Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
SK: dík za zajímavé údaje. Je vidět, že při polovičení rychlosti (15 u), než je maximální (29), byl schopnej ujet tu samou vzdálenost se spotřebou třetiny paliva....což je docela síla. |
|
|
|
|
Moby napsal v č. 3360: Ktoré kusy? "Jinak, typ 1936A byl nejspíš navrženej pro dvojdělovou věž, jen jim trvalo než je začly vyrábět a tak první kusy dostaly jednohlavňový." |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3333: No začni s vysvetlovaním, priznávam, právo som neštudoval, tak sa nechám poučiť. "Poté co jsem si ověřil, kdy přesně byla zahájena stavba britských lodí, musím se přiklonit k názoru, že žádná jednotka třídy King George V svými parametry, včetně výtlaku, neporušuje mezinárodní závazky jimiž bylo Spojené království vázáno. "  |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3356: ...hmm a pritom ak tie kryté veže poskytovali takú obrovskú výhodu oproti nekrytým, tak prečo nevybaviť lode aspoň prednými vežami krytými, ktoré sú najviac vystavené nepriaznivým podmienkam? "řešení cestou snížení počtu hlavní na jednotlivých jednotkách patrně nepovažovala za dobrý konstrukční tah. "
ja_62 napsal v č. 3356: Divné...v ostatných námorníctvach nemali problém ani s ťažším strelivom. Že by muži v RN boli fyzicky menej zdatný? "Kupodivu Royal Navy si to nemyslela, přičemž na manipulaci se střelivem za zhoršeného počasí byly stížnosti i z lehkých křižníků."
ja_62 napsal v č. 3356: Aké marenie času? Ak podľa tvojich tvrdení, sú nekryté veže asi k ničomu, resp. kryté predstavujú asi obrovskú výhodu, tak to nie je marenie času a každé urýchlenie zavedenia krytých veží, by bolo dobré. "Jinak tvé návrhy nejsou špatné jako plán jak sabotovat britské válečné úsilí mařením času modifikováním věže pro torpédoborce, snížením počtu děl na nich, a pak ještě snížením kadence jejich střelby, ale jinak... " Alebo chceš povedať, že kryté veže nepredstavovali takú výhodu, aby došlo k zdržaniu výroby nových lodí, a teda i staré prevedenie bolo dostatočne efektívne v boji? Aké zníženie počtu diel? O možnom znížení počtu diel v krytých vežiach oproti vyšiemu v nekrytých som písal s otázkou na teba, ktoré že to z týchto dvoch riešení je podľa teba vhodnejšie...Ja tvrdím, že kryté veže nepredstavujú takú výhodu, aby vynahradili vyšší počet diel i keď v nekrytých vežiach.
ja_62 napsal v č. 3356: Jj...spojenci si udržali zase náskok v mnohonásobnej prevahe, a v tom ústopovaní máš pravdu. Nemci si tam udržovali náskok pred spojencami, ktorý v podobnej situácií ustupovali podstatne rýchlejšie. "Třeba v ústupech, tam si náskok udrželi až do konce... Jinak, v námořní oblasti se mi vybaví jedině konstrukce ponorek."  Btw, že by budovanie hladinové námorníctva bolo jedným z hlavných priorít Nemecka? Preto sa dá asi očakávať, že námorníctva, ktoré venujú jeho rozvoji značné úsilie budú mať lepšie konštrukcie lodí. O to väčší obdiv si zaslúžia na Nemeckej strane tie konštrukcie, ktoré sa dokázali vyrovnať, či prekonať protivníkove. |
|
|
|
|
|
Hartmann napsal v č. 3365: Ahoj, na nejaké zmienky o grafe spotreby som narazil na niektorých fórach. Myslím, že John Asmussen by nejaký mohol mať, ale či sa jedná o jeho vlastný vytvorený na základe technických údajov je otázka... "nevíš jestli existuje graf spotřeby paliva v závislosti na rychlosti lodě u pohonné jednotky Bismarcku?" Na stránke: www.bismarck-class.dk/technicallayout/machin... je uvedená spotreba Bismarcka pri výtlaku 43.000 ton, pri rôzných výkonoch - otáčkach hriadeľov, a teda i rýchlostí. Bohužial priamo rýchlosť je uvedená len u jednej hodnoty. Odhadnúť ostatné som sa tu snažil v príspevku [téma č. 82 - přísp. č. 936]:
_Výkon__Otáčky____Rýchlosť Teda spotreba* by vychádzala pri jednotlivých rýchlostiach:__(k)___hriadeľa____(uzle) _______(ot./min.)________ 3x46000 = 265 = 29 3x38350 = 250 = 28 3x23300 = 214 = ? (odhad 24) 3x13000 = 176 = ? (odhad 20) 3x8300 = 151 = ? (odhad 17) 3x5000 = 128 = ? (odhad 15) Výkon__Ot. hriad.__Rýchlosť__Spotreba 3x46000 = 265 = 29 u = 325 g/hp/h (44,85 t/h) 3x38350 = 250 = 28 u = 320 g/hp/h (36,82 t/h) 3x23300 = 214 = ? (odhad 24 u) = 335 g/hp/h (23,42 t/h) 3x13000 = 176 = ? (odhad 20 u) = 370 g/hp/h (14,43 t/h) 3x8300 = 151 = ? (odhad 17 u) = 415 g/hp/h (10,33 t/h) 3x5000 = 128 = ? (odhad 15 u) = 500 g/hp/h (7,5 t/h) * - pri výtlaku 43.000 ton, čo odpovedá pomerne prázdnej lodi. Pri plnom výtlaku by spotreba bola o niečo vyššia. |
|
|
|
|
|
SK: nevíš jestli existuje graf spotřeby paliva v závislosti na rychlosti lodě u pohonné jednotky Bismarcku? |
|
|
|
|
Německý námořníci sami tvrděj, že i 1936A i 1936A(Mob) byly "lodě s mokrou přídí", u 1936A(Mob) to bylo horší, ale nevadilo to tak moc, protože ta věž byla uzavřená. |
|
|
|
|
|
Algernon (3340): Dvoudělová 60400 kilo, jednodělová 16100.
Jinak, typ 1936A byl nejspíš navrženej pro dvojdělovou věž, jen jim trvalo než je začly vyrábět a tak první kusy dostaly jednohlavňový. |
|
|
|
|
SK napsal v č. 3355: 1.Nejsem Hitler"Ty by si bral vážne niekoho, kto ti predtým x-ktát ustúpi a prejaví sa ako slaboch? "
2.Zvláště písemné (a veřejné) záruky Británie měl brát velmi vážně, protože Británie v předcházejícím období nikdy nezavrhla své výslovné závazky, přičemž i garance Česko-Slovensku dané mnichovskou dohodou odmítla plnit (oficiálně) pouze pro neexistenci tohoto státního útvaru v době kdy byly jeho části obsazovány (danou odtržením Slovenska), a souhlasem představitelů jeho zbývající části s německým jednáním. To ovšem v případě Polska už očekávat nemohl. 3.Možná sdílel obecné přesvědčení i dřívějších německých politiků, že mezinárodní smlouvy jsou i pro jiné státy cárem papíru jako pro Německo, v čemž se mýlil stejně jako Vilém II. . |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3352: A já hovořím o tom, že RN potřebovala co největší množství lodí, co nejrychleji, takže nějaké rovnice typu: za dobu x vyrobíme y věží a děl typu 1 nebo n věží typu 2, vždy řešila v prospěch co největší výroby, jelikož nestavěla pár lodí, nýbrž celé série, a řešení cestou snížení počtu hlavní na jednotlivých jednotkách patrně nepovažovala za dobrý konstrukční tah.
"Ja ale nehovorím o tom, že by sa jednalo o rovnaký počet diel v zakrytých vežiach ako bol počet diel v nezakrytých vežiach..."
SK napsal v č. 3352: Kupodivu Royal Navy si to nemyslela, přičemž na manipulaci se střelivem za zhoršeného počasí byly stížnosti i z lehkých křižníků."4,5" munícia nebola až taká ťažké, že by nebolo možné použiť v prípade potreby i nedelené strelivo bez automatického nabíjania... " Jinak tvé návrhy nejsou špatné jako plán jak sabotovat britské válečné úsilí mařením času modifikováním věže pro torpédoborce, snížením počtu děl na nich, a pak ještě snížením kadence jejich střelby, ale jinak...
SK napsal v č. 3352: Třeba v ústupech, tam si náskok udrželi až do konce..."V niektorých oblastiach zase nedokázali zmazať Nemecký náskok spojenci... " Jinak, v námořní oblasti se mi vybaví jedině konstrukce ponorek.
