Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
pbradler napsal v č. 2410: myslíš, že sa obyčajné poľné delostrelecké batérie presúvali neustále z miesta na miesto? "Potreba meniť stanovište nevzniká len pohybom fronty ale predovšetkým ako prostriedok na obmedzenie odvetnej paľby alebo bombardovania. "  okrem toho táto hrozba je u ťažkého delostrelectva malá, vzhľadom na to, že sú relativne vzdialené od línie fronty a teda protivník nemá ľahkú úlohu objaviť odkiaľ po ňom strieľajú...
pbradler napsal v č. 2410: Nepísal, ale potvrdzuješ to, že lode nie sú tak efektívne ako iné menej nákladné prostriedky...tj, je pekné mať palebnú podporu navyše v nejakom krížniku, ale omnoho efektívnejšie by úlohu splnila napr. bežná delostrelecká batéria... "Pisal som ja niekde že by snáď námrné delostrelectvo malo nahradiť poľné kanóny, SHD a tanky? Tu je otázka či spoločný efekt znamená zvýšenie celkového účinku. "
pbradler napsal v č. 2410: Nepriaznivé počasie sa námornej delostreľby netýka? "Napríklad v nepriaznivom počasí? Aké asi panovalo počasie v jesenných a zimných mesiacoch pri pobreží baltického mora?"
pbradler napsal v č. 2410: Ak sú na tom správnom mieste tak hej, ale čo ak je palebná podpora žiadaná napr. na opačnom konci predmostia, ktoré môže byť desiatky km vzdialené...? "Lode pri plnení palebne podpory plávali po osmičkovej trajektórii a boli schopné poskytnúť podporu prakticky stále." Okrem toho mi tu napíš ako si predstavuješ efektívne riadenie paľby námorného delostrelectv bez priamej viditeľnosti cieľa...  |
|
|
|
|
SK napsal v č. 2409: Potreba meniť stanovište nevzniká len pohybom fronty ale predovšetkým ako prostriedok na obmedzenie odvetnej paľby alebo bombardovania.
"No myslím, že fronta sa až tak rýchlo nepresúvala"
SK napsal v č. 2409: Pisal som ja niekde že by snáď námrné delostrelectvo malo nahradiť poľné kanóny, SHD a tanky? Tu je otázka či spoločný efekt znamená zvýšenie celkového účinku.
"A nemyslíš, že podporu pechoty zvládnu efektívnejšie tanky, SHD či poľné kanóny, ktoré majú podstatne lepší prehľad o bojisku?"
SK napsal v č. 2409: Napríklad v nepriaznivom počasí? Aké asi panovalo počasie v jesenných a zimných mesiacoch pri pobreží baltického mora?
"V každom prípade si myslím, že bude presnejšie to bombardovanie ako delostreľba riadená nejakým pozemným pozorovateľom s následným hlásením výsledkou pozorovania na loď... "
SK napsal v č. 2409: Lode pri plnení palebne podpory plávali po osmičkovej trajektórii a boli schopné poskytnúť podporu prakticky stále. "To je pravda, lodičky sú vždy na tom správnom mieste aby mohli okamžite zasiahnúť, že?" |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2408: No myslím, že fronta sa až tak rýchlo nepresúvala...okrem toho ťažké delá sa používajú väčšinou pri ofenzíve, takže hrozba, že by sa delo muselo rýchlo presunúť do nového postavenia nebola...Okrem toho sa nestávalo, že by po prelomení jednej línie opevnení bolo potrebné prelamovať ďalšiu o xy kilometrov ďalej v krátkom čase..."Pod mobilitou som mal na mysli schopnosť rýchlo zmeniť stanovište. "
pbradler napsal v č. 2408: úloha je aj streľba po pechote...aká myslíš, že bola efektívna tá streľby s PE a AS? A nemyslíš, že podporu pechoty zvládnu efektívnejšie tanky, SHD či poľné kanóny, ktoré majú podstatne lepší prehľad o bojisku? "Akú úlohu? Kto tu hovoril o bunkroch? Ja som hovoril o palebnej podpore pechoty akú poskytovali napr. PE a AS v baltickom mori na jeseň 1944 a začiatku roku 1945."
