Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
spelter napsal v č. 4421: Oni s útokem teoreticky počítali, jenom také počítali i s tím že Polsko vydrží dost dlouho na to, aby ho mohli provést - francouzská armáda samotná, při válce na jedné frontě, prostě útočit nechtěla, protože se celkem oprávněně domnívala, že v roce 1939 na to není dost silná.
"Jestliže tedy vyhlásili válku jako spojenec Polska a k jeho podpoře, a přitom s útokem nepočítali a chtěli vést obranné boje na Maginotově linii, pak mi z toho opravdu vyplývá, že"
spelter napsal v č. 4421: Chtěli vyhlásit válku, a buď Německo vyčerpat obrannými boji (což mělo tu vadu, že Německo nemuselo zaútočit tam kde byli nejlépe připravceni k obraně) nebo ekonomicky (tomu bránila mizivá intensita bojů, jakož i neexistence druhé fronty, a volný obchod Německa se SSSR) a důkladně se připravit na tažení v roce 1940 nebo spíše 1941. Představy jsou to z dnešního hlediska absurdní, ale oni zpočátku optimisticky očekávali, že relativně i absolutně během času víc zesílí ony, jako hospodářsky vyspělejší, v čemž měli v zásadě pravdu, jenom nepočítali s tím, že třeba Němci nebudou čekat aby jim tu možnost dali.
"protože opravdu nechápu, čeho chtěli tímhle stylem vedení války dosáhnout.. "
spelter napsal v č. 4421: Ne chtěli obnovit Polsko - po porážce Německa, ke které by časem tak či tak došlo, jenom byli celkem bezradní co do metody jak toho v praxi dosáhnout a nechali se vléct událostmi. Kdyby jim šlo jen o status quo na východní hranici Francie, nemuseli by po říjnu 1939 dál setrvávat ve válečném stavu - Hitlerovi by to nejspíše stačilo. ".. Mě vyplývá jako druhý možný výsledek (mimo porážky Francie tak, jak k ní došlo) jedině zachování statu quo na Fr-Něm hranici s tím, že Polsko už bude dávno pod kytkama.." |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4420: řečnická je to tak částečně - když vezmu situaci ze září 38, kdy tam měli Němci divizí 5 (všechno nasadili k potenciálnímu útoku na nás) a Francie jich měla mít při mobilizaci k dispozici 65, pak předpokládám, že Němci v září 39 jich tam sice jistě měli víc než 5, ale těžko tolik, aby to bylo početně alespoň trochu rovnocenné s Francouzi, a co do techniky, většinu jí vrhli do Polska.., takže i když ty divize měli v obranných postaveních včas, bylo jich dost na odražení skutečného útoku?"spelter napsal v č. 4419: "V září 1939, kolik a jakých jednotek nechali Němci na své západní hranici? " To je řečnická, nebo budu muset hledat? Já bych jen připomněl, že Německo vědělo, že vypukne válka trochu dříve než Francie, takže začalo mobilisaci už 25. srpna a divise zaujímaly postupně obranná postaveni v souladu s mobilisačním plánem." řečnická to je do té míry, že jsem přesvědčen, že nikoli, ale rád se přesně dovím, jaké síly tam Německo mělo.. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4420: no právě, podle toho to taky vypadalo.."jenom francouzská armáda měla na podzim 1939 zcela odlišné představy o slově rázný než Wehrmacht, na všchno "měla dost času""
ja_62 napsal v č. 4420:
"když se připravila k útoku zjistila, že Polsko stejně nevydrží."
ja_62 napsal v č. 4420: Jestliže tedy vyhlásili válku jako spojenec Polska a k jeho podpoře, a přitom s útokem nepočítali a chtěli vést obranné boje na Maginotově linii, pak mi z toho opravdu vyplývá, že
"jenomže raději chtěli bojovat s podporou Maginotovy linie, než někde v Německu - obranné boje by to byly tak jako tak, protože po porážce Polska už nemohli pomýšlet na pokračování ofensivy - ani kdyby se o ni pokusili."
