Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsal v č. 2073: Fakt? A vysvetlíš mi ako je to s ním? "Houby spletl , je to tak jak píši, při křižování a hlídkování záleží na akčním rádiu lodi..."  Najprv mi zadefinuj "Akčný rádius" u lodí aby sme sa mali od čoho odpichnúť.. |
|
|
|
|
Houby spletl  , je to tak jak píši, při křižování a hlídkování záleží na akčním rádiu lodi... |
|
|
|
|
|
Tohle začíná připomínat dětinské haštěření takže si myslím, že není nezbytně nutné, abych se toho dál účastnil. Abych ale nakonec udělal ještě SK radost, s akčním rádiusem jsem se spletl. |
|
|
|
|
|
ON LINE 2 10 - SK: Ani zďaleka nie... :O( 9 - Dzin: PRávě že ne... Ale jestli takhle, tak jsme na tom stejně. :o))) 8 - SK: To by som mohol, ale potom by som musel súhlasiť s nepravdou(plavbyschopnosť), prípadne minimálne veľmi diskutabilnou vecou (čo je BB)... :O( 7 -Dzin: Hele, Ty napíšeš, že uznáváš, že z bitevní lodí a plavbyschopností jsi se mýlil a já napíši, že mnou napsané definice nebyly nejobsáhlejší. |
|
|
|
|
|
ON LINE 6 - Dzin: od akčního rádiusu. Piš přesně... 5 - SK: No blik, ale práve k tomu sa používa cestovná rýchlosť - ku križovaniu/hliadkovaniu. Preto výdrž na mori závisí od dosahu pri určitej rýchlosti (Napr, 10000/10 ti dá vo výsledku výdrž na mori 1000 hodín... 4 - Dzin: To je jedna věc dosahu, jak dlouho jsi schopen operovat na moři. Ne jen, jak daleko dopluješ na naplněné nádrže, ale i jak dlouho jsi schopen operovat nez návštěvy přístavu. To je alle přeci známé... 3 - SK: Ale ako chceš, tak si porovnaj koľko zotrvá na mori BL pri "cestovnej" rýchlosti (máš ju hneď za dosahom u väčšiny) a koľko krížnik... 2 - SK: Neboli schopné operovať na mori dlhšiu dobu, inak ako súvisí dosah s výdržou na mori? To mi je novinka...Ale čakal som, že niekam odbočíš... :O( 1 - Dzin: Byly schopny déle operovat na širém moři. Takže měly větší dosah.  |
|
|
|
|
|
SK: (2065) - Kdyby mi to psal kdokoliv jiný, tak bych to víceméně přešel, maximálně upozornil na chybičku. - Není. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2064: No myslím, že moje príspevky sú dosť roziahle a je tam uvedených dosť faktov (viď posledne napr. 2058,2060)."Já jen, že ode mne požaduješ co nejpřesnější a nejobsáhlejší příspěvek a sám tak nečiníš..." Ak narážaš na to, že som prehodil dve písmenká a na to, že som ti nenapísal názvy u tých lodí v tvojom rodnom jazyku tak prepáč. Myslel som si, že keď sa tu napr. píše o Yamato, tak si to dokážeš preložiť...Podobne som to čakal aj u Varyagu a Pobedy...
Dzin napsal v č. 2064: No uzavrieť to môžeme tak, že bitevná loď a plavbyschopnosť je to čo som tu písal ja..."Jestli už ale nic, takže to můžeme uzavřít s tím, že bitevní loď (a plavbyschopnost) je to, co jsme ti tu psali." Inak ako je to s tým tvojim tvrdením, že krížniky "měly větší dosah"? A ako je to s ďalšou časťou: "stejně dobře snášely neklidné moře." ? |
|
|
|
|
|
SK: Já jen, že ode mne požaduješ co nejpřesnější a nejobsáhlejší příspěvek a sám tak nečiníš... Jestli už ale nic, takže to můžeme uzavřít s tím, že bitevní loď (a plavbyschopnost) je to, co jsme ti tu psali. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2061: No to je pravda, síce stále je priemerný dosah bitevných lodí väčší ako u krížnikov stále to nie je až tak markantný rozdiel ako za ww2 že? Teda tie nožničky, ktoré boli od začiatku naklonené čo sa týka dosahu na stranu bitevných lodí sa vývojom len roztvárali a pekne to vidno na ww2, kde bitevné lode často získali výrazný náskok v dosahu oproti krížnikom (jedine u talianov je tomu opak "Ne nejsou na tom nějak špatně, ale jak vidíš, nejsou na tom ani nějak lépe." ). |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2061: No myslíš, že podobne asi nie...bol to jediný 5 komínový krížnik..."Askold nebyl jen jediný, podobně byly stavěné většina křižníků." Okrem toho bol výnimočný svojou rýchlosťou - vo svojej dobe bol najrýchlejšia loď námorníctva. Dosah mal tiež slušný...Ale napriek tomu to bol len ojedinelí zjav a vo väčšom množstve produkované krížniky už jeho parametre nedosahovali...