pbradler napsal v č. 2408: Zato lode nepotrebujú žiadnu ochranu že? Ponorky, míny a pod. nepriemnosti sa ich netýkajú? "Na "prenesenie" rovnakej tonáže (600 gr. 280mm) potrebuješ cca 80 vzletov stredných bombardérov, ktoré navyše potrebujú stíhací doprovod"
pbradler napsal v č. 2408: No závisí z akej výšky bude nálet podniknutý a na aký cieľ...V každom prípade si myslím, že bude presnejšie to bombardovanie ako delostreľba riadená nejakým pozemným pozorovateľom s následným hlásením výsledkou pozorovania na loď... "pri horizontálnom bombardovaní trafia veľké guľové a po nálete je hneď zase kľud. " 
pbradler napsal v č. 2408: To je pravda, lodičky sú vždy na tom správnom mieste aby mohli okamžite zasiahnúť, že? "Navyše palebná podpora vyžaduje určitý reakčný čas a tu je vždy vo výhode delostrelectvo. A to nehovorím o stratách v dôsledku protilietadlovej paľby." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 2407: "Vzhľadom na značne rozšírenú sieť železníc dostatočná." Pod mobilitou som mal na mysli schopnosť rýchlo zmeniť stanovište.
SK napsal v č. 2407: "dokázali rovnako účinne splniť danú úlohu " Akú úlohu? Kto tu hovoril o bunkroch? Ja som hovoril o palebnej podpore pechoty akú poskytovali napr. PE a AS v baltickom mori na jeseň 1944 a začiatku roku 1945.
SK napsal v č. 2407: "o bombardéroch ani nehovoriac..." Na "prenesenie" rovnakej tonáže (600 gr. 280mm) potrebuješ cca 80 vzletov stredných bombardérov, ktoré navyše potrebujú stíhací doprovod, pri horizontálnom bombardovaní trafia veľké guľové a po nálete je hneď zase kľud. Navyše palebná podpora vyžaduje určitý reakčný čas a tu je vždy vo výhode delostrelectvo. A to nehovorím o stratách v dôsledku protilietadlovej paľby. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2406: Netvrdím, že boli malé, ale určite menšie ako na zabezpečenie prevádzky bitevnej lode...alebo si myslíš,že tie boli menšie? "A aké boli podľa teba náklady napr. na železničné kanóny kalibru 280mm? Myslíš že malé?"
pbradler napsal v č. 2406: Logicky menšia ako u lodí, ale na ničenie bunkrov nepotrebuješ mať kadenciu 3 rany za minútu... "A aká bola ich efektívna rýchlosť streľby."
pbradler napsal v č. 2406: Vzhľadom na značne rozšírenú sieť železníc dostatočná. Okrem toho nie sú len železničné kanóny..."Aká bola ich mobilita?"
pbradler napsal v č. 2406: Určite dlhšie ako u lode, ale napriek všetkým nevýhodám oproti lodiam, dokázali rovnako účinne splniť danú úlohu a za menšie náklady...o bombardéroch ani nehovoriac... "Koľko trvala príprava palebného postavenia? " |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 2394: A aké boli podľa teba náklady napr. na železničné kanóny kalibru 280mm? Myslíš že malé? A aká bola ich efektívna rýchlosť streľby. Aká bola ich mobilita? Koľko trvala príprava palebného postavenia? To sú všetko faktory ktoré "really does matter". "Aj tak je to stále neefektívne použitie lodí, vzhľadom na to, aké sú prevádkové náklady napr. na bitevnú loď..." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2398: Plán 3. päťročnice mi silne pripomína nemecký plán Z. Obidva majú k realite asi rovnako ďaleko.
"Plán 3. pětiletky (37-42) určoval postavil 4 bitevní lodě (Sovětský svaz), 2 bitevní křižníky (Kronštadt) a 12 křižníků (Čapajev)."
Dzin napsala v č. 2398: Ja zase tvrdím, že by jednak nedokázali poskytnúť týmto lodiam dostatočnú leteckú podporu a potom na napadanie nemeckej námornej plavby v Čiernom Mori naozaj stačili ľahké sily. Alebo potrebuješ na potopenie obchodnej lode loď bitevnú "Jak už jsem psal, těžké hladinové lodě by se Sovětům na Černém moři hodili k intenzivnějšímu napadání německé plavby a podpoře pozemního vojska." ?
