Válka v Tichomoří 1941 - 1945
|
|
|
|---|---|
|
Ztráty na lodích se udávají od poměru 22:22 až po 24:22 v neprospěch Američanů. Ztráty letectva byly jednoznačně vyšší na straně Japonců - nemusíme rozebírat proč - a ztráty pozemních jednotek jsou opět značně vyšší na japonské straně. Navíc Američané získali významnou základnu a zarazili definitivně hrozbu japonského postupu v Tichomoří. když k tomu přidám, že současně skončil japonský postup na Nové Guineji - zastavený právě kvůli bojům na Guadalcanalu a předchozí porážka u Midwaye...nevím, co víc by se dalo brát jako zlom ve válce v Pacifiku. |
|
|
|
|
Zlomová -Druhá (a První) bitva u Guadalcanalu- a v čem? Skoro mám chut udělat součet o co všechno us a ran přišlo, jestli to v tu chvíly podle tebe vypadalo zlomově, tak určitě ne pro amíky. tažení jako celek samo, totální zlom, i když nevím jestli Midway nebyl větším. Nehrajete někdo nahodou War in the Pacific od Matrixu? Hraji to už pul roku velmi intenzivně, vím že to patří asi jinde, ale je to relativně hodně věrná simulace valky v tichomoří, vyplynuklo pro mě z ní hodně poznatků-dám příklad. Po porážce u Midway tady zazněl navrh dát dohromady čtyři zbývající nosiče a hurá na Amíky-poupravit situaci jak bylo napsáno. Z téhle simulace vím následující.Jestliže piloti na 4 ztracených nosičích měli průměrnou zkušenost cca 77-80(ze 100 možných), tak piloti na Junyo a Hiyo(18+18+12) zde maj experienci 57-59(a pilot pod 60 se dá z úspěchem použít jedině proti čínské pěchotě, popř. zakotvenému tankeru), palubní kapacita na Hosho je několik Kate a Zer(5+5)exp 70, Ryujo ma silně podseknutou skupinu, je zde 9+12 exp 65, tak celkový efekt takto splácané skupiny je velmi nízký a pravděbodobnost uspěchu uderu tohoto uskupení se nevyrovná riziku jejich ztráty. Jako mladoch sem si myslel přesně to samé, složit tuhle skupinu a poslat ji do akce, ale při hraní téhle hry sem si uvědomil, že je to všechno trochu jinak a těch faktorů je mnohem více než se na první pohled jeví. Dělal to G Grisby celkem uznávaná osoba, až tady sem se dozvěděl mnohem víc než za předchozích 10 čtení různých věcí. |
|
|
|
|
|
dalibor: Ano, Druhá (a První) bitva u Guadalcanalu byla z hlediska bojů o Guadalcanal zlomová, ale z hlediska bojů v Pacifiku to bylo celé tažení na Guadalcanalu. |
|
|
|
|
To Dzin-vpravdě diplomatická odpověd, no já myslím že to takhle třeba na Astorii určitě neviděli(mluvíme o vítězném zlomu u G.), ale jak už sem psal us navy je tak trochu mimo okraj zájmu. I když to s těma prachama sem fakt neformuloval dobře, v tom máte pravdu, Midway bylo jasně předválečná výzbroj, tak jo. |
|
|
|
|
|
|
dalibor: (Letadlová loď Graf Zeppelin 537) To Dzin A kdy-myslím konkrétní boj nebo období bojů se ty domníváš, že nastal zlom, co noční boj Leeho svazu? Podle mého je to celý boj o Guadalcanal. |
|
|
|
|
|
ujezd:
Bylo vylodění v Británii v roce 1940 možné? (3910) mel jsem na mysli eliminaci, tak jak to probehlo treba s Rabaulem. Do te doby to byly akce hit & run (cvicne napr. bombardovani Panamskeho pruplavu, ostre Tarent, Pearl Harbor, Ceylon. Tam se vzdy jednalo o zaskoceni soupere. Ale v pozdejsim obdobi , kdy letadlove lode vlastne mely ukol vyprovokovat (Rabaul cca 1300? znicenych japonskych masin,Taiwan neco podobneho) Jakou akci CV proti Rabaulu máš na mysli? Doufám že ne ty z listopadu 1943? |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1544: Spíš pro takové řešení, že jsem ti houby rozuměl. "Rozhodl jsem se pro komplexnější řešení"  |
|
|
|
|
|
Rozhodl jsem se pro komplexnější řešení. |
|
|
|
|
|
Tom: To jsi tak dlouho ani nemusel studovat, protože jsi to pochopil správně.  |
|
|
|
|
|
