Válečné lodě druhé světové války

  • Je možné zadat více jmen oddělených čárkou, nebo jen jejich části
Pro přidání nového příspěvku se přihlašte
1261-1280 z 3183
<< 61 62 63 64 65 66 67 >>
Po
pbradler 29.6.2005 23:06 - č. 2391
pbradler Dzin (2376): Nemôžem si pomôcť ale musím súhlasiť s SK v bode
SK napsal v č. 2384:
"Samozrejme, silnejšie loďstvo sa vždy hodí aj tie ťažké, ale na druhú stranu sa musíš pozrieť či je to efektívne...Na Balte mali na konci vojny prevahu, rušiť nemeckú prepravu mohli v pohode aj sovietske ľahké sily, najmä ponorky, ktorých mali sovieti dostatok."
To isté platí o Čiernom mori, kde mali sovietske námorné sily značnú prevahu, jediné čo im chýbalo bola efektívnejšia podpora letectva. Naozaj si neviem predstaviť v čom by tu bolo prípadné nasadenie napr. bitevných lodí prospešnejšie. Jediná oblasť v ktorej by som pripustil určitú možnosť zmyslupného využitia ťažkých lodí je Barentsovo More a Severný Ľadový Oceán.
Celkovo ďaleko viac ako ťažké lode chýbalo Sovietom kvalitné námorné letectvo, operujúce z pozemných základní, ktoré by bolo schopné poskynúť existujúcim lodiam efektívnu podporu.
SK 29.6.2005 18:33 - č. 2390
SK
Achileus napsal v č. 2387:
"Dovolim si nesuhlasit vid. operacie USN v Pacifiku, alebo ostrelovanie Pantellerie, pokial maju BB dobre navadznie palby tak su rovnako ucinne ako pozemne delostrelectvo, aj ako letectvo."
účinné a efektívne je rozdiel...o účinosti som nepísal...

účinné - s akým výsledkom sa ti podarí dosiahnúť požadovaný cieľ /zničený, poškodený,../
efektívne - aké zdroje na zničenie cieľa potrebuješ

No a o tom to je...kým napr. na zničenie delostreleckej batérie/bunku ti stačí jeden nálet 20-30 bombardérov, tak na jeho zničenie ostreľovaním vystrelíš pravdepodobne neporovnateľne viac munície = opotrebenie hlavní = nutná výmena = doba lode mimo službu. Okrem toho predsa len prevádza bitevnej lode je o dosť nákladnejšia ako prevádzka leteckej peruťe alebo batérie ťažkého delostrelectva, ktoré zmienenú úlohu zvládnu rovnako účinne ale s vyššou efektivitou.
Achileus napsal v č. 2388:
"myslim ze max. rychlost ponorenej ponorky bola 8 kt"
Ako ktorej.
Achileus napsal v č. 2388:
"Pokial bolo rozburene more to znemoznovalo efektivne vedenie operacii aj ponoriek, lebo ak chcela ponorka zautocit tak musela ist do periskopovej hlbky a tam uz to rozburene more citit musela."
Súhlasím, rozbúrené more sťažuje operácie všetkých druhom plavidiel či už pod alebo nad hladinových.
Achileus napsal v č. 2389:
"mas pravdu torpedoborce neboli primarnym cielom ponoriek, ale ponorky boli primarnym cielom torpedoborcov. A ujst torpedoborcom ktore na hladine vyvinu vacsiu rychlost ako ponorka pod hladinou a su minimalne tak obratne ako ponorka, to musela byt vynikajuca posadka s velkou davkou stastia."
V prípade, že torpédoborec bude primárnym cieľom tak ponorka nebude unikať, ale sa postaví do takej pozície, kedy bude mimo dosah senzorov a zbraní torpédoborca a odpáli torpéda bez toho aby o nej na torpédoborci vedeli...
Achileus 29.6.2005 18:24 - č. 2389
SK napsal v č. 2386:
"Asi preto, že tie torpédoborce neboli primárnym cieľom ponoriek"
mas pravdu torpedoborce neboli primarnym cielom ponoriek, ale ponorky boli primarnym cielom torpedoborcov. A ujst torpedoborcom ktore na hladine vyvinu vacsiu rychlost ako ponorka pod hladinou a su minimalne tak obratne ako ponorka, to musela byt vynikajuca posadka s velkou davkou stastia.
