Válečné lodě druhé světové války

Algernon napsal v č. 1112:
"Není…"

Algernon napsal v č. 1110:
"Mohl bys mi odpovědět na 1044?? A jen tak na okraj, ty data která uvádíš v 979 (včetně odkazu), se vztahují k používanému palivu obecně, a nebo jen k nějaké konkrétní příležitosti, jako třeba provádění zkoušek..?"

Dzin napsala v č. 1107:
"Daleko přijatelnější potom je, aby buď každá semisalva počítala sama pro sebe a nebo aby měly obě stejné nastavení."

Dzin napsala v č. 1099:
"Ale stejně musím počkat, až mi ta předchozí semisalva dopadne. A pokud její let a následný výpočet korekce bude trvat stejně dlouho, jako znovunabytí děla, potom nijak neurychlím střelbu a budu střílet stejně rychle, jako plnou boční salvou."

Dzin napsala v č. 1098:
"Původně ale šlo o to, že neměli stejné nastavení. Právě to jsme tady řešili celou dobu, jestli mají či nemají shodné nastavení."

Dzin napsala v č. 1098:
"Informace, o modernizaci Iowy jsem četl (slyšel). ..."

tommy303 Posted: Sat 11 Sep, 2004 2:21 am
The German's showed a preference for four gun salvos, both in ranging and firing for effect, because it was felt that the four shell splashes were easier to spot than a pair, and more easily marked down for range and deflection than a full eight gun broadside. In addition, four gun salvos, as opposed to eight gun broadsides could be more economical and had several tactical advantages.

As an example, assuming range had been found and the ship was firing for effect, a practical rate of fire would be around two rounds per gun per minute, or roughly 16 rounds in two broadsides or 16 rounds in four turret group salvos. While the latter method does not conserve ammunition, it has the benefit of doubling the number of salvos fired at the enemy, thus halving the time between falls of shot--to one salvo landing every 15 seconds as opposed to a broadside arriving every 30. This lessens the amount of time a target has in which to manouver.

On the other hand, maintaining the 30 second interval will allow the same number of salvos as broadsides, but using only half the ammunition. Besides the economy of using less shells, each turret group actually has longer to load and track the target.

Which method was chosen was largely dependent upon the situation. In what might be a long action, the later method might be preferred to conserve ammunition. Extremely rapid turret group salvos might be reserved for faster moving targets which might escape out of range, or be used intermittently against a manouvering target to make it more difficult for him to effectively salvo chase.

For ranging purposes during the opening part of an engagement, the normal proceedure was to fire a single turret group salvo to test for deflection, then begin the ranging shoot. In the Kriegsmarine this was normally three salvos of four shells each fired in a spread or bracket in which one salvo each was fired 400m short, on and 400m over estimated range. This was known as a Gabelgruppe and could be fired in such a way as to mark each salvo in turn, or very rapidly so that all salvos were in the air at the same time and fell in quick succession (schnell Einschiessen).

The first method was preferred for closer ranges, while the latter was preferred for longer range shoots.

Vic Dale Posted: Thu 09 Sep, 2004 6:14 pm
Hi q2000.

The German navy was not the only navy to use ripple fire. I have footage of USS Missouri firing a broadside using ripple fire.

I believe it has something to do with spotting the fall of shot. If a four gun salvoe landed all at the same time, it might be difficult to decide which shells were over and which were under, especially if they fell close in line. A ripple beginning with the gun elevated for the furthest range in a long-based bracket would allow observers to see which shell gave the best aiming mark for the next salvoe.

If a ship is firing two gun salvoes in ladders, spotting the fall of shot does not present the same problem, as each two gun salvoe lands together, but with a time gap before the next salvoe, allowing spotters to see where they have landed.

Very possibly the ripple pattern is a more economic way of finding the target. In a two gun salvoe the same information may be gained at the expense of two shells, unless a one or two hundred yard range difference can be factored in to the elevation settings on the guns.

Bismarck carried only 30% of her shells as AP projectiles, about 35 rounds per gun. It has been pointed out that it is nearly impossible to acheive uniformity of flight between AP, SAP and HE shells, so very likely the ripple was adopted to conserve AP ammunition.

Regards

Vic

Q2000 Posted: Thu 09 Sep, 2004 3:55 pm
In Denmark strait Bismarck and Prinz Eugen used to shoot first A+B turrets and after a while C+D turrets, a "Ripple-Firing" methodology. Why?This method was better then firing full salvos? How advantage bring this method for Germany ships in Denmark strait?

www.bismarck-class.dk/bismarck/history/bisde...

thanks
Q2000 (SK)

Dzin napsala v č. 1097:
"pbradler: (1092) Dobře, zkusím to. Protože pokud budeš střílet tak, jak původně tvrdil SK, budeš mířit oběma dvojicema věží na jeden bod. To znamená, že jedna dvojice bude mít jeden náměr a odměr a druhá zase jiný náměr a odměr. V takovém případě ale nemůžeš zajistit, aby odchylky palby byly stejné a tedy aby i korekce byla stejná. Takže se může stát, že odchylka palby bude jiná a tedy ji nebudu moc brát v potaz. Příklad, vystřelím první dvě věže a dopad bude o 10 metrů krátký. Vytřelím druhou dvojicí a dopad bude prozměnu o 10 metrů dlouhý. Pokud bych bral korekci z prvné dvojice pro druhou, potom bych musel "prodloužit" salvu o 10 metrů. Ale to by mi potom takto opravená salva z druhé dvoji padal už o 20 metrů dál. Prostě nemám jistotu, že pokud budu mít jiné nastavení vstupních paranmetrů, že dostatnu stejé odchylky, resp. v určitém rozmězí. Takže mi vzniká chyba, kterou ale nemohu nijak eliminovat."

Dzin napsala v č. 1095:
"SK: (1091) Jde ovšem o to, že náklon do určité míry je brán jako nevýznamný a zanedbáván, respektive nemusí se brát v potaz. Prostě onen stabilizační systém. "

karaya1 napsal v č. 1059:
"Čt: čas od tří hodin až do večera Pá: mám čas tak zhruba od jedné do pěti Z čehož plyne, že buď ve čtvrtek či v pátek někdy dříve odpoledne..."

Dzin napsala v č. 1073:
"Jak eliminuješ čekání na dopad salvy?"