Září 1938 - měli jsme se bránit?
|
|
|
|---|---|
|
Chtěl bych varovat před knihou Československá armáda za první republiky, autor Jiří Nolč, vydal Cpress 2007. Uvedu pár doslovných příkladů bez komentářů: Str. 7: Podstatným nedostatkem dělostřelectva byla skutečnost, že přeprava byla zajišťována koňmi. Podobné tvrzení i na str. 31. Sám autor toto vyvrací na str. 61 - Některé dělostřelecké pluky byly motorizovány. Str. 28: Zároveň se počínaje rokem 1938 přistoupilo k budování pohraničního opevnění. Str. 29: ... údaje o početním stavu mobilizované armády se různí, od 1,35 ke 2 miliónům mužů; osobně se kloním k počtu 2 miliony, který je v pramenech uváděn častěji a zdá se mi reálnější. Str. 31: Vedle polních děl byly mezi válkami vyvíjeny rovněž pěchotní a protitankové kanony ráže 37, 40 a 47 mm, do roku 1938 však nebyly masově zavedeny. ... Z protitankových děl se sluší uvést kanon vz. 12/20 ráže 90 mm, kanon vz. 22 ráže 83,5 mm a kanon vz. 37 ráže 75 mm. ... Vynikající úrovně dosáhla konstrukce děl pro pohraniční opevnění, zejm. kanon vz. 36 ráže 40 mm. ... do září 1938 jimi nebylo možno masově vybavit naše pohraniční opevnění. ... Obrněné techniky se v předválečné armádě vyskytovalo málo. Str. 32: K tankům - Jejich konstrukce ani takticko-technické parametry nebyly na úrovni dobové potřeby, ani u sériově vyráběného lehkého tanku LT-34 (Avia Praha). Lepší to bohužel nebylo ani u lehkých tanků vyráběných Škodou Plzeň (vz. LT-36). ... stíhací dvojplošník vz. B-534 (Avia Praha) ... hlavní výzbrojí byl rychlopalný kanon ráže 20 mm ... Dále jsou zde opět uváděny dnes již překonané legendy o pomoci SSSR vycházející hlavně z tvrzení Ludvíka Svobody. Dovolil jsem si příspěvek zaeditovat upravením citací na přehlednější formu kurzívy. čet. Hrad |
|
|
|
|
davar.cz/badatelna/xref/kom_tram-stola.htm -další odkaz k tramvajové štole. Je to ale skutečně hodně offtopic. |
|
|
|
|
Sice to bude velké odbočení od tématu, přesto mi to nedá doporučit tuto stránku projít komplexně, obsahuje průzkumy naprosto neznámých prostor. Pro mne jako brňáka například ještě před lety úplně neznámá tramvajová štola pod Špilberkem- agartha.cz/html/pruzkumy/brno/tramvajovka/in... |
|
|
|
| Narazil jsem na netu na fotky podzemí zámku v Račicích u Vyškova, kde sídlilo Hlavní velitelství: agartha.cz/html/pruzkumy/okoli/racice/index.php Potvrzuje se tak teorie, že zámek byl vybrán kvůli svým podzemním prostorám. | |
|
|
|
|
Tom napsal v č. 4842: Myslím, že to spolu souvisí a že neuškodí začít s obojím.. "Co začít s něčím snazším?" |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4841: Co začít s něčím snazším? Třeba pro začátek stačí nehrbit záda a nedělat ze sebe chudinky a neparazitovat na jiných. Hrdost pak přijde sama. "je třeba podporovat národní hrdost a vlastenectví" |
|
|
|
|
|
To se dostaneme hodně mimo téma a asi nám to bude smazáno, ale na dotaz proč?
bush napsal v č. 4837: bych řekl právě proto, že tu ten integrační proces máme, je třeba podporovat národní hrdost a vlastenectví, a nebude to nijak "nezdravé".."Proč také dnes nějakým výrazným způsobem podporovat národní hrdost či vlastenectví, když tu máme Evropskou unii a její integrační proces" Nicméně názory na toto mohou být různé. |
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4839: Samozřejmě, ale jak jsem napsal
"Proč ne? Snad i v EU jsme pořád v první řadě Češi, ne?"