Dzin napsala v č. 2398: Problém nebol ani tak s fyzickým stavom lodného priemyslu ako skôr s nedostatkom kvalifikovaných odborníkov na stavbu veľkých vojnových lodí. A spolupráca so zahraničnými odborníkmi bol zasa problém politický. "Zásadní problém s vyzbrojeností loďstva byl, že sovětské loděnice nedokázaly před válkou splnit to, co se od nich požadovalo (resp. tyto požadavky byly vezhledem ke stavu sovětského lodního průmyslu nereálné)." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: Súhlasím boli neefektívne, pretože nevyužili svoju prevahu v Čiernom a Baltskom mori na získanie obsolútnej nadvlády nad danou oblasťou..."Sovětské lehké síly se ukázaly jako neefektivn a to dokonce i v minové válce, která byla za WW1 naprosto jasnou doménou Ruského námořnictva a patřili v ní ke špičce." Na ich obranu je možné uviesť, že obe loďstvá utrpely značné straty v prvých mesiacoch vojny, najmä od letectva... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: No a samozrejme sovietske bitevníky, krížniky, torpédoborce, ponorky a pod. boli tiež k smiechu? Ako často bol Tirpitz v Baltskom mori? A Scheer? V koľkých akciách sa zapojili zmienené lode do boja na východnej fronte?"Na Baltě že měli Sověti převahu? Jasně, třeba svaz Tirpitz, Scheer, Köln a Nürnberg byl prostě k smíchu a Sověti ho mohli kdykoliv rozstřílet." Prevahu sovieti v Balte mali po celú dobu vojny i keď ju nevyužili...Nemecké ťažké lode boli umiestnené prevažne v Nórsku, a na Balte sa objavili väčšinou cestou z a do opravy... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: môžeš mi vysvetliť ako to myslíš? pokiaľ viem, tak senzory ponorky dokázali konvoj/zväz lodí/samostatnú loď zachytiť na podstatne väčšiu vzdialenosť ako tomu bolo opačne...takže "Napřed si o tom alespoň něco zjisti, než začneš debatovat." ..."Což nám mimojiné řiká i něco o schopnosti ponorek najít nepřátelskou loď (uskupení)."
Dzin napsala v č. 2395: I keď zostaneš u tých druhoválečných tak ponorka má možnosť zasiahnúť...čo tak akusticky navádzané torpéda? "Jestliže je ponorka hluboko pod hladinou, aby se jí bouře netýkala, nemůže nijak zasáhnout proti nepříteli. Tedy pokud neberu současné moderní ponorky, ale zůstávám stále u těch druhoválečných." Inak zatiaľ si mi neobjasnil ako úspešne budú ponorku stíhať hladinové lode počas rozbúreného mora... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: Nie je to nezmysel, pletieť druhé cez tretie...bavili sme sa o "mladej škole" tak som poukázal, že teória mladej školy sa ani nemohla v ww1 presadiť vzhľadom na nedostatok potrebných lodí. Alebo to mám brať tak, že Briti nemecké pobrežie blokovali len malými plavidlami a ponorkami? "Opět, radím nejprve něco přečíst o WW1 a potom psát, protože tvrzení "použité sily na blokádu pobrežia boli nedostatočné..." je nesmysl."
Dzin napsala v č. 2395: Spočítaj si to sám, zober si napr. koľko trawlerov, korviet, fregát, sloopov, sprievodných torpédoborcov, torpédoborcov, mínoloviek, hliadkových člonov a pod. vyrobili len v samotnej británií počas ww2...určite dôjdeš k zaujímavému číslu... "Kolik bylo vyrobeno eskortních lodí a kolik ponorek?" A keď to budeš mať, tak sa vrhni na ďalšie sprievodné lode napr. v USA... som zvedavý koľkonásobne bude počet sprievodných lodí presahovať počet vyrobených nemeckých ponoriek... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: Myslíš, že v stredozemnom mori boli tie ponorky tak na husto? "To si evidentně mysleli obě strany bojů ve Středozemním moři, že?"
