Válečné lodě druhé světové války
|
|
---|---|
giro.c napsal v č. 1649: To si nemyslím. Vylodenie v podstate stroskotalo na nesplniteľných požiadavkách pozemnej armády na prepravu vojsk. Sila KM v tom nehrala zreteľnejšiu úlohu. "pb na jednu stranu ano, protože dostatečně neutralizovala KM. Kdyby se to nestalo, tak by možná němci vylodění v Anglii tak rychle nazavrhli." |
|
|
|
karaya1(1662): Nechápej slovo bizardní negativně. Ponorky X i Charioty určitě nepatřily mezi konvenční prostředky k vedení války. Spíše pro tyto akce naopak Angličany obdivuji, jejich smysl pro nekonvenční a nápaditá řešení "neřešitelného" mi byl vždy simpatický.Vzpomeň třeba i na různé nápady využité při dni "D" a pod. | |
|
|
Jamamoto (1535): Co se Ti zdá bizardního na X-Craft či Chariotech? "Přez to jí ale Angličané bezesporu význam přisuzovali, o čemž svědčí mnohé pokusy o její potopení, někdy dosti bizardní(ponorky X, "živá" torpéda)" |
|
|
|
SK zamozřejmě že nějakým zásadní vliv na odložení by to asi nemělo, jenomže nemůžeš popřít, že se ti líp plánuje, když máš o pár křižníků a 10 torpédoborců navíc ne? | |
|
|
Johny napsal v č. 1657: Nevyýhoda ventilov je, že sa môžu zavrieť...teda ak by loď obsadili briti by mohli zabrániť zatopeniu. Tie nálože mali byť odpálené práve pri tých ventiloch a rôznych armatúrach aby sa nedali znovu zavrieť...
"To je ovšem nepotvrzená spekulace. Navíc k potopení lodi nepoužívá posádka nálože ale jednoduše otevře ventily na dně lodi - každá velká loď je má."
Johny napsal v č. 1657: Čo o niečom svedčí...britské granáty mali problém preniknúť k tým najcitlivejším častiam lode - strojovni, kotlom, generátorom, muničným skladom...Je pravdepodobné, že ak fungovala strojovňa, tak fungovali aj čerpadlá, pomocou ktorých mohla byť voda vyčerpaná (netvrdím že všetka, ale aspoň z životne dôležitých častí), tak aby sa zabránilo potopeniu lode... "Na druhé straně je zřejmé, že v okamžiku zastavení palby stroje B. fungovaly bez problémů a strojovna byla téměř nedotčena. " |
|
|
|
Johny(1657),SK(1656),Dzin(1652):Pokud vím, dělostřelecká palba totálně zdemolovala nástavby Bismarcku, ale lodˇse stále držela na hladině. Proto byl proveden torpédový útok. Bismarck sice přestal existovat jako bitevní loď ale poslat ho ke dnu evidentně nebylo jednoduché.Pro potopení lodi vlastní posádkou nejsou pokud vím nezvratné důkazy, je možné že tato varianta je uvedená z propagandistických důvodů. Na druhou stranu se nedá spolehlivě vyvrátit. | |
|
|
Dzin napsala v č. 1654: Tri. Len si to lepšie prečítaj.
"V Hrbkovi jsou dvě."
Dzin napsala v č. 1655: "Ovšem stále platí to, co jsem napsal níže o Kriegsmarine." Nesúhlasím. KM splnila bezo zvyšku strategickú úlohu, ktorú dostala. To máš podobné ako operácia na Kréte. Britské loďstvo síce utrpelo straty ale splnilo úlohu a teda sa dá jeho činnosť hodnotiť kladne napriek celkovej porážke v danej operácii. |
|
|
|
SK napsal v č. 1656: "To zvládli až odpálené nálože" To je ovšem nepotvrzená spekulace. Navíc k potopení lodi nepoužívá posádka nálože ale jednoduše otevře ventily na dně lodi - každá velká loď je má. Na druhé straně je zřejmé, že v okamžiku zastavení palby stroje B. fungovaly bez problémů a strojovna byla téměř nedotčena. Ovšem škody spůsobené dělostřelbou by v dlouhodobé perspektivě loď stejně pravděpodobně poslaly ke dnu, na tom se shodly i němci, kteří měli plno práce s vyvažování lodi pomoci řízeného zaplavování. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1652: Bismarck sa ale nepotopil v dôsledku paľby. Bismarck po skončení delostreleckej paľby bol stále na hladine a nejavil známky, že by sa mal patopiť...Prečo si asi Towey pýtal šípky s tým, že ho snáď nimi dorazí. Prečo prikázal Dorsetshire torpédovať Bismarcka?"Já tvrdím, že se Bismarck potopil také v důsledku dělostřelecké palby. Tedy se potom dá tvrdit, že ho potopila dělostřelecká palba." Delostrelecká paľba sa zúčastnila na záverečnej bitke ale ho nedokázala poslať ku dnu. To zvládli až odpálené nálože spolu so zásahmi torpéd s Dorsetshire...
