• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Válečné lodě druhé světové války

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

Dzin 5.11.2005 14:42 - č. 2987
	SK: (2982) - Stejně tak i ostatní těžké křižníky předvedli dobré nautické vlastnosti a narozdíl od Hippera nebyly jejich stroje tak poruchové. - To dokázaly i ostatní těžké křižníky. - Opět to též platí i u ostatních. - Pancéřová ochrana byla průměrné úrovně. - Palebná síla opět průměr. - Hlavně v porovnání s Japonci že? Kolikrát německé těžké křižníky torpéda využily?
SK 5.11.2005 14:37 - č. 2986
	Dzin napsala v č. 2975: "Prakticky všechny americké předválečné křižníky v palebné síle při stejné panc. ochraně (vyjma Pensacoly) a rychlosti." Palebná sila bola u amerických krížnikov podobná ako u AH, vyšší počet diel na strane amerických krížnikov (9:8) zvrátil AH vyššou rýchlosťou streľby a lepšími delami. Pancierová ochrana bola porovnateľná iba u triedy New Orleans, predchádzajúce triedy mali ochranu slabšiu (najmä veží hlavného delostrelectva). Americké krížnika mali výborný dosah, za AH zostávali v torpédovej a PL výzbroji (na začiatku vojny). Rýchlosť bola porovnateľná s AH. Dzin napsala v č. 2975: "Všechny japonské těžké křižníky kromě Kako, Aoba, Kinugasa a Furutaka v palebné síle, pancéřové ochraně a i rychlosti." Japonské krížnika mali síce najvyšší počet delových hlavní (10), ale delá boli pomerne slabé, disponovali malou priebojnosťou. Rýchlosť streľby bola len priemerná...Celkovú palebnú silu hodnotím ako porovnateľnú s AH (pročom by som dal prednosť menšiemu počtu výkonejších diel u AH ako naopak). Rýchlosť Japonských krížnikov nehodnotím, pravdepodobne bola o niečo vyššia ako u AH - udávané vysoké výkony ukazujú skôr na skúškové hodnoty ako na rýchlosť dosahované bežne na mori. Navyše po prestavbách, ktoré odstránili ich nestabilitu, je isté, že pôvodné rýchlosti nedosahovali. Pancierová ochrana bola dobrá - porovanateľná s AH, rovnako torpédová výzbroj bola výborná umocnená skvelími torpédami. Protilietadlová výzbroj nedosahovala na začiatku vojny úrovne AH. Celkovo za najlepšie krížniky hodnotím americkú Wichitu, japonské Tone, Mogami, Takao a Admirál Hipper, pričom práve AH je loď s najlepšie vyváženými parametrami a výzbrojov.
Dzin 5.11.2005 14:37 - č. 2985
	SK: (2980) Takže ty směšujej hypotézy z realitou. To prostě nemá cenu pokračovat. Buď jdeme jen hypoteticky a předpokládáme rok 1946-48 a nebo jdeme podle reality. (2981) Somervill Teulada, Cunningham Matapan. Promiň mi dotaz, ale to si hraješ úmyslně na hlupáka? Nebo jsi opravdu nikdy nic o bojích ve Středomoří nečetl? Protože jsem ti ale sám půjčoval Bitvu u Matapan, tak to prostě na mě dělá dojem, že jen jalově plácáš bez jakéhokoliv smyslu, prostě jen být za jakoukoliv cenu v opozici.
SK 5.11.2005 14:20 - č. 2984
	Dzin napsala v č. 2975: "Algerie v pancéřové ochraně při stejné rychlosti a palebné síle." Pri podobne silnej ochrane, dosahoval nižšiu rýchlosť (cca 31 uzlov), disponoval menším dosahom a horšími delami s malou kadenciou, horšou torpédovou výzbrojou... Dzin napsala v č. 2975: "Wichita v pancéřové ochraně a palebné síle při stejné rychlosti." Výborný krížnik, silná pancierová ochrana (silnejšia ako u AH), výborný dosah, dobré delá, ktoré však mali nižšiu rýchlosť streľby ako u AH, čím si AH zachoval rovnováhu v palebnej sile. Rýchlosť oboch lodí podobná, miernu prevahu mal AH. Lodi chýbala torpédová výzbroj a na začiatku vojny mal nedostatočnú protiletadlovú výzbroj.
