Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 1746: Capital ship si môžeš preložiť akokoľvek."Nebo-li termín „capital ship“ (který nemá přímo český ekvivalent, ovšem dle SK též „vojnové lode 1. triedy“), významově v češtině značí totéž co „battleship“, čili bitevní loď (a i bitevní křižník), čili totéž…" - hlavná loď - doslovne  - vojnová loď 1. triedy - prvolíniová loď Teda všetky označenia sú všeobecné práve aby pokryli tak širokú kategóriu Capital ships, do ktorých patria nielen bitevné lode ale aj bitevné krížniky, pancierové krížniky, pobrežné obrnené lode, pancierové lode - všetko označenia, ktoré sú typické pre jednotlivé loďstvá a nemusia sa nachádzať v inom loďstve. Inak ak podľa teba pojem Capital ship zahŕňa i pojem bitevný krížnik, tak potom musí zahŕňať aj pojem pancierová loď. Pojem bitevný krížnik či bitevná loď je špecifický len u niektorých krajín a napr. Francúzsko, Taliansko ich nepoznali. Teda pojem Capital ship musí zahŕňať i pancierové lode v prípade Francúzska a Nemecka atď...podľa označenia v jednotlivých krajínách...  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1747: Súhlasím s tým, že Deutchland patrí do kategórie Capital ship (podľa zmluvy z 1922 roku). Nesúhlasím s označením bitevná loď, pretože termín Capital ship nie je ekvivalentom bitevnej lode. Ak HMS Hood je bitevný krížnik a nie bitevná loď, tak potom trieda Deutchland musí byť po správnosti označovaná ako pancierová loď či ťažký krížnik, resp. ak sa napr. u HMS Hood použije "národné" označenie Battlecruiser/bitevný krížnik, tak nevidím dôvod prečo u Deutchlandu by sa nemalo používať národné označenie Panzerschiffe/pancierová loď či Schvere Kreuzere/ťažký krížnik. "Vzhledem ke kategorizaci (v tebou citovaných smlouvách) se panzerschiffe nedá zařadit ani mezi plavidla pomocná, ani mezi ponorky, ani mezi torpédoborce, ani mezi křižníky (ať lehké či těžké), ani mezi lodě letadlové. Jedinou kategorií, kam panzerschiffe patří (pokud se vyjadřujeme česky, nikoliv hatmatilkou účelově vytvářenou mylím SK), jsou bitevní lodě — „navzdory“ udanému výtlaku do 10,000 tn… :o)) Čili… Kategorie, specifikovaná termínem „capital ship“ (i když zde není — doslovně — použit termín „bitevní loď“ tedy „batleship“) se významem zcela nepochybně ztotožňuje s v češtině obvyklým a používaným termínem „bitevní loď“ (kam, dle smlouvy, spadají jak bitevní lodě a bitevní křižníky, tak, zjevně, i „kapesní bitevní lodě“ čili „panzerschiffe“)." Inak keby som bol rýpak, tak podľa zmluvy z 1936 roku by sa trieda Deutchland ťažko dala zaradiť. Ak bol u Deutchlandu udávaný výtlak (nie skutočný) do 10.000 t tak nepatril podľa zmluvy medzi Capital ship podkategórie a) preto lebo nepresahoval výtlak 10.000 t a do subkategórie b) zase preto, že jeho výtlak bol väčší ako 8.000 t, ktorý je stropom pre Capital ship subkategóriu b)...Celkovo sa dá povedať, že podľa zmluvy z 1936 bysa nedali zaradiť lode o výtlaku 8-10.000 t s delami nad 203mm... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1747: Tak si sa pekne dosmial, môžeme pokračovať..."Výborně… Kterépak lodi, v zemích které podepsaly Washingtonskou smlouvu, překračovaly (smluvně udaný) výtlak 10,000 tn, či kalibr děl 8 in, mimo letadlových a bitevních lodí — pokud hovoříme česky? (Včetně bitevních křižníků, a, zjevně, i „kapesních bitevních lodí“.) A kterépak ze signatářských zemí Washingtonské smluvy z roku 1922 měly, kupř., ve výzbroji pobřežní bitevní lodě nebo pancéřové křižníky (že by některý z nich v těchto zemích přežil když ne Velkou válku, tak rok 1922?) Že by snad někdo ze signatářů smouvy obětoval část z limitu výtlaku (Btitánie a USA po 525,000 tn) k tomu, aby si ponechal ve výzbroji nějakou pobřežní bitevní loď nebo pancéřový křižník, nebo „predreadnought“ či „semidreadnought“? :o)))" termín Capital ship nie je len pre lode nad 10.000 ton, zabudol si spomenúť (účelovo), že obsahuje aj subkategóriu b) teda lode s výtlakom do 8000 t s delami nad 203mm. Takže ktoré lode? kam by si zaradil: Marshal Soult (VB, 6400 t, 2x381mm) - monitor Erebus, Terror (VB, 7720 t, 2x381mm) - monitor San Giorgio (TAL, 9470 t, 4x254mm, 8x190mm) - pancierový krížnik, pobrežná obrnená loď. Vzhľadom na to, že na tieto lode sa tiež vzťahuje pojem Capital ship, tak sú to bitevné lode - podľa tvojho názvoslovia? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1752: "A podle „smluvní terminologie“ „panzerschiffe“ patří do „capital ships“ — čili do téže kategorie (jak jsi sám uvedl v 1729), jako „schlachtshiffe“, čili mezi „bitevní lodě“ (pokud se budeme vyjadřovat česky, nikoliv „česky snadno a rychle“ dle SK)." S tímto sa dá čiastočne súhlasiť, Panzerschiffe patrí do kategórie Capital ship, rovnako aj Schlachtshiffe patrí do Capital ship. Nesúhlasím však z automatickým zamieňaním Capital ship s bitevnou loďou...Capital ship je prvolíniová loď, či loď 1. triedy. Pre bitevnú loď je v anglitskom jazyku označenie battleship. navyše termín battleship/bitevná loď nie je termín používaný celosvetovo...napr. u francúzov neexistuje bitevná loď ale len pancierová loď... Takže Deutchland je: prvolíniová loď - podľa medzinárodnej klasifikácie pancierová loď, či ťažký krížnik - podľa nemeckej klasifikácie |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1745: moulo si ty, čeština v pohode zvládne preklad "capital ship" aj inak ako bitevná loď. Čo tak "prvolínová loď", či "loď 1. triedy"...
"Čili, mylí lingvistický moulo, možná to bude pro tebe překvapením, nicméně termín „bitevní loď“ není jen adekvární termínu „battleship“, nýbrže i „capital ship“… (Ostatně… Čeština je oproti angličtině v „námořní“ terminologii nesporně mnohem chudší. Konec konců u vnitrozemských suchozemců se to dá čekat, že…)"
Algernon napsal v č. 1745: A prečo by mal byť ten mesiáš Hrbek? "Hmm, squělé… Hrbek se mýlí — a SK je Mesiáš…" Inak mýli sa Pejčoch? Jeden z tých dvoch má pravdu, ale všetky fakty vedú k tomu, že Hrbek to nie je...
