Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Američani se nevzdávají při hledání svých potopených ponorek z 2.s.v. Dalším příkladem je toto:
Jsou to čtyři stránky s ilustrací, takže je třeba nejdříve odlistovat na začátek!
|
|
|
|
|
Využiju toho, že Algy už zde načal OT téma lodí třídy Liberty, abych nemusel otevírat novou diskusi.
Na Neviditelném psu dnes vyšel článek o lodích třídy Liberty, které byly pojmenovány po českých nebo slovenských osobách: SS (=Single-screw Steamship) Thomas G. Masaryk, SS Antonin Dvorak, SS A. J. Cermak, SS Milan R. Stefanik, SS Ales Hrdlicka.
Nejvíce prostoru věnoval autor lodi SS Thomas G. Masaryk, která jako jediná ze jmenovaných lodí byla za války potopena: dne 20. dubna 1944 ji německá ponorka U-407 zasáhla torpédem ve Středozemním moři a doprovodný torpédoborec ji pak zasadil ránu z milosti, takže se potopila v zálivu Bomba (poblíž Tobrůku).
|
|
|
|
|
Je to sice poněkud OT - nejde o válečnou loď - ovšem i tak... Jedna z posledních zachovaných lodí třídy Liberty. abc7news.com/sf-pier-fire-45-san-francisco-f... Vypadá to (z leteckých záběrů) velice nadějně - ze sousedícího skladiště prakticky nic nezbylo, nicméně S/S Jeremiah O’Brien zřejmě vyvázla zcela nepoškozená. |
|
|
|
|
|
Jak vyrobit velké lodní dělo? 1908 a 1943... www.youtube.com/watch?v=sZXb5uqUolM www.youtube.com/watch?v=qSJ3NzQxW84 |
|
|
|
|
|
|
karaya1 napsal(a) v č. 3979: Ono to svinstvo bylo, ale ne pouze vyvíječe na bázi koncentrované HCl. Jednalo se také o klasické dýmotvorné chemické hořlavé směsi, které byly značně pohotovější, ale také mnohem dražší, ačkoli se obvykle používaly pouze na počáteční fázi zadýmování - kvůli rychlosti tvorby hustého dýmu a odolnosti vůči silnějšímu větru.
"z čeho se vlastně vyráběla umělá mlha chránící Tirpitz a jaké svinstvo to mohlo být:"
Pro ilustraci, jak byla Luftwaffe zodpovědná za ochranu lodí loďmi  , zkus projít třeba tohle:
Ab 1943 begann die Luftwaffe eigene Nebelträgerverbände in verschiedenen Häfen aufzustellen, die neben die Nebelträgerflottillen der KM traten.
u.a. die Nebelabt. (z.b.V.) Hamburg die Boote - www.luftwaffe-zur-see.de/Kdo.Schiff/Nebeltra...
|
|
|
|
|
Taková blbůstka, ale nikdy mě nenapadlo, z čeho se vlastně vyráběla umělá mlha chránící Tirpitz a jaké svinstvo to mohlo být: www.osel.cz/9864-borovice-zaluji-na-kralovnu... (Historického exkurzu bych si příliš nevšímal, ostatně pokud si to dobře pamatuju, vyvíječe umělé mlhy nebyly jen na samotné lodi, ale i na svazích fjordu všude okolo.) |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 3975: No jasně. :) Jo, konečně jsem na něj sehnal nějakou knížku.
No a Algy a jeho Seawolf je podobný případ - alespoň myslím. Mimochodem, britské letadlové lodi… Nejpikantnější je, jak se (vedle dalších „stabilitně důležitých veličin“) jen se zvyšováním množství dodatečně instalované výstroje, etc., postupně měnila metacentrická výška (aneb není nad starou literaturu). :) Tudíž už od začátku by se dalo říci, že „úprava posledních britských letadlových lodí nadstavěním dalšího hangáru nad původní“ (a tudíž zvýšením plavidla — viz knihy expertů z vydavatelství Osprey), za účelem zvýšení počtu nesených letadel, je totální blbostí, neb by to loď nutně převrátilo… :))) Prostě místo se muselo najít v dosavadní konstrukci trupu, jeho jiným uspořádáním, nikoli „postavením dalšího poschodí“… (Inu, loď není budova.) :DD Nicméně pryč od ospreyovských nesmyslů… Nicméně, abych navázal na svůj původní letitý text, kterým jsem chtěl začít diskusi o britských lodích — už vzhledem k počtu (byť i jen „hypoteticky možných“) britských letadlových lodí ani jiná možnost, než postavit dobře chráněnou loď, nebyla možná (nemluvě o tom, že ještě nějakou dobu byla ochrana lodí vlastními stíhačkami handicapována tím, že lodě nenesly radar — a na moři jaksi předsunuté výstražné hlásky nemáme). A samozřejmě museli brát i ohled na to, že ve Středozemním moři prostě jsou jakákoli jejich plavidla do značné míry ohrožována i letadly z pozemních základen (a přitom je nutné uvažovat i o tom, že základny lze posílit přesunem strojů z jiných letišť, tedy, že bylo poměrně snadné získat výraznou početní převahu strojů z pozemních letišť). |
