Válečné lodě druhé světové války
|
|
---|---|
gargamel napsal v č. 1600: Je to zaujímavé čítanie ale sú tam zásadné nedostatky ako napr. to, že na obrázku majú uvedené, že Bismarck dostal kritický zásah do ľavej časti lode pričom ostatné zdroje uvádzajú zásah do pravého boku... " Johnyho 1578 je CTRL+C & CTRL+V z: www.navweaps.com/index_inro/INRO_Bismarck_p3.htm" www.navweaps.com/index_inro/no21993-pic2.jpg |
|
|
|
Johnyho 1578 je CTRL+C & CTRL+V z: www.navweaps.com/index_inro/INRO_Bismarck_p3.htm |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1584: Inak Dzine, koľko bolo na tých potopených lodiach lietadiel, tankov a iného potrebného materiálu? Nemyslíš, že stratený materiál na tých 10 lodiach podstatne prevyšoval Nemecké straty? "Co se týká nasazených, už jsem psal, že bylo podniknuto k útoku na konvoj celkem 337 vzletů. A jednalo se o počet letadel, která mohla být nasazena. To navíc z těch 10 byly přímo potopeny jen 4, dalších 6 bylo poškozeno a protože nemohli udržet krok s konvojem, tak byly ponechány osudu. A 3+6 hned v prvním náletu a po dalších 5 dní se jim podařilo potopit už jen 1 loď." |
|
|
|
Johny napsal v č. 1581: Nemyslím, že by u iných lodí boli kormidlá podstatne ďalej od seba...
"Zejména osudový zásah je prostě důsledek použití identického pohoného systému a konstrukce zádě jako u Badenu. Tím se nedala umístit kormidla do lepší polohy a hlavně dále od sebe aby v případě zásahu alespoň jedno přežilo."
Johny napsal v č. 1581: Čo vytýkaš pancierovej ochrane Bismarcka? Pokiaľ viem, tak sa ukázala, že loď je prakticky nepotopiteľná delostreleckou paľbou a torpédam odolal (až na jednu výnimku) celkom dobre... "Podobné to je s pancéřovou ochranou." |
|
|
|
Johny napsal v č. 1571:
"Hood byla loď z WW1 ta už se nedá vůbec srovnávat."
Johny napsal v č. 1573: Teda z tohto by sa dalo vyvodzovať, že porovnávať ich môžeme...však predsa ich konštrukcia vznikla zhruba v rovnakom období nie? "Chtěl by si tvrdit o lodi, která je koncepčně pouze zvětšenou konstrukcí z dob císařství, že to je nějaká novinka?"
BRUNNER napsal v č. 1577: Súhlasím, rovnako aj na Britských moderných lodiach sa používali už overenené konštrukčné prvky z dôb 1. s.v.. Okrem toho už v 1.s.v. patrili Nemecké lode k tým najlepším čo vo svete vzniklo (hlavne v konštrukcii trupu, pancierovaní) a trieda Baden ich mala posunúť ešte o krok vpred. Teda myslím, že aj v 30-tych rokoch bola konštrukcia vychádzajúca z Badenu na svetovej úrovni... "Nevidím nič zlé na tom že pri stavbe sa uplatnili konvenčné konštrukčné prvky triedy Baden." |
|
|
|
Johny napsal v č. 1571: A čo zásahy leteckých torpéd u talianských bitevných lodí? Vittorio Veneto sa u myse Matapan po jedinom zásahu horko-ťažko doplazil do prístavu..."Dle mého názoru byla z lodí osy třeba konstrukce Vittorio Veneto mnohem lepší než Bismarck a neprávem se opomíjí." Inak pozri si napr. riešenie kormidiel u Vittorio Veneto...
Johny napsal v č. 1571: No to asi preto, že nič nedokázali a z celkového pohľadu boli skôr popriemerné lode... "a neprávem se opomíjí." |
|
|
|
Johny napsal v č. 1568: Americká trieda Iowa vznikla o pár rokov neskôr a mohli u nej využiť poznatky zo začiatku vojny. O britskej triede King George V sa dá pochybovať, že bola konštrukčne lepšia ako trieda Bismarck. minimálne za triedou Bismarck zaostávala v rýchlosti a v palebnej sile...
"Celkově byl měl B. více problémů, například se svárami. Celková koncepce a konstrukce lodi byla i přes některé vynikající vybavení a výzbroj spíše průměrná až podprůměrná a nemohla konkurovat moderním britským lodím a už každopádně ne americkým lodím jako je třída Iowa."