spelter napsal v č. 4413: protože opravdu nechápu, čeho chtěli tímhle stylem vedení války dosáhnout.. Mě vyplývá jako druhý možný výsledek (mimo porážky Francie tak, jak k ní došlo) jedině zachování statu quo na Fr-Něm hranici s tím, že Polsko už bude dávno pod kytkama.. "ja_62 napsal v č. 4412: "Velká Británie a Francie vyhlásily Německu válku ." bohužel spíše jaksi pro formu.." |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4419: Byl, jenom francouzská armáda měla na podzim 1939 zcela odlišné představy o slově rázný než Wehrmacht, na všechno "měla dost času", a když se připravila k útoku zjistila, že Polsko stejně nevydrží.
"Při rázném útoku (který nebyl součástí francouzských plánů),"
spelter napsal v č. 4419: Podívali, jenomže raději chtěli bojovat s podporou Maginotovy linie, než někde v Německu - obranné boje by to byly tak jako tak, protože po porážce Polska už nemohli pomýšlet na pokračování ofensivy - ani kdyby se o ni pokusili.
"že by se Francouzi nepodívali hezky daleko do Německa?"
spelter napsal v č. 4419: V září 1939 byly nasazeny ještě hůře, a kromě toho, ačkoliv opravdu v některých aspektech lepší, mimo Somuy S-35 (a do jisté míry i B-1, který ale nebyl dost rychlý) se opravdu hodily pouze k tomu jak byly většinou používány - k doprovodu a podpoře pěchoty, cokoli jiného pouze s obtížemi, zejména kanóny většiny z nich se jen těžko uplatnily proti jiným cílům než postavením pěchoty.
"takže v září 39 by převaha an francouzské straně byla ještě větší, tím spíš s ohledem na nasazení většiny německých v Polsku - tedy, jen je chtít a umět použít.."
spelter napsal v č. 4419: Věř tomu nebo ne, ale to co francouzská armáda předvedla v Sársku byl přesně onen "okamžitý rázný útok se všemi ihned po vypuknutí války dostupnými silami" a do Německa se podívali cca 8 km za hranice.
"že by se Francouzi nepodívali hezky daleko do Německa?"
spelter napsal v č. 4419: To je řečnická, nebo budu muset hledat?"V září 1939, kolik a jakých jednotek nechali Němci na své západní hranici? "  Já bych jen připomněl, že Německo vědělo, že vypukne válka trochu dříve než Francie, takže začalo mobilisaci už 25. srpna a divise zaujímaly postupně obranná postaveni v souladu s mobilisačním plánem. |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4418: Spíš bych řekl jejich schopnostem a ochotě.."A současně to co v září 1939 obě země podnikly, odpovídalo jejich maximálním možnostem v daném čase ." V září 1939, kolik a jakých jednotek nechali Němci na své západní hranici? Při rázném útoku (který nebyl součástí francouzských plánů), že by se Francouzi nepodívali hezky daleko do Německa? Nebo, když se vezme, že francouzské tanky v r.1940 byly lepší jak německé a bylo jich víc (ovšem byly blbě nasazeny) - podle mě v období září 39 - květem 40 vyrobili více tanků Němci naž Francouzi, takže v září 39 by převaha an francouzské straně byla ještě větší, tím spíš s ohledem na nasazení většiny německých v Polsku - tedy, jen je chtít a umět použít.. |
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4413: A současně to co v září 1939 obě země podnikly, odpovídalo jejich maximálním možnostem v daném čase"bohužel spíše jaksi pro formu.."  . |
|
|
|
|
|
