Válečné lodě druhé světové války
|
|
|
|---|---|
|
karaya1 (1379): To co napsal giro je pravda, ale zrovna v severním Atlantiku zas podle mne tak ideální podmínky pro nasazení letadel nejsou. |
|
|
|
|
Proč mám pořád ten pocit, že by britské letadlovky rozhodovaly?  Musím souhlasit s giro.c (1377). |
|
|
|
|
|
Také tu jde o operační prostor RN. Nejen že museli chránit Británii, ale museli být i ve středomoří kvůli Italům a vzhledem ke svým državám i na východě. |
|
|
|
| jenže pak i ten samý čas měli britové SK a mam pocit, že když by zjistili o co jde Němcům, tak by se nechovali tak lehkomyslně | |
|
|
|
|
ragaz napsal v č. 1375: "Němci nemohli za pár let Anglii dohnat v hlavních haldinových silách (B+BK+TK+LK). " Viem, že ich nemohli dostihnúť...na to vojna vypukla príliš skoro...ale čo tak keby sa podarilo dobudovať lode z plánu Z...to by už bolo iné kafé a nemci by mali podstatne väčšie šance na vedenie korzárskej(a nielen takej) vojny... |
|
|
|
|
SK: Rodney snad tehdy plul do USA jako doprovod konvoje, byl stažen až v průběhu stíhání, KG patřil pod jinou skupinu lodí. Ono angličani zas tak mnoho lodí potřebné velikosti v Atlantiku neměli. Němci nemohli za pár let Anglii dohnat v hlavních haldinových silách (B+BK+TK+LK). Měli se od počátku války zaměřit plně na ponorky a korzárské výpady pomocných křižníků. Dvě skvělé bitevní lodě + dva bitevní křižníky nemohli pro Anglii v dlouhodobém měřítku znamenat velké nebezpečí. (taky že ne) P.S. Dzine, nebuděš tomu věřit, ale ve Zlíně jsem našel antikvariát a koupil "Válečné lodě II"! (za 120Kč) |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1372: Ty nemáš pravdu...hlavným dôvodom bol nedostatok ťažkých lodí...V prípade rovnováhy v ťažkých lodiach by Nemci boli scvhopný odrezať britániu od zvyšku sveta. Briti by toziž boli nútení chrániť všetky konvole a teda by trieštili svoje sily a nemci by mohli sústrediť loďstvo proti jednotlivým konvojom a pri bitkách o konvoje získať aj prevahu na mori... "WW2 jasně dokázala, že jediná hladinová plavidla, která jsou schopna v ní dlouhodobě operovat, byly pomocné křižníky. Přesně tak, jak upozorňuje ragaz. Válečné lodě měly tu nevýhodu, že jsou snadno identifikovatelné a nemohou dostatečně nepozorovaně operovat. A právě schopnost co nejdéle zůstat neodhalen je pro tento styl boje rozhodující." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1371: Nemyslím, že tým, že by sa podelili o palivo by nejak zvlášť klesol dosah...každá loď mala dostatočné zásoby a aj bismarck mal napriek zásahu a nedotankovaniu v Nórsku dostatok paliva na doplávanie do Francúzska..."No právě. a když by se braly do vleku, či by se dělily o palivo, neklesl by akční radius jen u jedné, ale u obou a tím by se zmenšila pravděpodobnost záchrany alespoň jedné. " Teda strata paliva by nebola kritická, navyše by sa o palivo mohli podeliť viac lodí ako len dve keby vyplávalo na more viac lodí a v atlantiku by operovali spoločne...
Dzin napsala v č. 1371: To je síce pekné, ale v tom prípade by sa stalo to, že by sa minimálne jedna skupina dostala do Atlantiku. Okrem toho to, že by sa sústredili napr. na "severnú" skupinu (B+PE) by ešte neznamenalo, že by ju aj zničili. Naopak, pri sústredení sa na jednu skupinu tá by mohla odraziť nepriateľa (napr. potopením Hooda "Ne. Bismarck by plul z Baltu, kdežto S+G z Brestu. Tzn. že každý měl rozdílně dlouhou trasu a tedy i rozdílný čas k dosažení Atlantiku, takže by nebyl problém zaútočit nejprve na jednu skupinu a poté na druhou. "  ) a potom sa mohla vrátiť do Nemecka. Tým by však odlákala RN od "južnej" skupiny (S+G), ktorá by z Francúzska mohla relativne bezpečne preniknúť do Atlantiku...