Johny napsal v č. 1568: Nemyslím, že by sa nehodila do námornej bitky...v Dánskom prielive ukázala, že námorné bitky jej svedčia...
"Tedy se v podstatě hodila pouze na to na co ji němci chtěli víceméně použít,tj. přepadávání obchodních lodí s tím, že se měla vyvarovat bitvy s bitevními loďmi protivníka."
Johny napsal v č. 1568: Divíš sa? V tej dobe to bola jedna z najmodernejších lodí. V boji v Dánskom prielive dokázala behom niekoľkých minút potopiť Hooda (vtedy najväčšiu loď na svete) a poškodiť najmodernejšiu britskú bitevnú loď, ktorá bola nútená utiecť z boja...Za Bismarckom sa hnali takmer všetky lode RN v Atlantiku, v záverečnej bitke na Bismarcka útočila niekoľkonásobná prevaha, ktorá ho v delostreleckom súboji nedokázala potopiť..."Je zajímavé, jakou pověst si tato loď potopená na první plavbě vydobila." Žeby pre všetky tieto veci si vydobila povesť jednej z najlepších bitevných lodí... |
|
|
|
SK(1565): Jak už ale bylo řečeno, oni ten čas ani vhodné podmínky neměli | |
|
|
Dzin napsala v č. 1567: Môžeš mi to upresniť po jednotkách? Nesedí mi počet 92 ks u He 111 a He 115.
"Jednotky vím Luftflotte 5 a počet byl 120 Ju 88 a 92 He 111 a He 115."
Dzin napsala v č. 1567: No len pekne tu eskortu vypíš...neboli tám "náhodou" aj protilietadlové lode?
"46 lodí bylo eskortováno, zbytek tvořila eskorta."
Dzin napsala v č. 1567: Podľa zdroja, ja mám napr. aj údaj o tých 38 stratených torpédových strojov..."Ztratily 33 torpédových. " A ak sa chce torpédový stroj dostať k nákladným lodiam, tak musí minimálne preletieť cez kruh, ktorý tvorí ochrana a teda je pomerne dlhú dobu pod paľbou...Pri tak silnej ochrane si nemyslím, že to boli veľké straty... |
|
|
|
johny(1578): Je dobře, že umíš anglicky, ae bez uvedeného zdroje se to dá brát pouze jako tvé tvrzení, i kdybys to přeložil třeba do čínštiny. Nikoliv však jako citace. Jinak pochybuji,že Bysmarck byly zas takové necky, jak se snažíš vylíčit. Problémy, jaké měla RN s tím, aby ho potopila(pokud ho vůbec potopila) jsou dostatečně známé. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1589: Áno ale vyriešenie týchto problémov stálo určitý čas. Navyše časť dodávok už bola v Británii (súčasť americkej pomoci Británii) a najmä zpočiatku roku 1942 ešte americká výroba nebežala tak rýchlo ako by bolo potrebné. Zober napr. do úvahy že najväčšie množstvo dodávok pripadlo na roky 1943-1945. Naozaj platí že v prvej polovici roku 1942 bola severná cesta najdôležitejšia. "Zpočátku bylo SSSR zásobováno americkými loděmi, po 7.12. sice konvoje poklesly, protože je mohly obstarávat jen sovětské lodě, ale to se vyřešilo přeřazením amerických lodí o tonáži asi 500 000 brt pod sovětskou vlajku." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1567: Na protivníka, ktorý má vo svojej zostave eskortnú lietadlovku, 20 torpédoborcov, 3 protilietadlové krížniky a to počítam len lode bezprostrednej ochrany konvoja to zase tak veľké straty nie sú. Nezabúdaj že časť lietadiel boli He-115. "Ztratily 33 torpédových. Ale to je neomlouvá." |
|
|
|
pbradler: (1587) - Jasně, ale už samo toto přeci jen omezovalo. A jak sám píšeš, když se dověděli o Midwaym už no nestačili stáhnout. - Od začátku do konce Velké vlastenecké války. Zpočátku bylo SSSR zásobováno americkými loděmi, po 7.12. sice konvoje poklesly, protože je mohly obstarávat jen sovětské lodě, ale to se vyřešilo přeřazením amerických lodí o tonáži asi 500 000 brt pod sovětskou vlajku. Celkem bylo touto cestou přepraveno 47.1 procent všech Spojeneckých dodávek. Právě že Dálný východ měl hned od začátku plnou vytíženost a patřil k těm nejdůležitějším, protože se jednalo o nejjednoduší možnost trasy, nikým neohrožovanou (až od roku 43 americkými ponorkami blokující dovoz do Japonska). Ovšem nevýhoda byla vzdálenost od fronty a právě proto Stalin stále naléhal na Severní cestě. |
|
|
|
Bismarck byl konstrukce plně odpovídající době. Mohl mít některá ne příliš šťastná konstrukční řešení, ale to se nevyhnulo ani jinýcm moderním bitevním lodím. Třeba třída Iowa je považovaná za "mokrou" loď, Jamato mělo svůj "hlavní svar", Vittorio Veneto malý akční rádius atd. Obecně je možno Bismarck zařadit ke špičce tehdejší konstrukce bitevních lodí. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1566: To platí aj o tebe .
