Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 553: Nehnevaj sa ale údaj o dosahu 8000 nm pri 19 uzloch považujem za naprosto uletený. Chceš povedať že účinnosť pohonnej sústavy KGV bola dvojnásobná oproti Bismarcku?
"Bismarck při rychlosti 19 uzlů má dosah 8 100 námořních mil, KGV při 10 uzlech 15000 námořních mil, při 19 uzlech 8000 námořních mil a při 27 uzlech 3200 námořních mil."
Dzin napsala v č. 553: Nepíšem. Tvrdím že úspora ide predovšetkým na vrub zmenšenia opancierovaného priestoru, nie úrovne pancierovania. Prečítaj si poriadne 511 a 537. "Podle mě tady píšeš, že bylo na pancéřování šetřeno..." |
|
|
|
| Dzin 304 potažmo 300 uznávám, že na ztráty brtiských BK ( jejich počet ) jsem se nedíval. Nicméně to nemění fakt, že Hood jak sjem několikrát psal a ty konec konců taky neprošel rekonstrukcí, takže jeho pancéřování byla dosti slabé. BK bych považoval spíše za špatnou konstrukci. Psal jsi tam, že BK měly odolnost pro ráže 280 a 305 mm, ale potom nechápu jak ho mohly nasadit proti lodi s větší ráží. Nemůžeme se potom divit, že granát projel trupem jak máslem. Zásah muničníh prostor už potom nebyl takovej zázrak. | |
|
|
|
|
karaya1: Mě jde o to, kde mám hledat, protože třeba Hrbek uvádí trochu jiné počty... |
|
|
|
|
Dzin: Super, to čerpáš ze "Palubní stíhači jeho veličenstva"?
Seznam zdrojů najdeš až v článku  |
|
|
|
|
|
karaya1: Super, to čerpáš ze "Palubní stíhači jeho veličenstva"? |
|
|
|
|
|
Dzin: já mám údaje o první vlně Tungstenu následující: 21 Barracud (No.8 TBR Naval TBR Air Wing - 827. + 830. peruť) 12 F4U z 1834. perutě (vrchní stíhací krytí) - část 47th Naval Fighter Wing 20 F4F + 10 F6F (800., 881. a 882. peruť) - ostřelování flaku a paluby - 7th Naval Fighter Wing V tu dobu ješte byly ve vzduchu nad svazem CVE seafiry a wildcaty (pozdější 30th Naval Fighter Wing) |
|
|
|
|
|
pbradler: (552) Zajisté víš, že u Vanguarda to byla z nouzecnost, aneb jak se nesmyslně pospíchalo, když bylo fůra času.  |
|
|
|
|
|
pbradler: (511+538) Bismarck při rychlosti 19 uzlů má dosah 8 100 námořních mil, KGV při 10 uzlech 15000 námořních mil, při 19 uzlech 8000 námořních mil a při 27 uzlech 3200 námořních mil. (520) "Hlavnou úsporou bolo zmenšenie opancierovaného priestoru... Len úspora na hmotnosti panciera predstavovovala >3000t u Rodney a 5000t u KGV" (511). Podle mě tady píšeš, že bylo na pancéřování šetřeno... (535+548+549) Jde o to, že nebylo možno zajistit součinost všech věží, díky zničení centra řízení palby. Tím automaticky klesá celková přestnost salvy. Vše ostatní, co jsi psal, nemělo tak zásadní význam. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 522: A Vanguard? "ostatně byla to poslední bitevní loď s tímto uspořádáním hlavní výzbroje" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 544: Táto koncepcia má ale aj svoje nevýhody ako napr. nemožnosť paľby pri únikovom manévre."A právě ta délka pokrytí trupu pancířem u třídy Nelson jasně svědčí o tom, kolik mohlo správné určení koncepce " A zvolili ho asi preto, že únik sa nezhodoval s tradíciami RN . |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 544: "Trochu to odporuje tomu, co jsi Ty sám napsal v 537" Naozaj nerozumiem v čom vidíš rozpor.