Dzin napsala v č. 1652: Môžem za to, že tie argumetny sú až také dobré, že proti ním nič iné nemáš? "Plagiátorství je nepěkná věc. Co by si Jossif Visarionovič o tobě pomyslel, že takhle zneužíváš jeho argumenty?" |
|
|
|
pbradler: (1648) Celkově určitě ne. Ovšem stále platí to, co jsem napsal níže o Kriegsmarine. | |
|
|
pbradler: (1647) - V Hrbkovi jsou dvě. - Třeba údery vedené na PoW a Repulse, to je podle mě poměrně slušný výkon. Byť neměl britský svaz leteckou ochranu, nálet vedený na vzdálenost 400 námořních mil není zrovna srandou. - Ohledně letectva Royal Navy zase třeba nálet na Tarent, který rozhodně stojí o zápis do historie WW2. - Já si zase myslím, že na operace proti námořním cílům se v Luftwaffe předvedlo jen pár jednotek a tedy. Podle mě byla zásadní chyba, že Luftwaffe nepřevedla tyto jednotky přímo pod velení Kriegsmarine, ale měla je stále pod sebou. |
|
|
|
SK: (1642) Záleží na případě. Proti výpadu japonského svazu do Indického oceánu dopadla neslavně, zato při boji o konvoj JW-51 či 2. botvy u Syrty to byl jednoznačný úspěch. | |
|
|
SK: (1641) - Já tvrdím, že se Bismarck potopil také v důsledku dělostřelecké palby. Tedy se potom dá tvrdit, že ho potopila dělostřelecká palba. - Plagiátorství je nepěkná věc. Co by si Jossif Visarionovič o tobě pomyslel, že takhle zneužíváš jeho argumenty? |
|
|
|
giro.c napsal v č. 1650: Nemyslím, že straty utrpené v nórsku mali nejaký výrazný vplyv na odloženie inváziedo VB. Aj keby KM neutrpela v Nórsku žiadne straty, tak by sa na drtivej prevahe RN nad KM nič nezmenilo. Stále by platilo, že by RN musela v prvom rade odstaviť Luftwaffe a až keby sa jej nepodarilo odraziť všetky lode RN, tak by zasiahla KM, míny, pobrežné delá... "to jo, no protože na nic neměla dostatek plavidel.Nezapomeň že i tyto ztráty napomohly odložení a porom zerušení vylodění ve VB." |
|
|
|
SK napsal v č. 1645: to jo, no protože na nic neměla dostatek plavidel.Nezapomeň že i tyto ztráty napomohly odložení a porom zerušení vylodění ve VB. "Ide o to, že po Nórsku už KM nemala prakticky kde použiť svoje lode...Seelowe bol zrušený a teda sa KM nemala kde presadiť...Na strety s RN mala málo lodí (to by mala aj bez strát v Nórsku) a preto sa zmohla iba na občastné vysielanie lodí na Atlantik s cieľom rušiť britskú dopravu..." |
|
|
|
pb na jednu stranu ano, protože dostatečně neutralizovala KM. Kdyby se to nestalo, tak by možná němci vylodění v Anglii tak rychle nazavrhli. | |
|
|
Dzin napsala v č. 1640: Zoberme to z opačnej strany. Bola Nórska kampaň z hľadiska spojencov (VB, FR) úspešná? "pro Kriegsmarine jednoznačně jako Pyrhovo vítězství, tedy vzásadě katastrofu." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 1639: Tri .
"A to že tam byly dvě protiletadlové lodě to rozhodně nějak nevytrhlo."
Dzin napsala v č. 1639: O.K.
"Ale o tom já se vůbec nepřu."
Dzin napsala v č. 1639: Celkom by ma zaujímalo čím si ťa japosnké námorné letectvo získalo . Teda ak nemáš na mysli len letectvo palubné.
"Co se týká letectev, tak od počátku to bylo jednoznačně námořní letectvo Japonců, jejichž kvalita se ale postupem času snižovala."
Dzin napsala v č. 1639: S tým by som vcelku súhlasil pričom by som obzvlášť vyzdvihol predovšetkým palubnú zložku.
"Od druhé poloviny WW2 by to bylo letectvo US Navy."
Dzin napsala v č. 1639: Mohol by si uviesť príklad?
"Dalo by se sem zařadit i letectvo Royal Navy."
Dzin napsala v č. 1639: Prvé dva roky mala slabšie ale potom to zase nebolo tak zlé. Nedá sa povedať že by zaostávala za ostatnými letectvami štartujúcimi z pozemných základní. Na konci sa samozrejme v prostredí absolútnej nadvlády spojencov jej kvalita znížila (ale to pravdepodobne vo svojom hodnotení počítaš). "Sice vyčlenilo část svých jednotek pro námořní boj, ale prostě jako celek zůstalo typickou armádní představitelkou." |
|
|
|
SK(1645): Nevím o jakém období války momentálně mluvíte. Ale minimálně na počátku války se mi zdá tvrzení o drtivé převazeRN dost odvážné. upozorňuji na to, že části RN ve středomoří byly roztříštěné. Část byla dislokována na Gibraltaru, část v Alexandrii.Jiná věc je aktivita italského loďstva(či spíš neaktivita). | |
|
|
giro.c napsal v č. 1643: No keď zoberieme napr. to stredomorie, tak RN bez leteckej prevahy (napr. Kréta) toho moc nedokázala a to mala drtivú prevahu v lodiach...
"SK já nevim, čistě teoreticky by tento tvůj požadavek splňovalo Středomoří. Potdotýkám pouze teoreticky."
giro.c napsal v č. 1644: Ide o to, že po Nórsku už KM nemala prakticky kde použiť svoje lode...Seelowe bol zrušený a teda sa KM nemala kde presadiť...Na strety s RN mala málo lodí (to by mala aj bez strát v Nórsku) a preto sa zmohla iba na občastné vysielanie lodí na Atlantik s cieľom rušiť britskú dopravu... "SK 1634 to je sice pravda, ale potom Norsku už nebyla KM v podstatě schopna větších akcí. Zatím co pro Brity byli jejich ztráty citelné pro Němce znamenaly katastrofu" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války