Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1501-1520 z 3183
<< 73 74 75 76 77 78 79 >>
Po
SK 3.4.2005 15:23 - č. 2135
SK
Dzin napsal v č. 2134:
"Nešlo o Pobědu, šlo hlavně o jinou loď, jejíž název jsi *** porádně..."
Fakt? Hlavne, že si sa ozýval okrem iného aj k tej Pobede nehovoriac o krížniku Varyag... A to, že som u Cesareviča prehodil dve pismenká ti mohlo tiež dôjsť a hneď som priznal, že som to prehodil a následne opravil...Hlavne, že Dzin je neomylný, že?

Som zvedavý ako by si si vysvetlil napr. toto:
Algernon napsal v č. 2131:
"se počítalo s použitím taktiky salvy palbou"
...keby som to napísal ja...
Dzin napsal v č. 2134:
"Když už se tu opět rozbíhá semisalvová debata, tak alespoň zkus upřesnit, jak ta palba má vypadat. Doposuď to totiž nikdo z jejích zastánců zde neudělal, resp. pokaždé to vyznělo jinak."
No doteraz nikto ani neupresnil ako prebiehala paľba salvou (alebo salva paľbou? )...

Podstatné je, že sa tá metóda používala, rovnako ako sa používala metóda streľby plnou salvou. To, že to nechceš pripustiť je tvoj problém - video dokazuje jasne, že sa metóda semisálv používala...Ak už nechceš veriť videu, tak potom asi jedine zostáva aby si si zostrojil stroj času a bol sa pozrieť tak o 64 rokov dozadu do dánskeho prielivu...
Dzin 3.4.2005 15:00 - č. 2134
Dzin Achilleus: (2129) Když už se tu opět rozbíhá semisalvová debata, tak alespoň zkus upřesnit, jak ta palba má vypadat. Doposuď to totiž nikdo z jejích zastánců zde neudělal, resp. pokaždé to vyznělo jinak.

SK: (2133) Nešlo o Pobědu, šlo hlavně o jinou loď, jejíž název jsi *** porádně...
SK 3.4.2005 09:03 - č. 2133
SK
Achileus napsal v č. 2129:
"Predpokladam ze anglictina vam nebude robit problem"
Dzinovi asi hej, ten ignoruje totiž všetko v cudzom jazyku a ak mu nenapíšeš hezky česky tak ani nebude vedieť, že Pobeda je u nich Poběda.
Achileus napsal v č. 2129:
"Suhlasim s SK a navrhujem vam pozriet si stranku www.bismarck-class.dk a tam si najst podrobne opisany suboj v Danskom prielive, kde pisu o tom ze bismarck strielal na Hood-a semi-salvami. To je sposob palby kde palia (v pripade Bismarcka) veze A+B a C+D. "
Len doplním, že táto metóda bola úplne bežná a používalo ju /resp. malo ju ako jednu z metód/ viacero námorníctiev (napr. Royal Navy - ale to by Dzin ako jeho obdivovateľ mal vedieť ).
Achileus 3.4.2005 08:24 - č. 2132
Algernon napsal v č. 2131:
"SMLE No.1 Mk.I byla nějakým „starším“ („nemoderním“) typem opakovačky"
SMLE No.1 Mk.1 bola enfieldka. Rifle Short, Magazine, Lee-Enfield - SMLE, len tolko, nasiel som to na world.guns.ru/rifle/rfl04-e.htm
Achileus 2.4.2005 18:15 - č. 2129
SK napsal v č. 2128:
"Tak to sú potom tí niektorí páni natoľko neinformovaní že by si mali pozrieť napr. video na ktorom je Bismarck zachytení pri súboji v Dánskom prielive s Hood a POW...tam jasne vidno, že Bismarck strieľa polovičnými salvami po 4 delách..."
Suhlasim s SK a navrhujem vam pozriet si stranku www.bismarck-class.dk a tam si najst podrobne opisany suboj v Danskom prielive, kde pisu o tom ze bismarck strielal na Hood-a semi-salvami. To je sposob palby kde palia (v pripade Bismarcka) veze A+B a C+D. Predpokladam ze anglictina vam nebude robit problem
SK 2.4.2005 12:04 - č. 2128
SK
Dzin napsal v č. 2127:
"Pochopil jsi naprosto správně."