Achileus 29.6.2005 18:18 - č. 2388
SK napsal v č. 2386:
"Chcel by som vidieť ako by tie torpédoborce naháňali tú ponorku v rozbúrenom mori, pritom ona by si pekne valila napr. v 50m pod hladinou a ani by na nej netušili, že hore je nejaká búrka..."
myslim ze max. rychlost ponorenej ponorky bola 8 kt, tolko hadam zvladol aj torpedoborec (na rozburenom mori). Pokial bolo rozburene more to znemoznovalo efektivne vedenie operacii aj ponoriek, lebo ak chcela ponorka zautocit tak musela ist do periskopovej hlbky a tam uz to rozburene more citit musela.
Achileus 29.6.2005 18:15 - č. 2387
SK napsal v č. 2384:
"Na útoky proti pozemným cieľom je efektívnejšie ťažké pozemné delostrelectvo a letectvo, takže používať ťažké lode na túto úlohu je prinajmenšom neefektívne (delová hlaveň vydrží cca 100 výstrelov, potom musí byť vymenená - tj. loď sa musí vrátiť na xy týždňov do prístavu a to len preto, že by vystrielala s pochybným výsledkom xy strieľ na nepriateľské pozície )..."
Dovolim si nesuhlasit vid. operacie USN v Pacifiku, alebo ostrelovanie Pantellerie, pokial maju BB dobre navadznie palby tak su rovnako ucinne ako pozemne delostrelectvo, aj ako letectvo.
SK 29.6.2005 18:14 - č. 2386
SK
Achileus napsal v č. 2385:
"No na takej U-boote VII to nebolo nic moc, najma ak ju zacali nahanat torpedoborce, to tam musela byt sranda. "
V rozbúrenom mori? Chcel by som vidieť ako by tie torpédoborce naháňali tú ponorku v rozbúrenom mori, pritom ona by si pekne valila napr. v 50m pod hladinou a ani by na nej netušili, že hore je nejaká búrka...
Achileus napsal v č. 2385:
"Je pravda ze na zaciatku vojny mali ponorky vyhodu, ale akonahle spojenci zaviedli system konvojov chranenych torpedoborcami tak bral by som radsej torpedoborec."
Asi preto, že tie torpédoborce neboli primárnym cieľom ponoriek...
Achileus 29.6.2005 18:08 - č. 2385
SK napsal v č. 2383:
"Takže stojím si za tým, že najlepšie sa majú na ponorke, ktorá je niekoľko metrov/desiatok metrov pod hladinou... "
No na takej U-boote VII to nebolo nic moc, najma ak ju zacali nahanat torpedoborce, to tam musela byt sranda. Je pravda ze na zaciatku vojny mali ponorky vyhodu, ale akonahle spojenci zaviedli system konvojov chranenych torpedoborcami tak bral by som radsej torpedoborec.
SK 29.6.2005 18:05 - č. 2384
SK
Dzin napsala v č. 2380:
"Kdyby měli více lodí, nemuseli by se tolik ztrachovat jich část nasadit z důvodu jejic ztráty. Když mám deset bitevních lodí, tak ztráta jedné není tak fatální, jako když mám jen jednu."
Aha, tak pre istotu budem mať napr. 3 BL proti nepriateľským 3 torpédoborcom...čo ak náhodou mi nejakú zničia, že? Na čiernom mori mali nad protivníkom značnú prevahu, rovnako ako aj na Balte/Fínskom zálive, a je len na nich, že túto prevahu nedokázali jasnejšie využiť...
Dzin napsala v č. 2380:
"Na Baltu jednak k větší podpoře pozmních operací a k důslednějšímu provádění narušování přesunu Němců po moři."
Dzin napsala v č. 2380:
"Prostě SSSR by se silnější loďstvo za WW2 jednoznačně hodilo. Samozřejmě, nejen těch těžkých, ale právě u nich byl největší nedostatek."
Samozrejme, silnejšie loďstvo sa vždy hodí aj tie ťažké, ale na druhú stranu sa musíš pozrieť či je to efektívne...Na Balte mali na konci vojny prevahu, rušiť nemeckú prepravu mohli v pohode aj sovietske ľahké sily, najmä ponorky, ktorých mali sovieti dostatok. Na útoky proti pozemným cieľom je efektívnejšie ťažké pozemné delostrelectvo a letectvo, takže používať ťažké lode na túto úlohu je prinajmenšom neefektívne (delová hlaveň vydrží cca 100 výstrelov, potom musí byť vymenená - tj. loď sa musí vrátiť na xy týždňov do prístavu a to len preto, že by vystrielala s pochybným výsledkom xy strieľ na nepriateľské pozície )...
