Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
Dzin napsala v č. 1416: Nevyžaduješ veľkú komunikáciu...základný plán máš, že sa stretneš zhruba vtedy a vtedy tam a tam...V prípade, že by niektorá loď z nejakého vážneho dôvodu nemohla byť na mieste, tak by to ohlásila...rádiové zameriavanie nebolo všemohúce (príklad viď Bismarck - a nebolo to len rozdielnou mapou "Ještě meli jeho pozici zaměřenou radiovým vysíláním. Proto je tvoje vize průniku na Atlantik ze dvou směrů nereálná, protože by to vyžadovalo poměrně častou komunikaci a tedy i přehled toho, kde se která německá loď přesně nachází."  ), takže krátka správa by pravdepodobne unikla, prípadne by nestačila na presné zameranie (u Bismarcka zachytili dlhú správu).Omnoho väčšiu komunikáciu by muselo použiť RN, a to by bola voda na mlyn nemeckej spravodajskej službe... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1416: Myslím, že viackrát..."Kolikrát použily německé lodě při svév výpadu hydroplán ke zjišťování pohybu nepřítele? " 
Dzin napsala v č. 1416: No to je tak trochu logické...ak máš dieru v nádrži tak asi prídeš väčšinou o všetko palivo...ak všetko nevytečie, tak sa tam dostane voda a znehodnotí aj ten zvyšok...
"U Bismarcka stačil jeden zásah, aby přišel o celou jednu nádrž. "
Dzin napsala v č. 1416: Rýchlosť lode po zásahu zostala stále na úrovni 28 uzlov, loď spomalila, kvôli pokusom o provizórne opravy a kvôli šetreniu paliva...keby v Nórsku dotankovala, tak v zostávajúcich nádržiach by bolo dostatočné množstvo paliva aby aj pri 27-28 uzloch bol schopný doplávať do Francie...vzhľadom na to, že toľko paliva už nemal, tak bol schopný do Francie sa dostať pri rýchlosti nižšej - cca 25 uzlov - čo je viac než ekonomická rýchlosť Bismarcka. Ani keby v Dánskom prielive stratil dvojnásobné množstvo paliva ako stratil (povedzme keby stratil polovicu), tak by mu pri rýchlosti cca 15 uzlov zásoby v pohode vystačili na doplávanie do Francúzska..."Navíc jeho rychlost postupně klesla na 24 uzlů. To vše v důsledku jednoho zásahu. Takže je klidně možné, že kdyby se povedl ještě jeden zásah, mohl by se Bismarck ploužit klidně 5 uzly a nebo ho mohly rovnou potopit, aby nezůstal stát na hladině. Případně vyčerpat veškerou naftu s PE a toho potopit." Ten ďalší zásah čo by ho mal spomaliť na 5 uzlov by ho podľa teba mal trafiť kde??? Je málo takých zásahov, ktoré by to dokázali...zásah muničného skladu by to snáď dokázal...  |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1416: No čím menej paliva by daná loď v dannej chvíli viezla tým menej by v prípade zásahu do nádrže stratila...povedzme, že Bismarck stratil vplyvom zásahu do nádrže cca 1/4 svojích zásob, čo spôsobilo zníženie dosahu. Dosah vykompenzoval tým, že plával nižšou rýchlosťou (maximálka bola stále okolo 28 uzlov)..."A jak víš, že by německá bitevka dostala takový zásah zrovna, když by měla vrchovatě plné nádrže? Nebylo by spíše logické předpokládat, že předchozími akcemi je měla stenčené? Prostě to co jsi psal absolutně nic nemění na tom, co jsem tvrdil." Na podobnom mieste by každá Nemecká loď mala minimálne zásoby na to, aby mohla doplávať do Nemecka (či k zásobovacím lodiam) vysokou rýchlosťou (aby sa vyhla prípadným protivníkom) a teda v prípade zásahu do nádrže by loď síce nespomalila priamo, ale nepriamo tým, že by musela ísť "ekonomickejšou" rýchlosťou. Určite by sa však nestalo to, že by zostal stáť niekde uprostred paliva bez paliva...to by musela byť sakra náhoda aby sa podarilo rozstrieľať všetky nádrže... |
|
|
|
|
pbradler: (1414) - Tak to vím úplně přesně. Ta vedla z USA přes Pacifik na dálný východ SSSR.