Tak to sú potom tí niektorí páni natoľko neinformovaní že by si mali pozrieť napr. video na ktorom je Bismarck zachytení pri súboji v Dánskom prielive s Hood a POW...tam jasne vidno, že Bismarck strieľa polovičnými salvami po 4 delách...
Dzin 2.4.2005 11:26 - č. 2127
Dzin Achileus: Pochopil jsi naprosto správně.
Achileus 2.4.2005 05:22 - č. 2126
spravne som pochopil z niektorych clankov ze niektory pani tu pochybuju o pouzivani semi salv?
giro.c 1.4.2005 21:02 - č. 2125
kurňa pánové tohle mi něpřipadá jako debata o námořnictvu
Milo 1.4.2005 15:17 - č. 2124
pbradler napsal v č. 2121:
"mal som pocit že hovoríme o období pred "modernými" opakovačkami. A ak sa nemýlim tak v Búrskej vojne sa už vyskytoval Lee-Enfield no.1."
V búrskej vojne už boli moderné zbrane na oboch stranách. Búri boli vyzbrojení Mausermi.
Dzin 1.4.2005 15:11 - č. 2123
Dzin pbradler: (2120) Ale tím mi neodporuješ. To zase souvisí s rychlostí palby. Útočící pěchota se pohybuje co nejrychleji, aby dokázala překonat nebezpečný úsek. Čím kratší dobu se pohybuje v něm, tím má menší ztráty. Vzhledem k pomalé palbě předovek se není divit, že to nefunguje, Ale obecně platí, že palebná síla jednotky byla taková, že dokázala stejně velkou jednotku decimovat. Pokud by k tomu dostala prostor. Tím, že se rychle přeběhlo a zaútočilo na bodáky, nebylo dostatek času toto aplikovat. S nástupem opakovaček byl právě onen čas dán. Výrazně se zvedla paledná síal jednotlivce a tím i celého útvaru. Ale to už je do jiného tématu.
SK 1.4.2005 14:09 - č. 2122
SK hmm...nejako ste sa odklonili od lodí...
pbradler 1.4.2005 11:11 - č. 2121
pbradler
Algernon napsal v č. 2114:
"Mám snad předpokládat, že jediná možnost palby je v bitvě, kdy se již sestava rozptýlila do rojnice?"
To nie. Jediná šanca ako mohla jednotka prežiť koncentrovanú paľbu.
Algernon napsal v č. 2114:
"Nebo že se střílelo řekněme na vzdálenosti do 300-500 metrů?"
Na skupinové ciele sa úspešne strieľalo na vzdialenosti okolo 1000m a na jednotlivé okolo 600m.
Algernon napsal v č. 2114:
"Zkus se podívat, kupř., ještě na Búrskou válku, či vůbec na boje v koloniích"
Jednak koloniálne vojny neboli klasickými symetrickými konfliktmi dvoch vyrovnaných strán a navyše mal som pocit že hovoríme o období pred "modernými" opakovačkami. A ak sa nemýlim tak v Búrskej vojne sa už vyskytoval Lee-Enfield no.1.
pbradler 1.4.2005 11:02 - č. 2120
pbradler
Dzin napsal v č. 2112:
"Při palbě salvou pokryji území daleko lépe, než při palbě jednotlivě."
?
Dzin napsal v č. 2112:
"Palebná síla jednotky v 17. - 18. byla taková, že dokázala stejně velkou jednotku zdecimovat."
To nie je pravda. Napoleonovým prínosom k taktike bol práve poznatok, že zovretý útvar útočiaci na bodák nedokáže obrana paľbou zastaviť. A bitky za jeho éry sa niesli práve v tomto duchu. A ak sa nemýlim to je už začiatok 19. storočia .
pbradler 1.4.2005 10:55 - č. 2119
pbradler
Hartmann napsal v č. 2113:
"No ono nejvíce vojáků pospolu bylo především kvůli obraně. Pěšáky postupující v rojnicici by totiž snadno smetla jízda."