SK 29.6.2005 17:56 - č. 2383
SK
Dzin napsala v č. 2378:
"Jenže ochrana pobřeží zahrnuje i takovou věc jako ochrana námořního dovozu. A to znamená zničení případné blokády. A to právě lehké síly udělat nemohou, jak nám ukázala WW1."
ww1 nám ukázala prd, vzhľadom na to, že použité sily na blokádu pobrežia boli nedostatočné...
Dzin napsala v č. 2378:
"Nemáš pravdu, CVE bylo méně, než ponorek."
Mám, ja som nepísal o eskortách len ako o lietadlových lodiach ale o eskortách všeobecne, teda počnúc trawlerami, korvetami, až po torpédoborce a sprievodné lietadlové lode...
Dzin napsala v č. 2378:
" Mnohdy proti smečce desítek ponorek stála jen jedna CVE (plus eskorta) a i to stačilo. "
...takže naopak, mnohdy proti smečke eskortných plavidiel stálo jedna alebo pár ponoriek, ktoré boli v danom okamihu v dosahu konvoja...
Dzin napsala v č. 2378:
" Ukázalo se, že i malá přítomnost letectva u konvoje je dost zásadní činitel v protiponorkovém boji."
Na začiatku vojny tých lietadiel nad konvojmi zjavne nebolo až tak moc (ak vôbec nejaké).
Dzin napsala v č. 2378:
"Jsi první kdo tvrdí, že ponorky za WW2 (a lehké lodě vůbec) mohou vést boj v rozbouřeném moři lépe, než těžké lodě."
To som netvrdil...len som napísal, že pod hladinov je podstatne väčší kľud a väčší problém majú malé hladinové lode...ťahšie lode to síce relativne dobre zvládajú ale aj tam je účinosť boja na rozbúrenom boji značne znížená...
Takže stojím si za tým, že najlepšie sa majú na ponorke, ktorá je niekoľko metrov/desiatok metrov pod hladinou...
SK 29.6.2005 17:48 - č. 2382
SK
Dzin napsala v č. 2378:
"To platilo i potom. Sovětský průmysl měl se stavbou největších lodí problémy a vyrovnával se s tím desítky let."
Zjavne napr. atómové krížniky triedy kirov sú tomu žiarivým príkladom...
V SSSR nebol problém, že by nedokázali postaviť veľkú loď, ale v celkovej koncepcii, ktorá s tým nepočítala...hlavný dôraz kládli na ponorky, čo si myslím, je pre SSSR / Rusko omnoho lepšie ako sa snažiť dohnať potencionálneho nepriateľa budovaním nezmyselne veľkého hladinového loďstva...
Dzin napsala v č. 2378:
"Ponorka hlídkující v dané oblasti narazí na válečnou loď ze stejnou pravděpodobností, jako když skupina válečných lodí hlídkuje, aby objevila ponorku. Ta úměra platí oběma směry a ne jen od hladinových lodí k ponorkám."
To je síce pekné, ale to je práve pre ponorku výhodou ak je jej úlohou ničiť vojnové lode...Dosah jej senzorov je obvykle väčší ako naopak, čiže môže pripraviť pátracej skupine nepriemné chvíle, kedy môže odpáliť torpéda zo vzdialenosti, z ktorej ešte nebude spozorovaná...
SK 29.6.2005 17:41 - č. 2381
SK
Dzin napsala v č. 2378:
"To je pravda, když tam hodím jednu hlubinou pumu, mám větší šanci, že něco zasáhnu, když jich tam budou desítky. Kam by se tam asi tak srovnaly? Ponorku vedle ponorky pěkně vyřadované?"
To je blbosť čo si napísal...sám vieš, že hlbinná bomba musí vybuchnúť relatívne blízko ponorky...a zas tak nahusto by tam neboli...
zeberme, že napr na ploche 10x10 km by nebola 1 ponorka ale 10... šanca na zásah rovnaká, navyše by mohli dostávať falošné odrazy od ostatných, takže by tam bol celkom zmätok. Okrem toho by sa takto sústredené ponorky mohli viac podporovať, čiže by mohli napr. druhej ponorke pomôcť tým, že by "odstránili" prenasledovateľa z hladiny...
Dzin napsala v č. 2378:
"Francie nemusela držet krok s Británii, ale měla vybudovat dost silné loďstvo, které by bylo samo schopno zajistiti Středozemní moře. Sice posléze mělo pomoc Italů, ale ti se zrovna do akce moc nehrnuli."