spy napsal v č. 4407: Já to naopak považuji za nepravděpodobné - bez ohledu na výsledek, Hitler opakovaně veřejně prohlašoval, že mu jde o silové řešení a snažil se v Němcích vzbudit bojechtivost (naopak vůči Francii a Británii - po obsazení Polska vystoupil v duchu "přestal existovat problém kvůli kterému válka vznikla, nechme už toho") a jako demagog který čerpá veškerý kredit z toho, že lidi přesvědčuje o tom, že svá slova plní, prostě nemohl najednou přiznat, že by jen blufoval." „Německo by s útokem určitě počkalo na jaro“ " Kromě toho, byl pravděpodobně přesvědčen, že by snadno zvítězil - už někdy v listopadu 1938 začal prohlašovat, že byl v Mnichově Chamberlainem v podstatě podveden, protože dostal jen co by si stejně mohl vzít a naopak se dočkal mezinárodní garance nových čsl. hranic. |
|
|
|
|
|
HARM napsal v č. 4410: Churchill jako loajální člen vlády neustále premiéra bránil a přijímal plnou politickou odpovědnost (což ústavně musel) a během debaty o Norsku ještě ostře útočil na oposiční poslance, ale fakticky to bylo tak, že vzhledem k Chamberlainem preferovanému způsobu rozhodování pomocí rozličných vládních výborů lze faktickou odpovědnost za jednotlivé akce dost těžko určit, Churchill měl pouze smůlu, že byl za této situace Prvním Lordem Admirality.
"No, Chamberlainovi skôr zlomilo krk Nórsko, i keď, technicky vzaté, sa v tejto akcii nemálo angažoval i Winston ako prvý lord admirality. V súvislosti s týmto spojeneckým nezdarom potom Chamberlainovi doslova "otrepali" v poslaneckej snemovni o hlavu jeho predchádzajúci výrok "Hitler zmeškal vlak"."
HARM napsal v č. 4410: [téma č. 98 - přísp. č. 536] Pouze malé upřesnění - autobus. " hlavu jeho predchádzajúci výrok "Hitler zmeškal vlak"." |
|
|
|
|
|
spy napsal v č. 4409: Opět těsně vedle, obranná postavení ve Francii začali zaujímat už v průběhu září a října 1939, v květnu 1940 je začali opouštět, nejprve směrem vstříc Wehrmachtu vpadnuvšímu do Nizozemí, později (a rychleji) směrem Dunkerque.
"V případě Chambelaina a Churchila máš svým způsobem pravdu, zvolená slova „ihned zahájil válečné tažení“ byla přehnaná, protože Britové spíše zaujali obranná postavení, zejména ve Francii."
spy napsal v č. 4409: Kupodivu to co podtrhlo Chamberlainovi "židličku" bylo absurdní vedení norské kampaně, kdy nejprve prokázal kromobyčejnou zdatnost v schůzování a organisaci různých výborů, které nejprve dlouze diskutovaly a pak se snažily vést válku kolektivně a z Londýna, namísto aby nechaly jednat velitele na místě, jakož i pozdější snaha najít někoho jiného kdo by byl za akci odpovědný, finálně pak během hlasování o důvěře vyjádření přesvědčení, "že má ještě v této sněmovně přátele" (což měl, protože důvěru ještě obhájil, ač většinou pouhých 81 hlasů /předpokládám že u nás by s takovouto většinou premiérem ještě byl"Každopádně právě zahájení útoku Německa na Francii nakonec podlomilo Chamberlainovi, Halifaxovi, ale i jiným umírněncům (i ve Francii) židličky"  /), kterým ale popudil ty politiky přesvědčené, že ve válce jde o jiné věci než přátele ministerského předsedy. Zahájení německého vpádu na západ už jeho postavení neovlivnilo.
spy napsal v č. 4409: Tak třeba Paul Reynaud, jeden z mála špičkových francouzských politiků dost rozhodných k vedení války se stává premiérem 21. března 1939, a německý útok na západ mu "podtrhl židličku", respektive vyvolal tlak aby jmenoval do vlády kapitulantského Pétaina, čímž si pod sebou tu židličku posléze podkopal vlastně on sám. "(i ve Francii) " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4412: No dotyčný exemplář určitě ne, jeho generálové zas ano.."Máš pocit, že vůči nám choval jiné city? (Odhlédněmež od skutečného poměru sil, a berme v úvahu pouze co si dotyčný exemplář myslel)."