Úplne presné. Rovnaký problém mala radová formácia (línia), ktorá síce disponovala najväčšou palebnou silou ale bola veľmi zraniteľná na oboch koncoch.
Hartmann 1.4.2005 00:58 - č. 2113
Hartmann No ono nejvíce vojáků pospolu bylo především kvůli obraně. Pěšáky postupující v rojnicici by totiž snadno smetla jízda.
Dzin 1.4.2005 00:13 - č. 2112
Dzin pbradler: (2110) Samozřejmě. Při palbě salvou pokryji území daleko lépe, než při palbě jednotlivě. Proto, jak stoupala palebná síla jednotlivých pěšáků, rozvolňovala se sestava.
To není zcela pravda. Palebná síla jednotky v 17. - 18. byla taková, že dokázala stejně velkou jednotku zdecimovat. Ovšem na kratší vzdálenosti. Takže když se pěšák pohyboval dost rychle, měl větší šanci, že se přes nejnebezpečnější prostor dostane. Sice si nevzpomenu přesně, ale jeden případ v Sedmileté válce, kdy na sebe narazili v mlze francouzská a myslím že pruská jednotka, ta pruská vystřelila první a francouzská byla rozprášena.
Právě proto, aby se zvětšila palebná síla, bylo nutné mít co nejvíce vojáků pospolu. Ti sice potom představovali lepší terč, ale současně byla větší šance, že způsobí nepříteli větší ztráty. Proto kdo dokázal udržet sevřenou formaci déle, obvykle zvítězil. Teprve s nástupem modernějších zbraní se tato sestava rozpouští.
pbradler 31.3.2005 23:32 - č. 2111
pbradler
Algernon napsal v č. 2084:
"doufám že Ti neuniká, že před rozšířením kulometů se používala palba salvou"
Nevšimol som si že by som (2081) tvrdil opak. Skôr polemizujem s udávanou vzialenosťou.
Ešte by bolo dobré presnejšie špecifikovať obdobie. Najväčší zlom vo vývoji ručných strelných zbraní nastal v 50. rokoch 19. storočia. A to v dvoch rovinách. Vďaka drážkovaným hlavniam sa stala streľba presná na veľkú vzdialenosť (800m oproti 150m u hladkohlavňových muškiet) a vďaka uzáveru (zadovka) sa prudko zvýšila rýchlosť paľby. Keď sa podarilo vyriešiť technické problémy zadoviek (cca 1870), bola palebná sila útvarov natoľko silná že zovretý útvar nemal prakticky šancu na bojisku prežiť.
pbradler 31.3.2005 23:10 - č. 2110
pbradler
Dzin napsal v č. 2083:
"Palba salvou byla praktikována ve snaze zvětšit co nejvíce palebnou sílu."


Už sme zase pri téme o palebnej sile, ktorú sme už rozoberali v prusko-rakúskej vojne. Mohol by si to podložiť svoje tvrdenie aj nejakými vierohodnými argumentmi?
Dzin napsal v č. 2083:
"Proto se vojáci museli seskupovat do sevřenějších útvarů..."
Opäť to isté. Ignoruješ fakt že prakticky až do polovice 19. storočia bol bodákový útok (nasledovaný jazdou) hlavným manévrom útočiacich vojsk, pretože palebná sila zbraní spravidla nestačila na to aby ho zastavila. Prelom v taktike nastal v období od Krymskej vojny, cez Občiansku vojnu v USA a P.-R. vojnu.
giro.c 23.3.2005 20:15 - č. 2109
SK definici plovatelnosti tady napsal Algy a myslim, že není zde potřeba ji psát znova, protože se s ní dá souhlasit. Pokud s týká plavbyschopnosti a plavební schopností.......dejme tomu, že plavební vlastnost je podmnožina množiny plavbyschopnost.
1501-1520 z 3183
<< 73 74 75 76 77 78 79 >>
Po