Válečné lodě druhé světové války
|
|
---|---|
Dzin napsala v č. 782: Práve, že tu rýchlosť nemám, lebo neviem aká bola prachová náplň. Myslím, že by si ju vedel vypočítať z daných údajov: dostrel, námer, hmot. granátu. "SK: (779) Dal by se přibližně vypočítat. Ale jak už jsem ti psal, stále zapomínáš psát úsťovou rychlost! " Ak máš úsť. rýchlosť a námer tak vieš vyrátať dostrel, ak vieš dostrel a námer, tak by si mal vedieť vyrátať úsť. rýchlosť nie? |
|
|
|
SK: (779) Dal by se přibližně vypočítat. Ale jak už jsem ti psal, stále zapomínáš psát úsťovou rychlost! | |
|
|
SK: (777) Jenomže to, že tříštíš salvu automaticky vede k poklesu přestnosti a to dost výrazně. Tímhle naopak daleko více zmenčíš pravděpodobnost zásahu. Dejme tomu že pokryješ větší plochu, ale musíš počítat balistické prvky pro každé dvě věže zvlášť a nemůžeš je koordinovat. I případný zásah je potom vzásadě jen poloviční. A pokud ti zasáhnou dvě věže, další dvě už nemusí. Ty semisalvy, které uvádíš, jsou přesně to, co se obvykle uvádí jako zásadní důvod, proč při posledním boji Bismarck předvedl takovou žalostně nepřesnou palbu. Jestli to náhodou nebude nějaká kachna. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 775: ") A na jaké vzdálenosti 38cm granáty z děl Bismarcka dopadají pod úhlem těch 40 stupňů?" Teoreticky na každej...asi to záviselo na hmotnosti prachovej náplne a námere, že Dzine?
Algernon napsal v č. 775: Paľbu zahájil na Hood zhruba z 20 000m, na 15700m dostal Hood smrteľný zásah. Uhol dopadu ti nepoviem, lebo neviem aký námer použil a akú mal granát počiatočnú rýchlosť (hmotnosť prachovej náplne)... Skús to zistiť a podsuň to ďalej nášmu výpočtovému stredisku pre balistiku (sorry DZIN ). ") Na jakou vzdálenost otevřel Bismarck palbu na Hooda, P-of-W či Rodney? Případně, na jakou vzdálenost dosáhl zásahů… A jaký úhel dopadu na těchto vzdálenosti mají..?" Dzin dal by sa aspoň približne vypočítať uhol dopadu ak vieš, že námer je 30° a dostrel 15700m(hmotn. granátu 800 kg)? myslim, že by to malo ísť ale ako som písal nemám k dispozícií moje zošity s výšky... Díky TAK NÁM TO DZIN VYRÁTAL V 804. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 776: A kde mám 381mm? Editácia je skvelá vec... "A nemaěla ráži 381 mm, ale 380 mm. " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 776: "SK: (773) Předpokládám že víš, že nejvíce se vždy kritizuje, když velitel lodi rozdělí palbu hlavního dělostřelectva na více cílů? To je opravdu to nejhorší, co můžeš udělat, protože palba hned ztratí na přestnosti a účinosti." No ale niekedy je nutné rozdeliť paľbu...Nie je to ideálne riešenie ale sa používalo.