ja_62 napsal v č. 4412: bohužel spíše jaksi pro formu.. "Velká Británie a Francie vyhlásily Německu válku ." |
|
|
|
|
|
spy napsal v č. 4407: Máš pocit, že vůči nám choval jiné city? (Odhlédněmež od skutečného poměru sil, a berme v úvahu pouze co si dotyčný exemplář myslel).
"Hitler nepovažoval Polsko za konkurenceschopnou zemi se bránit. Odhadl naprosto přesně, že vydrží pouze několik týdnů. "
spy napsal v č. 4407: Kupodivu Stalin dlouho váhal zda přímo zaútočí, resp. odkládal to na co nejpozdější dobu, aby víceméně přišel k hotovému. Přičemž na schopnost Polska klást (za zmínku stojící) odpor to nemělo rozhodující vliv - zkrátilo to faktickým obsazením Rumunského předmostí dobu polského odporu, to ano, ale o porážce (a uvolnění podstatných sil Wehrmachtu pro západní frontu) bylo rozhodnuto už na Bzuře.
"Navíc v té době SSSR zabralo Polsko z východu, což se stalo v souladu se sovětsko-německým paktem o neútočení z 23.8.1939 - tedy týdne před zahájením útoku."
spy napsal v č. 4407: To si Hitler myslel víceméně také, když ten pakt uzavíral, ale tak trochu se divím, že když by do toho nikdo nedovolil zasahovat, Velká Británie a Francie vyhlásily Německu válku"Nikdo by si v té době nedovolil zasahovat do mocenských zájmů takových velmocí jakými bylo Německo a SSSR. " . |
|
|
|
|
|
spy napsal v č. 4409: Souhlasím s tím, že to pro něj bylo těžké rozhodování, i že bylo důsledkem racionálního uvážení."eště bych chtěl dodat, že souhlasím s Benešem, když se rozhodl nebojovat. Bylo to pro něj možná ještě těžší, než vyhlásit boj. Zachoval se ale jako racionálně uvažující člověk i jako chlap. Nechci nikde číst, že to byl slaboch." Ale jako chlap se podle mě nezachoval, resp. klidně napíšu, že slaboch byl - v době kdy byly nejlepší podmínky k obraně, rozhodl (především on svým vlivem a jako vrchní velitel armády mohl podlě mě o vojenském odporu rozhodnout), že žádná obrana nebude, a v době, kdy si seděl v klídku v exilu a přišel 15. březen najednou kritizoval, že jsme se nepostavili k obraně. |
|
|
|
|
spy napsal v č. 4409: No, Chamberlainovi skôr zlomilo krk Nórsko, i keď, technicky vzaté, sa v tejto akcii nemálo angažoval i Winston ako prvý lord admirality. V súvislosti s týmto spojeneckým nezdarom potom Chamberlainovi doslova "otrepali" v poslaneckej snemovni o hlavu jeho predchádzajúci výrok "Hitler zmeškal vlak". "Každopádně právě zahájení útoku Německa na Francii nakonec podlomilo Chamberlainovi, Halifaxovi, ale i jiným umírněncům (i ve Francii) židličky… " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4405: V případě Chambelaina a Churchila máš svým způsobem pravdu, zvolená slova „ihned zahájil válečné tažení“ byla přehnaná, protože Britové spíše zaujali obranná postavení, zejména ve Francii. Nicméně jsem tím chtěl vyjádřit tu ráznost a rozhodnost Churchilla, kterou mu Chamberlain mohl jenom závidět. Každopádně právě zahájení útoku Německa na Francii nakonec podlomilo Chamberlainovi, Halifaxovi, ale i jiným umírněncům (i ve Francii) židličky…