Dzin napsala v č. 2395: - áno periskop bol skvelí..."Jasně, periskop je skvělý detektor a sonar ponorek byl několikanásobně efektivnější, nemluvě o standartním vybavení ponorek, jako detektor magnetických anomálií, huff-duffu a pod..." - sonar - kým ponorky mohli využiť v pohode pasívny sonar s veľkým dosahom, tak hladinové lode používali sonar aktívny a ten mal ďaleko menší dosah ako pasívny na ponorkách. Nehovoriac o tom, že ponorka robí ďaleko menej hluku než napr. torpédoborec a teda je možné ju zistiť na podstatne menšiu vzdialenosť ako ona zistí protivníka sonarom... - HF/DF ti je na dve veci...HF/DF je dobrý na to, keď potrebuješ nájsť ponorku, ktorá hlási polohu konvoja, prípadne hlási iné informácie. HF/DF ti nepomôže v konečnej fáze zamerať ponorku tak, aby si na základe toho mohol zamerať svoje zbrane...Okrem toho ponorka nevysiela neustále, takže spoliehať sa na HF/DF viac ako na zistenie "aha ponorka tu niekde je" je odvážne... - radar, zase fajn, ale aj ponorky mali zariadenia na zachytenie vysielania radaru, takže by mohli zmiznúť pod hladinu... - k čomu by ponorke bol detektor magnetických anomálií??? Navyše zvlášť keď je to tak super senzor, kedy sa muselo s ním letieť s max. smerovou odchyľkou niekoľko stupňou, jehp účinosť bola malá - dokázal spoľahlivo odhaliť ponorku len pár desiatok metrov pod vodou atď... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2395: a aký by si chcel iný príklad? Výtlak a zaradenie hádam poznáš aj sám, nie? "Kdy byly lodě třídy Kirov postaveny? A jaký měly výtlak? To je opravdu skvělý příklad, že od padesátých let sovětský průmysl dokázal chrlit jednu loď nejtěžší kategorie za druhou..."
Dzin napsala v č. 2395: Lenže nejde len o Gorškova, ten síce mohol poškulovať po zväzoch lietadlových lodí, ale musel držať líniu, ktorú určila vláda. Za jeho pôsobenia sa síce sovietske námorníctvo značne rozrástlo, ale ako sám vieš, tak sa rozrástlo hlavne v menších plavidlách a ponorkách...teda stále nebola priorita stavať veľké lode. A pritom sovietsky zväz mal niekoľko lodeníc, v ktorých by sa mohli stavať lode veľkosti americkej triedy Nimitz... "Koncepce že s nimi nepočítala? Tohle číst Gorškov, tak se obrací v hrobě. Napřed si o tom alespoň něco zjisti, než začneš debatovat." |
|
|
|
|
pbradler: Souhlasím, ale to byl spíše problém po vypuknutí VVV. Předválkou se SOvěti snažili vybudovat silné loďstvo. Plán 3. pětiletky (37-42) určoval postavil 4 bitevní lodě (Sovětský svaz), 2 bitevní křižníky (Kronštadt) a 12 křižníků (Čapajev). Pro rok 44 se počítalo že, kromě jiného, bude mít sovětské loďstvo ve stavu 19 bitevních lodí (včetně křižníků) a 20 křižníků. Takže nějaký plánovaný útlum námořní výroby ve prospěch pozemního vojska nebyl. To přišlo až s útokem Německa a potřebou nahradit obrovské ztráty, posílit vojska apod. Zásadní problém s vyzbrojeností loďstva byl, že sovětské loděnice nedokázaly před válkou splnit to, co se od nich požadovalo (resp. tyto požadavky byly vezhledem ke stavu sovětského lodního průmyslu nereálné). Jak už jsem psal, těžké hladinové lodě by se Sovětům na Černém moři hodili k intenzivnějšímu napadání německé plavby a podpoře pozemního vojska. Ta podpora zase nebyla tak katastrofální. Hlavní problém byl v odvelování letckých jednotek k pozemnímu vojsku. Ovšem když bylo třeba, stále dokázalo letectvo dostatečně podpořit loďstvo, viz. třeba plavba tankeru Stalin. Nepíši, že by to bylo nějak úžasné a bezproblémové a žádný nedostatek letadel pro námořnictvo se nekonal, ale podle mého kromě nedostatků v letectvu sovětské námořnictvo pociťovalo za války nedostatek hladinových lodí, hlavně těžké kategorie (od křižníků nahoru). a další problém byl dostatek kvalitních námořníků. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 2393: Tu je presne vidieť prečo Sovieti nemali silnejšie námorníctvo. Je to preto, že jednoznačne uprednostňovali pozemnú frontu pred námorníctvom (čo je ostatne v ich prípade logické). Preto úvahy o tom že by sa im niečo hodilo, sú naprostý blábol. Úvahy o presune bitevnej lode do Čierneho mora mohlo mať len politický aspekt nátlaku na krajiny tej oblasti. Osobne si neviem predstaviť k čomu by im tam bola?"Zase tak strašné to v SSSR s námořním letectvem nebylo, zde byl problém spíše v nedostatku bombardérů schopných efektivního nasazení proti námořním cílů a časté zasahování pozemních velitelů, kteří námořní letectvo stahovali pro potřeby pozemní fronty." Navyše námorné letectvo nie sú len bombradéry ale celá škála strojov od stíhačiek až po námorný priezkum. A v efektívnom nasadení loďstva im nebránil nedostatok lodí ale práve komplexná podpora (vrátane leteckej), ktorú každé námorníctvo potrebuje. |
|
|
|
|
|
SK: (2394) "no o tom sa dá pochybovať, jednak pri pobreží sa môžu vyskytovať míni, jednak je hrozba od pobrežných diel, pobrežných torpédových batérií,...." Němci měli hodně děl pobřežní obrany a pozemních torpédových baterií? |
|
|
|
|
|
SK: (2381) Deset ponorek má pokrýt efektivně plochu oceánu o rozloze 100 kilometrů čtvereční a přitom si poskytovat vzájemnou podporu? No nevím, nevím. To si evidentně mysleli obě strany bojů ve Středozemním moři, že? (2382) Kdy byly lodě třídy Kirov postaveny? A jaký měly výtlak? To je opravdu skvělý příklad, že od padesátých let sovětský průmysl dokázal chrlit jednu loď nejtěžší kategorie za druhou... Koncepce že s nimi nepočítala? Tohle číst Gorškov, tak se obrací v hrobě. Napřed si o tom alespoň něco zjisti, než začneš debatovat. Jasně, periskop je skvělý detektor a sonar ponorek byl několikanásobně efektivnější, nemluvě o standartním vybavení ponorek, jako detektor magnetických anomálií, huff-duffu a pod... (2383) - Opět, radím nejprve něco přečíst o WW1 a potom psát, protože tvrzení "použité sily na blokádu pobrežia boli nedostatočné..." je nesmysl. Copak asi po celou válku škrtilo hspodářství Němců? Že by námořní blokáda Velké Británie, ktero nebyly schopni po celou válku prolomit? Kolik bylo vyrobeno eskortních lodí a kolik ponorek? Což nám mimojiné řiká i něco o schopnosti ponorek najít nepřátelskou loď (uskupení). Nebylo, ale to na tom tvrzení nic nemění. Přitomnost letectva u konvoje měla zásadní vliv. Jestliže je ponorka hluboko pod hladinou, aby se jí bouře netýkala, nemůže nijak zasáhnout proti nepříteli. Tedy pokud neberu současné moderní ponorky, ale zůstávám stále u těch druhoválečných. (2384) Na Baltě že měli Sověti převahu? Jasně, třeba svaz Tirpitz, Scheer, Köln a Nürnberg byl prostě k smíchu a Sověti ho mohli kdykoliv rozstřílet. Na Baltě neměli po celou válku převahu. Teprve postupen času ji získali a to z důvodu ničení těžkých lodí akcemi Západních spojenců (resp. Royal Navy). Kdyby jich nebylo, tak na Baltu nemají Sověti převahu v námořních silách nikdy. Sovětské lehké síly se ukázaly jako neefektivn a to dokonce i v minové válce, která byla za WW1 naprosto jasnou doménou Ruského námořnictva a patřili v ní ke špičce. |
|
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 2392: Ok, súhlas, u niektorých bola životnosť aj pod 100 výstrelov, ale priemer je tých 300 rán. Aj tak je to stále neefektívne použitie lodí, vzhľadom na to, aké sú prevádkové náklady napr. na bitevnú loď..."Z touto časťou sa súhlasiť už nedá. Životnosť hlavní ťažkých lodí bola spravidla väčšia (u nemeckých sa jednalo v priemere o 300 výstrelov) a potom rovnako (alebo ešte horšie) na tom boli pozemné delá."