- Pokud budu brát pouze US BB, tak od dubna 42 zde byl Washington, který odplul v průběhu července 42 a od června 43 zde byly South Dakota a Alabama. Vzásadě by se ale dala započítat i Massachusetts, která zde působyla na podzim 42 (Torch), protože Britové mohli do středomoří ze 4 moderních BB poslat jen DoY. Asi nejpodstatnější bylo držení v Evropských vodách Wasp, který zde působyl až do června 42 a to hlavně proto, že Britové sami měli nedostatek CV, mimojiné, že Victorious musela hlídat v domácích vodách. Ohledně odeslání lodí, jsem nepsal úmyslně jen o BB, ale o těžkých lodí, protože Tirpitz a spol. vázal i CV. Prostě německé hladinové loďstvo hrálo od roku 42 roli "fleet in being". Pokud by nebylo, nemusely by se zde držet moderní těžké jednotky a mohly být odeslány do Středomoří. Nemuselo by potom dojít k nasazení těžkých amerických lodí, z nichž si myslím, že hlavní bylo vázání Waspu (Midway) a později Massachusetts (rozhodující období u Guadalcanalu). Nasazení těchto lodí by v danou chvíli mělo poměrně značný vliv a podle mě by jednoznačně Spojencům prospělo. Podobně i později, když by Britové odeslali své těžké lodě dříve na Dálný východ, určitě by to jen prospělo. Ať už by je nasadili v Indickém oceánu (Východoindické loďstvo) nebo ve spolupráci s US Navy (TF 57). Jinak nedostatek BB byl v Pacifiku patrný právě v rozhodující fázi boje o Guadalcanal, kde Japonci měli 2 operační CV a Američani prakticky žádnou (Enterprise byla poškozena) a rozhodli právě BB. Nehledě na to, že kdyby byly staženy US lodě ze Scapa Flow (mimo zmíněných ještě 2 CA a několik DD), posílilo by to protileteckou ochranu svazu letadlových lodí a to by bylo jen ku prospěchu věci. Či-li existence německých těžkých lodí měla pro Spojence jednoznačně brzdící význam, protože mohli být tito lodě užitečně nasazeny jak ve Středomoří, tak v Pacifiku. |
|
|
|
|
|
SK: (1410) A jak víš, že by německá bitevka dostala takový zásah zrovna, když by měla vrchovatě plné nádrže? Nebylo by spíše logické předpokládat, že předchozími akcemi je měla stenčené? Prostě to co jsi psal absolutně nic nemění na tom, co jsem tvrdil. (1411) - Kolikrát použily německé lodě při svév výpadu hydroplán ke zjišťování pohybu nepřítele? U Bismarcka stačil jeden zásah, aby přišel o celou jednu nádrž. Navíc jeho rychlost postupně klesla na 24 uzlů. To vše v důsledku jednoho zásahu. Takže je klidně možné, že kdyby se povedl ještě jeden zásah, mohl by se Bismarck ploužit klidně 5 uzly a nebo ho mohly rovnou potopit, aby nezůstal stát na hladině. Případně vyčerpat veškerou naftu s PE a toho potopit. - Ještě meli jeho pozici zaměřenou radiovým vysíláním. Proto je tvoje vize průniku na Atlantik ze dvou směrů nereálná, protože by to vyžadovalo poměrně častou komunikaci a tedy i přehled toho, kde se která německá loď přesně nachází. (1412) - Ale to ej nesmyl. ty se můžeš nakrásně domluvit, ale co když se něco stane? Co když bude bouřka a ty místo domluvených 30 uzlů budeš moc plout jen 15? Co pak? Vrátit se na základnu? Jenže jak o tom řeknu té druhé skupině? Bez vzájemné komunikace to prostě nejde. A poloha Bismarcku byla zaměřena přesně. Jistě ti nemusím psát, jak ona chyba vznikla. - V Dánském průlivu byla převaha dvojnásobná. To stačí. To že realita byla jiná je věc druhá. V závěrečném boji to bylo podobnéa z Bismarcka zbyl kus šrotu. (1413) - Ale jdi. I potom by musel potopit stovky lodí, aby to vyvážilo jeho ztrátu. Uvědom si, že to byla polovina bitevních lodí a 1/4 bitevního loďstva. To by musel potopit stejný objem tonáže. - Ale právě že mohu. Stačí si přečíst něco o plánu Z, o tom, co chtěl Raeder a hned je každému jasné, jak by Kriegsmarine postupovala, kdyby měla dostatek těžkých lodí. Proč asi před válkou zamítla stavbu ponorek a kapesních bitevních lodí a vrhla se na stavbu těžkých hladinových lodí? (1415) - Do konce roku 41? Tak v roce 41 vypluly na Atlantik S+G a B+P.E. Tyto lodě potopily či zajaly 22 lodí o tonáži 115 622 brt. Britové potopili Bismarck. Tzn. ztráty v poměru jedna bitevní loď na 22 obchodních a 1 tuna standartního výtlaku na asi 2.5 brt tonáže. Z hlediska ztrát na životech by to bylo spíše pro Brity, protože pochybuji, že by na těch 22 lodí bylo celkem více než 2300 námořníků. Cenově bych to viděl také pro Brity, Bismarck byl nepochybně dražší, než oněch 22 lodí i s nákladem. Tomu se opravdu řiká efektivní nasazení. - Jediná loď, která dezorganizovala konvojový systém, byla Admiral Scheer. Tomu se to povedlo na 10 dnů. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1409: Asi tak ako sa im podarilo sústrediť, odkloniť konvoje a potopiť S+G že? Koľko sa im podarilo do konca 1941 potopiť Nemeckých bojových lodí pri ich výpadoch na Atlantik? Myslím, že Bismarck bol jediný..."Jenomže potom by na sebe upozornili a Britové by se soustředili, odklonili konvoje, obklíčili by je a potopili."