Algernon napsal v č. 544: "Viz to, co jsem psal už v 522… Pokud by zkrátili citadelu (při použití tří či dvou věží, a ne čtyř [!] dvoudělových věží), nemuselo by pancéřování krýt 70% délky trupu, ale vystačili by někde s 60% délky, či méně" Súhlasím, v prípade že by úspora hmotnosti predstavovala hlavnú prioritu. Ale ako vidno hlavná priorita to rozhodne nebola. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 543: "Po několika mála (více-méně „šťastných“) zásazích nebyli schopni protivníka ani ohrozit." Na zásah mostíka a hlavného riadiaceho centra paľby doplatili predovšetkým predné veže, ktoré museli zameriavať vlastnými diaľkomermi. Navyše boli vo veľmi krátkom čase vyradené ďalšími zásahmi. Zadné centrum pracovalo prakticky až do konca. Navyše vežu D postihol výbuch munície v hlavni, čo samozrejme vežu vyradilo. Ešte treba povedať že lode plávali na stretnom kurze a teda vyradenie predného delostrelectva pri ťažkostiach v manévrovaní bolo oveľa fatálnejšie. BTW. Rád by som vedel ako by na tom boli iné lode, u ktorých padne celé velenie lodi. Myslíš že by boli schopné nejakej ekvilibristiky? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 543: "Já bych ale řekl, že stabilitu (hlavní) musí zajistit řízení náměru a odměru zbraní. Bez („umělé“) stability by nic netrefili ani na jen mírně vzdutém moři. Copak by asi udělal podélný či příčný náklon 2 stupňů, získaný „houpáním na vlnách“, se zásahem — ve vzdálenosti 20 km? Že by salva byla buď „trochu“ krátká či naopak dlouhá?" Samozrejme nehovorím o stabilizačnom mechanizme. Ja hovorím o zisťovaní prvkov paľby. Ak vezmeme do úvahy predpokladanú úroveň streleckých počítačov tej doby pochybujem že by dokázal dostatočne pružne reagovať na nechcené zmeny kurzu vlastnej lodi. Preto si myslím že ak tvoja loď tancuje polku, nedokážeš vypočítať prvky paľby dostatočne v predstihu a preto je tvoja paľba ďaleko menej presná ako keď dokážeš udržať smerovú stabilitu. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 542: Samozrejme. Preto je dôležitý najmä rozdiel v počte turbín (a kotlov) a nie až tak celkový výkon sústavy. Kedže jedna skupina turbín o cca 45 tis. HP váži okolo 1000t (teraz neviem či sa do toho počíta aj celá hriadeľ, alebo nie) potom úspora jednej lodnej skrutky môže byť zaujímavá."Jenomže ty výkonnější stroje taky o něco více váží… A když jseš limitován standardním výtlakem, pak musíš někde jinde ubrat. A naopak, čím větší loď, tím zase (při požadované rychlosti) budeš muset znovu přidat výkon, a tedy i hmotnost. Turbíny sice mají docela slušný poměr výkon/hmotnost, ale i tak něco váží. A k tomu ještě kotle, kondenzátory, armatury" Ale tvrdenie "čím väčšia loď tým väčší výkon strojov potrebuješ" by som upresnil. Rozhodujúci je výtlak a nie teda napr. dĺžka lodi ktorá naopak pri rovnakom výtlaku prospieva. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 541: Ja mám údaj o dosahu KGV cca 4700 nm pri 18 uzloch a to je niečo vyše polovice dosahu Bismarcka (ostatne to zodpovedá pomeru zásoby paliva <8000 t : 4000 t). "Jenomže těch dalších 2000 tun představuje navíc jen 4,5% (viz 524) a tudíž pochybuji, že by se to nějak dramaticky projevilo (hypoteticky — proč je tam dávat, když dosah KGV byl větší, přes menšíé zásoby paliva, než u Bismarcku)." |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 539: Veľmi pravdepodobne vypočítaný udaj na základe mernej spotreby. "To někdy skutečně odzkoušeli spotřebu, nebo jde o vypočítaný údaj při konstrukci" |