Jen bych chtěl reagovat na to, co tu uváděl Cassius Chaerea o tom, že "To jak jsi napsal že by byli srovnatelné pozice, zkušenost pilotů, počet atd. Tak v takovém případě by měli velmi navrch zera, protože by jistě došlo na manévrovací boj a to by piloti F4 těžko ustáli.". Podle mého má vzásadě pravdu, ale ne tak, jak se nakonec diskuze vyvynula. Pilot nováček, který se poprvé dostane do boje má větší tendenci reagovat ztřeštěne a dělat více chyb, než zkušený veterán. Proto je idaleko větší pravděpodobnost, že se nechá zatáhnout, pokud se střetne s nějakým veteránem, do boje ve kterém bude v nevýhodě. V našem příapdě tedy, pokud dojde k takovémuto střetu, je daleko větší šance, že pilot Wildcatu se nechá pilotem Zera zatáhnout do boje, který bude probíhat více po vertikále a ve kterém bude mít Zero navrch. |
|
|
|
|
|
Yamato. už jsem to naznačoval - především v nedotaženosti motorů. A zrovna motor Ki-84 je toho příkladem. |
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1532: "nárůstu cca až o 10 %" To ovšem znamenalo řádově stovky kW výkonu.
YAMATO napsal v č. 1532: To s vyladěním motorů platí i naopak. Když si správně seřídíš motor v autě, můžeš v klidu jezdit na LPG nebo na zemní plyn bez větší ztráty výkonu. I o tomhle tu Algy psal - bylo by to tedy něco na způsob našeho předválečného BiBoLi. Ale že by to mělo nějaký negativní vliv na správně seřízený motor? Dokonce i 1.slp za SNP létal s La-5FN na BiBoLi a na výkony lavoček si nikdo nestěžoval. "A o tom, že Japonci míchali do paliva líh (či co) a podobně, jen aby bylo na co létat" |
|
|
|
|
|
Jenže to je ten problém. Pravděpodobnost, že měřené výkony z let 1942/43 odkud pochází údaj 630 km/h vyplynuly z Ki-84, která měla natankované znehodnocené palivo, je pramalá. |
|
|
|
|
|
až 10% čeho? Rychlosti a nebo výkonu motoru? To totiž není totéž ne? |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1529: Fakt jo? "Ano, jistě Hrozně mne to mrzí a nebudu kvůli tomu několik dní spát, budu plakat a nakonec se kvůli Tvé nedůvěře ze zoufalství oběsím. Ale pak Tě budu chodit strašit " |
|
|
|
|
|
|
YAMATO napsal v č. 1521: "Mělo se to týkat více typů. vysvětlováno to bylo velmi špatnou kvalitou paliva, které měli ke konci války Japonci k dispozici a kvůli kterému nedosahovaly motory výkonů, jakých mohly...při těch zkouškách mělo být použito americké palivo" Existuje nějaké číslo? Kupříkladu nárůst rychlosti o X km/h? Z toho by se dalo alespoň řádově odhadnout, jaký byl nutný nárůst výkonu motoru. První rozpor bych hledal v metodice měření rychlosti a srovnání podmínek za jakých bylo onoho výkonu dosaženo. Další rozpor bych rutinně hledal v přepočtech různých jednotek (Karaya může potvrdit, že takové věci se v literatuře skutečně dají najít). Samotná změna paliva se mi příliš zásadní nezdá. Algy má pravdu v tom, že pokud do tráboše naleješ směs pro motor Formule 1, tak tráboš zůstane trábošem. V úvahu by mohlo připadat použití paliva s vyšším oktanovým číslem (zjednodušeně řečeno: můžeš pak totiž zvýšit plnící tlak, tudíž dostat do válce větší množství směsi bez nebezpečí samozápalů). Ovšem ten motor na to musíš vyladit, resp. motor musí umět tohle vyšší množství směsi využít. Ale bez těch změn na motoru nemá cenu takové palivo použít. Letecké benzíny jsou si na celém světě podobné, může tam být jistý rozdíl podle toho při jaké teplotě skončila rafinace a jaké jsou tedy obsahy jednotlivých frakcí v palivu, ale v zásadě jediná změna, která může mít vliv na výkon motoru je ono oktanové číslo za podmínky vyladění a úprav na motoru. Jinka Kreonova odpověď v Komentářích mi připadá velice logická, neřku-li nevyvratitelná Pomíjím extrémy jako např. voda v benzínu a tak, o tom snad řeč