Hubáčka trošku rozrostla až dočtu Pacifik můžem rozvádět nový teorie |
|
|
|
Algernon: (1065) Právě že ne. Jde o to, že zde ti předkládá jen ta fakta, která jednoznačně svědčí pro to, co tvrdí Revizionisté. Na základě psaného textu si mohu utvořit jen jeden názor, a to výše zmíněný. Potom sice narazím na závěr Hubáčka, ale to mě maximálně zmate, protože v textu není nic, co by ho podporovalo a vyzní opravdu jen tak, že Hubáček nechce zaujmout jasné stanovisko a proto se přidržuje "autorské neutrality". Zde není tolik informací na to, aby jsi si mohl onen nezaujatý názor udělat. Jak píši, po řečtení jsem původně nabyl přesně ten názor, že Washington o všem věděl a jen mě udivovalo, že když je to tak jasné, jak se mohou vůbec najít lidi, kteří o tom pochybují. |
|
|
|
dík Dzine | |
|
|
Tom: (1061) Jasně. Jenomže potom to má takové divné vyznění. Jde o to, že on revizionistické teze předkládá bez jakéhokoliv komentáře, prostě jako fakta a danné věci. Z celé kapitoly plyne, že Washington o úderu na P.H. věděl předem. Potom právě závěr, který se nese v duchu, že nejspíše W. nic nevěděl, je poněkud nesourodý s tím, co je předtím uváděno. Člověk se prostě doví spoustu tezí, kterými se oháněji revizionisti, ale chybí k nim jakákoliv polemika a sám duch kapitoly je veden tak, že mají jednoznačnou pravdu. V tomhle opravdu musím souhlasit s tvrzení, že Druhé vydání je značně nekritické k těmto zdrojům. |
|
|
|
gir.c: Tak jsem se ti podíval a první Hubáčkův Pacifik (níže jmenovaný) vyšel v roce 1980 u Panorami. | |
|
|
Dzin napsala v č. 1057: Hubáček s revizionisty ale nesouhlasí, jen je cituje. Rozhodně v celé knize nikde není žádný závěr, že FDR o útoku na PH věděl předem nebo že ho dokonce vyprovokoval. Píše tam jen o tom, že FDR válku s Japonskem považoval za nevyhnutelnou, ovšem s tím, že o ni stáli především Japonci. Nikoli on sám. "Jenomže ta část o P.H. byla na základě jen jedné skupiny zdrojů a to té revizionistické. Proto také závěry z ní plynoucí jsou naprosto jednoznačné" |
|
|
|
jo takhle to jo. Matapan jsem si tak nějak objednal teď na vánoce, tak doufám, že si na mě někdo vzpomene. | |
|
|
giro.c: To jistě, ale je podrobné a podrobné. Tak jde opravdu hlavně o to, že ve svých prvních knihách Hubáček využívá poměrně úzkou škálu zdrojů. To kontrastuje s jeho posledními knihami, které jsou daleko obsažnější. Třeba poslední, Bitva u Matapanu, kde má jak britské, tak italské zdroje a poměrně dost využívá obojí a popis je potom lepší. Tohle jeho prvním knihám chybí a je na tom docela hezky vidět, jak se vyvýjel. Což je vždy dobrá věc, že neustrnul. | |
|
|
dobře vzal jsem to jako příklad. Ostatní části byli též dost podrobné | |
|
|
giro.c: Jenomže ta část o P.H. byla na základě jen jedné skupiny zdrojů a to té revizionistické. Proto také závěry z ní plynoucí jsou naprosto jednoznačné. Třeba když jsem to já kdysi četl, tak mě zaráželo, proč se vůbec zabývali po válce takovou malicherností, jako zjištění pravosti "meteorologického hlášení", když měli desítky dalších a lepších důkazů o tom, že Američané o útoku na P.H. věděli předem. | |
|
|
no ten jsem čet, a připadal mi podrobnější než to Středomoří. Ta část o Pear Harboru byla dost vyčerpávající. | |
|
|
Předpokládám, že "Pacifik v plamenech". Já má ale až jeho druhé vydání, takže ti přesně neřeknu, kdy vyšel prvně. Ale chronologicky je jednoznačně první. | |
|
|
Který byli první díly o Pacifiku? | |
|
|
giro.c: Já bych zase řekl, že ony o Středomoří jsou podrobnější, než první ohledně Pacifiku. Protože ohledně Pacifiku čerpal Hubáček hlavně od prací Američanů, případně od Sovětů a od Japonců prakticky nic (až na Fučidu). | |