Dzin napsala v č. 1371: Divné, že Briti používali trieštenie síl sami...prečo napr. pri honbe za B+PE neposlali s Hood a POW ešte aj napr. KGV, Rodney atď..."To, že je špatné, operovat s loďstvem nesoustředěným a dát tak něpřiteli možnost ho ničit po částech přesvědčivě dokázala Bitva u Midway." Prečo v boji v Dánskom prielive nevyužili aspoň podporu ťažkých krížnikov Suffolk a Norfolk či sprevádzajúcich torpédoborcov? Žeby to bolo namyslenosťou veliteľou RN, ktorá je predsa neporaziteľná? |
|
|
|
|
pbradler+SK: Ohledně křižníkové války. Nemáte ptavdu. WW2 jasně dokázala, že jediná hladinová plavidla, která jsou schopna v ní dlouhodobě operovat, byly pomocné křižníky. Přesně tak, jak upozorňuje ragaz. Válečné lodě měly tu nevýhodu, že jsou snadno identifikovatelné a nemohou dostatečně nepozorovaně operovat. A právě schopnost co nejdéle zůstat neodhalen je pro tento styl boje rozhodující. |
|
|
|
|
|
SK: (1368) Jak nám ukazuje válka na moři, to štěstí tu vždy bylo. Jen pro příklad, to štěstí obou stran v honbě za Bismarckem, přičemž nakonec zvítězilo to britské. No právě. a když by se braly do vleku, či by se dělily o palivo, neklesl by akční radius jen u jedné, ale u obou a tím by se zmenšila pravděpodobnost záchrany alespoň jedné. To je přesně to dilema, před kterým by stál velitel při poškození jedné z lodí. Riskovat a počítat z reálnou možností ztratit obě lodi, nebo obětovat jednu a zachránit druhou. Ne. Bismarck by plul z Baltu, kdežto S+G z Brestu. Tzn. že každý měl rozdílně dlouhou trasu a tedy i rozdílný čas k dosažení Atlantiku, takže by nebyl problém zaútočit nejprve na jednu skupinu a poté na druhou. Tohle byla hlavní slabina. To, že je špatné, operovat s loďstvem nesoustředěným a dát tak něpřiteli možnost ho ničit po částech přesvědčivě dokázala Bitva u Midway. |
|
|
|
|
|
Je zajímavé, že daleko více lodí než bitevní lodě a křižníky potopily německé pomocné křižníky. To byl ten správný "poměr cena/výkon" |
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1367: Záleží na tom kedy. Ak berieme rok 1945 tak nepochybne áno. Ak berieme rok 1940 či 1941 tak rozhodne nie. "Prostě křižníková válka, vedená válečnými hladinovými loděmi byla za WW2 už překonaná." |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1367: To je pravda, že mohla toho veľa ovplyvniť aj jedna bitevka, ale by musela mať sakra šťastie aby dosiahla zásah, ktorý by bol schopný ohroziť misiu..."Jenže jde o to, že jedna stará bitevka by to mohla hodně ovlivnit." Inak rovnako mohlo ovplyvniť zničenie jedného konvoja možnosť účinne sa brániť v prípade invázie...
Dzin napsala v č. 1367: No asi by nestratil všetko palivo, a vzhľadom na to, že by nemecké lode operovali v jednom (prípadne dve dvojice nie príliš vzdialené), tak by si ako si písal mohli dopĺňať palivo navzájom, či v najhoršom prípade zobrať poškodenú loď do vleku..."Vem že by dosáhla toho, co PoW, zasáhla by nádrže a třeba Bismarck by ztratil palivo. " Okrem toho nemci mali sieť zásobovacích lodí, prípadne mohli zamieriť do neutrálneho prístavu...
Dzin napsala v č. 1367: No o tom pochybujem, že by jednu časť nechali bez povšimnutia a sústredili by sa na druhú...Predpokladám, že by rozdelili sily s cieľom vypátrať, sledovať a následne zničiť každú skupinu a teda minimálne na sledovanie a hliadkovanie po druhej skupine by vyčlenili iste nemalé sily, ktoré by mohli chýbať pri honbe za prvou skupinou. Navyše po prieniku do atlantiku, by sa mohli oba nemecké zväzy spojiť, alebo (čo je podľa mňa lepšie riešenie) mohli operovať v dvoch zväzoch, ktoré by neboli od seba príliš vzdialené a prípade potreby by sa mohli rýchlo spojiť..."Pokud by se německé loďstvo dostávalo do Atlantiku odděleně, potom by bylo ještě ve větší nevýhodě, RN by se mohlo soustředit nejprve na jednu a potom na druhou část."