Algernon napsal v č. 1745: Ťažko...viditeľne je pre teba mesiáš či führer Hrbek..."Jasně — my všichni jsme „stádo“ — a SK je „führer“, že..?" Inak dosť zdrojov či autorov radí triedu Deutchland tam kam patrí...k pancierovým lodiam či k ťažkým krížnikom... |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 1744: Viď nižššie...vysvetlovaľ som ti to tam x-krát."Mimochodem, ehm, „experte“ ZPV… Jakpak že to je s turbogenerátory a dieselgenerátory, co..? :o)) Kterépak že, a pročpak že, patří ke strojnímu vybavení, a které (a proč) ne..? Nechtěl bys mně zase poučit..? Já to totiž (…dle tebe…) pořád ještě nepochopil… Pravda, asi po jen jedné lekci to ještě pořád nepochopím (možná tak za rok — ale nemohu to zaručit), ale alespoň se zase trochu zasměju…" Nechcel by si ma poučiť ty akú majú súvislosť dieselgenerátory a pohonný systém lode??? Čo majú spoločné či ako sú previazané? Sú na sebe závislé? Ja som ti to vysvetlil dole... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1743: Vždy sa zameruje podľa dopadu všetkých, lebo nemôžeš presne určiť, kam dopadne granát z toho ktorého dela..."To si pamatuješ špatně. Nebyl jsi schopen upřesnit, jak přesně palba probíhá, zda se děla zaměřují každé podle svého dopadu, nebo i podle dopadu ostatních." Inak zameriavanie je kontinuálny proces a prvky sa nepočítajú pred každým výstrelom zvlášť. Na začiatku bitky zadáš základné prvky (kurzy, rýchlosti,...) a daný balistický počítač vyratáva prvky v reálnom čase, ktoré zároveň prenáša do námerových a odmerových mechanizmov všetkých diel. Teda v akomkoľvek okamžiku máš všetky delá zamierené na ten istý bod. Prípadné zmeny kurzu, rýchlosti, či opravy sú automaticky prerátané v reálnom čase a sú vypočítané pre všetky delá tak aby streli dopadali okolo jedného bodu...preto môžeš v ktorom koľvek okamihu brať korekcie z inej batérie (či inej veže)...
Dzin napsala v č. 1743: "Video jkde to bylo sem neviděl, ale je otázkou, zda tak střílí, pokud tak střílí, z důvodů oněch semisalv, nebo z důvodů nemožnosti palby zbalými dvěma věžemi." Na ňom je vidno, že Bismarck striela po dvojiciach veží a nie je to tým, že by strieľať ostatnými nemohol - strieľa zo všetkých veží po salvách z A+B a následne z C+D... video je napr tu: www.hmshood.com/ship/history/bmhood/film.html
Dzin napsala v č. 1743: V záverečnom boji bolo podstatne viac iných faktorov, ktoré mali na presnosť streľby vplyv..." ze závěrečného boje je patrné, že slušných výsledků nedosahovali." - nemožnosť od začiatku zapojiť zadné veže do boja...teda Bismarck nestrieľal semisalvami minimálne do doby kým sa do palebného sektoru nedostali aj zadné veže. - s vyradeným strediskom riadenia paľby sa asi napresnejšie nestrieľa, že? Vybral si si zlý príklad...záverečný boj nemôžeš brať za neúspech semisalv, pretože tam ich Bismarck ani nestihol použiť do doby kedy mohol využiť plnú silu. Naopak v Dánskom prielive napriek pomerne veľkej vzdialenosti dosiahol na pár vystrelených sálv značný počet opakovaných zásahov ako do hooda tak aj do Prince of Walles...Rovnako opakované zásahy dosiahol aj Prinz Eugen, ktorý strieľal rovnakou metódou ako Bismarck - semi salvami... A máme to tu zase |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1742: Dzine načase aby si sa pozrel na konkrétne medzinárodné zmluvy a nepreberal všetko od niekoho iného. Inak triedu Deutchland správne zaradili medzi ťažké krížniky či pancierové lode v tebou spomenutej "Válečné lode 4" od Pejčocha a spol..."V tom případě toho víš ale hodně málo. Doporučuji knihy "Válečné lodě 2, 3 a 4" případně Hrbka "Loďstva států..." a "Velká válka na moři 1.-5. díl"."
Dzin napsala v č. 1742: V akých odborných? "Oficiálně se vyskytuje v obdorných publikacích."  A nemyslíš, že tie mnou uvedené zmluvy sú tie naodbornejšie a že vyjadrujú presne na čom sa dané štáty dohodli?