pbradler napsal v č. 2392: no o tom sa dá pochybovať, jednak pri pobreží sa môžu vyskytovať míni, jednak je hrozba od pobrežných diel, pobrežných torpédových batérií,.... "Nezanedbateľná výhoda námornej podpornej paľby bola neexistencia (alebo neúčinnosť) odvetnej paľby " |
|
|
|
|
|
pbradler: (2391) to je sice hezké, ale nevypovídá to o tom, že Sověti měli opravdu těžkých lodí nedostatek. Na Černém moři sice měli převahu, ale tu díky obavám z oslabení loďstva nemohli náležitě využít. Kdyby bylo Černomořské loďstvo silnější, mělo by i daleko větší možnosti k operacím. Přičemž nemluvím jen o bitevních lodích, ale i o křižnících, které podle mě patří do těžkých lodí. Prostě lehká plavidla nedokázala efektivně plnit vše, co na ně bylo kladeno, hlavně co se týká boje s těžkými loďmi Kriegsmarine (Sever), narušování námořních spojů (Sever + Černé moře) a podpora pozemního vojska, která sice probíhala dobře, ale i zde by se navýšení stavů těžkých lodí hodilo. Já osobně mám za to, že nedostatkem těžkých lodí se potýkalo hlavně severní loďstvo, následováno Černomořským. Na Baltu to zase nějak podstatné opravdu nebylo, ale i zde by se hodilo silnější hladinové loďstvo v roce 44 a hlavně 45, kdy probíhal přesun Němců na moři a letectvo a ponorky (a lehké lodě) ho nedokázaly podstatněji narušit. Zase tak strašné to v SSSR s námořním letectvem nebylo, zde byl problém spíše v nedostatku bombardérů schopných efektivního nasazení proti námořním cílů a časté zasahování pozemních velitelů, kteří námořní letectvo stahovali pro potřeby pozemní fronty. To že sami Sověti pociťovali nedostatek těžkých hladinových plavidel je znát i z toho, že se k nim snažili po dobu WW2 dostat jak mohli, třeba pronájmem Royal Sovereing a Milwaukee či snahou o co nejdřívější nasazení Giulio Cesare do operací na Černém moři (což se samozřejmě nepovedlo) a získáním jednotky třídy Litorrio (což se také nepovedlo). Ale samozřejmě, SSSR by se hodilo celkové posílení jeho námořnictva, tedy i o lehká plavidla. (2392) Jen bych měl malou připomínku ohledně neúčinosti či neefektivnosti odvetné palby. S tím souhlasím ale jen v případě Východní fronty. Protože na té Západní Němci disponovali dostatkem těžkých děl v kasematách schopných vést odvetnou palbu a také to dokázali. Podobně i přímí souboj lodě s pozemní baterií by nemusel dopadnout pro loď jednoznačným vítězstvím, samozřejmě pokud by se vystavyla jejímu odstřelování (např. z důvodu malého prostoru) a neznala by její přesnou polohu (např. díky maskování). viz. Dardanely. |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 2384: Z touto časťou sa súhlasiť už nedá. Životnosť hlavní ťažkých lodí bola spravidla väčšia (u nemeckých sa jednalo v priemere o 300 výstrelov) a potom rovnako (alebo ešte horšie) na tom boli pozemné delá. Nezanedbateľná výhoda námornej podpornej paľby bola neexistencia (alebo neúčinnosť) odvetnej paľby a zpravidla vyššia rýchlosť streľby vďaka automatizácii nabíjania, vyššia zásoba munície pripravená na použitie a pod. "Na útoky proti pozemným cieľom je efektívnejšie ťažké pozemné delostrelectvo a letectvo, takže používať ťažké lode na túto úlohu je prinajmenšom neefektívne (delová hlaveň vydrží cca 100 výstrelov, potom musí byť vymenená - tj. loď sa musí vrátiť na xy týždňov do prístavu a to len preto, že by vystrielala s pochybným výsledkom xy strieľ na nepriateľské pozície " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války