Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Algernon napsal v č. 707: "Kde máš údaj o dostřelu 45 km s 495 kg granátem HE — při maximálním náměru Bismarcku, 30 stupňů?" Je to hrubé porovnanie toho o koľko narástol dostrel u pobrežného dela ak bol namiesto 800 kg projektilu použitý 495 kg...  Dzin, môžeš prosím vypočítať dostrel s 495 kg granátom pri námere 30°? Díky.  |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 706: Súhlasím, je prepychom strieľať "ráz naráz" - aby šetrili muníciu nemci používali metódu, že nestreilali plnou salvou... naprv veže A+B a potom veže C+D ...to platilo aj u PE... "Ono přeci jen střílet „ráz na ráz“, bez toho že bych vyhodnotil kam dopadla předchozí salva (obzvláště při palbě na pohybující se cíl), by bylo u bitevní lodi, s omezeným množstvím munice (a i s omezenou životností děl) poněkud drahým přepychem…" Hlavne, keď protipancierových granátov je sotva 1/3 z celej zásoby munície, že? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 706: OK, keby som bral ten udaj o tych 26 sek, tak hneď vetička za ním hovorí, že je možné s vytrénovanou posádkou dosiahnúť ROF 3r/min..."Mimochodem, stejný údaj, který já uvádím v 632, najdeš i na Tvém oblíbeném www.warships1.com — že by si znal "zápory" děl třídy Nelson a KGV, ale neznal "přednosti" (sic!!) Tvého milovaného Bismarcka, obzvláště pokud to najdeš na stejném webu..? " |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 706: "Mimochodem, můžeš uvést zdroj "kadence 3,3 rány za minutu"?" napr.: www.bismarck-class.dk/technicallayout/armame... |
|
|
|
|
Betonová pevnost v Manilském zálivu (v mezeře mezi pevnostmi na ostovech Caballo a Carabao), postavená na malém ostrůvku El Fraile (odstřelený až pod hladinu) ve tvaru připomínající loď, ke tvaru lodi pomohlo i vyzbrojení dvěma dělovými věžemi, každá se dvěma 14 palcovými (35,5cm) děly. Rozměry 110x45x12m, stěny 8m a strop 6m železobetonu |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 716: Taky, i když více jsem to nestudoval, páč mám jiný obor hlavního zájmu a jak víš tak bunkry neplavou (až na Fort Drum"Ovšem zmínku o něm jsem četl jen v Hubáčkovi"  ) |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 713: Nebylo to taky kvůli Hitlerovu rozkazu, aby neriskovali poškození lodi ve střetnutích (vykládané většinou až přespříliš horlivě, tj. útěk"I když byli na moři (pokud měli palivo), tak jakmile se objevila v dohledu protivníkova válečná loď, takticky zvolili ústup…" )? |
|
|
|
|
guano: Nebylo ostrelovani Spicberk (operace 'Sizilien') Tirpitzem a Scharnhorstem jedinou akci, kde Tirpitz pouzil svoji hlavni vyzbroj ve spodnich uhlech nameru ?
No, řekl bych, že kromě cvičných paleb určitě. Na druhou stranu těch horních uhlu si užil daleko více |
|
|
|
|
Karaya1 (702): Nebylo ostrelovani Spicberk (operace 'Sizilien') Tirpitzem a Scharnhorstem jedinou akci, kde Tirpitz pouzil svoji hlavni vyzbroj ve spodnich uhlech nameru ? |
|
|
|
|
|
Dzin (682): Jak už jsem psal, bojové ztráty jsou ztráty způsobené akcí nepřítele. Nebojové ztráty jsou potom všechny ostatní.
Karaya1 (675): OK. Co to takhle pojmenovat správněji, čili "operační ztrátou"?
|
|
|
|
|
|
Dzin: No povídej.
Ono totiž původně ze Skotska 11. září odstartovalo 34 Lanců... To je numero, co?
Dzin: Ale opravdu jen trochu, spíše trošičku.