|
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 3975: No a já zase myslel, že jde o:"tak jsem myslel pochopitelně palubní Avengery" en.wikipedia.org/wiki/Avenger-class_escort_c... což mi přišlo jako vcelku vhodné, až na zmínku, že nebyl až tak docela z WW2.;-) |
|
|
|
|
Pardon, ale já asi způsobil malé nedorozumnění Když Dzin psal, že měl radši Jamato nežli Musaši, tak jsem myslel pochopitelně palubní Avengery, co obě japonské superlodě potopily. No a Algy a jeho Seawolf je podobný případ - alespoň myslím. |
|
|
|
|
|
Jo, holt nemůžu znát každou ponorku, i když mě to neomlouvá . Sea Wolf znám spíše odsud: en.wikipedia.org/wiki/Sea_Wolf_%28missile%29 , protože jsem se dost zajímal o válku o Falklandy. |
|
|
|
|
|
Krojc napsal(a) v č. 3972: To bude tím, že Sea Wolf byla ponorka a Avenger není tak úplně z WW2 "něco málo o válečných lodích WW2 vím, ale tyhle neznám"
|
|
|
|
|
|
Tom napsal(a) v č. 3970:
"já měl vždycky radši Avengery"
Algernon napsal(a) v č. 3971: Kurňa, tož tady su asi ouplně mimo"dávám přednost Sea Wolfu"  ; něco málo o válečných lodích WW2 vím, ale tyhle moc neznám . |
|
|
|
|
|
To já měl vždycky radši Avengery |
|
|
|
|
Měl jsme vždy radši Jamato :-D |
|
|
|
|
|
www.novinky.cz/zahranicni/svet/363276-vrak-n... , twitter.com/PaulGAllen?original_referer=http... Tak se podívejme, za co ti amíci-miliardáři vyhazujou své těžce vydělané dolary  . |
|
|
|
|
|
Áháááá... Každopádně díky, zase jsem chytřejší |
|
|
|
|
|
Algernon napsal(a) v č. 3965: Takto je to správně - přesné úplné znění je United States Ship, tedy loď Spojených států. Zkratek s jiným významem mají vojáci, item námořníci US Navy plno, kategorizace lodí je jimi nacpána. Např. CVA je kategorie tzv. útočných letadlových lodí, SSBN je ponorka s mezikontinentálními raketami a jaderným pohonem atd. "USS je loď patřící (americkému) válečnému loďstvu" |
|
|
|
|
|
Náčelníci, měl bych takový dotaz. Proč se jména US válečných lodí uvádí jako "USS něco" a lodí (řekněme) transportních jen "SS něco". Co tím bylo míněno? Jen mně to tak zaujalo při hledání osudů lodi SS Thomas G. Masaryk... |
|
|
|
|
|
Pombo napsal v č. 3962: Tím "dva spojené válcovité trupy" jsem myslel ten velký natlakovaný hangár nad palubou, asi jsem se blbě vyjádřil"I-400 má taky trupy vedle sebe a né nad sebou" . L. Visingr o I 4OO trefně píše:"Japonci proto navrhli ponorku, která měla trup s příčným průřezem ve tvaru poněkud smáčknutého oválu či ležaté osmičky; hangár pak byl umístěn nahoře, jakoby „mezi“ polovinami oné osmičky. Válcový hangár byl vestavěn do nástavby a tvořil vlastně i základnu věže, což dávalo ponorce dosti zvláštní tvar." K těm osudům: Japové stavěli ještě I 404 a I 405, ale někdy v březnu 1945 to skrečovali, i když 404 už byla těsně před dokončením. A tu nedodělku potopili Amíci v červenci v Kure bombami letadel z LL od TF 38. |
|
|
|
|
Krojc napsal v č. 3961: vždyť I-400 má taky trupy vedle sebe a né nad sebou. Jinak souhlasim, že japonské ponorky obecně nebyly žádný technologický zázrak, zvlášť ve stínu německého typu XXI. Vynikaly jen schopností nést letadla a v tom vidím i důvod americké neochoty podělit se o kořist s Rusy. Jen málo "letadlových" ponorek se dožilo konce války nevím, jestli se aspoň jedna dostala do sovětských rukou. Řekl bych že ne. Proto jim asi Amíci nechtěli dát ani I-400, která nebyla krom své velikosti a již zmíněnému dvojtému trupu, proti jiným jap. ponorkám ničím zajímavá. "třída Tajfun má taky dva spojené válcovité tlakové trupy, jenže horizontálně, ne vertikálně" |
|
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války