nejde. |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1389: Já taky tvojím nevěřím "Tvým příspěvkům ani omylem " |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 1523: Tohle vše jsem četl proč to mám číst znova. Radši mi napiš co ti tam uniká, čas letí já nežiju věčně abych tu něco půl hodiny přezkoumával. "Algy, 1466: Ó, to ano — „závěrečná půlhodina PŠM“ je zajisté plnohodnotnou náhradou cvičných soubojů a přednášek z taktiky vzdušného boje, že ano… V tom případě si ovšem říkám, že ti piloti co lítali v prosinci 1941, kteří za sebou měli alespoň vylétaní, s nějakou tou hodinou ve vzduchu (mnohdy s letitou praxí pilota a tedy, minimálně, alespoň plně zvládající své stroje a všechny finesy létání) na tom byli nesporně nesrovnatelně lépe, než kloučci kteří někdy během roku 1942 akorát vylezli z pilotního kursu… C.C. (1468): No když nováček nezvládá svůj stroj tak ten kurz jen tak neukončí. Samozřejmě s více hodinama lítání máte stroj více a více pod kontrolou. Algy, 1509: Pokud pomineme čísi vágní formulace, které jaksi konkrétně neříkají nic o tom, oč na tom byli (resp. „měli být“) američtí piloti lépe před půl rokem" |
|
|
|
|
|
Yamato: Algernon ti podle mě vyčítá hlavně to, že zastáváš názor, který jsi "někde četl", ale sám říkáš že nevíš jak to doopravdy bylo a že se tak nevyznáš v motorech. Čili ti Algernon vytýká to, že tento názor tu proklamuješ, ale nejsi schopen ho obhájit. Je fakt, že obecně já osobně nezastávám stanovisko, pro které bych neměl jasné důkazy. Já netvrdím, že s 80 oktanovým palivem nevyvine motor větší výkon jako se 100 oktanovým. Nicméně znova odkazuji na na mé předešlé příspěvky. Plus - kde se vzal údaj, že mnohem těžší Ki-84II KAI a se stejným typem motoru jak Ki-84Ia dosahovala cca v 6000 m 670 km/h, zatímco předchůdce 630 km/h? Protože tento typ nebyl Američany testován, můžeme vliv "lepšího" paliva vyloučit. US testovali pouze Ki-84Ia. Pochází tedy ten údaj o 670 km/h z japonských zkoušek? Asi musí. A v tom případě je nemožné, aby tento údaj byl naměřen na letounu, který používal nějaké ersatz palivo. Co by teoreticky mohlo platit je to, že (o Japoncích je známo, že jejich motory byly jaksi "olejopropustné" a výsledek? Trpěly náhlým poklesem výkonu a přehřívaly se) US ty kořistní Ki-84 dali motorově řádně dohromady. Ale těžko říct..... Také by mě zajímalo, zda ty americké údaje naměřili s plně vybaveným a vytrojeným strojem. |
|
|
|
|
Cassius Chaerea (1520): Dovolil bych si trochu zrekapitulovat:
Ne, co?
Algy, 1466:
Ó, to ano — „závěrečná půlhodina PŠM“ je zajisté plnohodnotnou náhradou cvičných soubojů a přednášek z taktiky vzdušného boje, že ano… V tom případě si ovšem říkám, že ti piloti co lítali v prosinci 1941, kteří za sebou měli alespoň vylétaní, s nějakou tou hodinou ve vzduchu (mnohdy s letitou praxí pilota a tedy, minimálně, alespoň plně zvládající své stroje a všechny finesy létání) na tom byli nesporně nesrovnatelně lépe, než kloučci kteří někdy během roku 1942 akorát vylezli z pilotního kursu…
C.C. (1468):
No když nováček nezvládá svůj stroj tak ten kurz jen tak neukončí. Samozřejmě s více hodinama lítání máte stroj více a více pod kontrolou.
Algy, 1509: Potom mi ovšem zcela uniká smysl (pointa)
Pokud pomineme čísi vágní formulace, které jaksi konkrétně neříkají nic o tom, oč na tom byli (resp. „měli být“) američtí piloti lépe před půl rokem
C.C. (1515): Smysl by to dávalo (resp. pochopil bych, co chtěl básník říci, to ale není to samé No a srovnávání výcviku pilotů s autoškolou taky není moc (jak si to řekl) vágní. ), až kdyby se ten výrok znegoval... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Pacifik
- > Válka v Tichomoří 1941 - 1945