Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 1358: Chyba spočívala na hlavnom velení (nesprávny odhaz rozloženia síl) a nie na velení divízie BK.
"Tím je jen vidět chyba německých bitevních křižníků"
Dzin napsala v č. 1358:
"Potopení 3 britských bitevních křižníků je víceméně dílem náhody a lajdáctví a ne tím, že by měly nedostačující ochranu."
Dzin napsala v č. 1358: "Britové používali špatné protipancéřové granáty, které vybuchovaly předčasně a nemohly nadělat větší škodu"  Akosi nerozumiem čo tým chcel básnik povedať? Otázka výsledku boja je vždy kombinácia všetkých okolností (t.j. okrem iného aj technického vybavenia lodí a kvality posádky) a akosi ich nemožno oddeliť. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1357: Ďalšie konvoje boli rozpustené aj kvôli A. Scheer. Vzhľadom k tomu, že v prípade spoločnej akcie S+G+PE+B by nepostačoval ani doprovod s jednou starou bitevnou loďou, došlo by veľmi pravdepodobne k rozpusteniu všetkých konvojov v ohrozenej oblasti. Len tak mimochodom napr. Churchill sa zmieňuje že výpad S+G výrazne narušil konvojový systém na dobu 1 mesiaca. "Pokud je mi známo, při výpadu S+G byly takto rozpuštěny 2 konvoje, naopak, dva, které našly, s doprovodem bitevní lodi, zůstali sformované." |
|
|
|
|
ragaz: (1356) Tím je jen vidět chyba německých bitevních křižníků, nedostatečná palebná síla. Potopení 3 britských bitevních křižníků je víceméně dílem náhody a lajdáctví a ne tím, že by měly nedostačující ochranu. Ochrana se dělá proti předpokládanému protivníkovi a z tohoto pohledu byly ochrana obou loďstev vyrovnaná. Německé lodě sice měly silnější pancíř a lepší členění trupu, ale hlavní důvod toho, že jich bylo potopeno tak málo byl ten,že Britové používali špatné protipancéřové granáty, které vybuchovaly předčasně a nemohly nadělat větší škodu. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1355) Nedělali. Konvojový systém zůstával zachován, rozpouštěl se jen ten konvoj, u kterého hrozilo bezprostřední napadení hladinovými loděmi. Pokud je mi známo, při výpadu S+G byly takto rozpuštěny 2 konvoje, naopak, dva, které našly, s doprovodem bitevní lodi, zůstali sformované. |
|
|
|
|
Dzin:(1353) Je taky otázka jakou ráží byly ty lodě zasaženy. Angličani 305 - 343 - 381, němci 280 - 305 mm. Německé křižníky se dostaly do palby od Grand Fleet a byly v postatě obětovány při krytí hlavních ustupujících sil. Ty 3 anglické bit. křižníky potopila Hipperova eskadra s 5 bitevními křižníky na počátku bitvy - nejdříve Indefatigable (pro čecha hrozné jméno), poton Queen Mary a posléze již pod težkou palbou Invincible. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1354: Prečo potom tak učinila v decembri 1940 pri výpade S+G do Atlantiku? "Mýlíš se. RN by konvoje nerozpustilo, protože by hrozila hrozba hladinovýh lodí." |
|
|
|
|
|
pbradler: (1352) Mýlíš se. RN by konvoje nerozpustilo, protože by hrozila hrozba hladinovýh lodí. Naopak. Konvoj chrání stejně jak proti ponorkám, tak proti hladinovým lodím. Hlavní je, že zmenšuje možnost nalezení cíle. Používal se jako obranný prostředek proti křižníkové válce dříve (třeba napoleonské války), úplně stejně by tedy fungovaly stále. Není možno to porovnávat s Murmanskými konvoji a jejich rozpouštění pod hrozbou Tirpitze, kde byla jejich trasa velmi omezena a jich bylo relativně málo a tak německé hladinové lodě neměli z jejich hledáním takový problém, jako v případě Atlantiku. |
|
|
|
|
|
ragaz: (1351) Spíše než štěstí to byla duchapřítomnost obsluhy (přeživší) věže. Podobně jako u Seydlitze. Je otázkou, jestli opravdu vydželi větší poškození. Protože podle čeho to porovnávat? Tiger byl zasažen 16 krát a prakticky nic se mu nestalo (podobně i Lion, který ale mohl utržit ještě více zásahů). Lützov byl zasažen 24 krát a potopil se. Takže který z těch dvou dokázal lépe odolat poškození? Nebo že by těch 8 granátů bylo tak rozhodujících? To by ale Tiger musel být také vážně poškozen, protože inkasoval dvojnásobný počet, ale to nebyl. |
|
|
|
|
|
Tom napsal v č. 1349: Vtedy ešte mali Nemci v Atlantiku 6 zásovacích lodí. Zničené boli až po potopení Bismarcka na základe informácií z ULTRA (čo mimochodom takmer prezradilo jej existenciu).
"Vzhledem k omezenému akčnímu dosahu takřka všech německých válečných lodí by na Atlantiku stejně dlouho neoperovaly."