bush napsal v č. 4837: "zdravou" nikoli zbytečně přehnanou. "Je důležité mít jakousi "zdravou" národní hrdost." |
|
|
|
|
|
bush napsal v č. 4837: To je pravda, ale bohužel v důsledku tohoto zneužívání jsou tyto pojmy velkou částí společnosti vnímány bezmála jako sprostá slova a jsou spojovány právě jen s těmi "pleškami.""Vlastenectví a národní hrdost jsou značně zneužívané pojmy. Vždyť oba najdeme v různých textech novodobých nacionalistů i skinheadů a dalších (třeba v případě hnutí Národního odporu). "
bush napsal v č. 4837: Proč ne? Snad i v EU jsme pořád v první řadě Češi, ne?"Proč také dnes nějakým výrazným způsobem podporovat národní hrdost či vlastenectví, když tu máme Evropskou unii a její integrační proces" Jinak také mě zaujala ta reakce Jaromíra Breuera, a z ní nejvíc "Negativní názor na čs. opevnění je ojedinělý..I u německých či anglosaských autorů naopak převažuje pozitivní hodnocení nedokončeného díla.." Jakoby zahraniční hodnocení našeho opevnění mu přikládalo větší hodnotu pro případnou obranu, než naše vlastní. Nabízí se otázka, které hodnocení je přiměřenější, zda se jedná o náš pesimismus a podcenění, nebo o cizí přecenění pevností.. Ale když vezmu i výpovědi německých generálů v Norimberku (Jodl, Keitel), na toto téma, řekl bych, že mělo větší hodnotu pro naši obranu, než jakou jsme mu my sami přičítali.. |
|
|
|
| Tak veledílo "Žáby v mlíku" na téma války v roce 1938 již vyšlo, viz třeba www.eruditus.cz/knihy/jan-drnek/zaby-v-mliku | |
|
|
|
|
|
mbbb: děkuji za odkaz - moc pěkné počtení. Na té poslední reakci (Jaromíra Breuera) mě zaujalo toto:
Pro obnovu zbytků vlastenectví a národní hrdosti mají stejný význam, jako armádní propaganda za 1. republiky
Vlastenectví a národní hrdost jsou značně zneužívané pojmy. Vždyť oba najdeme v různých textech novodobých nacionalistů i skinheadů a dalších (třeba v případě hnutí Národního odporu). Chápu, že autor tyto slova použil s jiným záměrem než nacionalisté, ale ta slova se jistého "cejchování" (nálepky) dnes jen tak nezbaví.Proč také dnes nějakým výrazným způsobem podporovat národní hrdost či vlastenectví, když tu máme Evropskou unii a její integrační proces (byť můžeme namítnout, že se ukazuje jako nereálný). Je důležité mít jakousi "zdravou" národní hrdost. Tedy znát historii, mít jakési povědomí o naší zemi, ale rozhodně bych to nepřeháněl. Poněkud se mi nelíbí použití spojení
zbytků vlastenectví a národní hrdosti
Řekl bych, že s národní hrdostí a vlastenčením na tom nejsem až tak špatně abychom mohli mluvit o jejich zbytcích. Domnívám se, že vedlejším ač nechtěným produktem té národní hrdosti a vlastenčení jsou právě organizace jako je Národní odpor, etc.To už jsem ale poněkud více odbočil.. |
|
|
|
|
zajímavý článek..... www.dejiny.nln.cz/archiv/2007/092007-14.html včetně reakcí - i od Pavla Šrámka |
|
|
|
|
Tak ještě před dílem Jana Drnka (viz moje 4812) vyšla v nakladatelství Dokořán kniha na téma, co by bylo kdyby, a válka 1938 je tam zmíněna hned ve dvou příspěvcích. Viz www.dokoran.cz/index.php?Co_kdyby_to_dopadlo... |
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 4833: Aby se stal mezinárodní obyčej mezinárodním obyčejem tj. pramenem mezinárodního práva, musí být splněny dvě podmínky :"Říkal mi,že je to takový nejistý argument, ale že se s ním setkal u právníků zabývajících se mezinárodním právem. Tady bych to spíš chápal, že se vychází z obecného předpokladu, z předpokladu určitého standartu. " usus longaevus - dlouhé užívání - tj. dlouhodobá obecná aplikace v praxi. opinio iuris - přesvědčení subjektů, že pravidlo jímž se tato činnost řídí, je právně závazné. Předpoklad, že standardy mezinárodního práva už jsou takové (po mnoha stoletích běžné aplikace donucení) je, přinejmenším, takové ukvapené. |
|
|
|
|
ja_62 napsal v č. 4832: Říkal mi,že je to takový nejistý argument, ale že se s ním setkal u právníků zabývajících se mezinárodním právem. Tady bych to spíš chápal, že se vychází z obecného předpokladu, z předpokladu určitého standartu."Ví JUDr. Sovinský kde byl takový obyčej popsán nebo který mezinárodní soud před r. 1938 podle něj rozhodl?"
