Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1861-1880 z 3183
<< 91 92 93 94 95 96 97 >>
Po
giro.c 4.2.2005 20:14 - č. 1644
SK 1634 to je sice pravda, ale potom Norsku už nebyla KM v podstatě schopna větších akcí. Zatím co pro Brity byli jejich ztráty citelné pro Němce znamenaly katastrofu
giro.c 4.2.2005 20:10 - č. 1643
SK já nevim, čistě teoreticky by tento tvůj požadavek splňovalo Středomoří. Potdotýkám pouze teoreticky.
SK 4.2.2005 19:56 - č. 1642
SK
Dzin napsala v č. 1640:
" dokázala vzdorovat Royal Navy jen tam, kde měla plnou vzdušnou převahu. "
No chcel by som vidieť ako by RN uspelo proti silnejšiemu nepriateľovi a bez leteckej prevahy...
To čo si napísal platí všeobecne pre všetky námorníctva...Vzdušná prevaha je základ a od nej sa odvíja všetko ostatné...Keď ju nemáš, tak si proti silnejšiemu nepriateľovi moc vyskakovať nemôžeš...
SK 4.2.2005 19:53 - č. 1641
SK
Dzin napsala v č. 1638:
"Právě že s ňou sa potopil."
Ale okrem nej tam boli ešte zásahy torpédami a odpálené nálože...Teda nemôžeš tvrdiť, že Bismarcka potopila delostrelecká paľba...Na jeho potopenie bolo nutné niečo viac...
Dzin napsala v č. 1638:
"Čili je naprosto jasné, že ztráta 40ti letadel byla pro Němce na severu citelná"
Strata to určite bola, ale oproti stratám v bitkách na východnej a západnej fronte to boli straty prinajmenšom mizivé...
Dzin 4.2.2005 19:50 - č. 1640
Dzin Operace "Weserübung" (obsazení Norska) ukázala naprosto jasně, že pokud se chce Kriegsmarine prosadit proti Royal Navy (a jeho spojencům) musí splnit dva předpoklady. První dosáhnout strategického i taktického překvapení a druhá, operovat pod úplnou vzdušnou nadvládou. Pokud nebude toto zajištěno, bude to znamenat pro Kriegsmarine strašné ztráty. Toto se v tažení v Norsku plně potvrdilo. Invaze se povedla pouze díky překvapení a Kriegsmarine dokázala vzdorovat Royal Navy jen tam, kde měla plnou vzdušnou převahu.
Je to proto možno hodnotit celkově jako úspěch, ale pro Kriegsmarine jednoznačně jako Pyrhovo vítězství, tedy vzásadě katastrofu. Dokázala sice provést invazi, ale dalěí úspěchy byly už vyjímkou a zaplatila za to neadekvátními ztrátami.
Dzin 4.2.2005 19:44 - č. 1639
Dzin pbradler: (1626)
- Ach jo. Ale o tom já se vůbec nepřu. Já reagoval na to, že SK v (1593) napsal: "No len pekne tu eskortu vypíš...neboli tám "náhodou" aj protilietadlové lode?" A to že tam byly dvě protiletadlové lodě to rozhodně nějak nevytrhlo. Daleko více to vytrhla třeba ta jedna eskortní letadlovka.)
- Co se týká letectev, tak od počátku to bylo jednoznačně námořní letectvo Japonců, jejichž kvalita se ale postupem času snižovala. Od druhé poloviny WW2 by to bylo letectvo US Navy. Dalo by se sem zařadit i letectvo Royal Navy. Naproti tomu, prakticky veškerá armádní letectva proti námořním cílům zrovna efektivitu moc nepředvedla. Luftwaffe je přeci jen armádní letectvo a poměrně negativně se zde projevilo to, že odmítlo přeřadit část jednotek přímo pod Kriegsmarine. Sice vyčlenilo část svých jednotek pro námořní boj, ale prostě jako celek zůstalo typyckou armádní představitelkou.
Dzin 4.2.2005 19:35 - č. 1638
Dzin SK: (1625)
- Právě že s ňou sa potopil.
- Čili je naprosto jasné, že ztráta 40ti letadel byla pro Němce na severu citelná, protože je neměli jak nahradit. Je to úplně to samé, jako když Japonci ztratili své piloty u Midwaye a Guadalcanalu a neměli je jak rychle nahradit, tak je to vinou jejich výcviku, který nebyl schopný pokrýt ztráty a tím, že jim je Američané zabili. Jedno bez druhého prostě nešlo.
pbradler 4.2.2005 17:56 - č. 1637
pbradler
Tom napsal v č. 1636:
"Třeba Oslo a dvě norské torpédovky a pobřežní baterie? Třeba ztráta Königsbergu na kotvách? Nechat torpédoborce bez paliva v pasti v očekávání nejhoršího?"
Nehovorím že by bola bez chýb, dôležité ale je že napriek veľkej prevahe protivníkov sa podarilo dosiahnuť strategický cieľ.
Tom napsal v č. 1636:
"pravda, mimo nejcitelnější ztráty-to byla ovšem ze všeho nejvíc záležitost velké a neskutečné kliky"


Rovnako môžeš hodnotiť aj nemecké zlyhania ako šťastie na druhej strane. Jednoducho chyby robili obe strany a zvíťazila tá, ktorá ich spravila menej.
Tom 4.2.2005 12:55 - č. 1636
Tom
pbradler napsal v č. 1635:
"Vzhľadom k sile protivníkov to katastrofa rozhodne nebola."