Ale vliv tam byl, to musíš uznat. Ark Royal musela být připravená odrazit Tirpitze a chudák Svaz Z to odnesl... I když, uznávám, smůla s Indomitable e nedala předpokládat...
Dzin: Ani s plnými nádržemi německé hladinové lodě nic nepředvedli.
A že je měli neustále plné... A co třeba "výlet" Tirpitze na PQ-17, či "ZNC" akce na Špicberkách ("Sizilien")..? Obávám se, že kdyby měli toho paliva více, dočkali bychom se více akcí proti konvojům a více námořních bitev. Ano, Němci by v nich pravděpodobně dostali, ale zatopili by Britům daleko více... Toť můj názor... |
|
|
|
|
|
SK: Chceš tým povedať, že je úplne jedno, či strela na pancier dopadne kolmo (uhol dopadu 90°), alebo pod uhlom dopadu napr. 10° ?
Podle mě to myslel Dzin tak, že hodnota průbojnosti granátu je konstantní (tudíž, když ji má třeba 100mm, tak 110mm pancíř neprobije ani kdyby se ...). Tuto hodnotu bude mít vždy. Rozdíl mezi dopady pod různým úhlem bude v tom, že se mu při nižších úhlech "do cesty" postaví větší masa pancíře... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: Bismarck má podobnú palebnú silu ako ostatné moderné bitevné lode - 8x381mm je skor slabším výsledkom (oproti 9x381mm, 9x406mm, 9x460mm)... Druhá vec je, že mohol streľať (teoreticky) o 1 r / min. rýchlejšie ako u diel obdobnej ráže v ostatných loďstvách. Myslíš, že to nebolo možné? Podobných prípadov, že jedna zbraň predčí ostatné je viac...(napr. ŠKAS s 1800r/min, keď väčšina konkurentov sa dostala sotva cez 1000 ran/min...). "Jen by mě zajímalo, myslíš si, že by Bismarc disponoval větší palebnou silou, než ve stejné době stavěné moderní bitevní lodě?" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: Závisí to napr. na tvare granátu a pod...Myslim, že ten uhol bude menší ako minimálny uhol dopadu pod ktorým sa granát "dostane" cez pancier... "Či-li jediné, co by mohlo být je to co píšeš, sklouznutí střely. Existuje úhel, od kterého střela, pokud ho bude svírat s místem dopadu, sklouzne (schválně, jaký je? ). " Ty si balistik, tak rátaj ty...mne sa nechce kukať do zošitov, ktoré navyše nemám pri sebe...a z hlavy to zatiaľ neviem  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: Chceš tým povedať, že je úplne jedno, či strela na pancier dopadne kolmo (uhol dopadu 90°), alebo pod uhlom dopadu napr. 10° ? "Průbojnost granátu je stále stejná. Ať dopadá jak dopadá, vždy činí jednu jedinou hodnotu. Pokud má třeba průbojnost 100 mm, bude jí mít vždy, ať pancíř bude skloněn jak chce. Jak dospěly k tomu závěru, nevím, z toho to není patrné."  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: "Uvědom si ale, že onen udávaný úhel není úhel, pod kterým dopadne granát na loď, ale je to tzv. úhel dopadu, tedy úhel, opačný k úhlu náměru. Úhel náměru je úhel, který svýrá tečna k dráze letu střely k rovině výstřelu na počátku dráhy a úhel dopadu je úhel, který svírá tečna k dráze strely k rovině výstřelu na konci dráhy." To mi je jasné, to mi na výške vtĺkali 5 rokov do hlavy... Inak na tej stránke sú udávané oba:napr. 406mm delá Rodney námer: 8,5° dostrel: 13720m uhol dopadu: 10,2° na 13 720m je udávaná priebojnosť: 366mm boky, 50mm paluba |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: "(686) Třeba: Hrbek "Vítězství přichází z moře", uvádí 2 rány za minutu. "Válečnéh lodě 4" uvádějí 3 