SK 5.11.2005 14:06 - č. 2983
	Dzin napsala v č. 2975: "Třídu Hipper překonávala: Fiume v pancéřové ochraně při stejné palebné síle a rychlosti." - Jedine ak porovnám maximálne hrúbky hlavných pancierových pásov, čo sa týka členenia, to AH hravo dotiahol. Pancierová ochrana bola teda dobrá u oboch tried. - Palebná sila Fiume bola slabšia vzhľadom na menej výkonné delá a nízku kadenciu diel tiedy Zara (Fiume). - Rýchlosť triedy Zara bola síce pekná na skúškach, ale na mori pri normálnom výtlaku boli schopné dosiahnúť maximálne 29 uzlov...teda jedny z najpomalších lodí vôbec (v bojovej akcii). K tomu by sa dalo ešte dodať, že Zara(Fiume) zaostávala za AH v plavebných vlastnostiach, protilietadlovej obrane, dosahu, torpédovej výzbroji... Dzin napsala v č. 2975: "Balzano při stejné panc. ochraně a palebné síle v rychlosti." Pancierova ochrana slabšia ako u AH, rýchlosť lode bola výborná na skúške (cca 36 uzlov) na mori výrazne nižšia. Čo sa týka ostatných vecí, tak je to podobné ako u Zara(Fiume).
SK 5.11.2005 13:56 - č. 2982
	Dzin napsala v č. 2975: "Ty tvrdíš, že patřil k tomu nejlepšímu, takže ty máš napsat v čem to bylo." Nechal som to na tebe, pretože som tušil že prídeš z nižšie uvedeným hodnotením ... V čom bola trieda Admiral Hipper dobrá? V prvom rade v tom, že bola perfektne vyvážená. 1. skvelé nautické vlastnosti, ktoré nemali konkurenciu. Loď výborne "sedela" na hladine a i za rozbúreného počasia bola dostatočne stabilná a dosahovala vysokú rýchlosť. 2. vysoká rýchlosť dosahovaná na mori v akcii (teda nie pri minimálnom výtlaku) i za nepriaznivých poveternostných podmienok (32,5 uzla). 3. Dostatočný dosah, výborný najmä pri vyšších rýchlostiach. 4. Silná pancierová ochrana. Na prvý pohľad "priemerných" 80 mm u hlavného bočného pásu je vyvážených výborným vnútorným členením ďalších pásov (ktoré výrazne zvyšovali efektívnu hrúbku bočného panciera) i samotným sklonom hlavného pásu. 5. Vynikajúce delá, najlepšie v danej kategórií. Disponovali výborným dostrelom, priebojnosťou, presnosťou. Nabíjací mechanizmus umožňoval vysokú kadenciu. Ich počet bol síce priemerný (8), ale ich výkon radil palebnú silu AH na vrchol. 6. protilietadlová ochrana na začiatku vojny bola jedna z najsilnejších. 7. silná torpédová výzbroj, schopná tak ohroziť i silnejšieho protivníka.
SK 5.11.2005 12:57 - č. 2981
	Dzin napsala v č. 2974: "Za nejlepší bych asi zvolil Viana a jím svedenou Druhou bitvu u Syrty." A u ostatních?
SK 5.11.2005 12:55 - č. 2980
	Dzin napsala v č. 2972: "Nesoustředil. Stále svoji pozornost tříštil či přenášel palbu, místo aby hned od počátk upálil jen na Exeter." Akurát na začiatku pálili obe hlavné veže na rozdielne ciele, po pár salvách preniesol AGS paľbu výhradne na Exeter a následne ho vyradil...po tom ako začali byť A+A blízko na to, aby ich granáty mohli AGS spôsobiť smrteľné poškodenie preniesol paľbu na ne....v tej dobe už Exeter mal problém sám so sebou aby sa vôbec udržal na hladine, a jeho bojaschopnosť bola takmer nulová. Dzin napsala v č. 2972: "Na tohle jsem ti odpovídal už v GZ. Kam na tohle chodíš? Výdyť je evidentní z WW1, že to nefungovalo, takže proč by to najednou mělo fungovat, z čista jasna?" WW1 bolo asi o niečom inom...zjavne sa vo WW2 nedarilo nemeckým lodiam prenikať na oceán, že? A vo WW1 nemali nemci základne na pobreží Atlantiku ani talianských spojencov, proti ktorým muselo RN vyčleniť vo WW2 značné sily...