"Kdyby jsi to napsal hned takhle, tak nebylo pomalu o čem se bavit."
Dzin napsala v č. 1566: Ale ako vidíš keď niektoré lode Američania naozaj potrebovali, stiahli ich a KM na to nič nezmenila. Navyše si treba uvedomiť že po Korálovom mori sa nedostatok lietadlových lodí ešte tak neprejavil a odo dňa kedy sa dozvedeli o Midway by už Wasp aj tak stiahnuť nestačili.
"Jenže v té době byla RN poměrně vytížená a tak bylo třeba pomoci."
Dzin napsala v č. 1566: Ešte treba upresniť v akom období? Stále tu hovoríme o roku 1942 kedy ani Perzia a ani Ďaleký východ ešte nedával výraznejšiu prepravnú kapacitu. Vtedy mali severné konvoje naozaj väčší význam a to stále nehovorím o prepravnej vzdialenosti. "ALe ty zase zapomínáš na fakt, že nejvíce dodávek šlo do SSSR přes D8lný bvýchod." |
|
|
|
Johny: Škoda že u citácií neuvádzaš aj zdroje (ako obyčajne) .
Johny napsal v č. 1568: Nepripadá mi príliš korektné porovnávať konštrukcie, ktoré vznikli s takým časovým a hlavne technickým odstupom. Uvedom si že Bismarck bol projektovaný v rokoch 1934-35, kým Iowa o dobrých 5 rokov neskôr. Navyše každá z lodí mala iné určenie. Čo sa týka porovnania s britskými BB naozaj nevidím dôvod tvojho tvrdenia o nemožnosti konkurovať."Celková koncepce a konstrukce lodi byla i přes některé vynikající vybavení a výzbroj spíše průměrná až podprůměrná a nemohla konkurovat moderním britským lodím a už každopádně ne americkým lodím jako je třída Iowa." Ďalej by som sa rád spýtal akú že to vynikajú výzbroj či výstroj Bismarck mal?
Johny napsal v č. 1571: Kvalitná konštrukcia to iste bola ale že by zase až o toľko, to by som si nedovolil tvrdiť. Navyše VV mala oproti Bismarcku o mnoho menší akčný rádius. "Dle mého názoru byla z lodí osy třeba konstrukce Vittorio Veneto mnohem lepší než Bismarck a neprávem se opomíjí" |
|
|
|
Johny: (1571) S tím Vittorio Veneto bych souhlasil. Podle mě to byly poměrně povedené lodě a navíc i hezké. | |
|
|
Kreon: (1572) Co se týká nasazených, už jsem psal, že bylo podniknuto k útoku na konvoj celkem 337 vzletů. A jednalo se o počet letadel, která mohla být nasazena. To navíc z těch 10 byly přímo potopeny jen 4, dalších 6 bylo poškozeno a protože nemohli udržet krok s konvojem, tak byly ponechány osudu. A 3+6 hned v prvním náletu a po dalších 5 dní se jim podařilo potopit už jen 1 loď. |
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1577: "Nevidím nič zlé na tom že pri stavbe sa uplatnili konvenčné konštrukčné prvky triedy Baden." Při konstrukci to samozřejmě urychlí vývoj a zlevní výrobu. O to Hitlerovi šlo hlavně, co nejdříve postavit alespoň teoreticky konkurenceschopnou loď. Čas na vývoj nového typu lodě prostě neměl. Při bitvě se to ale projevilo. Zejména osudový zásah je prostě důsledek použití identického pohoného systému a konstrukce zádě jako u Badenu. Tím se nedala umístit kormidla do lepší polohy a hlavně dále od sebe aby v případě zásahu alespoň jedno přežilo. To bylo už běžné u spojeneckých lodí. Podobné to je s pancéřovou ochranou. |
|
|
|
BRUNNER napsal v č. 1579: Nevím proč se směješ,ptal ses a Johny ti dal dost vyčerpávající odpověď,co jsi chtěl,tam máš! "Super" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války