Válečné lodě druhé světové války
|
|
---|---|
Jamamoto: Pokud je mi známo, tak právě že se stoprocentně neví, jak byl Hood potopem. Obecně se soudí, že byl zasažen do skladiště střeliva 102 mm a řetězovou reakcí došlo k zážehu 381 mm skladiště, jehož exploze Hood potopila. S onou nedostatečně pancéřovou palubou je to zase tak, že palba byla vedena asi na 15 km a tedy úhel dopadu granátů s Bismarcka byl asi 10 stupňů, tedy ostrý. Takže s daleko větší pravděpodobností než zásah paluby by granát měl jít přes bok. |
|
|
|
Honza: V případě, že by vyplul B+S+G+P.E. by záleželo na okolnostech. Jednak by se nejprve musely setkat, což v případě S+G znamenalo proplití Kanálem. Sice se jim to ve 42 povedlo, ale otázka je, zda by se jim to povedlo i dříve, kdy by bylo jasné, že plují k Bismarcku a tedy byly daleko lépe hlídáni. Navíc byly stále poškozeny. Pokud by ale vytvořily svaz, musely by Britové proti nim soustředit větší síly na jejich potopení. To by pravděpodobně vedlo k oslabení jejich pozic jinde ve světě, hlavně ve Středomoří. Jak by se německému svazu vedlo, je otázkou. Pokud by se dostali hluboko na Atlantik, pravděpodobně by moc přímí boj neriskovali a spíše se stahovali. Jakékoliv poškození by totiž bylo kritické a hrozilo by, že je Britové dopadnou a zničí. Takže buď by porád utíkaly a náhodou by se jim tu a tam podařilo zničit nějaký konvoj (tedy by kopírovaly výpad S+G) a nebo by se pouštěly do boje co nejvíce a postupně by byly všechny potopeny (tedy by kopírovaly výpad Bismarcka). |
|
|
|
Honzo, jak správně napsal Dzin, Němci se za každou cenu vyhýbali hladinovým soubojům ,pokud si nemohli být jisti vítězstvím. Samotná existence německého hladinového loďstva dělala spojencům potíže v tom smyslu, že se s ní muselo počítat. Hlavní obava byla z toho že německé lodě budou nasazeny proti konvojům, kde by dozajista způsobily pěknou paseku.Britům tak vázaly dosti značné síly, ktré by byly potřeba jinde. Proto se taky Angláni tak vehementně snažili zlikvidovat i Tirpitz. Ohledně Bismarcku si myslím, že spojenci měli obrovské štěstí ve chvíli kdy se při náletu podařilo torpédem zasáhnout kormidlo, které se následně zablokovalo. Jinak by Bismarck pravděpodobně unikl.Potopení Hoodu několika salvami mělo zajisté obrovský psychologický efekt, chyba ale byla v nedostatečném pancéřování vrchní paluby anglické lodi. Granát z Bismarcku touto palubou pronikl a zasáhl muniční sklad....a bylo hotovo. Co vím výbuch a potopení Hoodu přežili snad jen dva námořníci. | |
|
|
Honza: Bismarck se nejprve snažil splnit misi a teprve když bylo jasné, že se mu to nepovede, tak se vydal zpět. Chování Lütjense je z části dobré (přijak souboj a zvítězil) a z části katastrofální (odmítl měnit původní plán a tím že trval na jeho dodržení, udělal jednu z chyb, která vedla k potopení Bismarcku). Neovlivnil, protože by utekl stejně, jako dříve. |
|
|
|
No pokud já vím(četl jsem o ton jedinou knížku) tak Bismarck zdrhal ale kvůli radarům na lodích RN a poškozením z boje se mu to nepovedlo. Ale otázka zněla, pokud by se tam takový svaz dostal, ovlivnilo by to situaci? |
|
|
|
Honzo: Právě že nemohly. Základní německou strategií hladinových lodí bylo krédo, kdo uteče ten vyhraje s vyjímkou desetinásobné převahy. Jediná vyjímka, která potvrzuje pravidlo, byl souboj Bismarcku s POW a Hoodem. Jinak pokud potkali Němci nepřátelské hladinové lodě (hlavní kategorie), nad kterými neměli drtivuo převahu, vzali do zaječích. Docela legrace potom je, že si v článku o Bismarcku člověk přečte opak, že Němci, narozdíl od Italů, zůstali a bojovali a to byla příčina ztráty Bismarcku. |