Tom napsal v č. 1349: Pre Anglicko by rozpustenie konvojov znamenalo ťažké straty obchodnej tonáže a prípadné prerušenie dopravy na pár týždňov by malo takisto nezanedbateľné následky. "No a že by týden nepluly konvoje by sice bylo nepříjemné, ale pro německou stranu by celá operace asi byla mnohem složitější." |
|
|
|
|
|
Dzin: nemá cenu se handrkovat o pancéřování, Hood prostě v době potopení asi nemohl obstát na 100% proti moderní bitevní lodi. PoW taky nebyl v plné kondici a proto je zajímavé, že Holland nevyužil 2 těžké křižníky. Kdyby nic, tak mohli alespoň zaměstnat Prinze Eugena. U Jutska se vznítil kordit - angličani používali kordit náchylný na samovznícení v hedvábných pytlících, němci v bronzových zásobnících. Lion jen se štěstí unikl podobnému osudu. Ten kordit byl jak zápalná šnůra a vedl do nitra lodi. Podle mě německé bitevní křizníky měly promyšlenější a lepší konstrukci a vydržely větší poškození v boji. |
|
|
|
|
|
ragaz: Jenže já stále tvrdím, že pancéřování britských bitevních křižníků u Jutska plně postačovalo. Podívej se na Lion či Tiger, kteří inkasovaly po 16 zásazích těžkým granátem a jediný výsledek byla jedna zničena věž na Lionu. Jinak se jejich bojeschopnost a plavbyschopnost nesnížila. Stejně tak žádný granát se nedostal k životně důležitým prostorám. Ke zkáze tří bitevních křižníků nepřispělo ani tak slabé pacéřování, jako špatná ochrana proti zášlehu ohně do muničních skladů, resp. její nedodržení. |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1339: Vzhledem k omezenému akčnímu dosahu takřka všech německých válečných lodí by na Atlantiku stejně dlouho neoperovaly. A zrovna tak by Britům bylo jasné, stejně jako u Bismarcku, kudy poplují nazpět. No a že by týden nepluly konvoje by sice bylo nepříjemné, ale pro německou stranu by celá operace asi byla mnohem složitější. "V případě, že by vyplul B+S+G+P.E. by záleželo na okolnostech." |
|
|
|
|
Ragaz(1342): Jinak jako bitevní křižníkyjsou někdy klasifikovány i lodě Scharnhornst(zal.5/35) a Gneisenau(zal.5/35), a také francouzské Dunkerque(zal.10/35) a Strasbourg(zal.12/36). |
|
|
|
|
|
Ragaz(1342) styděl bych se tu debatovat, kdybych nevěděl, co je bitevní křižník a rozdíl oproti bitevní lodi. Spíš jsem narážel na poznámku o vedení palby pod ostrým úhlem (1340). To jsem opravdu nevěděl. Jinak vím, že v případě potřeby technická data Hoodu najdu ve "Válečné lodi 4", Praha 1993, str.:12 a str.18. |
|
|
|
|
|
Dzin: někde musíš ubrat, když chceš při určitém výtlaku dosáhnout vysokou rychlost. Pancéřování bitevních křižníků bylo slabší než u bitevních lodí a to u britských lodí nebylo nijak vynikající (až na třídu Queen Elizabeth). Jejich největší ochranou měla být rychlost a silná dělostřelecká výzbroj. Anglická taktika počítala s bokem na vzdálenost 10-13 km s plochými dráhami projektilů. Proto bylo slabinou vodorovné pancéřování. |
|
|
|
|
Ohledně Hoodu, asi nejlepší článek na netu: www.navweaps.com/index_inro/INRO_Hood_p1.htm Možnost zásahu muničního skladu byla zjištěna a analyzována už v roce 1920 - nikdo neudělal ani ň ke zlepšení situace. |
|
|
|
|
|
ragaz: Churchill komentoval bitevní křižníky třídy Lion. Ale neměl pravdu, protože jejich pancéřování bylo dostatečné. Tohle je prostě další legenda. Teprve až ve WW2 bylo pancéřování Hooda nedostatečné. |
|
|
|
|
|
Jamamoto: Obrovské štěstí střelců to bylo v každém případě. Zasáhnout sklad munice je opravdu víceméně náhoda a to poměrně velká. Tolikrát se to nepovedlo. |
|
|
|
|
|
Jamamoto, Hood byl bitevní křižník, konstrukce WW1 s menšími úpravami. Pancéřování bylo obětováno velikosti a rychlosti. Hood dopadl stejně jako bitevné křižníky u Jutska. Sám Winston CH. je okomentoval "skvělé, ale s tenkou kůžičkou". Hood měl být několikrát přestavěn, ale byla to vizitka RN, takže na to nezbyl čas. Dokonce prý kvůli četným nátěrům nešly zavřít některé dveře! Bitevní křižníky po WW1 nikdo nestavěl, přešlo se na rychlé bitevní lodě s odpovídajícím pancířem. |
|
|
|
|
|
Dzine, přiznám se, že technické podrobnosti do detailů prostudované nemám. Tedy vycházím z toho, co jsem četl. Pokud ty úhly seděj má tvé tvrzení logiku. Vzhledem k tomu, jak šel Hood rychle ke dnu a jak málo z něj pravděpodobně zbylo se už asi pravdu nedozvíme. Každopádně to bylo buď obrovské štěstí německých střelců, nebo nějaká konstrukční chyba lodi, popřípadě kombinace obojího. Jinak to prosím vůbec neber ve zlém, každý se může překlepnout a nechci se tě dotknout, ale tvé "proplití kanálem"(1339) je prostě kouzelné....  |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války