Dzin napsala v č. 1409: Schvalne a koľko ich v čase pôsobenia doplávalo do Británie a nebolo pozastavených alebo odklonených kým hrozba nepominie? "Schválně se podívej, kolik na své plavbě napadli konvojů. Celkem na dva, z toho jeden rozpuštěný." Myslím, že aj tie dva napadnuté konvoje vystrašili Britov viac než dosť...navyše RN pri pokuse o ich zneškodnenie vyplytvala nepomerne viac paliva ako spotrebovali S+G... |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1408: "Právě proto, že v severním Atlantiku pro ně nebylo tak dobré ovzduší." A ešte doplnková otázka, kade viedla hlavná zásobovacia trasa celej WWII ?
Dzin napsala v č. 1408: Čo keby si upresnil čas kedy tam americké lode boli a dal to do súvisu s pacifickými udalosťami.
"Vzhledem k tomu, že 2 z nich byly Americké, by se jednoznačně uplatnily v Tichomoří"
Dzin napsala v č. 1408: Tie by skôr poslali do indického oceánu nemyslíš?
"zbylé dvě ve Středomoří"
Dzin napsala v č. 1408: Naozaj som si nevšimol, že by operácie v pacifiku niekedy brzdil nedostatok BL.
"Později jednoznačně vše v Tichomoří."
Dzin napsala v č. 1408: "Vem třeba, kdyby byl Tirpitz potopen v roce 43, tak by v roce 44 nebylo potřeba v Evropských vodách žádná moderní těžká válečná loď a Británie mohla posílit Východoindické loďstvo a zahájit v tomto roce akce proti Japoncům" Akciám proti Japoncom akosi bránili iné skutočnosti ako nedostatok BL. Čo tak nedostatok lodného priestoru, angažovanosť vo vojne s nemeckom a pod. Jednoducho od roku 1943 existencia nemeckých hladinových lodí nemala žiadny brzdiaci účinok na operácie spojencov a prítomnosť britských BL na ostrovoch bola síce nutná, na druhú stranu pre ne nebolo iného rozumného využitia. |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1409: A nemáš pracu, uvedom si, že na tých 100 lodiach mohli byť tisíce lietadiel, tankov, diel, munície...proste vybavenie pre niekoľko divízií a to si myslím, že by bohate vyvážilo zničenie nielen jednej bitevnej lode...
"Mám pravdu. Uvědom si, kolik je obchodních lodí. Vyvážilo by potopení třeba 100 potopení Bismarcku, tedy 1/2 německých vbitevních lodí? "
Dzin napsala v č. 1409: To nemôžeš tvrdiť, že keby tie sily KM mala, že by ich nasadila(akôr nenasadila) podobne ako v 1.s.v.. Aj pri dokončení Z plánu by Nemci mali totiž menej lodí ako RN a teda by sa zmohli len na krížnikovú vojnu proti dovozu. A zároveň s ničením konvojov by mohli ničiť jednu bojovú loď za druhou, ktoré by tvorili ochranu konvojov...samozrejme, že v prípade, že by RN nasadila lode v početnej prevahe, tak by sa im Nemecké loďstvo vyhlo (vyššia rýchlosť)... "Uvědom si, že korzárské výpravy byly proto, že Kriegsmarine neměla dost sil, aby se pustila do křížku s Royal Navy. Kdyby je měla, Raeder by nikdy bitevní lodě a křižníky takto nevysílal, ale nasadil by je proti hlavním silám RN a pprůběh bojů by byl podobný jako za WW1." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1409: Synchonizovať oba zväzy môžeš z Nemecka, navyše čo tam nasynchronizuješ, keď máš jasný plán...v deň ten a ten máš byť tam a tam...Správu o tom, že si mimo "synchronizovaného" plánu pošleš v prípade nejakej náhody (napr. narazenia na nepriateľský zväz, prípadne vážnej nehody na palube) a aj keď správu vyšleš, tak to neznamená, že Britov neprekvapíš...pri úrovni vtedajšieho zameriavania (viď zameranie polohy Bismarcka pri jeho vysielaní - zamerané polohy sa líšili o desiatky míľ od skutočnej polohy).
