• Všechna témata
• Sekce fóra
  • WWII všeobecně
  • WWII na souši
  • WWII ve vzduchu
  • WWII na moři
  • Československo, protektorát
  • Východní fronta
  • Západní fronta
  • Středomoří
  • Pacifik
  • Výzbroj a vybavení
  • Obrněná technika
  • Opevnění, stavby
  • Jednotky, uniformy
  • Osobnosti
  • Válečné zločiny
  • Modelářství, muzea
  • Literatura, film...
• Hledání ve fóru
  • Rozšířené hledání

Válečné lodě druhé světové války

• Přidat příspěvek
• Hledat v tématu

pbradler 6.8.2004 10:59 - č. 535
	Algernon napsal v č. 522: "Já zase celkovou koncepci Bismarcku ve své době (polovina 30. let) považuji za úplně nemožně zastaralou. Pokud se podívám na Vittorio Venetto, North Carolinu, KGV či Dunkerque a Richelieu, pak už samo umístění hlavní výzbroje ve čtyřech dvoudělových věžích považuji za fatální omyl v určení celkové koncepce (ostatně byla to poslední bitevní loď s tímto uspořádáním hlavní výzbroje)." To je trochu silné slovo. Isteže je trojvežové usporiadanie výhodnejšie, ale fatálny problém v tom rozhodne nevidím, najmä z dôvodu nerobenia si problémov s hmotnostným limitom. Algernon napsal v č. 522: "Rovněž by se tak nemuseli uchylovat k „úspornému“ povedení pohonu se třemi šrouby." Ja na takomto prevedení nevidím nič negatívne. Umožnuje to naopak lepšie zracionalizovať priestory strojovní. Algernon napsal v č. 523: "Samozřejmě. No jo, ale pokud k jeho fatálnímu ochromení (při závěrečném boji) postačovalo 4-5 zásahů 16 či 14 inch granátů… Pak neprojevil větší odolnost, než o pár dnů předtím P-of-W." O akom fatálnom ochromení hovoríš. Loď viedla paľbu aj po zásahu mostíka, to že bola menej presná je druhá vec. I keď tu si myslím hral veľkú roľu práve psychický stav posádky. Algernon napsal v č. 523: "Že by poškození kormidla, krom schopnosti držet přímý kurs a manévrovat, nějak fatálně ovlivnilo stabilitu lodi? Nevím nic o tom, že by se v důsledku "snížené stability" (po poškození kormidla?) nějaká loď kdy převrátila, Bismarck nevyjímaje" Ja hovorím o stabilite udržiavania kurzu. Ak chceš viesť presnú paľbu potrebuješ aby loď mala aspoň základnú nautickú stabilitu. Nehovoriac o tom že nedokážeš manévrovať tak aby to bolo pre teba výhodné.
nemetko 6.8.2004 10:49 - č. 534
	no heslo v google bolo whaleback turret type... bohuzial toho co ste chceli sa tykalo len toto
guano 6.8.2004 10:48 - č. 533
	Nemetko: Diky, dobre linky. Ale o tech vezich tam toho moc neni...
nemetko 6.8.2004 09:41 - č. 532
	mmm.ecdc.nu/launch.htm riv.co.nz/rnza/hist/boat1.htm www.dynagen.co.za/eugene/whale.html www.bmpt.org.uk/boat%20histories/HSL-142/ Nevyznam sa ale dufam ze pomoze
guano 6.8.2004 09:29 - č. 531
	Tak uz jsem neco nasel: www.steelnavy.com/AirfixRAFLaunchRC.htm Strelecke veze by mely byt Armstrong-Whitworth (typ nevim), ale nevim jestli jsou to specialni veze pro toto pouziti nebo jsou to pouzite veze z nejakeho bombarderu.... (pripomina mi to tu , co se montovala napr. u Ansonu)
guano 6.8.2004 08:43 - č. 530
	Algernon (517): Musim se podivat. Nevim jiste jestli to byl MTB nebo neco jineho....
guano 6.8.2004 08:42 - č. 529
	pbradler (518): Diky
pbradler 5.8.2004 22:56 - č. 520
	Dzin napsala v č. 519: "Úspora u lodí třídy KGV a Nelson je prostě to, co ti píšeme " Úspora u lodí triedy KGV a Nelson je jednoducho to čo píšem ja. Stačí si poriadne prečítať čo píšem a potom odpovedať. Môžeš mi napísať kde som tvrdil že sa šetrilo na úrovni pancierovej ochrany?