Dzin napsala v č. 1742: Pre názov bitevné lode má angličtina krásny názov Battleships, prečo nepoužili ten? "Takže exkurz do českého názvosloví. V češtine se pod pojmem "bitevní loď" myslí veškaré kategorie, které jsi vyjmenoval a plně odpovídá tomu tvému "capital ship". Následuje podrobnější dělení, kde se už pod pojmem "bitevní loď" míní "dreadnought" a další se specifikují (kapesní, řadová, pobřežní atd.). Tedy z pohledu češtiny jsou Cesarevič, Lützow, Ilmarinen, Iron Duke a Lion bitevní lodě. Přičemž Cesarevič patří do kategorie řadová bitevní loď, Lützow kapesní BL, Ilmarinen pobřežní BL, Iron Duke bitevní loď a Lion bitevní křižník. Přičemž bitevní křižník se může brát i jako samostatná nadřazená kategorie. Jinak máme ještě kasematové a barbetové BL, ale na jejich představitele si nevzpomenu." Nebolo to preto, že potrebovali iný všobecný termín, ktorý by zahrnul označenia jednotlivých štátov pod jeden jediný čo bolo kvôli zmluve potrebné, pretože v niektorých loďstvách termín bitevná loď nepoznali/nepoužívali? Preto capital ship nemôžeš jednoducho priradiť k bitevnej lodi, pretože kategória capital ship zahŕňala nielen bitevné lode, ale aj pancierové lode, bitevné krížniky, lode pobrežnej ochrany, pancierové krížniky, ťažké krížniky...teda všetko to, čo malo delá nad 203mm bez ohľadu na to, kam do ktorej kategórie si ich zaradili jednotlivé loďstvá. Teda ak briti použili pre napr. Valiant označenie bitevná loď je síce pekné ale podľa zmluvy je to stále len loď 1. triedy (či prvolíniová loď) po boku lodí ako je napr. San Giorgio (tal), Eidsvold(nor), Deutchland (Nem), Renown(VB)... |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1741: Tak čo tak prezrieť viacej zdrojov? Napr.:"upřímně rečeno zatim jsem se v každé literatuře setkal s označením kapesní bitevní loď." Ivo Pejčoch, Zdeněk Novák, Tomáš Hájek, Válečné lodě 4, Praha 1993
giro.c napsal v č. 1741: Ja akceptujem to čo je v medzinárodných zmluvých, teda fakt, že Deutchland patrila do kategórie "vojnová loď 1. triedy" a teda spadala do kategórie lodí, ktoré majú delá nad 203mm."nechápu a znovu tzo zde píši, proč nehodláš akceptovat rozdělení poldle ráží" V Nemecku bola zaradená do kategórie "pancierová loď" a neskôr ťažký krížnik čo sa však vzájomne nevylučuje.
giro.c napsal v č. 1741: na aké loďky 2WW??? "schválně jsem se díval na loďky 2WW, zajímavý že skoro všude se to nazývá tak jak má, a jenom ty máš něco extra"  |
|
|
|
|
SK: (1740) - To si pamatuješ špatně. Nebyl jsi schopen upřesnit, jak přesně palba probíhá, zda se děla zaměřují každé podle svého dopadu, nebo i podle dopadu ostatních. Video jkde to bylo sem neviděl, ale je otázkou, zda tak střílí, pokud tak střílí, z důvodů oněch semisalv, nebo z důvodů nemožnosti palby zbalými dvěma věžemi. A ze závěrečného boje je patrné, že slušných výsledků nedosahovali. - Realizace a provedení operace jsou dvě odlišné věci. Lachtana začali realizovat, ale setkali se s takovými těžkostmi a obtížemi, že jeho provedení museli odložit na neurčito. |
|
|
|
|
|