"Jenže to stále předpokládá dokonalou synchronizaci a jak toho dosáhneš? Vždyť musíš udržovat radiový klid. A kdyby mezi s sebou lodě vesele komunikovali, asi by Brity moc nepřekvapily. "
Dzin napsala v č. 1409: Hlavne v Dánskom prielive že? To sťahovanie im trvalo asi nejak dlho, a nebyť šťastného zásahu (z POW, či torpéda zo Swordfishu - oba boli kritické ale druhý vyplynul z prvého) tak by sa mohli sústrediť max. pred Brestom aby sa mohli pozrieť ako Bismarck vypadá..."Vždyť je soustředili. Podívej se, jak se všechno pěkně stahovalo, až se utáhlo a Bismarck skončil na dně mořském." Neviem ako ty, ale ja si pod pojmom "sústredenia" síl predstavujem niečo iné ako nám RN ukázala v Dánskom prielive...jojo na blbých admirálov nemali patent len nemci a taliani... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1409: 10? A myslíš, že Nemecké lode nemali priezkumné lietadlá aby ich nedokázali včas odhaliť?Inak tých zásahov do palivových nádrží by muselo byť neuveriteľne veľa aby loď stratila toľko paliva aby v prípade nutnosti sa nemohla dostať do nejakého prístavu bez dotankovania...Alebo si myslíš, že k zásobovacím lodiam plávali nemecké raidery so suchou nádržou a v prípade potopenia zásobovacej lode by zostali stáť v strede Atlantiku? "A kdyby těch pronásledovatelů bylo 10? Navíc nikdy nevýš, kdy se objeví ponorka nebo nějaké letadlo."
Dzin napsala v č. 1409: V strede Atlantiku málokedy...čo by tam Britské ponorky hľadali??? "Navíc nikdy nevýš, kdy se objeví ponorka nebo nějaké letadlo." Lietadlo skôr ako ponorku ale aj to by bol výnimočný prípad...Viď honba za Bismarckom - aké veľké sily na jeho vypátranie použili a nebyť jednej blbej Cataliny, tak mohol byť v klídku... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1409: S Bismarckom to zacvičilo preto, lebo nedotankoval v Nórsku, inak mal paliva dostatok na plavbu do prístavu dosť vysokou rýchlosťou (cca 25u). Keby dotankoval v Nórsku, tak do Francúzska mohol plávať rýchlosťou 28u..."Ale bylo, vem že by ztratil tolik, co Bismarck a hned to máš radikální snížení dosahu. Koukni, jak to zacvičilo s ním." Teda zásah mal výrazný vplyv len preto, že Lutjens chybne nedotankoval obe lode v Nórsku a nechal ich vyplávať na Atlantik s už značne spotrebovanou zásobou paliva (nehovoriac o tom, že ani v Nemecku nebol Bismarck dotankovaný nadoraz).... |
|
|
|
|
|
SK: (1405) - Ale bylo, vem že by ztratil tolik, co Bismarck a hned to máš radikální snížení dosahu. Koukni, jak to zacvičilo s ním. - A kdyby těch pronásledovatelů bylo 10? Navíc nikdy nevýš, kdy se objeví ponorka nebo nějaké letadlo.- Jenže to stále předpokládá dokonalou synchronizaci a jak toho dosáhneš? Vždyť musíš udržovat radiový klid. A kdyby mezi s sebou lodě vesele komunikovali, asi by Brity moc nepřekvapily. - Vždyť je soustředili. Podívej se, jak se všechno pěkně stahovalo, až se utáhlo a Bismarck skončil na dně mořském. (1406) - Mám pravdu. Uvědom si, kolik je obchodních lodí. Vyvážilo by potopení třeba 100 potopení Bismarcku, tedy 1/2 německých vbitevních lodí? Uvědom si, že korzárské výpravy byly proto, že Kriegsmarine neměla dost sil, aby se pustila do křížku s Royal Navy. Kdyby je měla, Raeder by nikdy bitevní lodě a křižníky takto nevysílal, ale nasadil by je proti hlavním silám RN a pprůběh bojů by byl podobný jako za