Dzin napsal v č. 2061: No to je pekné, že sa ich snažili robiť s čo najlepšími plavebnými vlastnosťami ale to platí u všetkých lodí...u každej konštrukcie sa snažíš aby loď mala čo najlepšie plavebné vlastnosti, pričom často sú možnosti získať čo najlepšie plavebné vlastnosti v konflikte s inými požiadavkami (ochrana, výzbroj...) a preto vznikajú lode s lepšími či horšími plavebnými vlastnosťami..."Ne nejsou na tom nějak špatně, ale jak vidíš, nejsou na tom ani nějak lépe. Celkově se prostě křižníky snažili dělat s co nejlepší plavbyschopností."
Dzin napsal v č. 2061: U Cesareviča boli prehodené dve písmenká(mimo to, že to je preklad z AJ), jednalo sa o jednu z nájznámejších lodí Rusko-japonskej vojny...divné, že ju nepoznáš..."Varyag, Pobeda a hlavně Ceraševič!!! Proboha, co to jsou za lodě? " www.rms-republic.com/tsesarevich.html Varyag - chránený krížnik, taktiž dosť známi Pobeda - bitevná loď, taktiež známa... Myslel som si, že keď si zabrúsil do Rusko - japonskej vojny, tak že máš o nej prehľad... |
|
|
|
|
|
SK: (2060) - Ne nemám. - Askold nebyl jen jediný, podobně byly stavěné většina křižníků. Rozdíl třeba je už u obrněných křižníků Japonska, které jsou více stavěny na boj. Ale obecně mají skvělou plavbyschopnost. Ne nejsou na tom nějak špatně, ale jak vidíš, nejsou na tom ani nějak lépe. Celkově se prostě křižníky snažili dělat s co nejlepší plavbyschopností. Varyag, Pobeda a hlavně Ceraševič!!! Proboha, co to jsou za lodě? |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2059: - No ak máš pod radovými loďami len lode ako Victory tak sa nedivím. "Do kategorie "řadových lodí" spadat ani nemůže, to je evidentní."
Dzin napsal v č. 2059: - Askod je známi svojou schopnosťou uniknúť, takže súhlasím, že bude mať dobré plavebné vlastnosti - však si predsa vybral najrýchlejší krížnik svojej doby, že(v Ruskom námorníctve)? A jedinečný teda bol - minimálne svojími 5 komínmi... "Tak třeba chráněný křižník Askold (a rozhodně nebyl unikátní) při rychlosti 10 uzlů dosah 5000 nm. Schválně kolik bitevních lodí ho dokázalo napodobyt? Kdyby jsi si ho nedokázal zařadit, tak je to přelom 19. a 20. století." :tu je ten krásavec: kombrig00.homestead.com/files/Askold-Draw.jpg Rusko: bitevné lode: Admiral Ušakov(1893): 3400/9 Petropavlovsk(1899): 3750 Poběda(1902): 6000/10 Oslablja(1902): 6000/10 Cesarevič(1903): 3700 Retvizan(1902): 4900/10 Sisoj Veľký(1896): 4440/10 Borodino: 6620/10 Krížniky: Askold(1902): 5000/10) Varjag(1901): 4500/10 Aurora(1903): 2200/9 Rossiya(1897): 5700/12 Takže až také zlé to s bitevnými loďami v porovnaní s krížnikmi nie je že? Inak si zabrúsil pekne do "praveku", čo tak skúsiť porovnať lode z ww2? |
|
|
|
|
|
SK: (2055) - Do kategorie "řadových lodí" spadat ani nemůže, to je evidentní. - A už je to tu zase. Takže viz. víže.- Tak třeba chráněný křižník Askold (a rozhodně nebyl unikátní) při rychlosti 10 uzlů dosah 5000 nm. Schválně kolik bitevních lodí ho dokázalo napodobyt? Kdyby jsi si ho nedokázal zařadit, tak je to přelom 19. a 20. století. |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 2057: Bohužiaľ mylné, jedine u Talianskoho námorníctva by sa dalo povedať, že dosahy bitevných lodí mierne zaostávajú za krížnikmi. Inak v ostatných loďstvách dosahy bitevných lodí sú viac či menej väčšie ako u krížnikov..."SK s dosahy lodí se zklamu, protože doma teď žádné objektivní údaje nemám. Zase to jsou ty obecné předpoklady." Len tak námatkovo: Udaje sú radené: typ, rok zaradenia prvej lode, dosah (námorné míle/uzle) Veľká Británia: Bitevné lode: King George V (1940): 14000/10, 6200/20, 3200/27 Nelson (1927): 15000/12, 7000/16, 5500/23 Q. Elizabeth(1915): 11350/10, 8600/12,5, 3900/21 Revenge(1916): 7500/12,5, 2610/21 Krížniky: Fiji (1940): 12500/12 Dido(1940): 5500/16 Edinburg (1939): 10000/12 Southampton(1937): 11000/12 Arethusa(1935): 6500/16 Leander (1934): 11000/12 Kent (1928): 13300/12, 3100/31,5 Exeter(1930): 12500/12, 8400/14 USA: Bitevné lode: Iowa(1943): 20150/15, 15900/17, 4830/30 S.Dakota(1942): 17000/15 Colorado (1921): 8000/10 Krížniky: Des Moines(1948): 10500/15 Baltimore(1943): 10000/15 Northampton((1930): 10000/15 N.Orleans(1934): 10000/15 Nemecko: Bitevné lode: Bismarck(1940): 9280/16, 8525/19, 6640/24, 4500/28, 3740/30 Scharnhorst(1939): 9020/15, 2210/32 Krížniky: A.Hipper(1939): 7600/12, 6750/15, 5500/18, 2050/32 Konigsberg(1929): 5500/14,5 Japonsko: Bitevné lode: Yamato(1941): 7200/16 Nagato(1920): 7400/16 Ise(1917): 11000/16 Fuso(1915): 11000/16 Kongo(1913): 8000/10 Krížniky: Furutaka(1926): 6000/14 Aoba(1927):6000/14 Takao(1932): 8000/14 Mogami: 6720/14 |
|
|
|
| SK s dosahy lodí se zklamu, protože doma teď žádné objektivní údaje nemám. Zase to jsou ty obecné předpoklady. | |
|
|
|
| Dzin mě je jasný co chceš říct. | |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2054: Ale nespadá, spadá do kategórie Capital ships - radových lodí...V tomto smere máme každý iný názor..."Naprosto přesně spadá do kategorie bitevní loď."