SK: (1739) - "Pokiaľ ja viem, tak žiadna taká kategória oficiálne neexistovala a už vôbec pre ne neboli určené TTD..." V tom případě toho víš ale hodně málo. Doporučuji knihy "Válečné lodě 2, 3 a 4" případně Hrbka "Loďstva států..." a "Velká válka na moři 1.-5. díl". Jinak tyto lodě spadají do B kategorie bitevních lodí, viz. níže. - Oficiálně se vyskytuje v obdorných publikacích. - V mezinárodní smlouvě je uvedena bitevní loď typu A a B. Doporučuji její český (slovenský) překlad, protože jsme Češi (Slováci) a máme vlastní odborné názvosloví. Tvojí logikou by jsme se tedy nemohli bavit o torpédoborcích, protože neexistují, jelikož není možno najít jediný cizojazyčný dokument, kde by se o nich mluvilo. Takže exkurz do českého názvosloví. V češtine se pod pojmem "bitevní loď" myslí veškaré kategorie, které jsi vyjmenoval a plně odpovídá tomu tvému "capital ship". Následuje podrobnější dělení, kde se už pod pojmem "bitevní loď" míní "dreadnought" a další se specifikují (kapesní, řadová, pobřežní atd.). Tedy z pohledu češtiny jsou Cesarevič, Lützow, Ilmarinen, Iron Duke a Lion bitevní lodě. Přičemž Cesarevič patří do kategorie řadová bitevní loď, Lützow kapesní BL, Ilmarinen pobřežní BL, Iron Duke bitevní loď a Lion bitevní křižník. Přičemž bitevní křižník se může brát i jako samostatná nadřazená kategorie. Jinak máme ještě kasematové a barbetové BL, ale na jejich představitele si nevzpomenu. Jestli to máte ve slovenštině jinak, prosím, ale já se přidržuji českého názvosloví. |
|
|
|
|
SK předně bych tě rád poděkoval za lichotivé označení stádo 1) upřímně rečeno zatim jsem se v každé literatuře setkal s označením kapesní bitevní loď. 2)nechápu a znovu tzo zde píši, proč nehodláš akceptovat rozdělení poldle ráží 3)schválně jsem se díval na loďky 2WW, zajímavý že skoro všude se to nazývá tak jak má, a jenom ty máš něco extra |
|
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1738: 1. semisalvy som ti vysvetlil na stretku pokiaľ viem celkom jasne."Ohledně semisalv, nikdy jsi nenapsal, jak přesně to mělo vypadat natož fungovat, tak jak tedy můžeš tvrdit, že je Němci používali a navíc že s nimi dosahovali slušných výsledků?" 2. To, že ich nemci používali som ti tiež dokázal (napr. si pozri video s boja v Dánskom prielive - tam vidno, že bismarck strieľal len z dvoch veží naraz) 3. to, že dosahovali slušných výsledkov je jasné z boja v Dánskom prielive, kde sa rýchlo zastrielali a dosiahli slušný počet zásahov v krátkej dobe.
Dzin napsala v č. 1738: Lachtan nezačali realizovať, pokiaľ viem, tak konečný rozkaz neprišiel. Prípravy na nejakú operáciu neznamenajú, že operácia začala..."Ohledně Lachtana, já naopak mohu dokázat a už jsem tak udělal, že ho Němci nebyli schopni uskutečnit, ikdyž ho začali realizovat. Je to historický fakt, alespoň jsem si nevšiml, že se Němci vylodili v Británii. " |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1737: Môžem za to, že Hrbek sa mýli? "Tak schválně, vem si "Loďstva státu účastnících se WW2" od Hrbka a najdi si tam, kam jsou zařazeny lodě třídy Deutchland. Jestli mezi btevní lodě, nebo mezi křižníky."