WW1. - Právě že soustředili a potopili. Bismarck odpočívá na dně mořském. Británie měla kolem 15 bitevních lodí a křižníků a do Atlantiku jich mohla stáhnout kolem 10, plus tak 4 letadlovky, což je síla, proti které by neměly 4 německé lodě žádnou šanci. Co se týká křižníků, tak těch by mohlo být několik desítek a torpédoborců jak by smet. Ty stále počítáš s tím, že kdyby se Němci soustředili, Britové by jednali stále tak, jako jednali. Jenže oni tak jednali právě proto, že tak Němci neučinili a byly roztříštění. Podívej se na to takhle. Pokaždé, když se spojili německé lodě do většího svazu, byl zde sformován minimálně dvojnásobný svaz bristký, který proti nim měl udeřit. - Jenomže potom by na sebe upozornili a Britové by se soustředili, odklonili konvoje, obklíčili by je a potopili. S+G se nepodařilo se je zatáhnout, protože vždy utekly. Schválně se podívej, kolik na své plavbě napadli konvojů. Celkem na dva, z toho jeden rozpuštěný. |
|
|
|
|
|
ragaz: (1401) Prostě se chovali stejně jako Němci. Mluvím o všech 4 plud těch řadových. pbradler: (1402) - Ne. Právě proto, že v severním Atlantiku pro ně nebylo tak dobré ovzduší. Navíc by to byl pech, kdyby je nakonec ke dnu poslala německá ponorka. Podle mě ta schopnost skončila po návratu S+G resp. Admiral Scheera. Jen si to Raeder neuvědomil. (1403) Vzhledem k tomu, že 2 z nich byly Americké, by se jednoznačně uplatnily v Tichomoří, zbylé dvě ve Středomoří. Později jednoznačně vše v Tichomoří. Vem třeba, kdyby byl Tirpitz potopen v roce 43, tak by v roce 44 nebylo potřeba v Evropských vodách žádná moderní těžká válečná loď a Británie mohla posílit Východoindické loďstvo a zahájit v tomto roce akce proti Japoncům, což by rozhodně usnadnilo postup Američanů. Ale to je prostě ono "kdyby". |
|
|
|
|
SK napsal v č. 1406: Jestli by spíše lehké lodě hlídek pouze nesledovaly německé lodě a navedly na ně silný svaz RN? Suffolk s Norfolkem se přece taky nezkoušely postavit proti Bismarcku? "Briti by ako si písal nižšie strážili viac priechodov do Atlantiku a teda by nemali nad žiadnym zo zväzov prevahu. Naopak by prevahu (miestnu) mali nemecké zväzy, ktoré by mohli ničiť postupne roztrieštené sily RN." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1383: Nemáš pravdu. Nemci by sa nepúšťali do boja s RN, cennejšie ako je potopenie niekoľkých vojnových lodí je potápanie nákladných lodí a tým rušenie zásobovania Británie..."Mám pravdu. Kdyby měli Němci hodně těžkých lodí, nepoužívali by je na korzárské výpravy, ale na boj s loděmi RN. Protože na potápění obchodních lodí je BB hodně nakládný prostředek a úspěch nemůže převážit její případné potopení."
Dzin napsala v č. 1383: A ako? Tak ako v prípade B+PE, keď nesústredili sily? Zobeer si príklad, keby na more vyplávali 2 silné Nemecké zväzy po cca 2 BL triedy Bismarck a 2 ŤK A.Hipper... Briti by ako si písal nižšie strážili viac priechodov do Atlantiku a teda by nemali nad žiadnym zo zväzov prevahu. Naopak by prevahu (miestnu) mali nemecké zväzy, ktoré by mohli ničiť postupne roztrieštené sily RN. V prípade, že by RN sa zhromaždilo do väčšieho zväzu Nemcom vždy zostávala prevaha v rýchlosti aby mohli uniknúť a vyhnúť sa boju s veľkým zväzom RN...Navyše tým by druhá skupina mohla bez problémov preniknúť do Atlantiku, lebo prvá by viazala RN pri ústupe na seba...