Dzin 5.8.2004 21:52 - č. 519
	pbradler: (511) Úspora u lodí třídy KGV a Nelson je prostě to, co ti píšeme (já a Algernon). Hlavní omezení byly v rámci pohyblivosti lodi. Na pancéřové ochraně se nějak výrazně nešetřilo, obě lodi ji mají velmi slušnou (až na protitorpédovou obšívku KGV).
pbradler 5.8.2004 20:33 - č. 518
	guano napsal v č. 515: "Nevite nekdo jakeho typu byla torpeda, ktera meli Norove v usti Oslofjordu na pozemnich odpalovacich zarizenich ?" Boli to britské 450mm torpéda typu "Whitehead".
cinik 5.8.2004 15:41 - č. 516
	To Guano... To nevím... Každopádně fungovala...
guano 5.8.2004 15:33 - č. 515
	Nevite nekdo jakeho typu byla torpeda, ktera meli Norove v usti Oslofjordu na pozemnich odpalovacich zarizenich ? (Blucher)
guano 5.8.2004 15:21 - č. 514
	Odpovi mi nekdo na tu streleckou vez ? (prispevek 420) Diky.
pbradler 5.8.2004 11:05 - č. 513
	Celkovo hodnotím Bismarcka ako loď so skvele vyváženými vlastnosťami, ktorá by s priebežnými modernizáciami PL výzbroje a elektronického zariadenia dokázala operovať počas celej vojny a na všetkých oceánoch aj proti silnému protivníkovi. K tomu ale treba dodať že Briti by dokázali postaviť minimálne zrovnateľné kusy ak by rovnako ako Nemci (a Japonci) otvorene "pošliapali" medzinárodné zmluvy ktoré obmedzovali výtlak. Kapacity a konštrukčné vedomosti na to samozrejme mali.
pbradler 5.8.2004 10:53 - č. 512
	Algernon napsal v č. 510: "Ostatně vezměme si, přes silné (?) pancéřování Bismarcka, že k výraznému (fatálnímu) omezení jeho bojeschopnosti stačilo poměrně málo ("nešťastně" přesných) zásahů Ale tak by to bolo asi u každej lodi. Pri priamom zásahu mostíka by asi ktorákoľvek loď mala problém bojovať. Algernon napsal v č. 510: "vždyť v boji v KGV a Rodneym nedosáhl jedného zásahu (a v noci proti Vianovým torpédoborcům také jen promarnil množství munice, bez toho že by některý z britských torpédoborců potopil)." Hlavnými faktormi tu bolo poškodenie kormidla a z toho plynúca nestabilita a nemožnosť účinne manévrovať a potom psychické rozpoloženie posádky (predovšetkým velenia). Predsa len aj pri mechanizácii činnosti bol ľudský faktor kľúčový.
pbradler 5.8.2004 10:46 - č. 511
	Algernon napsal v č. 510: "Tady mnohem spíše sázím na to, že to "odneslo" strojní zařízení. Slabší (lehčí) stroje, nižší rychlost." To nie je úplne presné. Hlavnou úsporou bolo zmenšenie opancierovaného priestoru relatívne malými rozmermi samotných plavidiel. Len úspora na hmotnosti panciera predstavovovala >3000t u Rodney a 5000t u KGV. A to nehovorím o úspore hmotnosti materiálu. Úspora na pohonnom ústrojenstve bola skôr vynútená nedostatkom priestoru než že by takéto dimenzovanie bolo prvotnou snahou ušetriť hmotnosť. Najmarkatnejšie je to vidieť práve na Rodney, kde bolo tak málo miesta na kotle a turbíny pri malom trupe a mohutnej výzbroji že použili len 8 malých kotlov s dvoma skupinami turbín. Čo sa týka KGV, tam je pohonné ústrojenstvo dimenzované v podstate primerane. Ďalšou oblasťou úspor bola zásoba paliva, ktorá čilnila cca polovicu zásoby Bismarcka.
Dzin 5.8.2004 00:30 - č. 507