Dzin napsala v č. 1737: Môžeš mi tu prosím vypísať, kde si našiel TTD pobrežných bitevných lodí či radových bitevných lodí? Pokiaľ ja viem, tak žiadna taká kategória oficiálne neexistovala a už vôbec pre ne neboli určené TTD..."Pokud by jsme to měly brát podle TTD, tak se blíží buď "pobřežním bitevním lodím" nebo "řadovým bitevním lodím". "
Dzin napsala v č. 1737: Správne píšeš: vymyslen nový název... teda bol vymyslení ale nebol ničím podložení. Ja som doložil, že podľa medzinárodných zmluv je možné Deutchland zaradiť medzi "vojnové lode 1. triedy", dúfam, že nechceš vyvrátiť to, že v Nemecku bola táto trieda vedená ako "panzerschiffe" neskôr "schwere kreuzere". Teda nikde oficiálne trieda Deutchland sa nevyskytuje pod pojmom bitevná loď, či aspoň vrecková bitevná loď. Tieto pojmy totiž v medzinárodných zmluvách vôbec nie sú..."Protože se nejedná ani o jeden a ani o druhý typ, byl pro ně vymyslen nový název. "
Dzin napsala v č. 1737: Dzin ukáž mi, v ktorej medzinárodnej zmluve je uvedení pojem bitevná loď či vrecková bitevná loď??? V zmluvách je uvedení pojem "Capital ship" resp. "vojnová loď 1. triedy", ktorý zahŕňa všetky možné lode, ktoré majú delá nad 203mm. Pojem Capital ship nemôžeš automaticky zameniť za bitevnú loď, pretože pojem Capital ship je omnoho širší a okrem bitevných lodí zahrňuje aj napr. bitevné krížniky, pobrežné bitevné lode, pancierové krížniky s delami nad 203mm, pancierové lode, lode pobrežnej ochrany teda všetky lode, ktoré sú v medziach určených pre kategóriu Capital ship."Názvosloví jednotlivých států obvykle hraje jen podružnou roly, spíše tak ve vztahu k mezinárodním smlouvám, příkladem jsou třeba názvy sovětských těžkých lodí." Teda konečne otvor oči a nenechaj sa viesť stádom... |
|
|
|
|
|
SK: Ohledně semisalv, nikdy jsi nenapsal, jak přesně to mělo vypadat natož fungovat, tak jak tedy můžeš tvrdit, že je Němci používali a navíc že s nimi dosahovali slušných výsledků? Ohledně Lachtana, já naopak mohu dokázat a už jsem tak udělal, že ho Němci nebyli schopni uskutečnit, ikdyž ho začali realizovat. Je to historický fakt, alespoň jsem si nevšiml, že se Němci vylodili v Británii. Ten ty nemůžeš popřít ani kdyby jsi se snažil sebevíce. Nedokázali porazit RAF, nedokázali ovládnout vody LaManche, nedokázali schromáždit dostatečné množství vylodovacích a transportních plavidel. Jsi, protože ty své závěry činíš ničím nepodložené. Jde většinou jen o spekulace a ty nikdy nejsou naprosto směrodatné. |
|
|
|
|
|
SK: Tak schválně, vem si "Loďstva státu účastnících se WW2" od Hrbka a najdi si tam, kam jsou zařazeny lodě třídy Deutchland. Jestli mezi btevní lodě, nebo mezi křižníky. Pokud by jsme to měly brát podle TTD, tak se blíží buď "pobřežním bitevním lodím" nebo "řadovým bitevním lodím". Protože se nejedná ani o jeden a ani o druhý typ, byl pro ně vymyslen nový název. Ať to ale budeš brát z jakékoliv strany, je to bitevní loď. Názvosloví jednotlivých států obvykle hraje jen podružnou roly, spíše tak ve vztahu k mezinárodním smlouvám, příkladem jsou třeba názvy sovětských těžkých lodí. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1733: No ohľadne semisalv je to jasné, Nemci ich používali, dosahovali s nimi slušné výsledky..."Tohle je tu porád. Nejprve přijdeš s teorií semisalv, u která navíc nejsi schopen ani přesně vysvětlit, jak má fungovat, pak se vytasíš s nápady, jak by se měl konat Lachta a opět nejsi schopen nijak doložit, že by to bylo možné a teď zase tohle. Ty prostě musíš být notoricky v opozici vůči všemu. Prostě máme jen další téma, o kterém se nemá cenu bavit. " Ohľadne Sealionu je to tiež jasné, ty nemôžeš vyvrátiť, že by nevyšiel, keby ho nemci začali realizovať... A zaradenie do kategórií je vecou danného loďstva pretože v medzinárodných zmluvách je len všeobecné označenie, ktoré sa dá použiť v prípade "Capital ship" napr. aj na pobrežné obrnené lode, pancierové lode, bitevné krížniky, bitevné lode...Teda je logické a správne sa držať kategórie, do ktorej ho začlenilo samo dané loďstvo a nie do akej sa ho snažili zaškatuľkovať v iných krajinách... No a nie som v opozícií voči všetkému, len nemienim slepo tvrdiť čo väčšina stáda bez toho aby som si sám overil či ide o správne riešenie...Okrem toho nerád strkám hlavu do piesku... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1733: Chceš povedať, že čeština nedokáže rozlíšiť medzi Schlachshiffe a Panzershiffe? Divné vždy som si myslel že čeština dokáže rozlíšiť medzi tymito dvoma pojmami..."Ale jdi. Když už jsi to tak hezky vypsal, jakpak se asi tento typ lodí nazývá českým odborným názvoslovým?"