Dzin napsal v č. 2054: To platí len v prípade tých prvých dvoch parametrov plavebných vlastností, dosah mali obvykle menší krížniky ako bitevné lode a krížniky ani zďaleka tak dobre neznášali rozbúrené more ako bitevné lode - čo sa pár krát potvrdilo, že krížniky v rozbúrenom mori nestíhali za bitevnými loďami napriek tomu, že ich rýchlosť na pokojnom mori bola o dosť vyššia...Nehovoriac o podmienkach aké panovali na bitevnej lodi a na krížniku počas plavby v rozbúrenom mori."Ale můžeš. Křižníky měly obecně lepší plavbyschopnost, než BB, protože byly rychlejší, manévrovatelnější, měly větší dosah a stejně dobře snášely neklidné moře." Dzin vyzvem aj teba ako som vyzval gira.c na to, aby ste tu uviedli dosahy bitevných lodí a krížnikov z rovnakého obdobia a z rovnakého námorníctva - z toho jasne vyplynie, kto má pravdu čo sa týka dosahu... |
|
|
|
|
|
SK: (2052) - Naprosto přesně spadá do kategorie bitevní loď. - Ale můžeš. Křižníky měly obecně lepší plavbyschopnost, než BB, protože byly rychlejší, manévrovatelnější, měly větší dosah a stejně dobře snášely neklidné moře. |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2051: A prečo Hood evidentne nepatrí do obrnených krížnikov či vežových pancierových lodí? "Protože mezi ně evidentně nepatří. "
Obrněný křižník: Loď schopná dlouhodobých operací na moři s dobrou plavbyschopností, silou a pancéřovou ochranou. Hood je schopný dlhodobých operácií na mori, má dobré plavebné vlastnosti, palebnú silu a taktiež pancierovú ochranu - teda dokonalí obrnený krížnik.
Věžová pancéřová loď: Loď opatřená pancířem a s děly umístěnými ve věži.
Hood má pancier a má delá umiestnené vo veži...teda patrí aj tu... |
|
|
|
|
|
Dzin napsal v č. 2051: No pozor, kapesní bitevní loď je na rozdiel od pancéřové lodi iba vymyslený termín. "Protože kapesní bitevní loď je bitevní loď a ne křižník nebo pancéřová loď ve smyslu kategorie." A čo sa týka kategórie, tak Versailská zmluva jasne nemecku určila, že môžu postaviť loď kategórie Armoured ships (pancierovú loď) do 10.000 t. O tom, že by to mala byť zrovna bitevná loď nie je tam ani zmienka.
Dzin napsal v č. 2051: No práve, že objektívne plavebné vlastnosti ako celok nemôžeš zhodnotiť, preto je objektívne hodnotiť konkrétny parameter (napr. rýchlosť) - takže keby si napísal, že krížniky majú obvykle vyššiu rýchlosť ako bitevné lode, tak nepoviem ani popel..."Porovnávat plavbyschopnost je normální a zcela běžné. Subjektivní hodnocení je vždy, takže nevím, co si představuješ pod pojmem objektivní hodnocení. Krajně řečeno to snad ani není možné."
Dzin napsal v č. 2051: V ktorom? "Když napíši SK (2050) ta kz toho pochopíš, že mám na myslí, že reaguji na příspěvek číslo 2050 účastníka fora s přezdívkou SK a nepotřebuješ k tomu další dovisvětlování. Jelikož předpokládám určitou míru tvých znalostí a schopnosti uvažování. Bylo ode mne moc troufalé, že jsem totéž předpokládal i v tomto případě?"  Takže rovnako si predpokladám pochopil o čo mi ide v 2048, že? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války