Dzin 4.11.2005 18:33 - č. 2979
	dalibor: Myslíš třeba posádky Derfflingeru či Von der Tannu, které jako první začaly nepokoje v Širokomořském loďstvu, které později vedly až ke vzpouře?
dalibor 4.11.2005 14:25 - č. 2978
	KM byla parta bez ideje a přesvědčení, pravý opak posádek německých bitevních křižníků z WW I
vojta.j 4.11.2005 12:45 - č. 2977
	SK 2970: To nie je celkom tak. Lode KM ktoré sa dostali do boja, tak bojovali často úspešne. Je správne neriskovať lode, ak vieš, že nepriateľ je početnejší, má na svojej strane všetky výhody, alebo už nemôžeš splniť danú úlohu. V daných situáciách to je o tom, či zbytočne riskovať boj a nechať si lode poškodiť natoľko, že už nebude úniku pričom protivníkovi nie je možné spôsobiť vážnejšie straty alebo radšej sa nezmyselnému stretnutiu vyhnúť... Mohl by jsi byt konkretni, kdy nejaka vetsi lod KM bojovala proti alespon rovnocenemu protivniku (o boji proti prevaze ani nemluvim). Nepocitam samozrejme situace, kdy rozhodnuti nebylo na nich (napr. AGS, Bismark proti Hoodu a PoW, atd.). Jinak je to vychazi, ze kazdy souboj byl z hlediska KM nesmyslny takze ho radeji nevedlo . Vidíš a pritom prevahu mali len krátku dobu (a to o tom nevedeli) do doby, kým bola palebná sily Gneisenauna vyradená...i na zklade poškodenia(resp. vyradenia Gneisnauna z boja) sa Lutjens rozhodol nepokračovať v zbytočnom boji... Nevim, mozna si to nepamatuji, ale z G byla udajne vyrazena jen jedna vez. Navic vysvetleni, ze se domnivali, ze ve hre je i druha Britska BL je take podivne, prece nemam na vyber jen bojovat nebo zdrhat, ale mohu manevrovat tak, abych zustal v boji nez se situace vyjasni a pak budto pokracovat nebo ustupovat.
Dzin 4.11.2005 12:28 - č. 2976
	vojta.j: Popsal jsi to přesně. Kriegsmarine bojovalo jen v případě, když mělo naprostou drtivou převahu, když mělo "jen" naprostou převahu, tak raději uteklo.
Dzin 4.11.2005 12:23 - č. 2975
	SK: (2973) Ty tvrdíš, že patřil k tomu nejlepšímu, takže ty máš napsat v čem to bylo. Když to ale nechceš napsat, tak dobrá. Třídu Hipper překonávala: Fiume v pancéřové ochraně při stejné palebné síle a rychlosti. Balzano při stejné panc. ochraně a palebné síle v rychlosti. Algerie v pancéřové ochraně při stejné rychlosti a palebné síle. Wichita v pancéřové ochraně a palebné síle při stejné rychlosti. Prakticky všechny americké předválečné křižníky v palebné síle při stejné panc. ochraně (vyjma Pensacoly) a rychlosti. Všechny japonské těžké křižníky kromě Kako, Aoba, Kinugasa a Furutaka v palebné síle, pancéřové ochraně a i rychlosti. Všechny zmiňované lodě mají menší výtlak. Admiral Hipper svými TTD prostě tvoří průměr těžkých křižníků, kromě výtlaku.
Dzin 4.11.2005 12:13 - č. 2974
	SK: (2967) Za nejlepší bych asi zvolil Viana a jím svedenou Druhou bitvu u Syrty.
SK 4.11.2005 12:11 - č. 2973
	Dzin napsala v č. 2971: "Nejlepší jednotky v této kategorii ho překonávaly." Ktoré a v čom mimo vojnovej triedy Baltimore...?