Dzin napsala v č. 1733: Termín bitevná loď ofiiálne neexistuje, takže nie je čo riešiť..."Prostě lodě třídy Deutchland jsou jednoznačně bitevní lodě a ne křižníky. To že trváš na něčem jiném na tom nic nezmění." Capital ship je v preklade "Vojnová loď prvej triedy" - teda všeobecné označenie, čo je u medzinárodnej zmluvy logické, lebo nemôže predsa použiť označenia, ktoré sú typické len pre niektoré loďstvá... Podľa medzinárodných zmluv teda trieda Deutchland patrí medzi "vojnové lode prvej triedy" a podľa Nemeckého označenia je to pancierová loď. Vzhľadom na to, že Nemecko používalo tiež označenie bitevná loď ale ho u triedy Deutchland nepoužili, tak z toho je zrejmé, že bitevná loď to v žiadnom prípade nemôže byť. To, že si briti vymysleli pre Deutchland pomenovanie "vrecková bitevná loď" je pre zaradenie Deutchlanda asi tak významné asi ako to, že Sovieti zaradili Panthera medzi tanky ťažké...teda len tým vniesli zmätok do inak celkom jasného zaradenia Deutchlandu - teda medzi pancierové lode. To, že po vypuknutí 2.s.v. padli akékoľvek zmluvy je jasné a teda hranice tried si určovala každá krajina po svojom. Ak teda v nemecku dospeli k názorom, že v Nemecku môže mať ťažký krížnik delá kalibru 280mm tak sa nedivím, že triedu Deutchland preklasifikovali na ťažké krížniky...Američania taktiež zaradili lode triedy Baltimore a Des Moines medzi ťažké ak keď by podla limitov patrili medzi o triedu vyššie... |
|
|
|
|
|
SK: (1729) Ale jdi. Když už jsi to tak hezky vypsal, jakpak se asi tento typ lodí nazývá českým odborným názvoslovým? Prostě lodě třídy Deutchland jsou jednoznačně bitevní lodě a ne křižníky. To že trváš na něčem jiném na tom nic nezmění. Tohle je tu porád. Nejprve přijdeš s teorií semisalv, u která navíc nejsi schopen ani přesně vysvětlit, jak má fungovat, pak se vytasíš s nápady, jak by se měl konat Lachta a opět nejsi schopen nijak doložit, že by to bylo možné a teď zase tohle. Ty prostě musíš být notoricky v opozici vůči všemu. Prostě máme jen další téma, o kterém se nemá cenu bavit. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 1730: Nechápem prečo by som mal akceptovať niečí omyl? "SK nechápu, že nejsi schopen akceptofat fakt, že většina literatury uvádí Graf Spee za kapesní bitevní loď." Keby Graf Spee bola bitevná loď, tak by ju sami nemci zaradili medzi Schlachtschiffe a nie Panzerschiffe (neskôr k Schwere Kreuzere - ťažkým krížnikom) Inak s tými zdrojmi je to 50 : 50, časť ich radí nesprávne k vreckovým bitevným lodiam a časť k pancierovým lodiam či ťažkým krížnikom, teda tam kam skutočne patrili... |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války