Dzin napsala v č. 776: "Ohledně těch "semisalv". Kdy že tuto metodu Němci zavedli a jakou má mít výhodu? A jsi si storpocentně jistý, že se takhle snažili stále střílet? Protože tohle klade daleko větší nároky na přestnost palby." No neviem kedy ju nemci zaviedli ale Bismarck aj Prinz Eugen ju použili v boji s HMS Hood a HMS Prince of Wales... podrobný rozpis: www.bismarck-class.dk/bismarck/history/bisde... Myslím, že jedným z dôvodov mohla byť snaha o to aby dopadajúce strely pokryli väčšiu oblasť...Pri použití plnej salvy asi streli dopadali na malom priestore a to asi znižovalo pravdepodobnosť zásahu. Paradoxne asi väčším rozptylom tzv semi sálv dosiahli zvýšenie pravdepodobnosti zásahu aspoň jedným granátom... |
|
|
|
SK: (773) Předpokládám že víš, že nejvíce se vždy kritizuje, když velitel lodi rozdělí palbu hlavního dělostřelectva na více cílů? To je opravdu to nejhorší, co můžeš udělat, protože palba hned ztratí na přestnosti a účinosti. Ohledně těch "semisalv". Kdy že tuto metodu Němci zavedli a jakou má mít výhodu? A jsi si storpocentně jistý, že se takhle snažili stále střílet? Protože tohle klade daleko větší nároky na přestnost palby. (772) Bismarck na tom nebyl stejně, jako Vanguard. Měl daleko více času. Pro Vanguard bylo použito už vyrobených děl, zatímco pro Bismarck se vyvynula nová, byť vycházející ze starých děl určených pro bitevní loď Bayern. A nemaěla ráži 381 mm, ale 380 mm. |
|
|
|
Algernon napsal v č. 763: Ja som nikde nezachytil zmienku o tom, že by turbíny na Bismarcku al. Tirpitzovi boli nespoľahlivé. Môžeš ma odkázať na nejaký zdroj, prípadne uvisť nejaký príklad? Díky "se ty německé turbíny ukázaly až nečekaně nespolehlivé" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 749: "pak jeho koncepce výzbroje (které obhajuješ a já haním) :o))) uspořádání nikdo jiný v té době už nepoužil. Viz 522: Vittorio Venetto, North Carolinu, KGV či Dunkerque a Richelieu… Pokud i na Scharnhorstu a Gneisenau použili tři třídělové věže, pak koncepce uspořádání hlavní výzbroje Bismarcka byla krokem zpět." No dalo by sa povedať, že koncepciu francúzkych lodí, koncepciu KGV tiež nikdo nenasledoval...a vôbec kto po 1945 nasledoval koncepciu Iowy? Navyše koncepcia 4xII má aj prednosti: - možeš rozdeliť paľbu na viac cieľov; - v prípade zásahu prídeš veže prídeš len o 1/4 palebnej sily; - navyše koncepcia 4xII plne vyhovovala nemeckej metóde strielať tzv. semi salvami: najprv A+B a potom C+D... |
|
|
|
Algernon napsal v č. 749: Minimálne sda tvrdí, že mali na výber medzi 380 a 406mm, ktoré boli vo vývoji pre triedu H. vzhľadom na to, že nechceli čakať na dokončenie vývoja sa rozhodli pre 380mm...
"Máš pro to tvrzení z poslední věty nějaký podklad?"
Algernon napsal v č. 749: Scharnhorst a Gniesenau mali disponovať 3xII vežami s kalibrom 380mm...aby však neprovokovali britov po ich ústupkoch v tonáži sa rozhodli pre variantu 280mm diel (3xIII)
"Pokud i na Scharnhorstu a Gneisenau použili tři třídělové věže,"
Algernon napsal v č. 749: No písal som vyššie, že u aj u Bismarcku sa ten vývoj "väčších" diel pretiahol...preto voľba padla na "istotu" 380mm diel... "Ostatně, v případě Vanguarda nešlo o zpoždění jeho, nýbrž zpoždění konstrukce výzbroje (což zdrželo i celou stavbu) lodí třídy Lion — což ostatně právě v 612 uvádím. Vidíš snad, pro Bismarcka, nějaké styčné body, které by tvořily paralelu mezi konstukcí a stavbou lodí třídy Bismarck a osamělým Vanguardem, nebo mezi třídou Bismarck a třídou Lion? Pokud ano, pak se s ní pochlub, protože já žádnou nevidím…" |
|
|
|
Algernon napsal v č. 390: No a prečo by tie granáty pod tým uhlom nemohli dopadať? Však Bismarck mohol strielať pri 30° námere na vzdialenosť 15-20 km so slabšou prachovou náplňou...a to by možno ten uhol bol tých 40°, či nie? "Vážení, kde jste co našli o tom, že granáty na Hooda (z Bismarcka) dopadaly pod úhlem 40 stupňů..? " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 766: A prečo nie? "Jinak otočit debatu k pancéřování můžeme. To už dopadá pro Bismarck trochu lépe. Ikdyž to také nebylo zase nějak úchvatné. " |
|
|
|