SK napsal v č. 3352: Tak to nevím, ale jelikož ho neměli nač instalovat... "Aj to jeho radarové vybavenie? " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3354: Ty by si bral vážne niekoho, kto ti predtým x-ktát ustúpi a prejaví sa ako slaboch? "Tak to musel být doopravdy hodně blbý, už v březnu 1939 poskytly Británie a Francie Polsku záruky vojenské pomoci v případě napadení ." |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3348: Tak to musel být doopravdy hodně blbý, už v březnu 1939 poskytly Británie a Francie Polsku záruky vojenské pomoci v případě napadení "Hitler počítal s tým, že mu prejde i Poľsko bez väčšieho konflitku..." . |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3351: Asi to, že by do možného začiatku konfliktu s Britániou (1944) nové lode nestihol dokončiť. "Ne, myslel si že ve válce nebude před rokem 1944, že mu ještě ledacos projde(což už se nedalo říci na jaře roku 1939, kdy si začínal uvědomovat, že si nemůže dovolit úplně všechno) jenomže mi nějak uniká, když si tedy myslel, že s Británií ve válce hned brzy nebude, co bránilo v rozebrání Bismarcku a započetím stavby lodě splňující parametry Protokolu k německo-britské námořní dohodě?" A mimo to v 1939 bol už Britsko-Nemecký protokol v pase ale to asi vieš... |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3349: Aj to jeho radarové vybavenie? "Ten právě spadá mezi německé "UFO-projekty, pokud vím, navzdory objednávce nezačala stavba ani jednoho kusu."
ja_62 napsal v č. 3349: V niektorých oblastiach zase nedokázali zmazať Nemecký náskok spojenci..."Nedokázali náskok smazat, pokud tedy nemáme zcela odlišné zdroje informací o době konce války." A to, že spojenci mali náskok na konci vojny v radarovej technike nespochbňujem, len hovorím, že nie je isté, či by ho Nemci nedokázali dotiahnúť.
ja_62 napsal v č. 3349: 4,5" munícia nebola až taká ťažké, že by nebolo možné použiť v prípade potreby i nedelené strelivo bez automatického nabíjania...
"Pokud vím, první vyrobená děla 4.5"/45 Mk. IV přišla na palubu HMS Savage, kdyby mělo dojít na tvé plány, bylo by asi nutno modifikovat děla určená pro křižníky a letadlové lodě. Mimo jiné se Mk. IV od nich lišily použitím dělené munice."
ja_62 napsal v č. 3349: To nikto nespochybňuje. "Pořád by tu zůstávala snazší výroba těch nekrytých než krytých. " Ja ale nehovorím o tom, že by sa jednalo o rovnaký počet diel v zakrytých vežiach ako bol počet diel v nezakrytých vežiach... |
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3342: Ne, myslel si že ve válce nebude před rokem 1944, že mu ještě ledacos projde(což už se nedalo říci na jaře roku 1939, kdy si začínal uvědomovat, že si nemůže dovolit úplně všechno) jenomže mi nějak uniká, když si tedy myslel, že s Británií ve válce hned brzy nebude, co bránilo v rozebrání Bismarcku a započetím stavby lodě splňující parametry Protokolu k německo-britské námořní dohodě?"No pokiaľ viem, tak Hitler nemal v úmysle vstúpiť do vojny s Britániou už v 1939...alebo máš pocit, že by británií vyhlásil vojnu v prípade, že by tak neurobila Británia ako prvá?  "
|
|
|
|
|
|
SK napsal v č. 3341: Pořád by tu zůstávala snazší výroba těch nekrytých než krytých.
"A boli by tie problémy s dodávkami krytých veží i keby sa uvoľnili kapacity tým, že by sa znížila výroba nekrytých? "
SK napsal v č. 3341: Pokud vím, první vyrobená děla 4.5"/45 Mk. IV přišla na palubu HMS Savage, kdyby mělo dojít na tvé plány, bylo by asi nutno modifikovat děla určená pro křižníky a letadlové lodě. Mimo jiné se Mk. IV od nich lišily použitím dělené munice.