rány za 2 minuty (salva za 40 sekund)." Je tam aj upresnené, že Rodney pálila zo všetkých diel? Strielala plné salvy? |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 693: Tak keď si "čteš", tak by si mal tiež vedieť, že zhruba 2/3 zásoby munície Bismarcku tvorili granáty HE a asi len 1/3 protipancierové...predpokladám, že ich mal využiť v námornom boji a nie k ostreľovaniu Londýna... "Když se bavíme o námořním boji, je ode mě hodně odvážné předpokládat, že každého napadne, že se bude používat protipancéřová munice? Jak si čtu, tak asi ano." |
|
|
|
|
karaya1: (684) To mi snad ani raději nepiš, protože bych si mohl začít myslet, že to bude Algernonův článe, napsaný tebou. Nebo tak, je fakt, že jsem schopen před tím, než 30.3. vypluly, identifikovat jen Fencer a to u eskort v Atlantiku. (687) No povídej. "A tak má tak trochu na svědomí i Repulse a Prince of Wales..." Ale opravdu jen trochu, spíše trošičku. "Btw, operace velkých hladinových lodí znemožňoval i nedostatek paliva, s plnými nádržemi by asi Němci vyváděli jiné kousky..." To nemyslím. Ani s plnými nádržemi německé hladinové lodě nic nepředvedli. S+G utekly před Renownem. Lützov a Admiral Hiper + eskorta utekly před 3 lehkými křižníky + eskorta (JW-51) a Tirpitz také zrovna nehýřil aktivitou, když se jeho nádrže naplnily. Podle mě by to bylo (a opravdu i bylo) stejné, jako v případě italského loďstva. |
|
|
|
|
|
SK: (685) To netvrdil Algernon, to jsem tvrdil já. Když se bavíme o námořním boji, je ode mě hodně odvážné předpokládat, že každého napadne, že se bude používat protipancéřová munice? Jak si čtu, tak asi ano. Či-li speciálně pro tebe: Dostřel hlavního dělostřelectva Bismarcka protipancéřovým granátem činí 36 km. Někdy se dá narazit na tvrzení, že je to 40 km. To je nesmysl. Spokojen? (686) Třeba: Hrbek "Vítězství přichází z moře", uvádí 2 rány za minutu. "Válečnéh lodě 4" uvádějí 3 rány za 2 minuty (salva za 40 sekund). (688) Průbojnost granátu je stále stejná. Ať dopadá jak dopadá, vždy činí jednu jedinou hodnotu. Pokud má třeba průbojnost 100 mm, bude jí mít vždy, ať pancíř bude skloněn jak chce. Jak dospěly k tomu závěru, nevím, z toho to není patrné. Uvědom si ale, že onen udávaný úhel není úhel, pod kterým dopadne granát na loď, ale je to tzv. úhel dopadu, tedy úhel, opačný k úhlu náměru. Úhel náměru je úhel, který svýrá tečna k dráze letu střely k rovině výstřelu na počátku dráhy a úhel dopadu je úhel, který svírá tečna k dráze strely k rovině výstřelu na konci dráhy. Či-li jediné, co by mohlo být je to co píšeš, sklouznutí střely. Existuje úhel, od kterého střela, pokud ho bude svírat s místem dopadu, sklouzne (schválně, jaký je? ). Jenomže v našem případě je hodně proměných. Granát po zahájení probíjení nebude mít stálou dráhu, ale stočí se (úhel dopadu nebude určitě 10 stupňů, to není možno s určitostí tvrdit ani v případě prvního kontaktu, viz. výše). Pokud ke kontaktu s palubou dojde pod větším úhlem, než je potřebný ke sklouznutí střely, potom začne probíjet palubu. A protože bude mít dostatek energie, tak jí probije. Další věc je, jestli nedojde dříve k jeho explozi.Jen by mě zajímalo, myslíš si, že by Bismarc disponoval větší palebnou silou, než ve stejné době stavěné moderní bitevní lodě? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války