No a práve stredozemné more je miestom, kde sú bitevníky úplne nanič...v pohode by ich zastúpili lietadlá z pozemných základní, či napr. ponorky a ľahké sily...
Dzin 29.6.2005 17:34 - č. 2380
Dzin SK: (2377) Kdyby měli více lodí, nemuseli by se tolik ztrachovat jich část nasadit z důvodu jejic ztráty. Když mám deset bitevních lodí, tak ztráta jedné není tak fatální, jako když mám jen jednu.
Na Baltu jednak k větší podpoře pozmních operací a k důslednějšímu provádění narušování přesunu Němců po moři.

Prostě SSSR by se silnější loďstvo za WW2 jednoznačně hodilo. Samozřejmě, nejen těch těžkých, ale právě u nich byl největší nedostatek.
Dzin 29.6.2005 17:31 - č. 2379
Dzin Kreon: (2369) I ty jeden, tuna beno BRT, to je podstatný rozdíl. Ale fajn, rozumíme si.
Dzin 29.6.2005 17:29 - č. 2378
Dzin SK: (2363) To je pravda, když tam hodím jednu hlubinou pumu, mám větší šanci, že něco zasáhnu, když jich tam budou desítky. Kam by se tam asi tak srovnaly? Ponorku vedle ponorky pěkně vyřadované?
Francie nemusela držet krok s Británii, ale měla vybudovat dost silné loďstvo, které by bylo samo schopno zajistiti Středozemní moře. Sice posléze mělo pomoc Italů, ale ti se zrovna do akce moc nehrnuli.

(2364) To platilo i potom. Sovětský průmysl měl se stavbou největších lodí problémy a vyrovnával se s tím desítky let.
Ponorka hlídkující v dané oblasti narazí na válečnou loď ze stejnou pravděpodobností, jako když skupina válečných lodí hlídkuje, aby objevila ponorku. Ta úměra platí oběma směry a ne jen od hladinových lodí k ponorkám.
(2365) Jenže ochrana pobřeží zahrnuje i takovou věc jako ochrana námořního dovozu. A to znamená zničení případné blokády. A to právě lehké síly udělat nemohou, jak nám ukázala WW1.
Nemáš pravdu, CVE bylo méně, než ponorek. Mnohdy proti smečce desítek ponorek stála jen jedna CVE (plus eskorta) a i to stačilo. Ukázalo se, že i malá přítomnost letectva u konvoje je dost zásadní činitel v protiponorkovém boji.
Napřklad prorazit námořní blokádu, podporovat pozemní vojsko, chránit vylodění apod.
(2367)
Jsi první kdo tvrdí, že ponorky za WW2 (a lehké lodě vůbec) mohou vést boj v rozbouřeném moři lépe, než těžké lodě.
SK 29.6.2005 17:28 - č. 2377
SK
Dzin napsala v č. 2376:
"Na Baltu to bylo to nejmenší, ale i zde by se jim větší počet těžkých plavidel hodil, hlavně v letech 44 a 45."
By som rád vedel k čomu? KM už dávno nebola hrozbou a bombardovanie pozemných cieľov lepšie zvládajú bombasrdéry, bitevníky, či ťažké pozemné delostrelectvo...
Dzin napsala v č. 2376:
"Třeba Černé moře. Sice zde Sověti disponovali větší námořní silou, než jejich protivníci, ale nebylo to dost. Celkově třeba neměli dostatek lodí pro napadání prísunů Němců. Projevilo se to třeba při operaci "Brunhilda" (evakuace německé 17. armády). Díky jednomu náletu a ztrátě svazu torpédoborců se Stalin začal tak obávat, že by mohly přijít další ztráty a SSSR by po válce neměl na Černém moři dostatečnou dominanci, že další akce větších hladinových plavidel zakázal a to opět usnadnilo operace Němců."
Takže to ani tak nebol nedostatok lodí ako ochota nasadiť tie čo mali?
Dzin 29.6.2005 17:14 - č. 2376
Dzin pbradler: (2375) Četl jsem o tom a mám to z vlastní hlavy.
Třeba Černé moře. Sice zde Sověti disponovali větší námořní silou, než jejich protivníci, ale nebylo to dost. Celkově třeba neměli dostatek lodí pro napadání prísunů Němců. Projevilo se to třeba při operaci "Brunhilda" (evakuace německé 17. armády).
Díky jednomu náletu a ztrátě svazu torpédoborců se Stalin začal tak obávat, že by mohly přijít další ztráty a SSSR by po válce neměl na Černém moři dostatečnou dominanci, že další akce větších hladinových plavidel zakázal a to opět usnadnilo operace Němců.