	pbradler: (505) Nekřivdím, může si za to sám! Tak hold nezbyde, než aby jsi začal počítat. 2. fáze (bereme jenom težké lodě) 17:08 - 17:15 Britové Warspite, Barham, Valiant, Malaya. Němci Lützov, Seydlitz, Defflinger, Moltke, Von der Tann. König, Kurfürst, Kronprinz. Kaiser, Luipold, Karserin. Potom se do boje zapojily na straně Britů Lion, Princess Royal, Tiger, New Zealand. a na straně Němců Markgraf. Bitevní křižníky od té chvíle bojovali opět mezi sebou (až na Von der Tann) a zbytek německých lodí odstřeloval 5. eskadru.
Dzin 5.8.2004 00:20 - č. 506
	pbradler: (504) To asmé ale platí i pro ostatní bitevní lodě. Samozřejmě že vám, že se udává nejsilnější pancéřový pás boku. Obecně se kvalita pancéřování posuzuje úhrně podle toho, co jsem napsal, protože tyto bývají nejvíce "na ráně". Helemese, že by nová verze? Wotan se používal i na boky, bylo z něj uděláno pancéřováni Scharnorstu. Jde ovšem o to, že je to podobně zavádějící tvrzení, jako v případě "nepřekonatelných" Kruppových děl. Ono porovnání 60:100 je rotiž pro starší druhy oceli, vyráběné do první poloviny třicátých let. Jenomže oceli na pancíř moderních bitevních lodí ostatních států byl novějšího data a s Wotanem si v ničem nezadal. KC už byla opravdu kvalitnější, ale zase ne o moc, aby to činilo nějak propastný rozdíl. Celkově představuje spíše Bismarck kvalitu svým členěním a robustností konstrukce. Ale i tak neměla třída KGV nějaké problémi s věží. Jediné co je mi známo, že na rozbouřeném moři je bylo problematické využívat. Ale to bylo spíše dáno konstrukcí trupu.
pbradler 5.8.2004 00:11 - č. 505
	Dzin napsala v č. 503: "Já bych dal Lütjense na první a druhé místo, společně s Kummetzem." To mu krivdíš. Čo sa týka Jutska mám niektoré pripomienky. Ty tvrdíš že nemci mali vďaka chybnej anglickej taktike po vačšinu času prevahu. To nie je úplne presné keď si vezmeš rozdiely v hmotnosti salvy napr. u Warspite a bežného BK s 280mm kanónmi potom sa to javí v inom svetle.
pbradler 5.8.2004 00:08 - č. 504
	Dzin napsala v č. 502: "Kdepak jsi to vzal? King George V měl pancéřování bok 381mm (více měla už jenom Jamato!), paluba 152mm a čelo věže 406mm (někde se udává i jen 330 mm). Rodney bok 356mm, paluba 159 mm a čelo věže 406mm. Bismarck bok 320mm, paluba 130mm a čelo věže 360mm. Kde přesně bylo to pancéřování Bismarcka o tak lepší?" Nie je to len o všeobecných údajoch o hrúbke panciera. Dôležitá je celková schéma ochrany. Navyše zabúdaš že hrúbka pancierovania je premenlivá, údaj 130mm zodpovedá ochrane bežných častí lodi, na citlivých ako pohybové ústrojenstvo a muničáky bolo silnejšie. To isté platí aj o bočnom pancierovaní. Ak si myslíš že hlavný pancierový pás mal jednotnú hrúbku a pokrýval celý bok tak si silne na omyle. Vo všeobecnosti hlavný bočný pás začínal niekde dva metre nad vodoryskou a už niekde meter, dva pod hladinou sa stenčoval. Jednoducho bez presnejšieho zobrazenia sú holé údaje o hrúbke zavádzajúce. Dzin napsala v č. 502: ""Kterak německý pancíř nejlepší byl" WH bol skutočne lepší až na to že sa používal práve na pancierovanie paluby a nie bokov čo je rozšírené tvrdenie. Dzin napsala v č. 503: "Vem třeba Duke of York pálila na Scharnhorst neméně urputně a věže se jí neporouchaly." To boli samozrejme problémy vychytané. Zober si že KGV bola o dosť mladšia ako Bismarck.

• Home
• > Diskuzní forum
• > WWII na moři
• > Válečné lodě druhé světové války

Diskuzní forum