|
|
|
Proč by utíkal, mohl se utkat, ne? Hood to celkem fásnul, co je mohlo dále ohrozit (letadlovek jsem si vědom) a vyskytovalo se poblíž? Dzine, v tomhle jsem dost laik, tak prosím na neznalého citlivě |
|
|
|
Honza: To je jednoduché. Žádnou, protože jakmile by uviděl první britskou bitevní loď, vzal by do zaječí. | |
|
|
Do lodiček nedělám, ale jakou mohl teoreticky udělat paseku svaz velkých lodí Kriegsmarine, pokud by se dostal do atlantiku v původně plánovaném složení(pokud mě paměť neklame, mělo jít o Bismarck, Prinz Eugen, Scharnhorst a Gneisenau)? Nebo to už zde bylo probráno? | |
|
|
Chtělo by to nějaký nový impuls, zrovna P.H je mediálně profláknuté téma a navíc patří do jiného fóra. Ale nic mě momentálně nenapadá | |
|
|
No, zrovna nad tím taky přemýšlím... | |
|
|
To není špatný obrat, od lodí ke kubáncům a vietnamcům. | |
|
|
No to u nás byli hlavně Vietnamci, tehdy ještě neprodávali, ale chodili do fabriky. Kubánce si pamatuji jednoho z nemocnice, nejdřív tam ojel jednu sestřičku a pak jim utek, ale už nevím jak to dopadlo. | |
|
|
No u nás byly knížky ale zase jenom kubánské pomeranče a ve měste tak 200-500 kubánců, tzv. karibských slovanů. K tomu nějaká ta skupina Vietnamců a Mongolů a sem tam nějaký polák. A v tehdejším Zlíně ještě víc. Jo to byly časy | |
|
|
No vždyť říkám, banány byly, dokonce i nějakej ten hajzlpapír a pomeranče nikoliv kubánský, ale s Hubáčkem to bylo horší. Nevím, asi si ti potentáti mysleli, že horníci to číst nebudou.... Jinak dneska je to už o něčem jiném !Naštěstí!!! |
|
|
|
Tak moře v plamenech jsem koupil nedávno a nová vazba snad vydrží nějakou tu desítku let (doufám). To jste na tom byli v severních čechách za komančů tak bledě? Já jsem myslel, že to byl preferovaný kraj. U nás nebýt Bati a Slušovic tak je to pěkná prdel dodnes. |
|
|
|
No ragazi já jsem byl v Ústí n. L. Tam ty knížky taky opravdu byly, ale muselo se na ně pěkně dlouho čekat(řádově měsíce, ale já měl babičku knihovnici... ) Ty obrázky možná souvisely se způsobem vazby, taky už tu někdo vzpomínal, vypadávaly jako první... Jako kluk jsem je taky miloval a vydrželo mi to dodnes. První jsem měl Moře v plamenech, opotřebylo se mi natolik, že z něj mám doma dodnes pečlivě opečovávané 3 díly... |
|
|
|
Mám takový dojem, že Autora už jednou v pacifiku byla, u Cušimy. Kdyby ji japonci potopili, čím by se střílelo na Zimní palác. Jamamoto, knížky od Hubáčka byli za minulého režimu běžně přístupné v kterékoliv knihovně u nás (4 knihovny na 18.000 lidí!). Jako školák sem je doslova hltal. Nejhorší bylo to, že nejaký haj.. sebral všechny obrázky! |
|
|
|
Jo, ale já jsem je četl vždycky až nakonec, když už jsem měl knížku přečtenou. Mimochodem, ty jsi neslyšel o tajné hrdinské misi Aurory? Tajně ji rozebrali, převezli přez Ladožské jezero a dál vlakem přez Sibiř až na břeh Pacifiku, kde ji smontovali , aby vyplula na Midway. Když tam Amíci přišli o všechny svý palubní letadla, vplula odvážně doprostřed japonské flotily a jediným výstřelem svého předního děla potopila japonské letadlové lodě. Podle tvrzení námořníků Čuka a Geka byl opět použit slepý náboj. Americký imperialisti se stím ale nedokázali smířit a tak celou pravdu o Midway dodnes popírají(Ale počkejte, až se otevřou tajný archivy!!!) | |
|
|
Předmluvy od Čejky jsou parádní. Mě třeba vrtalo hlavou, jak Sovětské vítězství u Stalingradu přispělo k Americkému vítězství u Guadalcanalu či Midway a zde mi to bylo vždy jasně vysvětleno. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > WWII na moři
- > Válečné lodě druhé světové války