giro.c napsal v č. 4831: Tohle mi taky přišlo jako to nejlepší co jsem slyšel. "3)podvod, po válce prý byly nalezeny dokumenty, které dokazovaly, že v době kdy Hitler Mnichov uzavíral už věděl,že ho brzy poruší" |
|
|
|
|
|
|
giro.c napsal v č. 4831: To je hodně sporné - a třeba Británie to vidí tak, že nás nezavazovala, jen se s Německem dohodla s jakými podmínkami odstoupení našeho pohraničí bude souhlasit (s odvoláním na náš předběžný souhlas z 28. 9.), načež nám výsledek předložila k schválení, což na nějaké přímé zavázání třetího státu bez jeho vědomí nevypadá.
"1)zavázání 3 státu bez jeho vědomí"
giro.c napsal v č. 4831: Ví JUDr. Sovinský kde byl takový obyčej popsán nebo který mezinárodní soud před r. 1938 podle něj rozhodl?
"2)donucení (v té době mezinárodní právo sice založené na obyčejích, ale na značně vyvinutých obyčejích a proto by se tedy i v tehdejším mezinárodním právu by mělo donucení zůsobiit neplatnost"
giro.c napsal v č. 4831: Myslím, že to je asi nejlepší argument který tu zatím padl, nicméně, pokud je mi známo, i dnes se může omylu nebo podvodu ve smlouvě dovolávat stát který na jejich základě smlouvu uzavřel, s tím, že následkem bude zrušení jeho souhlasu a vázanosti dohodou, nikoli smlouvy absolutně a ex tunc (i když v praxi se to bude účinky víceméně krýt). "3)podvod, po válce prý byly nalezeny dokumenty, které dokazovaly, že v době kdy Hitler Mnichov uzavíral už věděl,že ho brzy poruší" |
|
|
|
|
Včera jsem se byl zeptat jak o Mnichovu soudí u nás kus akademické půdy. Pan JUDr. Sovinský mi řekl, že Mnichov se nepovažuje za platný ze 3 důvodů. 1)zavázání 3 státu bez jeho vědomí 2)donucení (v té době mezinárodní právo sice založené na obyčejích, ale na značně vyvinutých obyčejích a proto by se tedy i v tehdejším mezinárodním právu by mělo donucení zůsobiit neplatnost 3)podvod, po válce prý byly nalezeny dokumenty, které dokazovaly, že v době kdy Hitler Mnichov uzavíral už věděl,že ho brzy poruší |
|
|
|
|
|
Ukázkový příklad, jak lze historický mýtus použít v debatě na aktuální politické téma  |
|
|
|
|
ihned.cz/3-22153890-dejmal-000000_d-d4 Jak prosté, že? |
|
|
|
|
|
|
spelter napsal v č. 4823: Při vší úctě k Ústavnímu soudu, docela by mě zajímalo, kde jeho soudci v Briand-Kellogově paktu vyčetli že činí úkony vynucené pohrůžkou násilí neplatnými. O jeho rozhodování pro potřebu výhradně vnitrostátní nemluvě.
"počínaje pohrůžkami útočné války ze strany Hitlera - což bylo v rozporu s v této době platným, i samotné Německo vázajícím, Briand-Kellogovým paktem - " Přičemž, a to si zkus všimnout, nález ÚS nikde netvrdí, že naše práva porušily Francie a Velká Británie nakládáním s naším územím, nýbrž vidí problém ve vynuceném chování československého státu, včetně pohrůžkou násilí vynuceného přijetí Mnichovské dohody. |
- Home
- > Diskuzní forum
- > Československo, protektorát
- > Září 1938 - měli jsme se bránit?