Válečné lodě druhé světové války

Dzin napsala v č. 1435:
"Navíc je nesmyslné si myslet, že by Němci získali lokální převahu. O to se snažili celou WW1 a nikdy se jim to nepovedlo a při WW2 to bylo jen v případě operací v blízkosti vlastních leteckých základen."

Dzin napsala v č. 1434:
"Pokud by vypluli spojeně, udělalo by to i RN, pokud po částech, udělalo by to i RN. Prostě tak, jak to dělalo do té doby."

Dzin napsala v č. 1430:
"Nejde o to, co se v reálu zůčastnilo boje. Britové měli dvojnásobnou převahu a to že ji nevyužili je chyba britského admirála. "

Dzin napsala v č. 1430:
"Ale o to jde. Hlavní je, že musel plout rychlostí 24 uzlů, což ho deklasovalo na úroveň starších bitevních lodí. "

Dzin napsala v č. 1430:
"A tohle samé by se mohlo stát jakékoliv korzárské lodi v případném boji. A čim dál by byl od možnosti doplnění paliva, tím menší by ta rychlost byla."

Dzin napsala v č. 1430:
"Což by v reálu znamenalo, že by se opakovaly akce z WW1. Rozptýlení bitevních lodí RN předcházelo rozptýlení težkých lodí Kriegsmarine. Když je začalo Kriegsmarine držet pospolu, následovala podobná jejich koncentrace u RN. Čili je nesmysl si myslet, že kdyny KG soustředila své bitevní loďstvo, RN by ho naopak rozptýlila. Přesně tohle si mysleli Němci za WW1 a víme jak to dopadlo."

Dzin napsala v č. 1424:
"námorní nadvlády v Atlantiku" jakpak se asi získává? Porádně si to přečti, je tam jasně psáno, že se bude bojovat s jádrem nepřátelského loďstva a ne že se bude za každou cenu vést jen křižníková válka. Na to by se stavěli hlavně ponorky a kapesní bitevní lodě, což se nedělo. O tom, že by se zaměřili hlavně na křižníkovou válku tam není ani slovo. Jen že kombinoval křižníkovou válku s námořními střety, přičemž z textu je naprosto patrné, že střety dominovaly."

"Tým měl být protivník donucen doprovázet konvoje těžkými válečnými loděmi včetně bitevných, takže by došlo k jejich rozptylení. Tím mohlo německé loďstvo ve vhodnou dobu a na vhodném místě získať lokální převahu. Německý operační plán, opírajíci se o plán Z, tak kombinoval "křižnikovou" válku s operacemi proti jádru britského loďstva.""

Dzin napsala v č. 1424:
"2 BB a 2 CA (plus 6 DD) proti 1 BB a 1 CA. Asi opravdu neumím počítat. Prostě je fakt, že byla dvojnásobná převaha. To jak to dopadlo, je věc jiná. Klidně by opakování tohoto souboje mohlo zkončit tak, že Bismarck po pár zásazích vyletěl do vzduchu..."

Dzin napsala v č. 1424:
"Třeba zásah kormidla či šroubů, ten zpomalí poměrně dobře. "

Dzin napsala v č. 1424:
"Kolikrát? Já se přiznám, že si nedokáži z hlavy vybavit jediný případ, snad možná Graf Spee..."

Dzin napsala v č. 1424:
"O to jde. eho plavbyschopnost by byla omezena. A loď ploužící se rychlostí deset uzlů vzdálená několik dní až týdnů od základny určitě není vynikající terč. "

Dzin napsala v č. 1424:
"A později musel spomalit na zmíněných 24 uzlů. Jak víš, že by měla dostatek paliva k doplavání k zásobovací lodi či do přístavu? To nevíš, takže vše už je jen čirá spekulace. Prostě jakékoliv poškození lodě daleko od domovského přístavu, což v případě korzára je vždy, je velmi závažné, až fatální."

giro.c napsal v č. 1404:
"ragaz já bych zase itelské námořnictvo tak nehanil. Kdyby si se podival na ztráty na Středomořském bojišti, tak by si zjistil, že to nebyl zase tak jednotlivý boj. esmíš zapomínat, že Angláni měli nezanedbatelnou výhodu v letadlových lodích."

Dzin napsala v č. 1416:
"Ale právě že mohu. Stačí si přečíst něco o plánu Z, o tom, co chtěl Raeder a hned je každému jasné, jak by Kriegsmarine postupovala, kdyby měla dostatek těžkých lodí. Proč asi před válkou zamítla stavbu ponorek a kapesních bitevních lodí a vrhla se na stavbu těžkých hladinových lodí?"

"Plán Z zřetelně vyjadroval, že německé námořní velení pokládalo za hlavní strategickou úlohu loďstva získání námorní nadvlády v Atlantiku, aby odřízlo britské námorní komunikace a obnovilo či zachovalo vlastní a přispělo tak k celkovému válečnému úsilí. Plán Z však mířil nejenom proti britskému námornímu obchodu, nýbrž také a součaastně proti britskému válečnému loďstvu. Ve vodách poblíž britských ostrovů měly být prováděny útoky minami a malými ponorkami, zatímco na oceánech byly akce proti námořním komunikacím svěřeny obrněným lodím, křižnikům, pomocným křižnikům a oceánským ponorkám. Tým měl být protivník donucen doprovázet konvoje těžkými válečnými loděmi včetně bitevných, takže by došlo k jejich rozptylení. Tím mohlo německé loďstvo ve vhodnou dobu a na vhodném místě získať lokální převahu. Německý operační plán, opírajíci se o plán Z, tak kombinoval "křižnikovou" válku s operacemi proti jádru britského loďstva."

Dzin napsala v č. 1416:
"V Dánském průlivu byla převaha dvojnásobná. To stačí. To že realita byla jiná je věc druhá. V závěrečném boji to bylo podobnéa z Bismarcka zbyl kus šrotu."