Dzin napsala v č. 1367: Nebola, len Nemci mali málo lodí..."Prostě křižníková válka, vedená válečnými hladinovými loděmi byla za WW2 už překonaná." |
|
|
|
|
|
SK: (1365) Jenže jde o to, že jedna stará bitevka by to mohla hodně ovlivnit. Vem že by dosáhla toho, co PoW, zasáhla by nádrže a třeba Bismarck by ztratil palivo. A stalo by se to někde uprostřed Atlantiku. Pokud by byl vzdálen od místa na doplnění paliva více, než by doplul, znamenalo by to jeho zkázu. Takže by bylo na výběr. Buď se s ním podělit o naftu z ostatních lodí, ale tím snížit akční rádius všem a riskovat, že ztratím všechny a nebo ho nechat osudu. To je právě ten zásadní problém německých korzárů. I malé poškození se mohlo rovnat katastrofě. Jestli by byla schopna poškodit je odpověď jednoznačná, ano byla. Těch pár střel, které PoW vyslal na Bismarck docílilo přesně tohoto poškození. Stejně tak mohlo dojít k zásahu kormidla či strojovny, případně jiné důležité části lodi. Pokud by se německé loďstvo dostávalo do Atlantiku odděleně, potom by bylo ještě ve větší nevýhodě, RN by se mohlo soustředit nejprve na jednu a potom na druhou část. Prostě křižníková válka, vedená válečnými hladinovými loděmi byla za WW2 už překonaná. |
|
|
|
|
|
Dzin:
SK napsal v č. 1365: Asi tak to malo teoreticky prebiehať. "Práve, že v prípade nasadenia Bismarcka (Tirpitz) sa uvažovalo o tom, že Bismarck (Tirpitz) mal na seba naviazať ochranu konvoja a "malé" lode (napr. PE, Scharnhorst, Gneisenaun,...) mali zatiaľ ničiť obchodné lode" |
|
|
|
|
|
Dzin napsala v č. 1362: Práve, že v prípade nasadenia Bismarcka (Tirpitz) sa uvažovalo o tom, že Bismarck (Tirpitz) mal na seba naviazať ochranu konvoja a "malé" lode (napr. PE, Scharnhorst, Gneisenaun,...) mali zatiaľ ničiť obchodné lode....britom by jedna stará bitevná loď v konvoji nepomohla...Nemci by ju prevalcovali.
"Tomu bych nevěřil. Němci spolehlivě utíkali i před slabčími protivníky. "
Dzin napsala v č. 1362: Je však otázne či by ochrana konvoja bola schopná vážne poškodiť niektorú nemeckú loď pred tým ako by bola sama zničená. V prípade nasadenia B+Sch+G+PE by Nemci získali výraznú prevahu nad akoukoľvek ochranou konvoja..."Hlavní problém při tomto korzárském boji bylo, že jakmile byla německá loď poškozená, prakticky to znamenalo jeji zkázu. " Inak Sch+G by sa mohli stretnúť s B+PE na Atlantiku a nemusli by kvôli tomu plávať nazad do Nemecka... |
|
|
|
|
|
ragaz: (1361) To si sice zakládali, ale neplnili to. Právě že ona proklamovaná nadřazenost Kruppových děl je opět další mýtus. Němci tomu sice věřili, ale nebyla to pravda. Děla schodné ráže byla sice lepší u Němců, ale když se vzal ten stupeň nahoru, tak už to zase bylo lepší u Britů. Německá 280 byla horší než britská 305 a německá 305 než britská 343. V ohledu průbojnosti ne o moc, ale v ohledu účinosti už podstatně. To se ukázalo a proto Němci po 305 přeskočili a zahájili stavbu rovnou lodí s 380 mm děly (u BK šly na 350mm). |
|
|
|
|
|
pbradler: (1360) Básník tím chtěl povědět, že potopení britských BK nebylo dáno jejich údajně slabím pancéřováním či špatnou konstrukcí, ale tím, co jsi napsal. Prostě souhra všech okolností. |
|
|
|
|
|
pbradler: (1359) Tomu bych nevěřil. Němci spolehlivě utíkali i před slabčími protivníky. Hlavní problém při tomto korzárském boji bylo, že jakmile byla německá loď poškozená, prakticky to znamenalo jeji zkázu. Protože byla daleko od základen a nemohla být rychle opravena a pro RN nebyl problém, shromáždit větší síly k jejich potopení. |
|
|
|
|
|
Dzine, němci si vždy zakládali na tom, že jejich výzbroj je lepší než britská. Britové aby udrželi palebnou převahu prostě hrubě zvětšily ráži a němci tvrdili že jejich dělo menší ráže se vyrovná britskému dělu s ráží o stupeň vyšší tzn. 280-305, 305 - 343. Pouze v ráži 381mm britové němcům nějak utekli. Skvělé 305 měli rusové - 305 L/52, britové 305 L/45, němci 280 L/45 a l/50, 305 L/50. Dále britové 343 L/45 a 381 L/42 (vyzbrojen Hood). Ty ruské 305 použili němci na za WWII na ostrově Guernsey jako pozemní baterii. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války