Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 880: No asi sa nezhodneme na tom. Ja tvrdím, že keď budeš strieľať polovičné salvy dva krát častejšieň tak že dosiahneš minimálne rovnakú presnosť ako v prípade keď budeš strieľať plné salvy s dvojnásobným intervalom streľby..."Sk: (878) Otevřené to nechávej, ale napřed musíš vymyslet, jak se mi zvedne pravděpodobmost úspěšného zásahu, když střílím řekněme poloviční salvou dvakrát rychleji. "   Alebo myslíš, že Nemci boli tak hlúpy, že by úmyselne znížili pravdepodobnosť zásahu? |
|
|
|
|
SK: (881) Nemám. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 879: No je to pravdepodobnejšie, ale ak si na Bismarcku uvedomili, že cieľ má slabo chránené paluby..." SK: (877) Vždyť ano. Algernon asi mluví o tom, že se mu nezdá, že by se Bismarck rozhodl pálit s náměrem 30 stupňů na 16 km a úsťovkou 420 m/s, ale rozhodl by se pro standartní náměr s úsťovkou 820 m/s. Což defakto potvrzuješ i ty, takže vzásadě s Algernonem souhlasíš, že s daleko větší pravděpodobností bude Bismarck pálit "na přímou" než oním "obloukem"." Ale aj tak je to málo pravdepodobné ale z praktického hľadiska okrem zvýšenej prieraznosti palúb dosiahneš zmenšenou náplňou aj menšie opotrebenie hlavní a to dosť výrazne...  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 876: Asi hej...inak máš niekde link, kde by bol rez Hooda? Tak aby boli viditeľné umiestnenia muničných skladov...Díky."SK: (871) Super. Což nám mimochodem asi uzavírá debatu Bismarck vs Hood, zda se jednalo o šťastný zásah, vzhledem k tomu, že už se zde nikdo, kdo by tvrdil, že nikoliv nevyskytuje... |
|
|
|
|
|
Sk: (878) Otevřené to nechávej, ale napřed musíš vymyslet, jak se mi zvedne pravděpodobmost úspěšného zásahu, když střílím řekněme poloviční salvou dvakrát rychleji. |
|
|
|
|
|
SK: (877) Vždyť ano. Algernon asi mluví o tom, že se mu nezdá, že by se Bismarck rozhodl pálit s náměrem 30 stupňů na 16 km a úsťovkou 420 m/s, ale rozhodl by se pro standartní náměr s úsťovkou 820 m/s. Což defakto potvrzuješ i ty, takže vzásadě s Algernonem souhlasíš, že s daleko větší pravděpodobností bude Bismarck pálit "na přímou" než oním "obloukem". A podle mě Algernon nemusí mluvit o "pochybné přesnosti", ale třeba i o "pochybné přednosti" ve smyslu toho, že by granát Bismarcka dopadl na Hooda na jeho slabě pancéřové místo. Co nenadělá jedno zapomenuté písmenko... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 875: S tou menšou pravdepodobnosťou by som to nechal ešte otvorené - myslím, že zvýšená kadencia vyváži to, že vystrelím o 1-3 granáty navyše v intervale o napr. 20 sek. vyššom ako potrebujem na vystrelenie 6 rán..."SK: (870) Ale to je, rekněme pochybné. Neexistuje nějaký rozumný důvod, proč by to dělal. Zvýšení kadence není zase tak strašně důležité. Tím nijak nezvětšíš objem střelby, takže vlastně jediné čeho dosáhneš je menší pravděpodobnost, že zasáhneš" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 873: "SK: (867) Podle mě ale ona "pochybná metoda střelbou svrchu" není Algernonův výmysl. Je to jeho reakce na to, že se zde objevovalo tvrzení, že granát Bismarcku dopadl na Hooda pod úhlem 40 stupňů a tím se dostal na jeho nedostatečně pancéřovanou palubu a tak došlo k zasažení skladu munice. Takže se zajímal, jak by musel Bismarck pálit, aby na onu vzdálenost granát opravdu dopadl pod úhlem shruba oněch 40 stupňů." reágoval som na toto:
Algernon napsal v č. 859: Teda porovnával dve rozdielne metódy"Dovolím si předpokládat, že by velitel dal spíše přednost kratšímu času letu střely, před poněkud pochybnou přeností dopadu granátu "svrchu"… :o)))" - streľbu plochšou dráhou s kratšou dobou letu - streľbu s vyšším námerom, ktorú považuje z hľadiska presnosti za pochybnú...Mne je teda divné, že napr. Briti a USA používali túto metódu keď je tam podľa Algernona pochybná presnosť... Obe metódy majú svoje výhody a nevýhody a nemyslím, že presnosť u druhej bude o toľko horšia aby sa dala označiť za "pochybnú"...  |
|
|
|
|
|
SK: (871) Super. Což nám mimochodem asi uzavírá debatu Bismarck vs Hood, zda se jednalo o šťastný zásah, vzhledem k tomu, že už se zde nikdo, kdo by tvrdil, že nikoliv nevyskytuje... Možné by to teoreticky být mohlo, jak jsme si spočítali, ale je otázkou, zda by to bylo možné prakticky v boji. |
|
|
|
|
|
SK: (870) Ale to je, rekněme pochybné. Neexistuje nějaký rozumný důvod, proč by to dělal. Zvýšení kadence není zase tak strašně důležité. Tím nijak nezvětšíš objem střelby, takže vlastně jediné čeho dosáhneš je menší pravděpodobnost, že zasáhneš. Podle toho, co se nejvíce píše, zatím zůstává, že Rodney pálil plnou boční salvou, jakmile to bylo možné. Jediné, co mě ještě napadá, jestli náhodou někdo nebere ono "rozložení salvy" to, že věže nemusí vystřelit najednou v jednom okamžiku, ale může být mezi nimi malý interval (reakce na povel k palbě), řádově sekunda, či spíše zlomky sekund. |
|
|
|
|
|
SK: (869) Termínem "plná boční salva" se myslí jenom plná boční salva a nic jiného. Jediné, čím by jsi mohl smysluplně operovat je to, že by Hubáček (případně další) nevěděl, co píše. Ale on má přeci jenom alespoň základy ohledně námořního boje, takže předpokládám, že alespoň něco ví... |
|
|
|
|
|
SK: (867) Podle mě ale ona "pochybná metoda střelbou svrchu" není Algernonův výmysl. Je to jeho reakce na to, že se zde objevovalo tvrzení, že granát Bismarcku dopadl na Hooda pod úhlem 40 stupňů a tím se dostal na jeho nedostatečně pancéřovanou palubu a tak došlo k zasažení skladu munice. Takže se zajímal, jak by musel Bismarck pálit, aby na onu vzdálenost granát opravdu dopadl pod úhlem shruba oněch 40 stupňů. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 866: Myslím, že tam bude aj viac chýb. Netvrdím, že ten článok bude zaruče bez chýb..."Mimochodem, na 2. námořní odzbrojovací konferenci v Londýně nebyla největší ráže děl dohodnuta na 356mm, jak uvádějí ve článku. Britové se to snažili sice prosadit, a v rámci této snahy se rozhodli těmito děly vybavit KGV, ale neuspěli." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 866: Ja som netvrdil, že granát čo spôsobil zánik Hoodu prenikol palubami..."Jenom mimochodem, když už jsi na to upozornil, jak zapadá to, co píší v tom článku do tvrzení, že projektil Bismarcku polétl salbě pancéřovou palubou Hooda, o které se teď bavíme? Spíše mi to připadá, že zde tvrdíl, že Němci by se to snažili brát přes boky a tedy onen případný zásah Hooda by byl jenom dílem náhody. Ako pravdepodobnejší považujem zásah boku pod podstatne menším uhlom ako tých 40°... Iba som uvažoval o tom, či je na vzdialenosť 15700m možné dosiahnúť uhol dopadu 40° o ktorom tu niektorí tvrdili, že pod ním dopadol ten granát s Bismarcka. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 864: Ja netvrdím, že Rodney nemohla či niekoľko sálv dokonca nevystrelila naraz 9 delami ale tvrdím, že kôli zvýšeniu kadencie strieľala aj s menším počtom ako s 9 hlavňami...Proste sa nečakalo x sekund kým sa nybijú zostávajúce delá. "Mimochodem, když tak si to pořádně přečtí, je tam totiž uvedeno, že Rodney nestřílel stabilně po celou dobu boje plnou boční salvou. Zpočátku, při přibližování, střílely pouze přední dvě věže, teprve po přiblížení se Rodney natočil bokem a zahájil palbu plnou boční salvou. Jenomže to nemá co dělat s tím, že by nebyl schopen pálit plnou boční salvou, či že by tak pálil proto, aby udržel co největší kadenci, ale jeho konstrukcí. Plnou boční salvu Rodney v průběhu boje přerušoval v důsledku manévrování. Pdobný popis událostí jsem četl prakticky všude, takže klidně uveď, jestli máš jiný údaj." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 864: No tak výklad pojmu "plná bočná salva" môže napr. byť aj, že loď strielala zo všetkých diel - teda, že zapojila do boja všetky delá. Nemusí to automaticky znamenať, že strielala z 9 hlavní. Teda ak napr. Rodney vypálila najprv z 6 diel a o chviľku na to z 3, tak pre niekoho to môže byť, že strielala plnou salvou a pre niekoho nie..."SK: (854) Jenomže zde je to naprosto jasně uvedeno. Plná boční salva. U toho máš jenom jeden možný výklad a to plná boční salva. Narozdíl od časových údajů se tady nějaká chyba udělat nedá. Buď loď střílí plnou boční salvou, nebo ne. Na kadenci už vůbec nezáleží, ta s údajem, zda se střílí plnou boční salvou či ne, prostě vůbec nesouvisí." |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 863: To je možné, ale ťažšia strela bude mať pri použití rovnakej prachovej nálože menšiu úsťovú rýchlosť teda tá hmotnejšia strela tú ľahšiu bude len doháňať..."Mimochodem, není to náhodou tak, že u těžší — a delší — střely (při stejné ráži) ona střela pomaleji ztrácí rychlost, což se významně projevuje zkrácením doby letu střely při střelbě na větších vzdálenostech..?" Na akej vzdialenosti by potom ťahšia strela bola vpredu? |
|
|
|
|
|
Algernon napsal v č. 863: A reágoval som na ten počet prachových náplní alebo na tú tvoju "pochybnú metódu" streľbou "svrchu"? "862: ????????????? Že by se tam (byť jen to jen web) něco psalo o snižování počtu prachových náplní..? "  |
|
|
|
|
|
SK: (862) Ale ono to není tak, že by stříleli stále nějak výrazněji větším náměrem. Rozdíl náměrů byl řádově ve stupních. Větší rozdíl nastal teprve až při palbě na velké vzdálenosti, asi od 25 000 metrů. Jenom mimochodem, když už jsi na to upozornil, jak zapadá to, co píší v tom článku do tvrzení, že projektil Bismarcku polétl salbě pancéřovou palubou Hooda, o které se teď bavíme? Spíše mi to připadá, že zde tvrdíl, že Němci by se to snažili brát přes boky a tedy onen případný zásah Hooda by byl jenom dílem náhody. Mimochodem, na 2. námořní odzbrojovací konferenci v Londýně nebyla největší ráže děl dohodnuta na 356mm, jak uvádějí ve článku. Britové se to snažili sice prosadit, a v rámci této snahy se rozhodli těmito děly vybavit KGV, ale neuspěli. |
|
|
|
|
|
Algernon: (859) Mohl. Takže vstupní údaje vezmeme úsťovou rychlost 422 m/s, náměr 30 stupňů, úhel dopadu 39.3 stupně a dostřel 15 700 metrů. Doba letu bude 47 sekund a dopadová rychlost 289 m/s. Používání dělené náplně jsem viděl, třeba ze záběrů Missouri a Wisconsinu v zálivu. Ta se používá při palebné podpoře pozemních jednotek, kdy přeci jen potřebuješ poněkud širší škálu dostřelu/náměru (úhlu dopadu), než při námořním boji. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války