Na severu se to projevilo citelně tak, že SSSR sice požadoval Murmanské konvoje, ale neměl námořní síly na jejich zajištění. Byl schopen sice částečně posílit eskortu, ale ve chvíli, kdy se na severu objevili těžké německé lodě, neměl nic, čím by jim mohl vzdorovat a vše leželo jen na RN.
Na Baltu to bylo to nejmenší, ale i zde by se jim větší počet těžkých plavidel hodil, hlavně v letech 44 a 45.
pbradler 29.6.2005 14:28 - č. 2375
pbradler
Dzin napsala v č. 2358:
"ALe to bylo z toho důvodu, že Sověti neměli průmyslové kapacity na zajištění většího počtu těžkých lodí. Na Baltu, Černém moři i Severním ledovém oceánu jim dostatek těžkých lodí citelně chyběl."
To máš z vlastnej hlavy alebo si sa to niekde dočítal? (keby som bol tvrďák ako Algy pridal by som ešte "ty šmoulo"
SK 29.6.2005 08:53 - č. 2374
SK
Kreon napsal v č. 2372:
"By mě zajímalo, proč si Britové neřekli, že postaví kvanta torpédovek a ponorek místo BL a BK, když to vlastně vyjde levněji a hlavně by byli silnější "
Lebo mali odlišnú koncepciu námorníctva...

A okrem toho kráľovná morí si to nemohla dovoliť...proste verejnosť videla silu námorníctva vo veľkých lodiach...inak nemyslíš si, že Británia dostávala na začiatku vojny na frak hlavne preto, že zanedbala výrobu malých lodí?
SK 29.6.2005 08:42 - č. 2373
SK
Kreon napsal v č. 2368:
"Když si zoberu ten tvuj příklad, tak jenom přemýšlím o tom, jak by se ponorky dostaly vůbec do vzdálenosti odpalu torpéd. Leda že by je torpédoborce a ostatní plavidla jen tak nechala plout že?"
Ak ponorka čaká pod vodou tak je relativne v bezpečí...ASDIC je ju schopná zachytiť tak na cca 1500m ( + - ), takže ten tvoj torpédoborec môže byť prvý cieľom ponorky v dobe keď ten o nej ani len nebude tušiť...
Kreon napsal v č. 2368:
"Důvod? Ten je bez urážky jednoduchý, neviděl bych smysl sloužit pod někým, kdo razí takovéhle teorie."
Čo je na tých teóriách zlé? Razili ju Francúzsky velitelia a ja len poukazujem na to, že niečo do seba mal...netvrdím, že je úplny ideál ale pre konkrétnu krajinu mohla byť prínosom...
Kreon napsal v č. 2370:
"jo..pěkná představa....a o nějakých předsunutých pátracích DD, které každou ponorku donutí se schovat pod hladinu, a zbytek svazu tak v klidu projede asi nepřemýšlíš co?"
Viz vyššie...torpédoborce sa sami môžu stať ľahkým cieľom...navyše ak budeš mať nad nepriateľským loďstvom značnú početnú prevahu, tak by ti tie tvoje pátracie skupiny moc nepomohli - skôr by boli sami obeťami skupín ponoriek...
Kreon napsal v č. 2371:
"Stát s námořnictvem o malých jednotkách je předem odsouzen k tomu nemít na bojišti aktivitu."
Aha, takže nemecké U-booty nemali na bojisku aktivitu v 1939-1943? Divné, že ešte začiatkom 1943 nebolo jasné, kto vyhrá bitku v atlantiku a to mali spojenci niekoľkonásobne väčšie kapacity a zdroje...
Na druhú stranu, koľko bolo pred ww2 takých námorníctiev, u ktorých sa vyžadovalo mimo iné to, aby loďstvo bolo schopné účinne podporovať pozemné jednotky, podporovať a prevádzať rozsiahle invázie?

Kreon napsal v č. 2371:
"Ano..tím jsi shrnul a odpověděl sis sám na tvojí otázku k čemu jsou bitevní a letadlové lodě. "
Áno odpovedal som, ale to sa netýka primárne námorného boja...
Kreon 29.6.2005 08:40 - č. 2372
Kreon By mě zajímalo, proč si Britové neřekli, že postaví kvanta torpédovek a ponorek místo BL a BK, když to vlastně vyjde levněji a hlavně by byli silnější
1261-1280 z 3183
<< 61 62 63 64 65 66 67 >>
Po