"já jsem tu asi jeden z posledních, kdo by se zastával Chamberlaina s Halifaxem, nicméně bych rád upozornil, že dílem válku nakonec přece jenom vyhlásil už Chamberlain (když i jemu došlo, oč Hitlerovi jde - rozdíl mezi ním a Churchillem byl v tom, že zatímco Churchillovi bylo dávno jasné, jaké jsou Hitlerovy úmysly, Chamberlain do března 1939 víceméně věřil v jeho poctivou snahu o mírnou nápravu Versailles, přesněji řečeno usilovně chtěl věřit), dílem Churchill sice na rozdíl od Chamberlaina dokázal válku vést rozhodně, nicméně slovy "ihned zahájil válečné tažení" bych akce britské armády bezprostředně po Churchillově nástupu do úřadu asi sotva nazval - zahájení německého útoku na západ je spíše náhodnou časovou shodou, nikoli akcí vyvolanou sirem Winstonem S. Churchillem." Ještě bych chtěl dodat, že souhlasím s Benešem, když se rozhodl nebojovat. Bylo to pro něj možná ještě těžší, než vyhlásit boj. Zachoval se ale jako racionálně uvažující člověk i jako chlap. Nechci nikde číst, že to byl slaboch. Zachránil Prahu + města ČSR a spousty československých životů. A měli jsme se na co vymlouvat – Mnichovská dohoda nás k tomu dohnala. Kdyby nebyla podepsána, nikdo dnes nepochybuje, že bychom nebojovali . Nedalo se ale nic dělat. Nicméně ta potupa v nás dřímá ještě teď, to je pravda. Je to jedno z nejsmutnějších období naší historie. Moje babička však říká, ještěže jsme nebojovali, přišla bych o tátu, strejdu a možná i dědu, které jsem milovala. Bylo jí 9 let. A nebyla sama. Dopad na rodiny a běžné lidi by byl strašný a ani my tady pánové, by jsme možná nebyli na světě a nepsali tyhle plky. Taková je historie. |
|
|
|
|
|
pokračování:... Útok na Dánsko začal až na jaře – v dubnu.Vzhledem k tomu, že jsme měli nezanedbatelně silnou armádu – Hitler se nás skutečně bál, sám to později přiznal – si myslím, že by v případě ČS počkal nakonec také na jaro. (pro srovnání – rozložení sil v r. 1938: Německá armáda 2,5 mil mužů ve zbrani, Francie 2 mil., ČS 1,2 mil (dobrá dobrá, mínus Suděťáci a některí Maďaři a Slováci, ale i tak , Belgie 350 tisíc, Holandsko 250 tisíc, VB pouze 200 000!) ČS představovalo pro Hitlera skutečnou hrozbu a zřejmě hodně drahé a měsíce dlouhé vítězství, které by se mu na začátku války pranic nehodilo! Tolik k tomu jaru…
ja_62 napsal v č. 4405: Co se týče kolaborantů, přiznávám, že má věta nebyla zcela přesně formulována. Různými dobovými průzkumy je dokázáno (mohu to někde dohledat), že pro Hitlera bylo 90% všech Němců uvnitř ČSR (samosebou plus mínus), takže jsem tím myslel právě je. A těch deset dostali během války na prdel jak od soukmenovců, tak později i od Čechů. Jejich pozice byla hodně těžká a nevděčná.