|
|
|
|
pbradler napsal v č. 538: To někdy skutečně odzkoušeli spotřebu, nebo jde o vypočítaný údaj při konstrukci? "a 8500 pri 19 uzloch čo je pre korzára ďaleko zaujímavejší údaj." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 524: "Tak toto bych viděl jako naprostý nesouhlas. :o) Nádrže nikterak neovlivnily rozměry lodi, jejich kapacita byla dána "volným" či "nevyužitým" prostorem, a u britských lodí by nebyl až takový problém nádrže zvětšit. Sice by se loď poněkud více zanořila, ale dalších 1000-2000 tun paliva by se na plném výtlaku (nikoli na standardním, ten by to neovlivnilo vůbec) projevilo méně (u KGV kolem 44,500 tm plný, čili nárůst 2000 tn by byl pouze kolem plus 4,5 procenta). To by se projevilo pouze mírným snížením max. rychlosti při plných nádržích. (Pochopitelně ale s tím jak by paliva ubývalo…)" To zase nie je úplne pravda. Pri takej konštrukcii ako mala KGV by ďalšie zvýšenie hmotnosti znamenalo výraznejšie zhoršenie nautických vlastností, ktoré aj tak neboli oslňujúce (ktoré by navyše spätne zvýšili mernú spotrebu paliva). Takisto pridanie 2000t paliva vyžaduje upraviť konštrukčné usporiadanie trupu a takisto môže zmeniť vyváženie lodi.
Algernon napsal v č. 524: "A pokud má Bismarck dosah cca 9000 nm při 16 uzlech…" a 8500 pri 19 uzloch čo je pre korzára ďaleko zaujímavejší údaj. |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 526: V tomto prípade to nie je kalkulácia ale uvádzaný údaj.
"Z čeho prosím vycházíš v kalkulacích úspory hmotnosti pancíře 3000 tn u Rodneye a 5000 tn u KGV"
Algernon napsal v č. 526: To je samozrejmé. Rozmery pancierovej citadely ale úzko súvisia s celkovou dĺžkou lodi. Uvádza sa že Bismarck mal chránených 70% dĺžky trupu kým KGV 59% a Rodney 53%. "Mimochodem výhoda menších rozměrů (délky) je skutečně velmi relativizována. Jaká byla délka pancéřové citadely? (Či řekněme délka hlavního pancíře, od předního čela první věže po zadní čelo poslední věže.)" |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 525: Veď to som napísal. Rovnaká situácia ale bola u KGV. Tam takisto ušetrili predovšetkým zmenšením trupu (a čiastočne aj výzbroje).
"U Rodneye byl "malý trup" dán spíše omezením výtlaku (proto také to umístění všech tří 16" věží na přídi). Stačí se podívat na původní projekty (před Washingtonskou konferencí z r. 1922), z kterých se později při konstrukci třídy Nelson vycházelo."
Algernon napsal v č. 525: To nie tak úplne pravda. To zvýšenie výkonu bolo dané predovšetkým rozhodnutím pužiť výkonnejšie turbíny. V dobe stavby Rodney mali k dispozícii dostatočne výkonné turbíny, vezmi napr. Hood ktorý mal na jednej turbíne (skupine) cca 36 tis. HP."U třídy KGV to (zvětšení výkonu turbín) bylo dáno právě tím nárůstem výtlaku proti třídě Nelson, dále ještě spolu s pokrokem ve vývoji turbín za těch více než deset let které uplynuly od stavby předchozích bitevních lodí" Problém bol u Rodney teda bol rozhodne hmotnostný a priestorový. Iná vec je samozrejme účinnosť ale to je iná kapitola. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války