"Takže 4,7" delá boli k dispozícií ("skladom") a 4,5" by bolo potrebné vyrobiť nové? "
SK napsal v č. 3341: Ten právě spadá mezi německé "UFO-projekty, pokud vím, navzdory objednávce nezačala stavba ani jednoho kusu."Typ. 1944 mal disponovať porovnateľným radarovým vybavením a streleckým systémom ako napr. americké torpédoborce... "
SK napsal v č. 3341: Nedokázali náskok smazat, pokud tedy nemáme zcela odlišné zdroje informací o době konce války."Takže nemyslím si, že by si spojenci natrvalo udržali náskok, resp., že by ho Nemci nedokázali zmazať." |
|
|
|
|
|
karaya1 napsal v č. 3345: S týmto nesúhlasím, Hitler počítal s tým, že mu prejde i Poľsko bez väčšieho konflitku...No a to, že mu ustúpili západné mocnosti v mníchove mu pre to dávalo len a len argumenty... "Promiň, ale tohle je trochu divná logika. Musím přece počítat s reakcí Británie, má-li s Polskem uzavřeno spojenectví. Mnichov je již za námi..."
karaya1 napsal v č. 3345: Ide o to, že Hitler mal skúsenosti s tým, že keď vyhrážal manšiemu chlapcovi rozbitím ciferníka, prišiel jeho starší brat a dovolil mu streliť malému len facku...a ani po tom, ako mu neskôr hitler rozbil ciferník, tak väčší brat nezasiahol. Prečo by si mal myslieť, že zasiahne zrazu v prípade ďalšieho malého brata? "Přijde mi to podobné jako se divit (či to „nemít v úmysle“), že když dáš ránu menšímu klukovi, že přijde starší bratr a rozbije Ti ciferník..."
karaya1 napsal v č. 3345: To vieš, ja tomu všetkému rozumiem, dokonca súhlasím s tým, že by mohlo dôjsť k zdržaniu dodávok krytých veží atd. Ale ak tu niekto tvrdí, že nekryté veže boli až takou nevýhodou v boji, tak načo by Briti stavali lode keby takéto lode boli asi zbytočné, pretože by boli neschopné efektívneho nasadenia? Preto som sa pýtal, že či je lepšie mať loď s 3 delami v krytých vežiach alebo so 4 v plne nezakrytých. "Co se kolegové snaží říct, je fakt, že by náběhem nové výroby bylo ztraceno příliš mnoho drahocenného času, který by Británii mohl stát třeba celou válku... " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 3344: Asi nezdá, ale debata nie o dvojdelových vežiach ale o krytých a nekrytých, prípadne jednoúčelových a viacúčelových delách. 4,7" delá v dvojhlavňových nezakrytých vežiach používali torpédoborce typu J-N, pričom asi ako najvhodnešia náhrada by boli práve dvojhlavňové plne zakryté veže s 4,5" univerzálnymi delami, ktoré RN v tom čase už používalo. "…zdá se mi to, a nebo „debata“ (sic!) poněkud „uklouzla“ od tématu dvoudělové věže k tématu „děl skladem, kalibru buď 4.70 nebo 4.50 inch“? " |
|
|
|
|
SK napsal v č. 3341: Co se kolegové snaží říct, je fakt, že by náběhem nové výroby bylo ztraceno příliš mnoho drahocenného času, který by Británii mohl stát třeba celou válku..."A boli by tie problémy s dodávkami krytých veží i keby sa uvoľnili kapacity tým, že by sa znížila výroba nekrytých?"
SK napsal v č. 3342: Promiň, ale tohle je trochu divná logika. Musím přece počítat s reakcí Británie, má-li s Polskem uzavřeno spojenectví. Mnichov je již za námi..."No pokiaľ viem, tak Hitler nemal v úmysle vstúpiť do vojny s Britániou už v 1939...alebo máš pocit, že by británií vyhlásil vojnu v prípade, že by tak neurobila Británia ako prvá? " Přijde mi to podobné jako se divit (či to „nemít v úmysle“), že když dáš ránu menšímu klukovi, že přijde starší bratr a rozbije Ti ciferník... |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 3336: Záviselo by to na tom aké by použili kryté veže... ale namiesto nezakrytých 3xIIx4,7" by lode pravdepodobne bez väčších problémov uniesli 2xIIx4,5".
"On je tu pak ještě problém, zda a kolik věží by relativně malé trupy třídy J a K vůbec unesly"
ja_62 napsal v č. 3336: To som netvrdil, len som hovoril o tom, že uzavreté veže neposkytujú veľkú výhodu oproti plne nezakrytým. "není na absenci uzavřených věží nic co by torpédoborec handicapovalo" |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války