Dzin napsala v č. 766: No Bismarck by nevyhral...poradie by sa ustálilo podľa mojej tabuľky... "747) A kdyby jsme šli na 1 hodinu, tak by třeba vyhrál Bismarck, viď? Tady jenom vidíš, že kadence hlavní výzbroje bitevních lodí nepředstavuje tak zásadně důležitou veličinu." Yamato: 22 587 kg/min. N. Carolina: 22 086 kg/min. Bismarck: 14 806kg/min. King George V: 14 460 kg/min. Littorio: 10 644 kg/min. Richelieu: 9 451 kg/min |
|
|
|
Dzin napsala v č. 766: Díky za výpočet... No však som tvrdil, že sa s tým granátom dostane cez 45000m... "(742+743) Tedy takové očekávání. Tak jsem to spočítal na základě toho, co jsi dodal a vyšlo mi 49000 metrů. Upozorňuji, že to byl hodně zjednodušený výpočet, protože jsem nedokázal zjistit přesně některé proměné, tak jsem je eliminoval porovnáním s údaji z maximálnímho dostřelu při maximálním náměru, pro tento granát. Doufám, že mi to prominete. :o)" |
|
|
|
Algernon: (764) Ale jen trošičku. (765) Človeče, ne. Jen jsi se tak povšedně zmínil, ale přesně co by Tě zajímalo, jsi neuvedl. A já jakožto představitel té línější poloviny lidstva se do toho také nehrnu po hlavě a raději si vyčkám. |
|
|
|
SK: (741) To víš, když si se tak tou stránkou oháněl... (742+743) Tedy takové očekávání. Tak jsem to spočítal na základě toho, co jsi dodal a vyšlo mi 49000 metrů. Upozorňuji, že to byl hodně zjednodušený výpočet, protože jsem nedokázal zjistit přesně některé proměné, tak jsem je eliminoval porovnáním s údaji z maximálnímho dostřelu při maximálním náměru, pro tento granát. Doufám, že mi to prominete. :o) (745) Pokud je mi známo, tak to má platit vždy. Samozřejmě, otázkou také bude, jak přesně střela dopadne, ale nad tím bych si musel trochu zapřemýšlet. Tvar střely v tom asi také nějakou roly bude hrát, ale ne nějak zásadní, resp. pokud budeme brát tradiční tvary. (747) A kdyby jsme šli na 1 hodinu, tak by třeba vyhrál Bismarck, viď? Tady jenom vidíš, že kadence hlavní výzbroje bitevních lodí nepředstavuje tak zásadně důležitou veličinu. (748) Jednoduš. Jestli jsi si všiml, jednotlivé položky jsou seřazeny od nejlepší k nejhorší. První 3 jsem bral jako nejdůležitější, další dva jako pomocné a poslední jako vyloženě když je třeba rozhodnout, kdo je lepší. To jak následně určit z toho, jak se v kterých kategoriích lodě umístili, kdo je nejlepší, dokážeš sám. Jinak otočit debatu k pancéřování můžeme. To už dopadá pro Bismarck trochu lépe. Ikdyž to také nebylo zase nějak úchvatné. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 730: Ako si to vlastne skombinoval? "Pokud to tedy zkombinujeme tak nám vyjde pořadí palebné síly takhle" Nie, že by som nesúhlasil...No aspoň si ukázal, že Bismarck na tom nebol v porovnaní s inými loďami až tak dobre čo sa týka palebnej sily... Mňa skôr na Bismarcku udivuje to, ako dlho vydržal na hladine... Teda skôr by som otočil debatu k pancierovaniu... |
|
|
|
Dzin napsala v č. 730: "Hmotnost plné boční salvy za 2 minuty North Carolina - 44172 kg Jamato - 39528 kg King George V - 28920 kg Bismarck - 25664 kg Littorio - 15966 kg Richelieu - 14176 kg" Dosť subjektívne...skús si to prerátať napr. za 7 min. a Yamato v tom prípade bude pred N.Carolinou... Reálnejšia by bola: Yamato: 22 587 kg/min. N. Carolina: 22 086 kg/min. Bismarck: 14 806kg/min. King George V: 14 460 kg/min. Littorio: 10 644 kg/min. Richelieu: 9 451 kg/min. |
|
|
|
Dzin napsala v č. 729: No to je subjektívne tvrdenie, že najpodstatnejšie je hmotnosť granátu. Pre niekoho je to hmotnosť (napr. Yamato), pre niekoho kadencia (napr. Bismarck). Ale v podstate sa dá súhlasiť... "Ty uvádíš příklad z leteckého boje, který má ale opět zase svoje specifikace na výzbroj. Námořní boj má zase poněkud jinné specifikace a pro něj je nejpodstatnější hmotnost plné boční salvy (hmotnost granátu) a s tím svázaná průbojnost granátu." |
|
|
|
Dzin napsala v č. 729: Myslíš, že tých 20° platí vždy? Aj pri vhodne tvarovanom granáte? ...tých 20° je myslím, veľmi zjednodušené tvrdenie... "(699) Mne učili, že střela se odrazí od země, když je dopadový úhel menčím než 20 stupňů a od vody když je menčím než 10 stupňů. A jak nám bylo zdůrazněno, právě proto můžeme na rybníku házet "žabky". " |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války