Třeba Oslo a dvě norské torpédovky a pobřežní baterie? Třeba ztráta Königsbergu na kotvách? Nechat torpédoborce bez paliva v pasti v očekávání nejhoršího?

Spojenecké ztráty způsobila spíše LW než KM (pravda, mimo nejcitelnější ztráty-to byla ovšem ze všeho nejvíc záležitost velké a neskutečné kliky, než nějakého námořnického umění).
pbradler 4.2.2005 12:11 - č. 1635
pbradler
Tom napsal v č. 1633:
"To přece není úspěch KM, spíš katastrofa."
Vzhľadom k sile protivníkov to katastrofa rozhodne nebola.
SK 4.2.2005 11:26 - č. 1634
SK
Tom napsal v č. 1633:
"To přece není úspěch KM, spíš katastrofa."
No katastrofa to nebola, keď si porovnáš na nasadené sily na oboch stranách. Proti KM stálo francúzske, britské a nórske loďstvo a spojenci mali nad Nemeckým loďstvom prevahu. Napriek tomu KM dokázala prepraviť jednotky do Nórska, ktoré ho následne (spolu s letecky prepravenými vojakmi) obsadili...

A straty boli porovnateľné so stratami spojencov...teda žiadna katastrofa...
Tom 4.2.2005 11:14 - č. 1633
Tom
pbradler napsal v č. 1631:
"A čo dobytie Nórska?"
To přece není úspěch KM, spíš katastrofa.
Jamamoto 4.2.2005 10:43 - č. 1632
Jamamoto Johny(1628): Ono taky, když bylo hladinový loďstvo skoro celou druhou půlku války zalezlý v přístavech....
pbradler 4.2.2005 10:37 - č. 1631
pbradler
Johny napsal v č. 1628:
"V podstatě nejúspěšnější akce která trochu ospravedlnila KM je evakuace Východního Pruska"
A čo dobytie Nórska?
Johny napsal v č. 1628:
"Když se podíváš na statistiku, tak hladinové lodě německa měly pouze zlomek úspěšnosti proti ponorkám ..."
V štatistike za celé obdobie vojny nepochybne áno, avšak v rokoch 1939-1941 nebol ich prínos celkom zanedbateľný. A treba zdôrazniť najmä fakt, že hladinové lode okrem ťažkých lodí na seba viazali aj nemalý počet torpédoborcov, ktoré by sa inak mohli použiť proti ponorkám. Platil tu teda akýsi synergický efekt (tretiu zložku tvorilo letectvo).
DAVID M 3.2.2005 22:15 - č. 1630
DAVID M Díky!
Johny 3.2.2005 22:00 - č. 1628
Johny pbradler 1619: ano - jedná se zejména o skupinu kolem Dönitze. Je pochopitelné, že viděl šance své zbraně a těžce nesl preferování hladinových lodí, které v podstatě nic nedokázaly na úkor ponorek.

Podobně se vyjádřil ve svých pamětech Churchill, který píše, že jediné čeho se opravdu bál byly ponorky.

Když se podíváš na statistiku, tak hladinové lodě německa měly pouze zlomek úspěšnosti proti ponorkám a při započítání poměru nákladů to je ještě horší.

V podstatě nejúspěšnější akce která trochu ospravedlnila KM je evakuace Východního Pruska.
DAVID M 3.2.2005 21:49 - č. 1627
DAVID M malinkatá prosbička Jedná se o potopení německé ponorky U-27 v srpnu 1915 britskou lodí Baralong(prý byli všichni němečtí námořníci zavražděni???) Máte nějaké informace(Great war není moje n.1 )?

DĚKUJI
pbradler 3.2.2005 21:03 - č. 1626
pbradler
Dzin napsala v č. 1622:
"Připadá, ale rozhjodně si myslím, a na to jsem reagoval, že by přítomnost 2 protiletadlových lodí, byla nějak rozhodující."
Neboli to len 2 protilietadlové lode a jeden protilietadlový krížnik ale hlavne dvadsať torpédoborcov.
Dzin napsala v č. 1622:
"Ale to jen dokazuje, že na základě německých úspěchů ve Středomoří nelze obecně prohlásit, že by Luftwaffe v námořním boji nějak vynikala."


Potom je na mieste otázka, kto vlastne v námornom boji vynikal?
SK 3.2.2005 19:32 - č. 1625
SK
Dzin napsala v č. 1623:
"Potopil by se Bismarck bez té dělostřelecké palby?"
Nie, ale nepotopil sa ani s ňou...
Dzin napsala v č. 1623:
"Bylo to způsobeno obojím. Protože museli odvelet část letadel, byla ztráta 40 letadel citelná. Kdyby nebylo ani jedno, ani druhé, k nějakému zeslabení německé letecké přítomnosti by nedošlo."
Nebolo to spôsobené obojím, keby tam bol vplyv straty 40 strojov, tak by ich jednoducho doplnili. Vhľadom na to, že boli podstatne dôležitejšie fronty (napr. pri Stalingrade a v Afrike) a že sa tam posielali všetky rezervy, tak na severnú frontu nezostali žiadne posily. Navyše sa im neoplatilo držať na severe také množstvo strojov, keď frekvencia konvojov zase nebola taká veľká a tie lietadlá potrebovali podstatne viac na iných frontách...
Dzin 3.2.2005 19:29 - č. 1624
Dzin BRUNNER: (1613) A potom se div, že máš zkreslené informace, když sem přijdeš a hned odejdeš.
1861-1880 z 3183
<< 91 92 93 94 95 96 97 >>
Po