"Postup který navrhuješ je nesmysl. Kdyby se Němci rozdělili na pronikání do Atlantiku, mohli je Briti po částech ničit. "
Dzin napsala v č. 1383: Nesústredili by sa len na konvoje s ochranou BL, ničili by každý na ktorý by narazili. To, že by pri niektorom bola potopená nejaká britská väčšiabojová loď by bolo len plus, keď nie už samotné zničenie nákladných lodí by bol veľký úspech. A RN by sa nestihlo sústreďovať a žiadna regulérna bitka by sa neodohrala, lebo Nemci by sa podobnému stretnutiu mohli vyhnúť(Divné, že sa im nepodarilo zatiahnúť do regulérnej bitky napr S+G pri ich výpadoch "Další problém tvého způsobu je v tom, že ne u každého konvoje je bitevní loď a kdyby měly hledat jen ty s nimi, tak by se mohlo stát, že žádný nenajdou a jen zbytečně promrhají palivo. A kdyby zaútočili na normální konvoj, ten by podal zprávu o jejich pozici a počtu a RN by jednoduše soustředilo loďstvo a byla by z toho regulerní bitva." )... |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1382: Ja nepopieram, že by dosah lodí neklesol, ale nebolo by to katastrofálny problém. Samozrejme, že podobné poškodenie by danú loď výrazne znevýhodnilo a už by sa o nejakej ďalšej honbe za konvojmi nedalo hovoriť a loď by bola poslaná do prístavu na opravu.
"No to si piš že ano. Obvzláště, když by se zůčastnili dalšího boje či nějaké honičky. "
Dzin napsala v č. 1382: Určite by neprečerpávali naftu v blízkosti nepriateľských lodí...prípadne by jedna dvojica prečerpávala palivo a druhá by zamestnala prenasledovateľov...
"Navíc není lepší cíl, než lodě právě stojící a přečerpávající naftu. "
Dzin napsala v č. 1382: Tým, že by sa sústredili na S+G by odkryli sever, cez ktorý by B+PE mohol ľahko preniknúť do Atlantiku. Navyše S+G by mohli previesť len diverznú akciu na odlákanie RN na juh aby umožnili ľahké preniknutie B+PE do Atlantiku. Potom ako by sa RN hnala z juhu proti B+PE by mohli zase vyplávať S+G...teda RN by nevedela kam skôr..."Spíše by se soustředili nejprve na S+G a protože když napadnu je, jsem proti Bismarcku a PE stále před nimi a mohu se tak korigovat proti nim."
Dzin napsala v č. 1382: To je jasné, ale prečo potom keď už vedeli kde B+PE je a sledovali ich S+N nesústredili väčšie sily...Navyše nesústredili ani tie sily, ktoré boli v danej oblasti (Hood, POW, Sufolk, Norfolk, torpédoborce)..."Protože potřebovali pokrýt více průchodů do Atlantiku. Ael to by jsi měl vědět." |
|
|
|
| ragaz já bych zase itelské námořnictvo tak nehanil. Kdyby si se podival na ztráty na Středomořském bojišti, tak by si zjistil, že to nebyl zase tak jednotlivý boj. esmíš zapomínat, že Angláni měli nezanedbatelnou výhodu v letadlových lodích. | |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1397: Len tak na okraj, kde by tak mohli byť tie 4 bitevky použité? Na ochranu Karibskej oblasti? "Díky nim museli Spojenci v Evropských vodách držet dostatek těžkých lodí jako protiváhu, které by jinak mohli použít jinde." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1372: " Nemáte ptavdu. WW2 jasně dokázala, že jediná hladinová plavidla, která jsou schopna v ní dlouhodobě operovat, byly pomocné křižníky." Ešte malá otázočka. V akej to oblasti operovali zmieňované pomocné krížniky. Že by to bolo v severnom Atlantiku? Schopnosť účinne operovať na rozhodujúcich trasách sa pre nemecké hladinové loďstvo skončila práve potopením Bismarcka a bola ohraničená najmä úrovňou leteckého prieskumu a vybavenosťou lodí modernými radarmi. |
|
|
|
|
Dzin: o italském namořnictvu si nedělám iluze, viz WW2. I přes početní i technickou převahu v bitevních lodím raději vždy ustoupili. Anglická agresivní taktika proti nim slavila úspěch. O důstojnickém sboru raději taktně pomlčím... Ty takouské bitevníky - myslíš madarský Scent István s dělama se škodovky? |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války