"Těch "kolabotujících" zrádců jsi mínil 90% z jakého základu - všech obyvatel ČSR nebo z oněch minorit? "
ja_62 napsal v č. 4405: Kdy byl uzavřen pakt Ribbentrop-Molotov, tedy sovětsko-německá smlouva o neútočení, samozřejmě vím (viz. min. příspěvek). Tou závorkou jsem myslel jenom jeden z mnoha případů z průběhu celé války, kde se prokázala genialita strategizování A. Hitlera, nemuselo se to týkat třeba zrovna ČSR. (pokračování - další příspěvek) "Možná bys jako budoucí učitel dějepisu, jak o sobě píšeš v profilu, mohl alespoň tušit, kdypak ji uzavřel.... " |
|
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4405: ...Takže, nabírám dech.... "A to tvrdíš na základě čeho konkrétního? Mimo analogie s Dánskem, Norskem, Francií (a s vhodně vynechaným Polskem )? " Hitler nepovažoval Polsko za konkurenceschopnou zemi se bránit. Odhadl naprosto přesně, že vydrží pouze několik týdnů. Navíc v té době SSSR zabralo Polsko z východu, což se stalo v souladu se sovětsko-německým paktem o neútočení z 23.8.1939 - tedy týdne před zahájením útoku. Po dobytí Polska se následně 28.9.1939 podepisuje druhá německo-sovětská smlouva o hranicích a přátelství. Nikdo by si v té době nedovolil zasahovat do mocenských zájmů takových velmocí jakými bylo Německo a SSSR. Polsko jsem tedy vynechal záměrně, protože v tomto případě byla situace trochu jiná. Hitler věděl dopředu, že s Polskem přece nebude bojovat ve stylu blitzkrieg celou zimu. To, že hned po útoku vyhlásila Británie a Francie Německu válku je sice pravda, ale Hitler moc dobře věděl, že dokud on sám nevytáhne, spojenci na Německo nezaútočí, což se také potvrdilo (divná válka). Se svým vlastním, pro něj hlavním a stěžejním útokem na západ skutečně počkal na jaro. Nepřesně jsem uvedl, že ten kdo, by počkal, by byl Hitler, to je pravda. Opravuji se tedy na: „Německo by s útokem určitě počkalo na jaro“ (např. kniha Rudolfa Strobingera Agent A-54, str. 72: „Přes námitky proti zimnímu tažení (západní fronta), vznesené některými generály, trval Hitler na původním rozhodnutí (ještě rok 1939). Mezi těmi, kteří měli výhrady proti listopadovému termínu, byl i generál von Reuchenau, v jehož štábu sloužil kapitán Paltzo, autor rozboru situace v Polsku po anšlusu Rakouska. 6. listopadu sepsal Hitler proklamaci k obyvatelstvu Holandska a Belgie, ve kterém zdůvodňoval porušení jejich neutrality. Ale 7. listopadu zaznamenal generál W. Kietel, že útok byl prozatím odložen. Dne 9. listopadu bylo zahájení ofenzivy přeloženo na 19. listopad, pak znovu 13. listopad na 22. listopad, až bylo s konečnou platností rozhodnuto, že v roce 1939 boj proti Francii nebude zahájen.“ (pokračování - další příspěvek) |
|
|
|
|
spy napsal v č. 4404: Možná... ale ako vravíme, my, zradní Slováci ( "Možná, že kdybychom vydrželi a západ by viděl vytrvalost a statečnost odhodlaných Čechoslováků, zvolil by Churchilla a Británie by pomohla zpočátku alespoň letecky " ) - keby, keby, keby, boli by sme dávno v nebi |
|
|
|
|
|
spy napsal v č. 4404:
"Hitler by určitě s útokem počkal na jaro "
spy napsal v č. 4404: A to tvrdíš na základě čeho konkrétního? Mimo analogie s Dánskem, Norskem, Francií (a s vhodně vynechaným Polskem "Nechtěl válku začít na zimu. " )?
spy napsal v č. 4404: Těch "kolabotujících" zrádců jsi mínil 90% z jakého základu - všech obyvatel ČSR nebo z oněch minorit?
"Nicméně v ČS byla situace dost komplikovaná vzhledem k 90 procentům sympatizujících Sudeťáků a Slováků - kolabotujících zrádců - kteří si v té době již třásli rukama s Hitlerem."
spy napsal v č. 4404: Možná bys jako budoucí učitel dějepisu, jak o sobě píšeš v profilu, mohl alespoň tušit, kdypak ji uzavřel....