|
|
Když to tak čtu, budu si muset někde Hrbka sehnat. Tu knížku Středomoří jsem si přivez teprve nedávno. Přijde mi, že už není tak podrobná jako ty od Pacifiku, ale dá se z ní docela dobře představit celková situace. Ne každá knížka u mě umí vzbudit tento dojem. |
|
|
|
Tak to já bych si na podporu Hartmanna dovolil zacitoval přímo z knihy: "Dvojplošníky dorážely ze všech stran. Jeden z nich provrtán desítkami střepin se v plamenech zřítil do vln, ale ostatní kroužily jako neúnavní dravci kolem obrněnce vyšlehujícího oheň." str.133 5. vydání, Praha 1991. "Kolem 21. hodiny se vrátila útočná skupina letadel na Ark Royal. Bylo jich o jedno méně a řada jich utrpěla těžké šrámy - jeden letou měl 127 zásahů v trupu a křídlech." str. 135 tamtéž. |
|
|
|
gargamel napsal v č. 1044: "Nic proti Hubáčkovi, ale skutečně nejde o "jeho" chyby, on nedělá žádný primární výzkum, jen "opisuje" (kompiluje) z již vydaných prací zahraničních autorů." Ano, to je skutečně pravda.
Algernon napsal v č. 1045: Ale Algy to přece nebyla výčitka, že by někdo čerpal ze zahraničních zdrojů. Gargamel jen poukázal na (pravdivý fakt), že Hubáček, nic proti němu, je prakticky spíše "lepič" překladů, neb v jeho dílech jsou téměř doslovné citace (především u příběhů) slepené dohromady obecnějšími fakty. Je to zkrátka jeho autorská filozofie a netvrdím, že je špatná, neb ovlivnila a ovlivní více než jednu generaci českých zájemců o historii Tichomoří za WW2. Ale je na místě říci, že tento způsob práce je méně pracnější než tvorba Hrbků - to je skutečně komplexní dílo a jak naznačil Dzin, nemající obdoby. "On se snad někdo z našich autorů (zabývajících se námořní válkou) zabývá nějakým výzkumem, v archivech v zahraničí? " |
|
|
|
Tom napsal v č. 1037: "Neskončil jeden Swordfish v moři hned po startu?" Ne, ale i kdyby ano, nic na tom nemění. Z paměti Ti ocituju - je tam něco takového: "...protiletdalová palba Bismarcku byla intenzivní, jeden Sworfishe se zřítil do vln..." Nemám nic proti nepřesnostem, nicméně považuji za velmi politováníhodné, když nová vydání knih obsahují tytéž chyby ačkoliv autor během těch let musel nashromáždil bezpočet indicíí a reakcí, aby o těchto chybách věděl a něco s nimi mohl udělat. |
|
|
|
Algernon (1042): Ono tam těch „chyb“ bude více… Třeba v popisu náletů Lancasterů 617. a 9. squadrony na Tirpitze, jak by Ti mohl říci i Karaya (už se těším, až tady bude Karayův článek). Jenomže jde o to, zda-li jde (šlo) o chyby, protože jen opakuje stejné chyby, které „vyčarovali“ ve svých pracích už autoři předchozích knih na toto téma.
Nelogičností bylo na oněch několika málo stranách povícero (např. o hrdinných sovětských letcích, kteří zachránili anglické bombardéry...), ovšem nevím, do jaké míry p. Hubáček přejímal z jiných prací, co do knihy musel "vecpat" kvůli režimu a co vybádal on sám. Bohužel se mi do ruky dostalo jenom vydání tuším z r.1983, ne to nové, přepracované.. |
|
|
|
Algernon: (1043) Jasně, ve své kvadrologii, nebo jak se tomu řiká. Zde má kompletně popsané celé námřní boje ve Středomoří za WW2. Což je si myslím poměrně obšírné. Teprve u něj jsem se konečně mohl podrobněji seznámit co se ve Středomoří vlastně odehrávalo a ne jen jakési kusé informace, o tom, že existoval nějaký nálet na Tarent, boj o Maltu a pod. Prostě něco podobného, jako píšeš ve svém druhém odstavci v (1042) o Hubáčkovi. A přestože Hrbek obsahuje chyby a některá zjednodušení, dílo jeho rozsahu u nás nikdy nevyšlo a ve světě by jsme asi také těžko hledali. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945