Dzin 4.11.2005 12:09 - č. 2972
	SK: (2966) - Nesoustředil. Stále svoji pozornost tříštil či přenášel palbu, místo aby hned od počátk upálil jen na Exeter. - Na tohle jsem ti odpovídal už v GZ. Kam na tohle chodíš? Výdyť je evidentní z WW1, že to nefungovalo, takže proč by to najednou mělo fungovat, z čista jasna? Co se týká toho druhého, operace z vlastních letišť, proč by mělo RN vůbec připlouvat k dosahu? Nedělalo by spíše to, co za WW1, tedy dalekou blokádu? A tím by nutilo naopak Německo vyplouvat, což by ale zase nedělalo, protoež by se bálo. Prostě ty navrhuješ něco o co už se Němci pokusili a nevyšlo jim to a není tedy jediný důvod myslet si, že by jim to vyšlo. - Letadlovou loď navrhovali Němci postavit už od roku 1932. Nepostavili. A to proto, že neměla jednoznačnou podporu ani námořnictva a ani letectva. Proto není důvod si myslet, že by se to mělo naráz změnit.
Dzin 4.11.2005 12:03 - č. 2971
	SK: (2964) Čím patřil Hipper k nejlepšímu? Výzbrojí? Pancéřovou ochranou? Rychlostí? Palebná síla i pancíř a ostatně i sama rychlost byla jednoznačně na tehdejším průměru pro těžké křižníky, které ale měly menší výtlak. Nejlepší jednotky v této kategorii ho překonávaly.
SK 4.11.2005 11:35 - č. 2970
	vojta.j napsal v č. 2969: "Tvuj popis je zcela presny. Presne popisuje pristup KM k boji, kdyz je neco nejasneho pocitam vzdy s nejhorsi moznou variantou, neberu ne sebe pokud mozno zdane riziko, jakmile mam alespon trochu rozumne zduvodneni volim takticky ustup (nekdo by rekl zdraham ), atd." To nie je celkom tak. Lode KM ktoré sa dostali do boja, tak bojovali často úspešne. Je správne neriskovať lode, ak vieš, že nepriateľ je početnejší, má na svojej strane všetky výhody, alebo už nemôžeš splniť danú úlohu. V daných situáciách to je o tom, či zbytočne riskovať boj a nechať si lode poškodiť natoľko, že už nebude úniku pričom protivníkovi nie je možné spôsobiť vážnejšie straty alebo radšej sa nezmyselnému stretnutiu vyhnúť... Nemci nemali také množstvo lodí, že by si ich mohli dovoliť riskovať v nezmyselných situáciách. vojta.j napsal v č. 2969: "Podvej se, jak s tim kontrastuje pristup Britu, Ti vi, ze maji jen Renown proti S+G, presto do boje proti presile jdou a uspesne poskodi a zazenou na utek silnejsiho nepritele." Vidíš a pritom prevahu mali len krátku dobu (a to o tom nevedeli) do doby, kým bola palebná sily Gneisenauna vyradená...i na zklade poškodenia(resp. vyradenia Gneisnauna z boja) sa Lutjens rozhodol nepokračovať v zbytočnom boji...
vojta.j 4.11.2005 11:28 - č. 2969
	SK 2968: Tvuj popis je zcela presny. Presne popisuje pristup KM k boji, kdyz je neco nejasneho pocitam vzdy s nejhorsi moznou variantou, neberu ne sebe pokud mozno zdane riziko, jakmile mam alespon trochu rozumne zduvodneni volim takticky ustup (nekdo by rekl zdraham ), atd. Podvej se, jak s tim kontrastuje pristup Britu, Ti vi, ze maji jen Renown proti S+G, presto do boje proti presile jdou a uspesne poskodi a zazenou na utek silnejsiho nepritele. Myslim, ze je jasne videt, ktere namornictvo bojovat umelo a ktere s tim melo "drobne" problemy.
SK 4.11.2005 10:46 - č. 2968
	Dzin napsala v č. 2961: "Záleželo by na situaci. S+G ale stál před slabčím nepřítelem." No práve záležalo by na situácií. Aká teda asi bola situácia Lutjensa, ktorý mal informácie o tom, že v danej oblasti nepôsobí len jediný bitevný krížnik, ale podstatne mohutnejšie sily? K tomu mu bolo oznámené, že proti nemu pôsobia 2 ťažké britské lode, bolo nepriaznivé počasie, v ktorom sa mohlo ľahko stať, že by sa nepriateľské torpédoborce mohli prekvapujúco objaviť "tam kde by ich najmenej čakal",...Mimo to briti mali výhodnejšiu stranu a mohli lepšie pozorovať Nemcov...preto sa nedivím, že na základe všetkých týchto informácií volil Lutjens ústup - a celkom správne.

• Home
• > Diskuzní forum
• > WWII na moři
• > Válečné lodě druhé světové války

Diskuzní forum