"Hitler byl bohužel pro Československo geniální a zpočátku opatrný diplomat (vždyť i smlouva o neútočení s SSSR - geniální!)"
spy napsal v č. 4404: já jsem tu asi jeden z posledních, kdo by se zastával Chamberlaina s Halifaxem, nicméně bych rád upozornil, že dílem válku nakonec přece jenom vyhlásil už Chamberlain (když i jemu došlo, oč Hitlerovi jde - rozdíl mezi ním a Churchillem byl v tom, že zatímco Churchillovi bylo dávno jasné, jaké jsou Hitlerovy úmysly, Chamberlain do března 1939 víceméně věřil v jeho poctivou snahu o mírnou nápravu Versailles, přesněji řečeno usilovně chtěl věřit), dílem Churchill sice na rozdíl od Chamberlaina dokázal válku vést rozhodně, nicméně slovy "ihned zahájil válečné tažení" bych akce britské armády bezprostředně po Churchillově nástupu do úřadu asi sotva nazval - zahájení německého útoku na západ je spíše náhodnou časovou shodou, nikoli akcí vyvolanou sirem Winstonem S. Churchillem. "Po útoku na Francii se již v Británii na appeasmentovské slabochy Chamberlaina a Halifaxe nikdo nemohl dívat a byla změněna vláda - nastoupil Churchill (tvrdý kritik Mnichova 1938) a ihned zahájil válečné tažení" |
|
|
|
|
|
Kdybysme se nevzdali, Hitler by určitě s útokem počkal na jaro (a možná dokonce až na rok 1940). Stejně tak jako na Dánsko, Norsko, pak Holandsko, Belgii a Francii zaútočil až na jaře-létě 1940. Nechtěl válku začít na zimu. Další věcí je, že se všichni bránili, třeba neúčině, ale alespoň to zkusili. Ať už Polsko, Holandsko, Belgie, Francie - nevzdali se. V tom je mi to líto. Nicméně v ČS byla situace dost komplikovaná vzhledem k 90 procentům sympatizujících Sudeťáků a Slováků - kolabotujících zrádců - kteří si v té době již třásli rukama s Hitlerem. Hitlerovi vyšel jeho 1. plán rozbít ČSR dokonale - rozebral ČS zevnitř (potřeboval propojit státy osy Německo-Slovensko-Maďarsko-Balkán,aby mohl bez problému zásobovat východ a naopak) - zblbnul Sudeťáky a dohnal Slováky k samostatnosti. Hlavní potíž bylo národnostní složení ČS. Hitler byl bohužel pro Československo geniální a zpočátku opatrný diplomat (vždyť i smlouva o neútočení s SSSR - geniální!) a bezskrupulní stratég. Otázka ohledně toho, zda jsme se měli bránit je zajímavá. Po útoku na Francii se již v Británii na appeasmentovské slabochy Chamberlaina a Halifaxe nikdo nemohl dívat a byla změněna vláda - nastoupil Churchill (tvrdý kritik Mnichova 1938) a ihned zahájil válečné tažení. Možná, že kdybychom vydrželi a západ by viděl vytrvalost a statečnost odhodlaných Čechoslováků, zvolil by Churchilla a Británie by pomohla zpočátku alespoň letecky (vždyť by jim muselo být líto, že někdo tak hrdině bojuje proti Německu a oni nejsou při tom :). Sice bychom dnes neměli Hrad ani starou Prahu a spoustu měst, ale větší hrdost, vlastenectví, nesrovnatelně lepší mezinárodní postavení a v učebnici dějepisu by se na nás možná nekoukal Gottwald se Zápotockym. Ale jak řikám, největší problém nebyl Beneš nebo chyba ve vládě, ale komplikovaná situace UVNITŘ ČR! |
|
|
|
|
Dej už pokoj |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?